Protext ČTKŽivě o trestní odpovědnosti právnických osob: Souhrn slovem a obrazem

Živě o trestní odpovědnosti právnických osob: Souhrn slovem a obrazem

Za vším je třeba vidět člověka, shodli se účastníci kulatého stolu Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS), který odvysílala v pondělí 12. června ČTK Protext. Přítomní experti se shodli, že ač je právní norma postihující pochybení firem potřebná a užitečná, je nutné vždy pečlivě posuzovat, kdo je konkrétním viníkem a jaké byly pohnutky a dopady kritizovaného činu. Současně apelovali na soudce, aby měřili spravedlivým metrem a brali v potaz i dopady trestu na daný podnik.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, konkrétně Zákon č. 418/2011 Sb., je v České republice platný od 22. prosince 2011, přičemž v účinnost vstoupil k 1. lednu roku 2012. „Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS, pozn. red.) považuje za legitimní po 11 letech platnosti uvedené právní úpravy otevřít veřejnou debatu na toto téma. Říct si, jestli funguje tak, jak má, zda naplňuje očekávání zákonodárců, trhu či veřejných zadavatelů. Chceme přispět k tomu, aby se toto téma dostalo do veřejného prostoru,“ předeslal na úvod diskuse prezident SPS Jiří Nouza. „Samozřejmě zákon respektuji, ale mám s ním problém, protože si myslím, že je v něm uplatňován princip kolektivní viny. Nejsem si úplně jistý, že ten, kdo je potrestán, je tím pravým, který potrestán být má,“ doplnil.

Z historického hlediska budil zákon o trestní odpovědnosti právnických osob větší kontroverze v době svého přijetí než dnes, připomněl tajemník a advokát kanceláře Gřivna & Šmerda Lukáš Bohuslav. „Nicméně tím hlavním důvodem, proč byl nakonec přijat, byla potřeba České republiky plnit závazky plynoucí z mezinárodního práva,“ uvedl. Z jeho pohledu má tato norma současně preventivní funkci. „V posledních letech mnoho firem, zejména těch velkých, tento zákon akceptuje.  Přijímají Compliance programy (soubory preventivních opatření, pozn. red.), protože si jsou vědomy rizik, která mohou nastat.“  

Za celou dobu účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, bráno do konce loňského roku, bylo v tuzemsku pravomocně odsouzeno 1229 právnických osob. „Ten počet byl neustále vzrůstající až do roku 2021, kdy dosáhl maxima, v roce 2022 nastal drobný pokles. Průměr počtu odsouzených právnických osob činí za poslední tři roky 219, což rozhodně není malé číslo. Zvyšuje se počet ukládaných peněžitých trestů, razantně dolů šly uložené tresty zákazu činnosti, ze 100 případů v roce 2021 na 45 v roce 2022. Podíl peněžitých trestů činí 54 procenta,“ citoval ze statistik Lukáš Bohuslav. Tresty zrušení právnické osoby byly a jsou aplikovány pouze v případech, kdy si to právnické osoby opravdu zaslouží, anebo je jejich provoz zaměřen na páchání trestné aktivity. „Zhruba čtvrtina všech případů stíhaných právnických osob končí formou tzv. odklonu. Je tam ve větší či menší míře dohoda právnické osoby s orgánem činným v trestním řízení na smírném řešení věci.“

Za úskalí považují odborníci případy, kdy je sporné provinění konkrétní fyzické osoby, a následky má nést celá firma. „Právnická osoba by měla mít možnost říct: já se nechci soudit, já nevím, jak to bylo, jestli se ten můj zaměstnanec toho opravdu dopustil. Jsme na začátku trestního řízení, uznávám, že nějaké pochybení by nastat mohlo, a jsem proto připravená nést za to nějaké následky v podobě například finančního postihu,“ zdůraznil společník kanceláře Gřivna & Šmerda Tomáš Gřivna.

Názory na širší kontext působení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob:

Hana Drápelová z advokátní kanceláře Becker a Poliakoff nabídla pohled na dopady zákona v souvislosti se získáváním veřejných zakázek. „Naše zkoumání dospělo k závěru, že obsahem (normy) je zákaz uzavírat smlouvy pro odsouzené právnické osoby nebo zákaz účastnit se zadávacích řízení. Z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek to vnímáme tak, že se to týká výhradně účastníka zadávacího řízení, ne dodavatele,“ upozornila. Pozastavila se rovněž nad tím, jaký je vlastně smysl trestu ve chvíli, kdy pravomocně odsouzená právnická osoba může nadále čerpat finanční prostředky z veřejných zakázek, a zmínila možnost narušení hospodářské soutěže za situace, kdy budou ukládány tresty skutečně významným soutěžitelům a dodavatelům, ať už stavebních prací dodávek nebo služeb. „Za mě to trh narušuje a automaticky navyšuje ceny zakázek.“

Sestřih nejzajímavějších momentů kulatého stolu:

Aplikační praxi považují specialisté za vůbec největší slabinu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. „Je možné, že se nedostatečně vyhodnocují kritéria pro ukládání trestu, mezi nimiž je i to, jaký bude mít postih dopad i mimo právnickou osobu. Tady se můžeme bavit o akcionářích či zaměstnancích, stejně jako o tom, jak ten trest ovlivní budoucí činnost té právnické osoby. Problém zákona je, že neurčuje účel toho trestu,“ shrnul své výhrady Tomáš Gřivna.

Kritika míří také na ukládané peněžité tresty, jmenovitě na průměrnou výši uvalených peněžitých trestů. Jejich rozmezí je dáno od 20 tisíc do 1,46 miliardy korun.  „Jejich průměrná výše se pohybuje v řádu nižších stovek tisíc, přičemž medián nikdy nepřesáhl 100 tisíc korun. Pro právnickou osobu s fungujícím byznysem je to směšná částka,“ konstatoval Lukáš Bohuslav. Pokud by však dostala zákaz činnosti nebo zákaz plnění veřejných zakázek, může to mít mnohasetmilionové až miliardové dopady nejenom pro tu firmu, ale i pro stát a veřejnost jako takovou. „Je zapotřebí, aby se orgány v trestním řízení, specificky soudy, naučily s tresty lépe pracovat,“ řekl advokát, k němuž se připojil kolega Tomáš Gřivna. „Soudy se vyčerpají v otázce viny, a pak už jim nezbývá čas a síla na to, aby dotáhl otázku toho trestu. proto ty tresty působí nevyrovnaně,“ připojil se kolega Tomáš Gřivna.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama