-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyPutinovu verzi o ukrajinské stopě teroristického útoku podkopává i jeho nejvěrnější spojenec...

Putinovu verzi o ukrajinské stopě teroristického útoku podkopává i jeho nejvěrnější spojenec Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko zpochybnil tvrzení Ruska, že se Ukrajina podílela na brutálním útoku v moskevské koncertní síni z minulého týdne. Informuje o tom CNN, Politico a další servery.

K odpovědnosti za masakr, při němž zahynulo nejméně 139 lidí, se přihlásil Islámský stát. Ten zveřejnil i hrůzné záběry z incidentu. Ruský prezident Vladimir Putin však opakovaně bez důkazů naznačil, že jej pomohla zorganizovat Ukrajina.

Putin v sobotu prohlásil, že pro útočníci měli připravenou únikovou cestu na Ukrajinu, což Kyjev rezolutně odmítl.

Lukašenko, jeden z Putinových nejvěrnějších spojenců, však v úterý podle všeho tvrzení Kremlu popřel. Řekl, že útočníci původně zamýšleli jet do Běloruska, nikoli na Ukrajinu.

Nemohli proniknout do Běloruska. Jejich komplicové věděli, že to byl velmi špatný nápad, protože Bělorusko okamžitě posílilo bezpečnostní opatření,“ řekl Lukašenko podle běloruské tiskové agentury Belta.

Lukašenko prohlásil, že dostal zprávy od ruských úřadů „několik minut“ po zahájení útoku. Ihned prý uvedl běloruské jednotky do bojové pohotovosti a zřídil kontrolní stanoviště na silnicích, aby zabránil útočníkům ve vstupu do země.

Proto nebyla šance, že by se dostali do Běloruska. Uvědomovali si to. Proto odbočili a zamířili k ukrajinsko-ruské hranici,“ řekl.

Útočníci v pátek vtrhli do budovy Crocus City Hall na moskevském předměstí, stříleli zblízka do civilistů a poté budovu zapálili. Střecha se tak zřítila, zatímco návštěvníci koncertu byli stále uvnitř.

Putin se drží ukrajinské verze

Čtyři podezřelí, kteří pocházejí ze středoasijské republiky Tádžikistán, ale v Rusku pracovali na dočasná nebo prošlá víza, byli zadrženi později v noci na pátek v ruské Brjanské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou a Běloruskem.

Ve svém prvním celostátním projevu po útoku Putin v sobotu tvrdil, že se muži snažili ukrýt na Ukrajině. „Podle předběžných údajů na ukrajinské straně pro ně bylo připraveno okno k překročení hranice,“ řekl.

Putin v pondělí připustil, že útok provedli „radikální islamisté“, ale přesto se snažil svalit konečnou odpovědnost na Ukrajinu.

Další představitelé Kremlu podpořili jeho tvrzení. Ředitel ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov v úterý tvrdil, že Ukrajina se podílela na „výcviku bojovníků na Blízkém východě“.

Ukrajina účast na útoku důrazně popřela a tvrzení Kremlu označila za „absurdní“. Jiní spekulovali, proč by se útočníci snažili uprchnout přes silně militarizovaný úsek hranice s velkou přítomností ruských vojáků.

A Lukašenko ve snaze podpořit postavení Běloruska jako spolehlivého spojence Ruska možná neúmyslně ještě více oslabil Putinova tvrzení, píše CNN. Podle serveru Politico Lukašenko oznámil, že se chce s Putinem kvůli vyšetřování útoku osobně sejít.

Mučení při výslechu

V souvislosti s útokem na koncertní síň bylo zatčeno celkem jedenáct osob, uvedli ruští představitelé. Čtyři z nich se v neděli objevili před moskevským soudem a tři v pondělí. Není jasné, zda zbývající čtyři jsou stále ve vazbě nebo zda se již dostavili k soudci.

Tři z podezřelých Tádžiků byli při nedělním nástupu do moskevské soudní síně ohnutí do předklonu. Čtvrtý byl na invalidním vozíku a vypadal, že nereaguje. Byli obviněni z terorismu a hrozí jim maximální trest doživotí.

Muži vypadali při příchodu do soudní síně potlučení a pohmoždění. Na videozáznamech, které se široce rozšířily na ruských sociálních sítích, se zdálo, že vyšetřovatelé je mučili. Jednomu údajně pouštěli elektrický proud do genitálií. Jiné video ukazuje, že vyšetřovatel uřízl jinému podezřelému část ucha a nacpal mu ji do úst.

Reklama

Doporučujeme

Česko letouny L-159 Ukrajině neprodá. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Novinářům to po jednání lídrů stran vládní koalice řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama