Protext ČTKZaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Zaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Praha 24. října 2024 (PROTEXT) – S pokračující digitalizací a adopcí moderních technologií čelí firmy rostoucímu nedostatku zaměstnanců s potřebnými technickými a analytickými znalostmi a dovednostmi. Z nedávného průzkumu asociace ABSL vyplynulo, že tento problém trápí plných 63 % firem z oboru IT a podnikových služeb. Nedostatečné vzdělávání v oblasti STEM na českých školách proto 9 z 10 firem nahrazuje interními vzdělávacími programy a školeními.

Vzdělávání v oblasti STEM, tedy v přírodních vědách (Science), technice (Technology) a technologiích (Engineering) a matematice, je chápáno jako rozhodující nástroj pro rozvoj a růst ekonomik a udržení konkurenceschopnosti. Zaměstnavatelé nyní stále více volají po jeho intenzivní podpoře, a to již od základních škol, což je běžná praxe na západ od našich hranic. „Důvod je nasnadě – digitalizace pokračuje prakticky ve všech průmyslových oborech a je potřeba, aby zaměstnanci ovládali práci s technologiemi, uměli analyzovat data a s jejich pomocí modelovat budoucí trendy. V našem oboru je tato potřeba ještě zdůrazněna změnami v zaměření místních center. Ty se v souladu s potřebami firem stále více orientují na služby z oblasti IT, konkrétně na služby kybernetické a informační bezpečnosti, IT podpory a datové analytiky,“ vysvětluje Jaromír Staroba, prezident ABSL.

Obory STEM nejsou zásadní jen pro podnikový sektor, ale i pro celkový rozvoj společnosti. Kvůli jejich nedostatečné výuce je u nás stále málo studentů technických škol a univerzit. Data z posledního průzkumu ČSÚ ukazují, že jich dokonce ubývá. Na konci roku 2022 bylo v technických oborech 37.000 vysokoškoláků, což je o 11 tisíc méně než v roce 2017. To je alarmující pokles, který už nyní neodpovídá potřebám trhu práce.

Zaměstnavatelé proto vytváří vlastní vzdělávací programy a své lidi v potřebných znalostech a dovednostech rozvíjí sami. V oboru IT a podnikových služeb je to praxe dokonce 9 z 10 firem. Sází přitom na rostoucí ochotu zaměstnanců aktivně se učit a dále se rozvíjet. „Doba, kdy se většina kariér ubírala lineární cestou, směrem, který znamenal učení se jediného souboru dovedností, je nenávratně pryč. Naštěstí jsou si toho zaměstnanci dobře vědomi, a to napříč generacemi,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a Gi Group, a dodává: “Z našeho nedávného průzkumu vyplynulo, že pouze 5 % zaměstnanců si myslí, že se do budoucna nemusí nic učit.”

Technologie, analýza dat, jazyky

Nejvíce zaměstnavatelé u svých lidí postrádají znalosti a dovednosti v oblasti zavádění nových technologií a robotické automatizace. V průzkumu ABSL tento nedostatek zmiňuje plných 63 % firem. V případě datové analytiky a modelování pak mezery ve znalostech u svých lidí hlásí 50 % firem. I když se investice do firemního vzdělávání ve srovnání s uplynulými dvěma lety zvýšily, deficit těchto znalostí je rok od roku citelnější. „Evergreenem mezi kritickými znalostmi zaměstnanců oboru IT a podnikových služeb je jejich slabá jazyková vybavenost,“ zdůrazňuje Jaromír Staroba a upřesňuje: “Protože obor poskytuje služby do celého světa, zaměstnanci komunikují celkem 35 jazyky. Asi největší problém zaznamenáváme v případě němčiny a skandinávských jazyků. I proto obor musí najímat velké množství zahraničních expertů. Aktuálně tvoří již 43 % všech zaměstnanců, jejichž počet letos dosáhne na 175.000.”

ABSL přichází s podporou ve formě programu Fusion Digital

Spolu s digitální transformací, technologickými inovacemi a nástupem umělé inteligence se mění i způsob řízení firem. Manažeři mají k dispozici obrovské množství dat, z nichž musí umět vyčíst trendy vývoje, řídí týmy složené z lidí a robotů, čelí velmi rychlým změnám, na které musí umět promptně reagovat. Potřebnými znalostmi a dovednostmi pro úspěšnou implementaci digitálních strategií je může vybavit unikátní vzdělávací program Fusion Digital, který vyvinuli experti z ABSL a který se zaměřuje na rozvoj technických i manažerských dovedností v době digitální transformace a umělé inteligence. „Jedná se o jedinou digitální akademii tohoto druhu, určenou pro ty, kteří se chtějí zorientovat v možnostech a přínosech digitální transformace, vyslechnout si rady zkušených expertů a zjistit, kde a jak vlastně začít a jaké nástroje využít. Šestiměsíční program zahrnuje více než stovku hodin nabytých informacemi, přístup k nejlepším nástrojům pro zdokonalení digitálních dovedností a možnost potkat přední odborníky na AI, kybernetickou bezpečnost či analýzu dat. V neposlední řadě program umožňuje stát se součástí komunity, která v rámci speciálních projektů přenáší své znalosti do praxe,“ vysvětluje Jaromír Staroba s tím, že po úspěšném absolvování získají účastníci mezinárodně uznávaný certifikát a zároveň schopnost řídit inovace i týmy v éře digitální transformace. Po úspěšném pilotním běhu v roce 2024 se v dubnu 2025 spouští další ročník.

 

Zdroj: ABSL

 

 

Doporučujeme

Muž v Lipsku najel autem do lidí. Dva zabil, desítky zranil

V německém Lipsku vjel řidič autem do davu lidí v centru města. Incident, který podle předběžných závěrů vyšetřovatelů nemá politické ani náboženské pozadí, si vyžádal dvě oběti na životech. Dalších 22 lidí utrpělo zranění, z toho tři vážná.

Čína: Výbuch v továrně na pyrotechniku zabil desítky lidí

Při explozi v továrně na zábavní pyrotechniku v čínské provincii Chu-nan zahynuly desítky lidí a další desítky utrpěly zranění. K výbuchu došlo v areálu ve městě Liou-jang, které patří k hlavním centrům výroby pyrotechniky v Číně.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích, dronům čelilo Rusko

Nejméně čtyři lidi zabily a 31 dalších zranily ruské drony a rakety během nočních útoků v Poltavské oblasti, oznámil náčelník tohoto ukrajinského regionu Vitalij Djakivnyč na sociální síti. Tři raněné hlásí záchranáři z okolí Kyjeva a další dva raněné z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny. O dvou raněných po ruských útocích informoval šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Náletům stovek ukrajinských dronů čelilo během noci i Rusko, kde úřady hlásí jednoho raněného.

S výletní lodí u Kapverd zdravotníci nově spojují sedm případů hantaviru

S výletní lodí u pobřeží Kapverdských ostrovů, kde se vyskytla nákaza hantavirem, lékaři nově spojují sedm možných případů. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO) s tím, že laboratorně potvrzené jsou zatím dva případy, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Tři lidé zemřeli a čtyři jsou nemocní, z nichž jeden je v kritickém stavu. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.

Evropská komise řeší možné výpadky leteckého paliva

Evropská komise vydá tento týden pokyny pro letecké společnosti týkající se leteckého paliva, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen. Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii v polovině dubna uvedl, že Evropa má podle něj zásoby leteckého paliva zhruba na šest týdnů. Komise má podle mluvčí plný přehled o tom, co se děje, a situaci koordinuje s jednotlivými členskými státy.

Muž podezřelý z otrávení dětských výživ obvinění popírá

Muž, který byl o víkendu zadržený v Rakousku pro podezření z otrávení dětských výživ značky HiPP, obvinění popírá. Informují o tom dnes rakouská média. Podle zpravodajského webu oe.at je zadrženým slovenský rodák žijící v Rakousku. Podle jeho právního zástupce jde o bývalého zaměstnance německé firmy.

Británie jedná o svém připojení k unijní půjčce Ukrajině

Británie by se mohla připojit k půjčce ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), kterou se chystá Evropská unie poskytnout Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer dnes podle agentury AFP uvedl, že jeho vláda jedná o účasti Londýna na unijní půjčce Kyjevu, přičemž část peněz by mohla být vynaložena na pořízení britských zbraní. Ukrajina se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Vědci mění plastový odpad na čisté palivo

Plastový odpad by v budoucnu nemusel končit jen na skládkách nebo v oceánech. Vědci z University of Adelaide zkoumají technologii, která ho pomocí slunečního záření dokáže přeměnit na vodík a další využitelné látky. Pokud se ji podaří převést z laboratoře do praxe, mohla by spojit řešení dvou problémů: znečištění plasty a hledání čistších zdrojů energie.

Írán: Zabránili jsme americkému torpédoborci proplout Hormuzským průlivem

Írán v pondělí uvedl, že zabránil americké válečné lodi vplout do Hormuzského průlivu. Spojené státy zároveň popřely dřívější zprávu íránské polooficiální agentury Fars, podle níž měly plavidlo zasáhnout dvě íránské rakety.

KOMENTÁŘ: Vyšší cena ropy po delší dobu může vést k recesi, mírní nadšení trhu analytik

Akciový trh ve Spojených státech i Evropě z hlediska výkonnosti za poslední měsíc už přepnul do zelených čísel a sentiment investorů vytváří dojem, že žádná krize v Íránu nikdy neproběhla. Dusno na Blízkém východě přitom trvá. Analytik Moody’s dokonce prohlásil, že svět není daleko od pádu do recese.

Rudy Giuliani skončil v nemocnici, jeho stav je kritický

Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani byl hospitalizován a je v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Jeho mluvčí Ted Goodman v neděli uvedl, že jednaosmdesátiletý politik bojuje se stejnou houževnatostí, s jakou podle něj čelil výzvám po celý život. Důvod hospitalizace mluvčí neupřesnil.

Coinbase hlásí průlom u amerického zákona o kryptu

Americký kryptoměnový sektor se přiblížil k jasnějším pravidlům. Společnost Coinbase uvedla, že se podařilo dosáhnout dohody o klíčové části návrhu zákona, který má upravit fungování kryptoměn ve Spojených státech. Kompromis by mohl odblokovat další projednávání v Senátu.

Tři mrtví na výletní lodi v Atlantiku. Panuje podezření na hantavirus

Na palubě výletní lodi v Atlantiku zemřeli tři lidé a další tři onemocněli. Úřady pracují s podezřením na nákazu hantavirem. Loď patří nizozemské společnosti Oceanwide Expeditions.

V Pune mizí vážky a jiné se objevují

Dlouhodobý výzkum ukazuje proměnu populací vážek v indickém Pune i v širším regionu Západního Ghátu. Některé druhy mizí, jiné přibývají. Vědci varují, že jde o signál změn v krajině.

Rodina Samsung doplatila rekordní dědickou daň

Rodina stojící za jihokorejským Samsungem doplatila rekordní dědickou daň ve výši 12 bilionů wonů, tedy zhruba 8 miliard dolarů. Jde o největší platbu svého druhu v historii Jižní Koreje. Daň souvisí s majetkem zesnulého šéfa skupiny I Kun-hiho, který zemřel v roce 2020.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama