Protext ČTKZaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Zaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Praha 24. října 2024 (PROTEXT) – S pokračující digitalizací a adopcí moderních technologií čelí firmy rostoucímu nedostatku zaměstnanců s potřebnými technickými a analytickými znalostmi a dovednostmi. Z nedávného průzkumu asociace ABSL vyplynulo, že tento problém trápí plných 63 % firem z oboru IT a podnikových služeb. Nedostatečné vzdělávání v oblasti STEM na českých školách proto 9 z 10 firem nahrazuje interními vzdělávacími programy a školeními.

Vzdělávání v oblasti STEM, tedy v přírodních vědách (Science), technice (Technology) a technologiích (Engineering) a matematice, je chápáno jako rozhodující nástroj pro rozvoj a růst ekonomik a udržení konkurenceschopnosti. Zaměstnavatelé nyní stále více volají po jeho intenzivní podpoře, a to již od základních škol, což je běžná praxe na západ od našich hranic. „Důvod je nasnadě – digitalizace pokračuje prakticky ve všech průmyslových oborech a je potřeba, aby zaměstnanci ovládali práci s technologiemi, uměli analyzovat data a s jejich pomocí modelovat budoucí trendy. V našem oboru je tato potřeba ještě zdůrazněna změnami v zaměření místních center. Ty se v souladu s potřebami firem stále více orientují na služby z oblasti IT, konkrétně na služby kybernetické a informační bezpečnosti, IT podpory a datové analytiky,“ vysvětluje Jaromír Staroba, prezident ABSL.

Obory STEM nejsou zásadní jen pro podnikový sektor, ale i pro celkový rozvoj společnosti. Kvůli jejich nedostatečné výuce je u nás stále málo studentů technických škol a univerzit. Data z posledního průzkumu ČSÚ ukazují, že jich dokonce ubývá. Na konci roku 2022 bylo v technických oborech 37.000 vysokoškoláků, což je o 11 tisíc méně než v roce 2017. To je alarmující pokles, který už nyní neodpovídá potřebám trhu práce.

Zaměstnavatelé proto vytváří vlastní vzdělávací programy a své lidi v potřebných znalostech a dovednostech rozvíjí sami. V oboru IT a podnikových služeb je to praxe dokonce 9 z 10 firem. Sází přitom na rostoucí ochotu zaměstnanců aktivně se učit a dále se rozvíjet. „Doba, kdy se většina kariér ubírala lineární cestou, směrem, který znamenal učení se jediného souboru dovedností, je nenávratně pryč. Naštěstí jsou si toho zaměstnanci dobře vědomi, a to napříč generacemi,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a Gi Group, a dodává: “Z našeho nedávného průzkumu vyplynulo, že pouze 5 % zaměstnanců si myslí, že se do budoucna nemusí nic učit.”

Technologie, analýza dat, jazyky

Nejvíce zaměstnavatelé u svých lidí postrádají znalosti a dovednosti v oblasti zavádění nových technologií a robotické automatizace. V průzkumu ABSL tento nedostatek zmiňuje plných 63 % firem. V případě datové analytiky a modelování pak mezery ve znalostech u svých lidí hlásí 50 % firem. I když se investice do firemního vzdělávání ve srovnání s uplynulými dvěma lety zvýšily, deficit těchto znalostí je rok od roku citelnější. „Evergreenem mezi kritickými znalostmi zaměstnanců oboru IT a podnikových služeb je jejich slabá jazyková vybavenost,“ zdůrazňuje Jaromír Staroba a upřesňuje: “Protože obor poskytuje služby do celého světa, zaměstnanci komunikují celkem 35 jazyky. Asi největší problém zaznamenáváme v případě němčiny a skandinávských jazyků. I proto obor musí najímat velké množství zahraničních expertů. Aktuálně tvoří již 43 % všech zaměstnanců, jejichž počet letos dosáhne na 175.000.”

ABSL přichází s podporou ve formě programu Fusion Digital

Spolu s digitální transformací, technologickými inovacemi a nástupem umělé inteligence se mění i způsob řízení firem. Manažeři mají k dispozici obrovské množství dat, z nichž musí umět vyčíst trendy vývoje, řídí týmy složené z lidí a robotů, čelí velmi rychlým změnám, na které musí umět promptně reagovat. Potřebnými znalostmi a dovednostmi pro úspěšnou implementaci digitálních strategií je může vybavit unikátní vzdělávací program Fusion Digital, který vyvinuli experti z ABSL a který se zaměřuje na rozvoj technických i manažerských dovedností v době digitální transformace a umělé inteligence. „Jedná se o jedinou digitální akademii tohoto druhu, určenou pro ty, kteří se chtějí zorientovat v možnostech a přínosech digitální transformace, vyslechnout si rady zkušených expertů a zjistit, kde a jak vlastně začít a jaké nástroje využít. Šestiměsíční program zahrnuje více než stovku hodin nabytých informacemi, přístup k nejlepším nástrojům pro zdokonalení digitálních dovedností a možnost potkat přední odborníky na AI, kybernetickou bezpečnost či analýzu dat. V neposlední řadě program umožňuje stát se součástí komunity, která v rámci speciálních projektů přenáší své znalosti do praxe,“ vysvětluje Jaromír Staroba s tím, že po úspěšném absolvování získají účastníci mezinárodně uznávaný certifikát a zároveň schopnost řídit inovace i týmy v éře digitální transformace. Po úspěšném pilotním běhu v roce 2024 se v dubnu 2025 spouští další ročník.

 

Zdroj: ABSL

 

 

Doporučujeme

Netanjahu čelí žalobě kvůli 7. říjnu. Ignoroval varování, tvrdí bývalý šéf Šin Bet

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý šéf bezpečnostní agentury Šin Bet Ronen Bar se vzájemně obviňují ze selhání při vyhodnocování varování před útokem Hamásu, k němuž došlo 7. října 2023. Bar podal ve středu na Netanjahua žalobu, v níž požaduje odškodnění ve výši 3 milionů šekelů (přes 21 milionů korun).

Ukrajina zasáhla šest ruských bombardérů ve Voroněžské oblasti

Ukrajina v noci na dnešek zaútočila na vojenské letiště Borisoglebsk v ruské Voroněžské oblasti a zasáhla šest bombardérů Suchoj Su-34M, oznámilo na facebooku ukrajinské námořnictvo a uvedlo, že útočilo raketovým komplexem Neptun. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.

Británie poskytne 17 milionů liber na opravu sarkofágu v Černobylu

Británie poskytne 17 milionů liber (490 milionů korun) na opravu sarkofágu jaderné elektrárny v Černobylu, který poničil v loňském roce útok. Uvedla to dnes britská vláda. Ukrajina a Británie přisuzují útok dronu, který poškodil ochranný štít elektrárny, Rusku, Moskva to ale odmítla s tvrzením, že neútočí na jadernou infrastrukturu.

Za nitky Starshieldu tahá americká vláda, reagoval Musk na stížnosti Ukrajiny

Americký miliardář Elon Musk na své sociální síti X (dříve Twitter) uvedl, že systém označovaný jako Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států. O omezeních této služby tedy podle šéfa SpaceX rozhoduje americká armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Napsal to po stížnostech Ukrajiny na omezení rychlosti připojení.

Ukrajina začne znovu útočit na rafinérie v Rusku, řekl Zelenskyj

Ukrajina začne zase útočit na rafinérie v Rusku, řekl v rozhovoru, který dnes ráno zveřejnil deník Financial Times, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina tyto údery na několik dnů přerušila kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Kyjev ale poukazoval, že Rusko i nadále útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Čína a KLDR otevřely přeshraniční most, který čekal deset let na zprovoznění

Čína a Severní Korea dnes slavnostně otevřely nový přeshraniční most, který čekal na zprovoznění přes deset let. Uvedla to čínská státní média, napsaly agentury. Most propojuje čínský a severokorejský břeh řeky Ja-lu.

William byl těžce duševně nemocný, uvedla rodina muže zabitého tygrem. Trump si z něj dělal legraci

Rodina třiadvacetiletého Williama Chapmana, který v sobotu zahynul po útoku tygra v britském Yorkshire Wildlife Parku, poprvé veřejně promluvila o tragédii. Mladíka popsala jako milujícího a nadaného člověka, který se dlouhodobě potýkal s vážnými duševními problémy. Zároveň vyzvala veřejnost, aby přestala šířit záběry jeho posledních okamžiků. Zesměšňující video na sociálních sítích sdílel také americký prezident Donald Trump.

SpaceX omezila Starlink na Ukrajině. Armáda kvůli výpadkům rušila dronové mise

Ukrajinská armáda hlásí problémy se satelitním internetem Starlink, který využívá při řízení bojových dronů. Společnost SpaceX Elona Muska omezila fungování některých terminálů při vyšších rychlostech. Podle ukrajinských představitelů změna narušila několik vojenských operací a některé jednotky musely plánované mise zrušit. Příčinu omezení zatím společnost veřejně nevysvětlila.

KOMENTÁŘ: Republikáni prohrají volby kvůli 2000 dolarům. Proč jim to Amerika spočítá?

Předvolební kampaň před blízkými volbami do amerického Kongresu ovládá jediné téma – růst cen způsobený válkou na Blízkém východě. Voliči v něm podle průzkumů vidí jasné selhání Donalda Trumpa a vládnoucích republikánů. Jak moc Američany krize zuřící tisíce kilometrů daleko skutečně bolí?

Slavia prohrála se Sabahem 0:2 a dál čeká na výhru v Lize mistrů

Slavia prohrála se Sabahem 0:2 a dál čeká na výhru v Lize mistrů Fotbalisté pražské Slavie nezvládli další utkání Ligy mistrů. V Ázerbájdžánu podlehli domácímu Sabahu 0:2 a prodloužili čekání na vítězství v soutěži na 21 zápasů. Přestože měli více střel i útočných akcí, nedokázali proměnit své příležitosti. Domácí naopak využili chyby českého mistra a oslavili historicky první výhru v Lize mistrů. Slavia přijela do Baku jako favorit. Proti ní stál klub, který vznikl teprve před devíti lety a nastoupil ke svému druhému utkání v hlavní fázi evropských pohárů. Pražané navíc věřili, že právě proti Sabahu konečně ukončí dlouhé čekání na vítězství. To poslední slavili ještě v roce 2007 proti rumunské Steaue Bukurešť. Český mistr nastoupil s nezvyklým rozestavením se čtyřmi obránci. V úvodu hrál opatrně a při zakládání útoků často spoléhal na dlouhé nákopy. První výraznější moment však patřil domácím. Kaheem Parris dostal v 17. minutě míč do sítě, rozhodčí ale po kontrole videa odhalili těsný ofsajd. Slavia zahazovala šance, Sabah udeřil po přestávce Slávisté mohli otevřít skóre ještě před odchodem do kabin. Tomáš Chorý dostal míč do výborné pozice, jenže nedokázal pořádně zakončit. Jeho následný pokus navíc zastavil obránce Sabahu. Další příležitost přišla v nastavení, kdy Stanislav Vlček trefil tyč. Ani případný gól by však neplatil kvůli ofsajdu. Krátce po přestávce přišel pro Slavii další problém. Parris se tentokrát prosadil regulérně a ve 49. minutě poslal Sabah do vedení. Jamajský útočník dostal přihrávku na hranici pokutového území a přesnou střelou překonal Jakuba Markoviče. Pražané následně zvýšili tempo a vytvořili si několik slibných příležitostí. Lukáš Provod mohl vyrovnat po hodině hry, domácí brankář Stas Pokatilov však jeho zakončení zastavil. Neuspěli ani další slávisté. Christos Ayaosi a Nowak mířili vedle, zatímco Chorého hlavičku zneškodnil domácí gólman. Sabah přitom při rozehrávce často riskoval a nechával prostor za obranou. Slavia však nedokázala těchto situací využít. Přestože se dostávala do zakončení častěji než soupeř, domácí obrana společně s brankářem udržela čisté konto. Ázerbájdžánská média slaví historický úspěch Definitivní rozhodnutí přišlo v 88. minutě. Brankář Markovič vyběhl daleko od své branky, ale na polovině hřiště nezvládl odehrát míč. Joy-Lance Mickels získal balon a zamířil do odkryté sítě. David Moses se ještě pokusil střelu zastavit, míč mu však prošel mezi nohama. Ázerbájdžánská média po utkání vyzdvihovala především efektivitu domácího mužstva. „Češi častěji útočili, častěji stříleli na branku a více přihrávali. Nakonec jim to ale bylo k ničemu, protože nedokázali skórovat,“ napsal portál Azerisport. Podle místních novinářů rozhodla také větší kompaktnost domácího týmu. Sabah sice útočil méně často, jeho akce však představovaly větší nebezpečí. „Sabah dosáhl zaslouženého vítězství. Hrál rozumně, kvalitně a disciplinovaně, a hlavně využil své šance,“ uvedl Azerisport. Radost neskrýval ani portál QOL.az, který svůj článek nadepsal slovy „Bravo, Sabah!“. Web Musavat.com zase označil výsledek za „skvělé vítězství“ a zdůraznil, že domácí ve druhém poločase převzali iniciativu. Slavia tak opustila Baku bez bodu i vstřelené branky. Její čekání na další vítězství v Lize mistrů pokračuje už devatenáctým rokem. Sabah naopak zapsal historický úspěch, který přišel hned při jeho druhém vystoupení v hlavní fázi soutěže.

Trump oznámil energetickou dohodu s Tchaj-wanem. Ve hře jsou miliardy dolarů a obří dodávky plynu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Tchaj-wan bude po příštích dvacet let odebírat téměř třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG) z připravovaného projektu Alaska LNG. Ostrov má zároveň přispět miliardami dolarů na výstavbu plynovodu. Podmínky údajné dohody však zatím nejsou veřejně známé a tchajwanské úřady její konečné uzavření nepotvrdily.

Rozpad polárního víru může v Evropě způsobit energetický šok, varuje studie

Zima může evropské energetice připravit nepříjemné překvapení. Když se vysoko nad Arktidou naruší polární vír, roste pravděpodobnost silných mrazů a mimořádné spotřeby elektřiny. Podle nové studie může být riziko extrémní poptávky v některých částech Evropy až trojnásobné.

Musk dal na podporu republikánů před volbami do Kongresu 276 milionů dolarů

Nejbohatší člověk světa Elon Musk poslal od začátku července republikánským skupinám a vlastnímu politickému výboru nejméně 276 milionů dolarů (šest miliard Kč), aby straně prezidenta Donalda Trumpa pomohl k úspěchu v listopadových volbách do Kongresu. Za celý současný volební cyklus pak už vydal na 366 milionů dolarů, napsaly agentury AFP a Reuters s odvoláním na článek v listu The New York Times (NYT). Šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX je tak zdaleka největším známým dárcem před letošními volbami, které se konají 3. listopadu zhruba v polovině prezidentského mandátu a v nichž by republikáni mohli přijít o těsnou většinu v Kongresu.

Trump má s Grónském velké plány. Chystá průzkum ropy a nové vojenské základny

Americký prezident Donald Trump oznámil přípravy rozsáhlého průzkumu ropy, zemního plynu a nerostných surovin v Grónsku. Arktický ostrov současně označil za mimořádně důležitý pro bezpečnost Spojených států i Evropy. Washington zde po zářijové dohodě s Dánskem a grónskou vládou získal možnost výrazně rozšířit vojenskou přítomnost.

Ukrajinské drony napadly největší ruské datové centrum patřící Sberbank

Ukrajinské drony zasáhly největší ruské datové centrum, které vlastní banka a technologická společnost Sberbank. Provoz ale nebyl narušen. Podle agentury Reuters to dnes řekl náměstek ředitele Sberbank Alexandr Veďachin. Telegramové kanály uvádějí, že ukrajinské údery zasáhly rozsáhlé datové centrum společnosti Sberbank ve městě Balakovo v Saratovské oblasti, napsal server Meduza.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama