Facebook varoval, že by se mohl stáhnout z Evropy, pokud irský komisař pro ochranu osobních údajů (který reguluje Facebook v EU) prosadí zákaz sdílení údajů s USA. Evropský soudní dvůr v červenci rozhodl, že neexistují dostatečná ochranná opatření proti sbírání dat americkými zpravodajskými agenturami.
Spolupracovník hlavního právního zástupce Facebooku uvedl v podání k soudu, že by vynucení zákazu způsobilo, že společnost nebude schopna fungovat.
Facebook popřel, že by se jednalo o hrozbu, a tvrdil, že v prohlášení šlo o pouhý odraz reality. „Facebook nevyhrožuje, že se stáhne z Evropy,“ uvedl pro Guardian mluvčí.
Facebook a mnoho dalších podniků, organizací a služeb spoléhá při poskytování svých služeb na přenosy dat mezi EU a USA.
„Mezinárodní datové přenosy podporují globální ekonomiku a služby, které jsou zásadní pro náš každodenní život,“ uvedl pro Guardian vedoucí globálních záležitostí Facebooku Nick Clegg.
V září zahájil irský komisař pro ochranu osobních údajů proces zákazu sdílení dat s USA. Komisař vydal předběžný příkaz, který přiměl sociální síť pozastavit přenosy dat do zámoří.
Jak to začalo?
Tato právní bitva se táhne již téměř deset let. V roce 2011 začal rakouský právník Max Schrems podávat stížnosti na soukromí. Tyto stížnosti nabraly na síle o dva roky později, když Guardian odhalil program Prism NSA – rozsáhlou sledovací akci zahrnující přímý přístup k systémům Google, Facebook, Apple a dalším americkým internetovým společnostem.
Schrems podal další stížnost na ochranu osobních údajů, která byla nakonec postoupena Evropskému soudnímu dvoru. Ten v roce 2015 shledal, že z důvodu existence společnosti Prism byla dohoda „Safe Harbor“ (která umožňovala americkým společnostem předávat údaje občanů EU zpět domů) neplatná.
EU se poté pokusila o druhou právní dohodu o předávání údajů, takzvaný štít na ochranu soukromí (privacy shield). Ta byla v červenci letošního roku zrušena.
