Protext ČTKZaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Zaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje

Praha 24. října 2024 (PROTEXT) – S pokračující digitalizací a adopcí moderních technologií čelí firmy rostoucímu nedostatku zaměstnanců s potřebnými technickými a analytickými znalostmi a dovednostmi. Z nedávného průzkumu asociace ABSL vyplynulo, že tento problém trápí plných 63 % firem z oboru IT a podnikových služeb. Nedostatečné vzdělávání v oblasti STEM na českých školách proto 9 z 10 firem nahrazuje interními vzdělávacími programy a školeními.

Vzdělávání v oblasti STEM, tedy v přírodních vědách (Science), technice (Technology) a technologiích (Engineering) a matematice, je chápáno jako rozhodující nástroj pro rozvoj a růst ekonomik a udržení konkurenceschopnosti. Zaměstnavatelé nyní stále více volají po jeho intenzivní podpoře, a to již od základních škol, což je běžná praxe na západ od našich hranic. „Důvod je nasnadě – digitalizace pokračuje prakticky ve všech průmyslových oborech a je potřeba, aby zaměstnanci ovládali práci s technologiemi, uměli analyzovat data a s jejich pomocí modelovat budoucí trendy. V našem oboru je tato potřeba ještě zdůrazněna změnami v zaměření místních center. Ty se v souladu s potřebami firem stále více orientují na služby z oblasti IT, konkrétně na služby kybernetické a informační bezpečnosti, IT podpory a datové analytiky,“ vysvětluje Jaromír Staroba, prezident ABSL.

Obory STEM nejsou zásadní jen pro podnikový sektor, ale i pro celkový rozvoj společnosti. Kvůli jejich nedostatečné výuce je u nás stále málo studentů technických škol a univerzit. Data z posledního průzkumu ČSÚ ukazují, že jich dokonce ubývá. Na konci roku 2022 bylo v technických oborech 37.000 vysokoškoláků, což je o 11 tisíc méně než v roce 2017. To je alarmující pokles, který už nyní neodpovídá potřebám trhu práce.

Zaměstnavatelé proto vytváří vlastní vzdělávací programy a své lidi v potřebných znalostech a dovednostech rozvíjí sami. V oboru IT a podnikových služeb je to praxe dokonce 9 z 10 firem. Sází přitom na rostoucí ochotu zaměstnanců aktivně se učit a dále se rozvíjet. „Doba, kdy se většina kariér ubírala lineární cestou, směrem, který znamenal učení se jediného souboru dovedností, je nenávratně pryč. Naštěstí jsou si toho zaměstnanci dobře vědomi, a to napříč generacemi,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a Gi Group, a dodává: “Z našeho nedávného průzkumu vyplynulo, že pouze 5 % zaměstnanců si myslí, že se do budoucna nemusí nic učit.”

Technologie, analýza dat, jazyky

Nejvíce zaměstnavatelé u svých lidí postrádají znalosti a dovednosti v oblasti zavádění nových technologií a robotické automatizace. V průzkumu ABSL tento nedostatek zmiňuje plných 63 % firem. V případě datové analytiky a modelování pak mezery ve znalostech u svých lidí hlásí 50 % firem. I když se investice do firemního vzdělávání ve srovnání s uplynulými dvěma lety zvýšily, deficit těchto znalostí je rok od roku citelnější. „Evergreenem mezi kritickými znalostmi zaměstnanců oboru IT a podnikových služeb je jejich slabá jazyková vybavenost,“ zdůrazňuje Jaromír Staroba a upřesňuje: “Protože obor poskytuje služby do celého světa, zaměstnanci komunikují celkem 35 jazyky. Asi největší problém zaznamenáváme v případě němčiny a skandinávských jazyků. I proto obor musí najímat velké množství zahraničních expertů. Aktuálně tvoří již 43 % všech zaměstnanců, jejichž počet letos dosáhne na 175.000.”

ABSL přichází s podporou ve formě programu Fusion Digital

Spolu s digitální transformací, technologickými inovacemi a nástupem umělé inteligence se mění i způsob řízení firem. Manažeři mají k dispozici obrovské množství dat, z nichž musí umět vyčíst trendy vývoje, řídí týmy složené z lidí a robotů, čelí velmi rychlým změnám, na které musí umět promptně reagovat. Potřebnými znalostmi a dovednostmi pro úspěšnou implementaci digitálních strategií je může vybavit unikátní vzdělávací program Fusion Digital, který vyvinuli experti z ABSL a který se zaměřuje na rozvoj technických i manažerských dovedností v době digitální transformace a umělé inteligence. „Jedná se o jedinou digitální akademii tohoto druhu, určenou pro ty, kteří se chtějí zorientovat v možnostech a přínosech digitální transformace, vyslechnout si rady zkušených expertů a zjistit, kde a jak vlastně začít a jaké nástroje využít. Šestiměsíční program zahrnuje více než stovku hodin nabytých informacemi, přístup k nejlepším nástrojům pro zdokonalení digitálních dovedností a možnost potkat přední odborníky na AI, kybernetickou bezpečnost či analýzu dat. V neposlední řadě program umožňuje stát se součástí komunity, která v rámci speciálních projektů přenáší své znalosti do praxe,“ vysvětluje Jaromír Staroba s tím, že po úspěšném absolvování získají účastníci mezinárodně uznávaný certifikát a zároveň schopnost řídit inovace i týmy v éře digitální transformace. Po úspěšném pilotním běhu v roce 2024 se v dubnu 2025 spouští další ročník.

 

Zdroj: ABSL

 

 

Doporučujeme

Přímý přenos z popravy. Smrt útočníka z Fort Hood popravčí četou má být vysílána živě

Spojené státy plánují 3. prosince veřejně odvysílat popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zastřelil 13 lidí na vojenské základně Fort Hood v Texasu. Pokud se uskuteční, půjde o první popravu popravčí četou v americké armádě od druhé světové války a vůbec první živě přenášenou popravu v historii USA. Plán oznámil ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož má veřejnost vidět, jaké následky mají podobné zločiny.

USA podle Trumpa neobnoví útoky na Írán před volbami do Kongresu

Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Washington vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.

Studentovi utrhl policejní granát ruku. Francie jeho používání při protestech pozastavila

Francouzské úřady dočasně pozastavily používání omračovacích granátů EF-SON při protestech středoškoláků. Rozhodnutí přišlo poté, co patnáctiletému studentovi v Lens výbuch granátu utrhl ruku. Policejní inspekce zároveň vede 18 vyšetřování kvůli podezření na pochybení policistů a jeden z nich už čelí obvinění kvůli vážnému zranění dalšího nezletilého demonstranta.

Ropa prudce zdražuje. Brent se dostal nad 105 dolarů za barel

Ceny ropy ve čtvrtek výrazně rostou. Severomořský Brent během obchodování překonal 105 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 92 dolarů. Trhy reagují především na obavy z omezení dodávek z Blízkého východu a výpadky těžby v Mexickém zálivu kvůli hurikánu Isaias.

Vražedkyně Christa Pike, která přežila svou popravu, už chodí a mluví. Nemůže hýbat rukama

Christa Pike po neúspěšném pokusu o popravu v americkém Tennessee poprvé vstala z nemocničního lůžka a začala chodit po pokoji. Padesátiletá odsouzená k trestu smrti však podle svého právníka stále trpí následky podání smrtící injekce a je zmatená.

Belgii v pátek a v pondělí ochromí stávky proti škrtům, čeká se narušení dopravy

Belgii tento pátek a příští pondělí ochromí stávky a protesty pořádané odbory kvůli očekávaným rozpočtovým škrtům prosazovaným belgickou vládou. Podle posledních informací belgických médií bude v pátek narušena veřejná doprava v Bruselu i ve zbytku země, komplikace se očekávají také na hlavním bruselském letišti Zaventem. Jak bude vypadat situace v pondělí, bude jasnější o víkendu.

Trump pochybuje, že letos získá Nobelovu cenu míru, připomněl postoj Nobelova výboru

Americký prezident Donald Trump se staví spíše skepticky k možnosti, že by letos dostal Nobelovu cenu za mír. Vyplývá to z dnešního prohlášení, o kterém informuje agentura Reuters. Podle ní Trump dostal nominaci na cenu od několika vlád, přičemž letošního laureáta se svět dozví v pátek. Trump se od návratu do prezidentského úřadu v lednu loňského roku netajil tím, že by ocenění rád získal.

Ruský útok v Kramatorsku zabil 30 lidí a dalších 18 zranil

Třicet lidí dnes přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální civilní a vojenské správy Vadym Filaškin na telegramu. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.

Musk zuří kvůli Indii. Tamní miliardáře obvinil z blokování služeb Starlinku

Miliardář Elon Musk obvinil jisté zájmové skupiny z blokování spuštění jeho satelitní internetové služby Starlink, kterou provozuje jeho společnost SpaceX. Podle něj se snaží udržet dominantní postavení na trhu. Kontroverzní podnikatel to označil za „zločin vůči indickému lidu“.

Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě

Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.

Chlapec na základní škole v Polsku napadl tři lidi, jeden z nich zemřel

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi - jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie.

Nad Íránem se stahují mračna. USA se připravují na masivní údery

Pentagon před několika dny nařídil velitelství CENTCOM, aby dokončilo přípravy na obnovení hlavních bojových operací v Íránu, uvedli podle serveru Axios američtí představitelé. Mluvčí íránské armády varoval, že síly islámské republiky jsou v případě „americké agrese“ připraveny provést preventivní údery na americké základny na Blízkém východě.

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny, oznámilo dnes jihokorejské ministerstvo zahraničí. Soul tak reaguje na prohlubující se diplomatický spor kolem ukrajinského předání severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje, informovala agentura AFP.

Zemřela španělská důchodkyně, jejíž vystěhování vyvolalo celostátní protesty. Bylo jí 87 let

Maricarmen Abascal se během několika týdnů stala symbolem španělské bytové krize. Sedmaosmdesátiletou ženu policie v září vystěhovala z madridského bytu, kde žila více než 70 let. Skončila v nemocnici a domů se už nevrátila. Její případ rozpoutal protesty, které přispěly až k vyhlášení předčasných parlamentních voleb.

KOMENTÁŘ: Data ukazují, že AI adopce je stále na začátku. Tento nástroj drtivě vede

Mnozí, kteří propadli do králičí nory jménem AI, mají často pocit, že umělé inteligenci se věnuje úplně každý a kdo zaspí nejnovější model, nemá na trhu místo. Data z USA, kde by měla být adopce díky zástupu projektů nejrychlejší, ale vyprávějí jiný příběh.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama