Podnikatelská aktivita v eurozóně rostla v září nejrychleji od dubna 2023. Firmám pomáhala silnější poptávka a přibývající zakázky, současně ale rychleji rostly jejich náklady i prodejní ceny. Konečné výsledky průzkumu PMI zveřejněné 5. října tak ukazují pokračující oživení, které doprovázejí sílící cenové tlaky.
Souhrnný index PMI, který sleduje aktivitu ve zpracovatelském průmyslu a službách, stoupl ze srpnových 52 na 53,1 bodu. Potvrdil tak hodnotu, kterou předběžný průzkum ukázal už 23. září. Hranice 50 bodů odděluje růst aktivity od poklesu. Zářijový výsledek znamená třetí měsíc růstu za sebou.
Služby rostou nejrychleji za deset měsíců
Ve službách se index zvýšil z 51,6 na 53 bodů, což je nejlepší výsledek za deset měsíců. Zlepšení se neomezilo pouze na služby, vyšší aktivitu zaznamenal také zpracovatelský průmysl. Firmám pomáhal především příliv nových objednávek.
Konečné výsledky potvrdily také zlepšení zahraniční poptávky. Poskytovatelům služeb vzrostly nové zakázky ze zahraničí poprvé po 39 měsících poklesu. V průmyslu pak nové objednávky přibývaly nejrychleji od začátku roku 2022.
Ze sledovaných zemí zaznamenalo nejsilnější růst Španělsko, následované Irskem. Tempo oživení zrychlilo také v Německu, zatímco Francie a Itálie rostly pomaleji. Hlavní ekonom S&P Global Market Intelligence Chris Williamson upozornil také na výrazný růst služeb spojených s informačními technologiemi, kterým podle něj pomáhají investice do umělé inteligence.
Náklady i prodejní ceny znovu zrychlují
Silnější aktivitu doprovází také rychlejší zdražování. Vstupní náklady firem i ceny účtované zákazníkům rostly nejrychleji za čtyři měsíce. Williamson už při zveřejnění předběžných výsledků spojoval obnovené cenové tlaky mimo jiné s dražšími energiemi v důsledku války na Blízkém východě. Odolnější ekonomika podle něj zároveň posiluje argumenty pro další zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky.
Výsledky průzkumu podle Williamsonova odhadu odpovídají mezičtvrtletnímu růstu ekonomiky eurozóny přibližně o 0,4 procenta. Jde však pouze o odhad založený na odpovědích firem. Vývoj zaměstnanosti byl slabší. Firmy ve službách nabíraly nové pracovníky pomaleji a mírné zrychlení náboru v průmyslu tento pokles nedokázalo vyrovnat. Celkový růst zaměstnanosti tak zpomalil.
