Globální ekonomický růst v letošním roce opět zpomalí. Prodlouží se tak chudoba a zadlužení v rozvojových zemích. Mírně růst zrychlí až v roce 2025, upozornila ve své nové zprávě Světová banka. Žijeme podle ní v nejhorší polovině dekády za posledních 30 let. Informují o tom Daily Sabah a CNBC.
Růst světové ekonomiky letos zpomalí třetí rok v řadě, vyplynulo ze zprávy Světové banky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos poroste o 2,4 procenta. Ještě loni přitom rostl o 2,6 procenta, v roce 2022 o tři procenta a v roce 2021 o 6,2 procenta.
Světová banka podle deníku Daily Sabah uvedla, že růst HDP mírně zrychlí v roce 2025 na 2,7 procenta. Loni přitom očekávala zrychlení na tři procenta. Instituce upozornila, že letošní zpomalení růstu prodlouží chudobu a zadlužení mnoha rozvojových států.
Global economy set for its worst half decade of growth in 30 years, World Bank says https://t.co/NYG8Y62iHl
— CNBC (@CNBC) January 10, 2024
Pokud odečteme zpomalení kvůli pandemii covidu-19 v roce 2020, letošní ekonomický růst bude nejhorší od velké finanční krize v roce 2009. První polovinu dekády, která začala v roce 2020, označila banka za nejhorší polovinu desetiletí v posledních 30 letech.
Tohle období negativně poznamenala zmíněná pandemie, válka na Ukrajině a prudké zrychlení inflace a zvýšení úrokových sazeb. Před téměř čtvrt rokem navíc začala válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás.
Desetiletí promarněných příležitostí
Nejen, že panuje napětí okolo možného vtažení klíčového producenta ropy – Íránu – do války, jemenští povstalci v koalici se somálskými piráty navíc napadají komerční lodě v Rudém a Arabském moři. To vedlo k zdražení lodní dopravy.
Konflikty ve světě zvyšují rizika ještě slabšího ekonomického růstu, a ten ohrožuje i naše klimatické cíle. Chudé a zadlužené země si totiž nebudou moci dovolit tolik investovat do odklonu od fosilních paliv.
„Bez zásadní korekce budou 20. léta a 21. století desetiletím promarněných příležitostí,“ citovala televize CNBC hlavního ekonoma Světové banky Indermita Gilla. Svět podle něj selhal v tom učinit tohle desetiletí „transformačním“.
Upozornil však, že to lze zvrátit. „Investiční boomy mají potenciál transformovat rozvíjející se ekonomiky,“ uvedl Gill. Lze tak uspíšit i transformaci energetickou a dosáhnout „široké škály rozvojových cílů“.
Jednotlivé vlády podle něj musejí zavést komplexní politické balíčky ke zlepšení fiskálních a měnových rámců, rozšíření finančních toků a přeshraničního obchodu, posílení kvality státních institucí a zlepšení celkového investičního klimatu.
