Protext ČTKZaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Zaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Praha 24. října 2024 (PROTEXT) – S pokračující digitalizací a adopcí moderních technologií čelí firmy rostoucímu nedostatku zaměstnanců s potřebnými technickými a analytickými znalostmi a dovednostmi. Z nedávného průzkumu asociace ABSL vyplynulo, že tento problém trápí plných 63 % firem z oboru IT a podnikových služeb. Nedostatečné vzdělávání v oblasti STEM na českých školách proto 9 z 10 firem nahrazuje interními vzdělávacími programy a školeními.

Vzdělávání v oblasti STEM, tedy v přírodních vědách (Science), technice (Technology) a technologiích (Engineering) a matematice, je chápáno jako rozhodující nástroj pro rozvoj a růst ekonomik a udržení konkurenceschopnosti. Zaměstnavatelé nyní stále více volají po jeho intenzivní podpoře, a to již od základních škol, což je běžná praxe na západ od našich hranic. „Důvod je nasnadě – digitalizace pokračuje prakticky ve všech průmyslových oborech a je potřeba, aby zaměstnanci ovládali práci s technologiemi, uměli analyzovat data a s jejich pomocí modelovat budoucí trendy. V našem oboru je tato potřeba ještě zdůrazněna změnami v zaměření místních center. Ty se v souladu s potřebami firem stále více orientují na služby z oblasti IT, konkrétně na služby kybernetické a informační bezpečnosti, IT podpory a datové analytiky,“ vysvětluje Jaromír Staroba, prezident ABSL.

Obory STEM nejsou zásadní jen pro podnikový sektor, ale i pro celkový rozvoj společnosti. Kvůli jejich nedostatečné výuce je u nás stále málo studentů technických škol a univerzit. Data z posledního průzkumu ČSÚ ukazují, že jich dokonce ubývá. Na konci roku 2022 bylo v technických oborech 37.000 vysokoškoláků, což je o 11 tisíc méně než v roce 2017. To je alarmující pokles, který už nyní neodpovídá potřebám trhu práce.

Zaměstnavatelé proto vytváří vlastní vzdělávací programy a své lidi v potřebných znalostech a dovednostech rozvíjí sami. V oboru IT a podnikových služeb je to praxe dokonce 9 z 10 firem. Sází přitom na rostoucí ochotu zaměstnanců aktivně se učit a dále se rozvíjet. „Doba, kdy se většina kariér ubírala lineární cestou, směrem, který znamenal učení se jediného souboru dovedností, je nenávratně pryč. Naštěstí jsou si toho zaměstnanci dobře vědomi, a to napříč generacemi,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a Gi Group, a dodává: “Z našeho nedávného průzkumu vyplynulo, že pouze 5 % zaměstnanců si myslí, že se do budoucna nemusí nic učit.”

Technologie, analýza dat, jazyky

Nejvíce zaměstnavatelé u svých lidí postrádají znalosti a dovednosti v oblasti zavádění nových technologií a robotické automatizace. V průzkumu ABSL tento nedostatek zmiňuje plných 63 % firem. V případě datové analytiky a modelování pak mezery ve znalostech u svých lidí hlásí 50 % firem. I když se investice do firemního vzdělávání ve srovnání s uplynulými dvěma lety zvýšily, deficit těchto znalostí je rok od roku citelnější. „Evergreenem mezi kritickými znalostmi zaměstnanců oboru IT a podnikových služeb je jejich slabá jazyková vybavenost,“ zdůrazňuje Jaromír Staroba a upřesňuje: “Protože obor poskytuje služby do celého světa, zaměstnanci komunikují celkem 35 jazyky. Asi největší problém zaznamenáváme v případě němčiny a skandinávských jazyků. I proto obor musí najímat velké množství zahraničních expertů. Aktuálně tvoří již 43 % všech zaměstnanců, jejichž počet letos dosáhne na 175.000.”

ABSL přichází s podporou ve formě programu Fusion Digital

Spolu s digitální transformací, technologickými inovacemi a nástupem umělé inteligence se mění i způsob řízení firem. Manažeři mají k dispozici obrovské množství dat, z nichž musí umět vyčíst trendy vývoje, řídí týmy složené z lidí a robotů, čelí velmi rychlým změnám, na které musí umět promptně reagovat. Potřebnými znalostmi a dovednostmi pro úspěšnou implementaci digitálních strategií je může vybavit unikátní vzdělávací program Fusion Digital, který vyvinuli experti z ABSL a který se zaměřuje na rozvoj technických i manažerských dovedností v době digitální transformace a umělé inteligence. „Jedná se o jedinou digitální akademii tohoto druhu, určenou pro ty, kteří se chtějí zorientovat v možnostech a přínosech digitální transformace, vyslechnout si rady zkušených expertů a zjistit, kde a jak vlastně začít a jaké nástroje využít. Šestiměsíční program zahrnuje více než stovku hodin nabytých informacemi, přístup k nejlepším nástrojům pro zdokonalení digitálních dovedností a možnost potkat přední odborníky na AI, kybernetickou bezpečnost či analýzu dat. V neposlední řadě program umožňuje stát se součástí komunity, která v rámci speciálních projektů přenáší své znalosti do praxe,“ vysvětluje Jaromír Staroba s tím, že po úspěšném absolvování získají účastníci mezinárodně uznávaný certifikát a zároveň schopnost řídit inovace i týmy v éře digitální transformace. Po úspěšném pilotním běhu v roce 2024 se v dubnu 2025 spouští další ročník.

 

Zdroj: ABSL

 

 

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama