ZprávyPutinovu verzi o ukrajinské stopě teroristického útoku podkopává i jeho nejvěrnější spojenec...

Putinovu verzi o ukrajinské stopě teroristického útoku podkopává i jeho nejvěrnější spojenec Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko zpochybnil tvrzení Ruska, že se Ukrajina podílela na brutálním útoku v moskevské koncertní síni z minulého týdne. Informuje o tom CNN, Politico a další servery.

K odpovědnosti za masakr, při němž zahynulo nejméně 139 lidí, se přihlásil Islámský stát. Ten zveřejnil i hrůzné záběry z incidentu. Ruský prezident Vladimir Putin však opakovaně bez důkazů naznačil, že jej pomohla zorganizovat Ukrajina.

Putin v sobotu prohlásil, že pro útočníci měli připravenou únikovou cestu na Ukrajinu, což Kyjev rezolutně odmítl.

Lukašenko, jeden z Putinových nejvěrnějších spojenců, však v úterý podle všeho tvrzení Kremlu popřel. Řekl, že útočníci původně zamýšleli jet do Běloruska, nikoli na Ukrajinu.

Nemohli proniknout do Běloruska. Jejich komplicové věděli, že to byl velmi špatný nápad, protože Bělorusko okamžitě posílilo bezpečnostní opatření,“ řekl Lukašenko podle běloruské tiskové agentury Belta.

Lukašenko prohlásil, že dostal zprávy od ruských úřadů „několik minut“ po zahájení útoku. Ihned prý uvedl běloruské jednotky do bojové pohotovosti a zřídil kontrolní stanoviště na silnicích, aby zabránil útočníkům ve vstupu do země.

Proto nebyla šance, že by se dostali do Běloruska. Uvědomovali si to. Proto odbočili a zamířili k ukrajinsko-ruské hranici,“ řekl.

Útočníci v pátek vtrhli do budovy Crocus City Hall na moskevském předměstí, stříleli zblízka do civilistů a poté budovu zapálili. Střecha se tak zřítila, zatímco návštěvníci koncertu byli stále uvnitř.

Putin se drží ukrajinské verze

Čtyři podezřelí, kteří pocházejí ze středoasijské republiky Tádžikistán, ale v Rusku pracovali na dočasná nebo prošlá víza, byli zadrženi později v noci na pátek v ruské Brjanské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou a Běloruskem.

Ve svém prvním celostátním projevu po útoku Putin v sobotu tvrdil, že se muži snažili ukrýt na Ukrajině. „Podle předběžných údajů na ukrajinské straně pro ně bylo připraveno okno k překročení hranice,“ řekl.

Putin v pondělí připustil, že útok provedli „radikální islamisté“, ale přesto se snažil svalit konečnou odpovědnost na Ukrajinu.

Další představitelé Kremlu podpořili jeho tvrzení. Ředitel ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov v úterý tvrdil, že Ukrajina se podílela na „výcviku bojovníků na Blízkém východě“.

Ukrajina účast na útoku důrazně popřela a tvrzení Kremlu označila za „absurdní“. Jiní spekulovali, proč by se útočníci snažili uprchnout přes silně militarizovaný úsek hranice s velkou přítomností ruských vojáků.

A Lukašenko ve snaze podpořit postavení Běloruska jako spolehlivého spojence Ruska možná neúmyslně ještě více oslabil Putinova tvrzení, píše CNN. Podle serveru Politico Lukašenko oznámil, že se chce s Putinem kvůli vyšetřování útoku osobně sejít.

Mučení při výslechu

V souvislosti s útokem na koncertní síň bylo zatčeno celkem jedenáct osob, uvedli ruští představitelé. Čtyři z nich se v neděli objevili před moskevským soudem a tři v pondělí. Není jasné, zda zbývající čtyři jsou stále ve vazbě nebo zda se již dostavili k soudci.

Tři z podezřelých Tádžiků byli při nedělním nástupu do moskevské soudní síně ohnutí do předklonu. Čtvrtý byl na invalidním vozíku a vypadal, že nereaguje. Byli obviněni z terorismu a hrozí jim maximální trest doživotí.

Muži vypadali při příchodu do soudní síně potlučení a pohmoždění. Na videozáznamech, které se široce rozšířily na ruských sociálních sítích, se zdálo, že vyšetřovatelé je mučili. Jednomu údajně pouštěli elektrický proud do genitálií. Jiné video ukazuje, že vyšetřovatel uřízl jinému podezřelému část ucha a nacpal mu ji do úst.

Doporučujeme

Jeden mrtvý a několik raněných po výbuchu v maďarském podniku

Jeden člověk přišel dnes ráno o život a několik dalších utrpělo zranění při výbuchu v petrochemickém závodě společnosti MOL ve městě Tiszaújváros na východě Maďarska, oznámily maďarské úřady.

Britští vědci hlásí, že vyvíjejí vakcínu proti ebole. Hotovo by měli mít v řádu měsíců

Vědci z Oxfordské univerzity pracují na nové experimentální vakcíně proti vzácnému kmenu eboly Bundibugyo, která by mohla být připravena ke klinickým testům už během dvou až tří měsíců. Vývoj probíhá ve zrychleném režimu kvůli rostoucím obavám z epidemie v Demokratické republice Kongo.

Tisíce Kubánců demonstrují proti USA po obvinění Raúla Castra

Tisíce Kubánců dnes vyrazily v Havaně demonstrovat proti Spojeným státům, které tento týden obvinily dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra z vraždy kvůli sestřelení dvou malých letadel kubánskou armádou v únoru 1996. Do protestu se zapojilo i vedení země včetně prezidenta Miguela Díaze-Canela, napsala agentura Reuters. Sám čtyřiadevadesátiletý Castro nedorazil. Havana označila krok amerických úřadů za záminku k invazi na ostrov v době, kdy prezident Donald Trump stupňuje tlak na kubánský komunistický režim.

USA posílají miliardy do technologií, které mohou změnit bezpečnost kryptoměn

Americká vláda chce posílit kvantové technologie a připravuje více než dvě miliardy dolarů na podporu firem, které vyvíjejí nový typ výpočetního hardwaru. Investice zároveň znovu otevírá otázku, jak odolné budou Bitcoin, Ethereum a další digitální systémy ve chvíli, kdy kvantové počítače jednou dorostou do prakticky využitelné síly.

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, aktuální způsob neztěžuje dopravu

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí. Po dnešním jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem to uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

Nawrocki poděkoval Trumpovi za oznámené vyslání vojáků do Polska

Polský prezident Karol Nawrocki poděkoval svému americkému protějšku DonalduTrumpovi za vyslání dalších vojáků do Polska, které Trump oznámil ve čtvrtek. Krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA, uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Washington v minulých dnech hovořil o odkladu vyslání nových jednotek do Polska, což vzbudilo obavy v zemi usilující o co největší americkou vojenskou přítomnost v době ruské agrese na Ukrajině.

Ropa zdražuje. Írán odmítl klíčový požadavek USA

Ceny ropy se vrátily k růstu poté, co íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtabá Chámeneí vydal pokyn, aby vysoce obohacený uran nebyl posílán do zahraničí. Nařízení by mohlo dále frustrovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, zkomplikovat rozhovory o ukončení americko-izraelské války proti Íránu a vést k obnovení útoků.

Rusko a Ukrajina informují o desítkách raněných po vzájemných útocích

Nejméně 35 lidí bylo zraněno při náletu ukrajinských dronů, který zasáhl internát ve Starobilsku v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedly ruské úřady. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina.

Češi se znovu vracejí k hypotékám

Český hypoteční trh se po delším útlumu opět probouzí. Banky hlásí výrazný vyšší zájem o úvěry na bydlení a tuzemské domácnosti se po období opatrnosti vracejí k plánům na koupi vlastního bytu či domu. Naděje na levnější bydlení je však v nedohlednu, protože ceny nemovitostí začínají opět stoupat.

Rubio označil Kubu za hrozbu pro USA. Havana hovoří o lžích a agresi

Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez označil jeho výroky za lživé. Stalo se tak den poté, co americká administrativa obvinila bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996, při němž zahynuli američtí občané.

Otevření nové americké ambasády v Grónsku provázely protesty

Ve grónském Nuuku ve čtvrtek protestovaly stovky lidí proti otevření nové americké diplomatické mise. Demonstranti reagovali hlavně na výroky prezidenta Donalda Trumpa a dalších amerických představitelů o větším vlivu USA v Grónsku.

OSN podpořila historické klimatické rozhodnutí

Valné shromáždění OSN podpořilo rezoluci navazující na stanovisko světového soudu, podle kterého mají státy právní povinnost řešit změnu klimatu. Proti se postavilo jen několik zemí včetně Spojených států.

Českou ekonomiku přibrzdí dražší energie

Česká ekonomika letos dál poroste, ale pomaleji, než se ještě nedávno čekalo. Domácnostem má pomáhat růst mezd, část zlepšení však mohou spolknout dražší energie a nejistota kolem dalšího vývoje v zahraničí.

Kanada vydřela výhru nad Norskem po prodloužení

Kanadští hokejisté poprvé na mistrovství světa ztratili bod. Ve Fribourgu dlouho tahali za kratší konec proti bojovnému Norsku, které ještě dvě minuty před koncem vedlo 5:4. Favorit nakonec zachránil Ryan O’Reilly a po 29 sekundách prodloužení rozhodl hattrickem Mark Scheifele. Kanada vyhrála 6:5, ale k senzaci chyběl Norům jen malý krok.

Při útocích v Hondurasu zemřelo nejméně 25 lidí

Honduras zažil jeden z nejkrvavějších dnů poslední doby. Ozbrojenci při dvou oddělených útocích na pobřeží zabili nejméně 25 lidí, mezi oběťmi je i šest policistů. Úřady do zasažených oblastí vyslaly vyšetřovatele, státní zástupce a specializované týmy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama