Západní a střední Evropa zažívají mimořádně teplé období. Teploty v řadě zemí překonávají dlouhodobé průměry o více než deset stupňů a některé státy hlásí rekordně horké květnové dny. Meteorologové očekávají, že horké počasí vydrží ještě několik dní.
Evropu sevřela rozsáhlá vlna veder, která přináší teploty výrazně vyšší, než bývá v tomto období obvyklé. Ve Spojeném království letos padl rekord pro nejteplejší květnový den. Teplota vystoupala na 34,8 stupně Celsia, tedy zhruba o dva stupně výše než dosavadní maximum. Běžné květnové hodnoty se přitom v zemi pohybují mezi 17 a 20 stupni.
Neobvykle teplé počasí zasáhlo také Francii, kde meteorologové zaznamenali nejteplejší květnový den v historii měření. Horký vzduch proudí nad západní Evropu ze severní Afriky a vytváří rozsáhlou oblast vysokých teplot. Německo už během víkendu překročilo hranici 30 stupňů Celsia poprvé v letošním roce.
🔴 Saharan heat mass to push European temps 9–13°C above average through Friday
— NewsTongue (@NewsTongueX) June 15, 2026
Hot air from the Sahara has settled over the Iberian peninsula and southern France, driving temperatures into the low- and mid-30s Celsius. By midweek, the heat spreads north-eastward across Europe.… pic.twitter.com/M3YB9mUFYz
Saharský vzduch míří dál do Evropy
Podle předpovědí se vlna horka v dalších dnech rozšíří do dalších částí kontinentu. Nad Pyrenejským poloostrovem se usadil velmi teplý vzduch ze Sahary, který se následně rozšířil do Francie a dál na severovýchod. Ve Španělsku mohou teploty vystoupat až ke 40 stupňům Celsia.
V průběhu týdne se horko přesune také do střední Evropy. V pátek mohou teploty v Německu, Itálii i Česku dosáhnout hodnot kolem 35 stupňů. Na některých místech půjde o hodnoty o 9 až 13 stupňů vyšší, než činí klimatický průměr z let 1991 až 2020. Meteorologové očekávají, že v některých regionech vydrží teploty nad hranicí pro vyhlášení vlny veder až pět dní v řadě.
Příčinou současné situace je výrazná oblast vysokého tlaku vzduchu nad Lamanšským průlivem mezi Británií a Normandií. Ta blokuje chladnější proudění a umožňuje hromadění velmi teplého vzduchu nad velkou částí Evropy. V některých oblastech se teploty dostávají až o 20 stupňů nad obvyklé hodnoty pro toto období.
Evropa se otepluje rychleji než zbytek světa
Současná epizoda podle odborníků zapadá do dlouhodobého trendu. Světová zdravotnická organizace uvádí, že evropský region se otepluje přibližně dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Právě Evropa je dnes nejrychleji se oteplujícím regionem mezi šesti oblastmi WHO.
Nejteplejší tři roky v historii měření zde nastaly po roce 2020 a deset nejteplejších let spadá do období od roku 2007. Současně přibývá zdravotních problémů spojených s vysokými teplotami. Za posledních dvacet let vzrostla úmrtnost související s horkem přibližně o 30 procent. Výrazně přibylo také hodin během dne, kdy lidé čelí teplotnímu stresu.
Dopady se neomezují jen na zdraví obyvatel. Vysoké teploty vyvolávají obavy také v zemědělství, zejména u pěstování pšenice. Horké počasí v Evropě přichází ve chvíli, kdy americkou produkci ozimé pšenice zasáhly sucho a jarní mrazy. Odborníci proto sledují další vývoj velmi pozorně.
Meteorologové očekávají, že největší vedra v Evropě začnou během příštího týdne slábnout. Dlouhodobé výhledy ale naznačují, že podobné epizody budou stále častější. WHO upozorňuje, že frekvence, intenzita i délka vln veder budou v dalších desetiletích růst. Evropské vlády tak budou muset věnovat stále větší pozornost opatřením, která pomohou zmírnit dopady extrémního počasí na obyvatele i infrastrukturu.
