EkonomikaValnou hromadu energetické společnosti Shell narušili klimatičtí aktivisté

Valnou hromadu energetické společnosti Shell narušili klimatičtí aktivisté

Klimatičtí aktivisté v úterý vtrhli na výroční schůzi akcionářů společnosti Shell v Londýně. Jednání energetického gigantu bylo zpožděno kvůli lidem, kteří proběhli do přední části místnosti, kde na pódiu seděli členové správní rady. Na místě zasahovala ochranka. Informovaly o tom agentura Reuters, stanice BBC a další zpravodajské servery.

Schůze byla obnovena po hodinovém přerušení, kdy desítky členů ochranky vyváděly protestující, napsala agentura Reuters. V jednu chvíli vytvořili bezpečnostní pracovníci na pódiu lidský řetěz, aby ochránili vedení společnosti včetně ředitele Shellu Waela Sawana.

„Jdi k čertu, Shelle, a už se nevracej,“ zpíval sbor asi desítky protestujících, kteří společnost vyzývali, aby přestala těžit fosilní paliva. Sawan a předseda představenstva Andrew Mackenzie tomu přihlíželi.

Protestujícím byl vstup do místnosti povolen kvůli jejich investicím do společnosti. Tyto skupiny, známé jako aktivističtí akcionáři, kupují akcie firem a vyvíjí tlak na jejich vedení, vysvětlila stanice BBC.

„Tohle jsme slyšeli už mnohokrát,“ řekl Mackenzie aktivistům. „Nebylo by hezké vést tuto debatu, místo toho, abychom stále dokola opakovali to samé?“ poznamenal. Dodal, že investice společnosti Shell do nízkouhlíkových řešení, která přinášejí menší výnosy než ropné a plynové projekty, ukazují, že bere změnu klimatu vážně.

Mluvčí společnosti uvedl, že protestující „nemají zájem o konstruktivní zapojení“. Zároveň poukázal na plány Shellu stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální společností.

Loni Shell dosáhl rekordního zisku

V únoru společnost Shell vykázala za rok 2022 zisk ve výši téměř 40 miliard dolarů (zhruba 878 miliard korun). To je dvojnásobek oproti předchozímu roku a nejvyšší částka ve 115leté historii firmy, připomněl server BBC.

Skokový nárůst cen ropy a plynu po začátku války na Ukrajině vedl k velkým ziskům energetických společností, přičemž zároveň došlo k výraznému zvýšení účtů za energie pro domácnosti a podniky.

Předběžné údaje dle Reuters ukázaly, že pětina akcionářů společnosti Shell hlasovala pro rezoluci předloženou aktivistickou skupinou Follow This, která společnost vyzývá, aby stanovila ambicióznější emisní cíle. Představenstvo společnosti Shell rezoluci zamítlo. Požadavky odráží rozhodnutí nizozemského soudu, který Shellu nařídil, aby zvýšil své klimatické cíle. Společnost se proti tomuto rozhodnutí odvolala.

Rezoluce o vlastní klimatické strategii společnosti Shell získala 80 procent hlasů, což odpovídá výsledkům z minulého roku. „Mlčící většina nám dává jasně najevo svá očekávání… (najít) vyvážené přechodné stadium,“ řekl Sawan novinářům po zasedání.

Podle vědců musí svět do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o přibližně 43 procent oproti roku 2019, aby měl šanci splnit cíl Pařížské dohody udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní.

Reklama

Doporučujeme

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama