Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes ve městě Luck na západě země setkal se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Navštívili spolu místní katedrálu svatého Petra a Pavla, informovala ukrajinská stanice Suspilne. Podle Dudovy kanceláře spolu státníci uctili památku obětí volyňského masakru z druhé světové války, který dodnes zatěžuje vztahy mezi Polskem a Ukrajinou.
„Společně vyjadřujeme úctu všem nevinným obětem Volyně! Paměť nás spojuje. Společně jsme silnější,“ uvádí se v příspěvku polské prezidentské kanceláře na twitteru, kde je rovněž snímek Dudy a Zelenského v katedrále. Luck je metropolí současné ukrajinské Volyňské oblasti.
⚡️Media: Zelensky and Duda visit Ukrainian Lutsk.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) July 9, 2023
President Volodymyr Zelensky and his Polish counterpart Andrzej Duda were spotted in a church in Lutsk, Volyn Oblast, on July 9, according to the local media outlet Suspilne Lutsk.
📷Suspilne Lutsk/Telegram pic.twitter.com/9Q2joQW77f
Návštěva obou hlav států v Lucku nebyla předem ohlášená. V sobotu večer městská rada informovala, že doprava v ulicích Starého města, kde se katedrála nachází, bude uzavřena v souvislosti s akcemi připomínajícími oběti druhé světové války a 80. výročí volyňské tragédie, uvedlo Suspilne. Bohoslužby se podle něj zúčastnili také mimo jiné metropolita Pravoslavné církve Ukrajiny Epifanij a hlava Ukrajinské řeckokatolické církve Svjatoslav.
V pátek polský premiér Mateusz Morawiecki na západě Ukrajiny uctil památku obětí masakru na Volyni, kde za druhé světové války ukrajinští nacionalisté vyvražďovali polské vsi. Polští partyzáni tehdy v odvetě vypalovali ukrajinské vesnice. Polští představitelé tehdejší dění označují za genocidu, ukrajinští za etnické čistky.
Polsko patří k nejbližším spojencům Ukrajiny, která se už 501 dní brání ruské invazi. Násilnosti z let 1943 až 1944 nicméně vztahy mezi oběma zeměmi zatěžují. Podle historiků více než 100.000 Poláků, včetně žen a malých dětí, zabili ukrajinští nacionalisté v oblasti, která ležela před válkou v jihovýchodním Polsku a dnes je většinou součástí Ukrajiny.
Zabíjení vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes 10.000 Poláků. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20.000 Ukrajinců. Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a oba národy o něm dodnes diskutují obtížně. Mnoho obětí nebylo nikdy nalezeno ani identifikováno.
