ZprávyStovky tisíc mrtvých ryb zaplavily přístav v Řecku

Stovky tisíc mrtvých ryb zaplavily přístav v Řecku

Stovky tisíc uhynulých ryb zaplavily přístav v řeckém městě Volos poté, co byly během loňských povodní vytlačeny ze svých obvyklých sladkovodních stanovišť. Plovoucí mršiny vytvořily na hladině stříbřitou pokrývku a ke znepokojení obyvatel zapáchaly. Řecké úřady mrtvé ryby začaly rychle odstraňovat, aby se zápach nerozšířil do restaurací a hotelů v okolí. Dnes o tom píše deník The Guardian.

„Rozprostírají se na kilometry daleko,“ řekl agentuře Reuters člen městské rady Stelios Limnios o uhynulých rybách. „Nejsou jen podél pobřeží, ale také uprostřed Pagasitického zálivu,“ dodal s odkazem na oblast u Volosu, jejíž pobřeží lemují rekreační domy.

Vlečné lodě ve středu pomocí sítí ryby sbíraly a poté je vysypávaly na korby nákladních aut. Úřady uvedly, že bylo během 24 hodin posbíráno více než 40 tun mrtvých ryb. Starosta Volosu Achilleas Beos řekl, že je zápach nesnesitelný. Na středeční tiskové konferenci obvinil vládu, že se problémem nezabývala dříve, než v tomto týdnu zasáhl jeho město. Řekl, že rozkládající se ryby by mohly znamenat ekologickou katastrofu pro ostatní živočišné druhy v oblasti.

Podle odborníků tento problém způsobily loňské rekordní záplavy v rovinaté části kraje Thesálie na sever od Volosu. Povodně znovu naplnily nedaleké jezero, které bylo vypuštěno v roce 1962 ve snaze bojovat proti malárii, a zvětšily ho na trojnásobek jeho původní velikosti. Od té doby hladina vody v jezeře prudce ustoupila a sladkovodní ryby jsou nuceny směřovat do přístavu Volos v Pagasitickém zálivu u Egejského moře, kde nemohou přežít.

Do ústí řeky vedoucí do Volosu nebyla umístěna ochranná síť, uvedli odborníci. Když ryby doplavaly do moře, slaná voda je tak pravděpodobně zabila. „Neudělali to, co by mělo být samozřejmé,“ řekl starosta Beos s odkazem na vládní služby. Místní prokuratura v souvislosti s úhynem ryb nařídila vyšetřování.

Katastrofa je nejnovějším důsledkem extrémního počasí v Řecku, které vědci spojují se změnou klimatu. Řecko se potýká s vysokými teplotami a nepravidelnými srážkami, které způsobují požáry a záplavy.

Třiatřicetiletý Dimosthenis Bakojannis, který vlastní restauraci na pláži deset kilometrů od Volosu, se nechal slyšet, že jeho obrat se letos v létě snížil o 80 procent, protože po záplavách sem jezdí méně turistů. „Vytvoření ochranné bariéry nyní nepomůže. Teď už je pozdě, jelikož turistická sezona skončila,“ řekl Bakojannis. „Situace s mrtvými rybami bude náš konec. Jaký návštěvník do našeho města po tomto přijede?“ ptal se Stefanos Stefanu, předseda místní asociace restaurací a barů.

Doporučujeme

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama