1.9 C
Czech
Čtvrtek 18. prosince 2025
Protext ČTKZaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Zaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Praha 24. října 2024 (PROTEXT) – S pokračující digitalizací a adopcí moderních technologií čelí firmy rostoucímu nedostatku zaměstnanců s potřebnými technickými a analytickými znalostmi a dovednostmi. Z nedávného průzkumu asociace ABSL vyplynulo, že tento problém trápí plných 63 % firem z oboru IT a podnikových služeb. Nedostatečné vzdělávání v oblasti STEM na českých školách proto 9 z 10 firem nahrazuje interními vzdělávacími programy a školeními.

Vzdělávání v oblasti STEM, tedy v přírodních vědách (Science), technice (Technology) a technologiích (Engineering) a matematice, je chápáno jako rozhodující nástroj pro rozvoj a růst ekonomik a udržení konkurenceschopnosti. Zaměstnavatelé nyní stále více volají po jeho intenzivní podpoře, a to již od základních škol, což je běžná praxe na západ od našich hranic. „Důvod je nasnadě – digitalizace pokračuje prakticky ve všech průmyslových oborech a je potřeba, aby zaměstnanci ovládali práci s technologiemi, uměli analyzovat data a s jejich pomocí modelovat budoucí trendy. V našem oboru je tato potřeba ještě zdůrazněna změnami v zaměření místních center. Ty se v souladu s potřebami firem stále více orientují na služby z oblasti IT, konkrétně na služby kybernetické a informační bezpečnosti, IT podpory a datové analytiky,“ vysvětluje Jaromír Staroba, prezident ABSL.

Obory STEM nejsou zásadní jen pro podnikový sektor, ale i pro celkový rozvoj společnosti. Kvůli jejich nedostatečné výuce je u nás stále málo studentů technických škol a univerzit. Data z posledního průzkumu ČSÚ ukazují, že jich dokonce ubývá. Na konci roku 2022 bylo v technických oborech 37.000 vysokoškoláků, což je o 11 tisíc méně než v roce 2017. To je alarmující pokles, který už nyní neodpovídá potřebám trhu práce.

Zaměstnavatelé proto vytváří vlastní vzdělávací programy a své lidi v potřebných znalostech a dovednostech rozvíjí sami. V oboru IT a podnikových služeb je to praxe dokonce 9 z 10 firem. Sází přitom na rostoucí ochotu zaměstnanců aktivně se učit a dále se rozvíjet. „Doba, kdy se většina kariér ubírala lineární cestou, směrem, který znamenal učení se jediného souboru dovedností, je nenávratně pryč. Naštěstí jsou si toho zaměstnanci dobře vědomi, a to napříč generacemi,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a Gi Group, a dodává: “Z našeho nedávného průzkumu vyplynulo, že pouze 5 % zaměstnanců si myslí, že se do budoucna nemusí nic učit.”

Technologie, analýza dat, jazyky

Nejvíce zaměstnavatelé u svých lidí postrádají znalosti a dovednosti v oblasti zavádění nových technologií a robotické automatizace. V průzkumu ABSL tento nedostatek zmiňuje plných 63 % firem. V případě datové analytiky a modelování pak mezery ve znalostech u svých lidí hlásí 50 % firem. I když se investice do firemního vzdělávání ve srovnání s uplynulými dvěma lety zvýšily, deficit těchto znalostí je rok od roku citelnější. „Evergreenem mezi kritickými znalostmi zaměstnanců oboru IT a podnikových služeb je jejich slabá jazyková vybavenost,“ zdůrazňuje Jaromír Staroba a upřesňuje: “Protože obor poskytuje služby do celého světa, zaměstnanci komunikují celkem 35 jazyky. Asi největší problém zaznamenáváme v případě němčiny a skandinávských jazyků. I proto obor musí najímat velké množství zahraničních expertů. Aktuálně tvoří již 43 % všech zaměstnanců, jejichž počet letos dosáhne na 175.000.”

ABSL přichází s podporou ve formě programu Fusion Digital

Spolu s digitální transformací, technologickými inovacemi a nástupem umělé inteligence se mění i způsob řízení firem. Manažeři mají k dispozici obrovské množství dat, z nichž musí umět vyčíst trendy vývoje, řídí týmy složené z lidí a robotů, čelí velmi rychlým změnám, na které musí umět promptně reagovat. Potřebnými znalostmi a dovednostmi pro úspěšnou implementaci digitálních strategií je může vybavit unikátní vzdělávací program Fusion Digital, který vyvinuli experti z ABSL a který se zaměřuje na rozvoj technických i manažerských dovedností v době digitální transformace a umělé inteligence. „Jedná se o jedinou digitální akademii tohoto druhu, určenou pro ty, kteří se chtějí zorientovat v možnostech a přínosech digitální transformace, vyslechnout si rady zkušených expertů a zjistit, kde a jak vlastně začít a jaké nástroje využít. Šestiměsíční program zahrnuje více než stovku hodin nabytých informacemi, přístup k nejlepším nástrojům pro zdokonalení digitálních dovedností a možnost potkat přední odborníky na AI, kybernetickou bezpečnost či analýzu dat. V neposlední řadě program umožňuje stát se součástí komunity, která v rámci speciálních projektů přenáší své znalosti do praxe,“ vysvětluje Jaromír Staroba s tím, že po úspěšném absolvování získají účastníci mezinárodně uznávaný certifikát a zároveň schopnost řídit inovace i týmy v éře digitální transformace. Po úspěšném pilotním běhu v roce 2024 se v dubnu 2025 spouští další ročník.

 

Zdroj: ABSL

 

 

Reklama

Doporučujeme

Macinka ruší klimatickou sekci na ministerstvu životního prostředí

Na ministerstvu životního prostředí se rýsuje první velká změna pod dočasným vedením Petra Macinky. V připravované systemizaci na rok 2026 už nemá být samostatná sekce ochrany klimatu. Ve hře je také konec odboru, který řeší financování dekarbonizace.

Horko zasahuje do vývoje dětí, brzdí jejich schopnost učit se

Horko nemá vliv jen na fyzické zdraví. Podle nové studie amerických vědců může zbrzdit vývoj dětí a zhoršit jejich schopnost učit se. Oteplování na nás totiž má největší dopad během raného vývoje v růstové fázi.

Polské rakety Patriot dosáhly připravenosti, oznámil ministr obrany

Polská jednotka vyzbrojená protiraketovými systémy Patriot americké výroby dosáhla plné připravenosti, oznámil dnes polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Současně se tím podle ministra stal plně funkčním i systém polské protivzdušné obrany Wisla, který má být schopen sestřelovat vzdušné cíle vzdálené až 150 kilometrů, uvedla agentura PAP.

Trump Media se spojuje s TAE a sází na fúzní energii

Trump Media míří mimo sociální sítě a oznamuje spojení s firmou TAE Technologies, která vyvíjí technologii jaderné fúze. Dohoda v hodnotě přes 6 miliard dolarů počítá s tím, že vznikne holding s divizemi od Truth Social až po energetická a zdravotnická aktiva.

Obžalovaný z útoku v Magdeburku není podle lékařů teď schopný účastnit se líčení

Saúdskoarabský lékař obžalovaný z loňského útoku na vánoční trhy v Magdeburku není teď schopen účastnit se soudního procesu. Uvádí to zpráva vězeňského lékaře, informovala dnes agentura DPA. Podle ní drží 51letý Tálib Abdalmuhsin hladovku a nepřijímá ani tekutiny, hrozí mu akutní selhání ledvin. Soudce ale rozhodl, že líčení může pokračovat i bez obžalovaného.

Ukrajinská delegace má v pátek a v sobotu jednat v USA

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který má vést k ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konečná verze plánu není dohodnutá, existují rozpory ohledně území Donbasu na východě země, provozování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny či využití ruských aktiv, zmrazených na Západě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům podle ukrajinských médií.

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

Belgický premiér žádá celou EU o záruky při použití ruských aktiv pro Ukrajinu

Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Tchaj-wan se připravuje na válku. Nakoupil od USA rekordní balíček zbraní

Americké ministerstvo obrany prodalo Tchaj-wanu dosud největší balíček vojenského vybavení v celkové hodnotě 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliardy korun). Nákup obsahuje dělostřelecké systémy, protitankové střely, náhradní díly pro vrtulníky a protilodní střely. Zahrnuje i salvové raketomety HIMARS a levnější drony. Celkem se jedná o osm položek.

Šéfka EK řekla, že ze summitu EU neodejde bez finančního řešení pro Ukrajinu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se EU obavami Belgie ohledně reparační půjčky zabývá.

Putin vzkázal Ukrajině: Odevzdejte Donbas, jinak si ho vezmeme silou

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním „bojovém projevu“ jasně naznačil, že neustoupí od svých maximalistických požadavků. Trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala území nárokovaných Ruskem. V opačném případě budou obsazena silou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj územní kompromis v pondělí navzdory ruskému a americkému tlaku odmítl.

Miliardář Jared Isaacman, spojenec Elona Muska, se stal šéfem NASA

Americký Senát schválil jmenování miliardáře a astronauta Jareda Isaacmana do funkce šéfa NASA. Nový administrátor přebírá agenturu v době rozpočtových škrtů, tlaku na rychlejší návrat na Měsíc a otevřené debaty o roli soukromých firem v americkém vesmírném programu. Pro NASA jde o výraznou změnu směru i stylu vedení.

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu do EU

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama