ZprávyPutinovu verzi o ukrajinské stopě teroristického útoku podkopává i jeho nejvěrnější spojenec...

Putinovu verzi o ukrajinské stopě teroristického útoku podkopává i jeho nejvěrnější spojenec Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko zpochybnil tvrzení Ruska, že se Ukrajina podílela na brutálním útoku v moskevské koncertní síni z minulého týdne. Informuje o tom CNN, Politico a další servery.

K odpovědnosti za masakr, při němž zahynulo nejméně 139 lidí, se přihlásil Islámský stát. Ten zveřejnil i hrůzné záběry z incidentu. Ruský prezident Vladimir Putin však opakovaně bez důkazů naznačil, že jej pomohla zorganizovat Ukrajina.

Putin v sobotu prohlásil, že pro útočníci měli připravenou únikovou cestu na Ukrajinu, což Kyjev rezolutně odmítl.

Lukašenko, jeden z Putinových nejvěrnějších spojenců, však v úterý podle všeho tvrzení Kremlu popřel. Řekl, že útočníci původně zamýšleli jet do Běloruska, nikoli na Ukrajinu.

„Nemohli proniknout do Běloruska. Jejich komplicové věděli, že to byl velmi špatný nápad, protože Bělorusko okamžitě posílilo bezpečnostní opatření,“ řekl Lukašenko podle běloruské tiskové agentury Belta.

Lukašenko prohlásil, že dostal zprávy od ruských úřadů „několik minut“ po zahájení útoku. Ihned prý uvedl běloruské jednotky do bojové pohotovosti a zřídil kontrolní stanoviště na silnicích, aby zabránil útočníkům ve vstupu do země.

„Proto nebyla šance, že by se dostali do Běloruska. Uvědomovali si to. Proto odbočili a zamířili k ukrajinsko-ruské hranici,“ řekl.

Útočníci v pátek vtrhli do budovy Crocus City Hall na moskevském předměstí, stříleli zblízka do civilistů a poté budovu zapálili. Střecha se tak zřítila, zatímco návštěvníci koncertu byli stále uvnitř.

Putin se drží ukrajinské verze

Čtyři podezřelí, kteří pocházejí ze středoasijské republiky Tádžikistán, ale v Rusku pracovali na dočasná nebo prošlá víza, byli zadrženi později v noci na pátek v ruské Brjanské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou a Běloruskem.

Ve svém prvním celostátním projevu po útoku Putin v sobotu tvrdil, že se muži snažili ukrýt na Ukrajině. „Podle předběžných údajů na ukrajinské straně pro ně bylo připraveno okno k překročení hranice,“ řekl.

Putin v pondělí připustil, že útok provedli „radikální islamisté“, ale přesto se snažil svalit konečnou odpovědnost na Ukrajinu.

Další představitelé Kremlu podpořili jeho tvrzení. Ředitel ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov v úterý tvrdil, že Ukrajina se podílela na „výcviku bojovníků na Blízkém východě“.

Ukrajina účast na útoku důrazně popřela a tvrzení Kremlu označila za „absurdní“. Jiní spekulovali, proč by se útočníci snažili uprchnout přes silně militarizovaný úsek hranice s velkou přítomností ruských vojáků.

A Lukašenko ve snaze podpořit postavení Běloruska jako spolehlivého spojence Ruska možná neúmyslně ještě více oslabil Putinova tvrzení, píše CNN. Podle serveru Politico Lukašenko oznámil, že se chce s Putinem kvůli vyšetřování útoku osobně sejít.

Mučení při výslechu

V souvislosti s útokem na koncertní síň bylo zatčeno celkem jedenáct osob, uvedli ruští představitelé. Čtyři z nich se v neděli objevili před moskevským soudem a tři v pondělí. Není jasné, zda zbývající čtyři jsou stále ve vazbě nebo zda se již dostavili k soudci.

Tři z podezřelých Tádžiků byli při nedělním nástupu do moskevské soudní síně ohnutí do předklonu. Čtvrtý byl na invalidním vozíku a vypadal, že nereaguje. Byli obviněni z terorismu a hrozí jim maximální trest doživotí.

Muži vypadali při příchodu do soudní síně potlučení a pohmoždění. Na videozáznamech, které se široce rozšířily na ruských sociálních sítích, se zdálo, že vyšetřovatelé je mučili. Jednomu údajně pouštěli elektrický proud do genitálií. Jiné video ukazuje, že vyšetřovatel uřízl jinému podezřelému část ucha a nacpal mu ji do úst.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama