ZprávyPutinovu verzi o ukrajinské stopě teroristického útoku podkopává i jeho nejvěrnější spojenec...

Putinovu verzi o ukrajinské stopě teroristického útoku podkopává i jeho nejvěrnější spojenec Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko zpochybnil tvrzení Ruska, že se Ukrajina podílela na brutálním útoku v moskevské koncertní síni z minulého týdne. Informuje o tom CNN, Politico a další servery.

K odpovědnosti za masakr, při němž zahynulo nejméně 139 lidí, se přihlásil Islámský stát. Ten zveřejnil i hrůzné záběry z incidentu. Ruský prezident Vladimir Putin však opakovaně bez důkazů naznačil, že jej pomohla zorganizovat Ukrajina.

Putin v sobotu prohlásil, že pro útočníci měli připravenou únikovou cestu na Ukrajinu, což Kyjev rezolutně odmítl.

Lukašenko, jeden z Putinových nejvěrnějších spojenců, však v úterý podle všeho tvrzení Kremlu popřel. Řekl, že útočníci původně zamýšleli jet do Běloruska, nikoli na Ukrajinu.

Nemohli proniknout do Běloruska. Jejich komplicové věděli, že to byl velmi špatný nápad, protože Bělorusko okamžitě posílilo bezpečnostní opatření,“ řekl Lukašenko podle běloruské tiskové agentury Belta.

Lukašenko prohlásil, že dostal zprávy od ruských úřadů „několik minut“ po zahájení útoku. Ihned prý uvedl běloruské jednotky do bojové pohotovosti a zřídil kontrolní stanoviště na silnicích, aby zabránil útočníkům ve vstupu do země.

Proto nebyla šance, že by se dostali do Běloruska. Uvědomovali si to. Proto odbočili a zamířili k ukrajinsko-ruské hranici,“ řekl.

Útočníci v pátek vtrhli do budovy Crocus City Hall na moskevském předměstí, stříleli zblízka do civilistů a poté budovu zapálili. Střecha se tak zřítila, zatímco návštěvníci koncertu byli stále uvnitř.

Putin se drží ukrajinské verze

Čtyři podezřelí, kteří pocházejí ze středoasijské republiky Tádžikistán, ale v Rusku pracovali na dočasná nebo prošlá víza, byli zadrženi později v noci na pátek v ruské Brjanské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou a Běloruskem.

Ve svém prvním celostátním projevu po útoku Putin v sobotu tvrdil, že se muži snažili ukrýt na Ukrajině. „Podle předběžných údajů na ukrajinské straně pro ně bylo připraveno okno k překročení hranice,“ řekl.

Putin v pondělí připustil, že útok provedli „radikální islamisté“, ale přesto se snažil svalit konečnou odpovědnost na Ukrajinu.

Další představitelé Kremlu podpořili jeho tvrzení. Ředitel ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov v úterý tvrdil, že Ukrajina se podílela na „výcviku bojovníků na Blízkém východě“.

Ukrajina účast na útoku důrazně popřela a tvrzení Kremlu označila za „absurdní“. Jiní spekulovali, proč by se útočníci snažili uprchnout přes silně militarizovaný úsek hranice s velkou přítomností ruských vojáků.

A Lukašenko ve snaze podpořit postavení Běloruska jako spolehlivého spojence Ruska možná neúmyslně ještě více oslabil Putinova tvrzení, píše CNN. Podle serveru Politico Lukašenko oznámil, že se chce s Putinem kvůli vyšetřování útoku osobně sejít.

Mučení při výslechu

V souvislosti s útokem na koncertní síň bylo zatčeno celkem jedenáct osob, uvedli ruští představitelé. Čtyři z nich se v neděli objevili před moskevským soudem a tři v pondělí. Není jasné, zda zbývající čtyři jsou stále ve vazbě nebo zda se již dostavili k soudci.

Tři z podezřelých Tádžiků byli při nedělním nástupu do moskevské soudní síně ohnutí do předklonu. Čtvrtý byl na invalidním vozíku a vypadal, že nereaguje. Byli obviněni z terorismu a hrozí jim maximální trest doživotí.

Muži vypadali při příchodu do soudní síně potlučení a pohmoždění. Na videozáznamech, které se široce rozšířily na ruských sociálních sítích, se zdálo, že vyšetřovatelé je mučili. Jednomu údajně pouštěli elektrický proud do genitálií. Jiné video ukazuje, že vyšetřovatel uřízl jinému podezřelému část ucha a nacpal mu ji do úst.

Reklama

Doporučujeme

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).

Největší ledovec světa se po téměř 40 letech rozpadl

Kdysi největší ledovec světa A23a definitivně zmizel z mapy. Po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku se rozpadl na menší kry a postupně roztál v teplejších vodách jižního Atlantiku. Jeho dlouhá pouť, která měřila tisíce kilometrů, tak dospěla ke svému definitivnímu konci.

Magyar oznámil, že ho maďarský prezident pověří sestavením vlády

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar dnes po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády. Informovala o tom agentura Reuters. Magyarova dosud opoziční strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu, a ukončila tak šestnáctiletou vládu Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.

Noční ruský útok zabil ženu, několik lidí zranil, uvedla Ukrajina

Ruské útoky dronů a balistických raket na Ukrajinu v noci na dnešek zabily nejméně jednu ženu a několik lidí zranily. Oznámily to ukrajinské úřady, podle kterých úderům čelily mimo jiné města Záporoží, Dnipro či Čerkasy. Na Slovjansk ruská invazní armáda shodila leteckou pumu, zranila jednoho člověka, zničila dětské sportoviště a poničila desítky domů, sdělil šéf městské správy Vadym Ljach. Ukrajinské letectvo na síti Telegram uvedlo, že ruské síly v noci na Ukrajinu vypustily 324 dronů a tři balistické rakety Iskander-M. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 85 ukrajinských dronů.

Warsh přiznal investice do kryptofirem a blockchainu

Kevin Warsh, kterého Donald Trump navrhl do čela americké centrální banky, měl podle finančního přiznání investice v řadě kryptoměnových firem a projektů. Záběr je široký, od DeFi přes infrastrukturu pro bitcoin až po sítě navázané na ethereum. Většinu těchto podílů slíbil prodat.

Uber mění strategii. Investuje miliardy do robotaxi

Uber prochází největší proměnou ve své historii. Společnost, která si vybudovala jméno na modelu sdílené ekonomiky bez vlastních aut, teď mění kurz a sází miliardy na robotaxi. Celkem chce do autonomních vozidel investovat přibližně 10 miliard dolarů (přes 200 miliard korun).

Američané v Hormuzském průlivu zadrželi první tankery

Provedli jsme úplnou blokádu Hormuzského průlivu, uvedlo v prohlášení americké ústřední velitelství CENTCOM s tím, že námořnictvo Spojených států má v oblasti Perského zálivu absolutní převahu. Americký torpédoborec už zadržel dva ropné tankery mířící do íránských přístavů.

Norsko chce Ukrajině pomoci s výrobou dronů i munice

V Norsku se budou vyrábět ukrajinské drony a Oslo Ukrajině pomůže navýšit výrobu munice a systémů protivzdušné obrany. Oznámila to dnes podle agentury Reuters vláda skandinávské země, kterou navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Země chtějí posílit vzájemnou spolupráci v oblasti obrany, uvedla vláda v Oslu.

Jednání ve Washingtonu mezi Izraelem a Libanonem bylo pozitivní, tvrdí strany

Odpolední jednání ve Washingtonu mezi Izraelem a Libanonem bylo pozitivní. Podle médií to tvrdí zúčastněné strany. Jednalo se o první setkání na podobné úrovni za více než 30 let. Přítomni byli velvyslanci obou zemí i americký ministr zahraničí Marco Rubio, připomínají agentury. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že se strany dohodly na zahájení přímých rozhovorů. Izrael nyní okupuje část jižního Libanonu, což odůvodňuje útoky šíitského hnutí Hizballáh a svou bezpečností. Libanon toto narušení své suverenity odmítá.

Maďarsko musí urychlit reformy, aby získalo zmrazené fondy EU, uvedla šéfka EK

Maďarsko potřebuje urychleně pracovat na reformách, které jsou potřeba k uvolnění zmrazených unijních fondů. Po telefonátu s maďarským opozičním lídrem a vítězem nedělních voleb Péterem Magyarem to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Maďarsko se podle ní po volbách vrátilo do samého srdce Evropy, kam vždy patřilo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama