Ve středu vjely na náměstí před prezidentským palácem v Bolívii tanky a obrněné transportéry, píše AP. Jedno z obrněných vozidel prorazilo vstupní vchod do paláce pro postupující síly vojenské policie. Zdálo se, že armáda převezme úřad. Jak to s pokusem o puč bylo, vysvětlili BBC odborníci.
Stovky příslušníků bolivijské armády, vojenská policie, tanky a obrněná vozidla. Zdálo se, že vysocí vojenští představitelé svrhnou prezidenta Luise Arce. Jihoamerický národ řídily výhradně vojenské režimy naposledy v letech 1964 až 1982.
Pokus o převrat však skončil po pouhých třech hodinách poté, co Arce jako nejvyšší velitel ozbrojených sil vyzval vojáky ke stažení. Na náměstí pak vyrazili stovky jeho příznivců, mávali bolívijskými vlajkami a zpívali státní hymnu, píše agentura AP.
Bolivian unrest: Coup or no coup? https://t.co/wj1kmqFuId
— BBC News (World) (@BBCWorld) June 27, 2024
Policie zadržela domnělého strůjce pokusu o svržení vlády Juana Josého Ziňugu, bývalého viceadmirála Juana Ameze Salvadora a dalších 17 lidí. Stále však převládají pochybnosti o tom, jak skutečný pokus o puč to byl, napsal server BBC News.
Ziňuga novinářům akci vylíčil jako divadlo pro masy objednané samotným prezidentem, aby ho veřejnost vnímala jako bojovníka za demokracii a aby získal na popularitě. Nad tím se zamyslel bolivijský analytik Carlos Toranzo.
„Nyní je opravdu velmi nejasné, zda šlo o pokus o státní převrat, nebo očividně o show představenou samotnou vládou,“ uvedl Toranzo. Jednalo se ale o izolovaný akt generála Ziňugy, jenž byl krátce předtím zbaven funkce, doplnil analytik.
Země v měnové nouzi
„V ostatních departementech ani nikde jinde nedošlo k žádnému vojenskému hnutí. Nejednalo se tedy o institucionální ozbrojený akt ozbrojených sil,“ vysvětlil. Jinými slovy, nevzbouřila se armáda, ale jen ta část vedená Ziňugou.
Ať už to bylo s pučem jakkoli, poměry v Bolívii se zhoršily. Do roku 2005 zemi na úkor domorodých obyvatel vládla elita s původem v evropských osadnících. Situaci měl poté zlepšit prezident Evo Morales z levicové strany Hnutí za Socialismus (MAS).
„Za jeho vlády byly chvíle, kdy to vypadalo, že Bolívii čeká skutečný vzlet,“ uvedla Monica de Bolle, vedoucí pracovnice Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii ve Washingtonu. Morales nejprve znárodnil rozsáhlá naleziště zemního plynu.
Jeho ceny vzrostly a přišly investice hlavně z Číny. Globální ceny komodity následně klesly a země upadla do „zpomalené“ měnové krize, která nyní dosáhla kritického bodu. V důsledku nedostatku investicí upadl průmysl.
Export zemního plynu zamrzl a vyschly devizové rezervy. Inflace rostla a v zemi vypukly nepokoje. Po znovuzvolení Moralese v roce 2019 zachvátily zemi masivní protesty a prezident uprchl. Příští rok se utká se svým někdejším spojencem Arcem.