Prezident Ruska Vladimir Putin pohrozil Ukrajině, že pokud použije proti ruským jednotkám kazetovou munici, zváží jeho země to samé. Informuje o tom CNN, Reuters a další servery.
Putinovy komentáře přišly jen několik dní poté, co Ukrajina obdržela dodávku kazetové munice americké výroby. Vysoce postavený ukrajinský vojenský představitel řekl CNN, že Ukrajinci tuto munici ještě nepoužili.
Putin has said Russia hasn’t used cluster munitions in 🇺🇦
— Visegrád 24 (@visegrad24) July 16, 2023
Here’s a video of cluster munition used against Kharkiv on February 28, 2022
Just a reminder that Putin lies night & day, just like when he was saying all February in 2022 that he won’t invade 🇺🇦 pic.twitter.com/TzkkrAvyZA
„Rusko má dostatečné zásoby různých typů kazetové munice,“ řekl ruský vůdce v rozhovoru s prokremelským novinářem. „Pokud bude použita proti nám, vyhrazujeme si právo to opětovat,“ dodal.
Rozhodnutí Washingtonu poslat kazetové bomby do Kyjeva bylo kontroverzní a kritizované skupinami na ochranu lidských práv.
Tyto zbraně jsou obzvláště nebezpečné pro civilisty a neúčastníky bojů, pokud jsou odpalovány v blízkosti obydlených oblastí. Rozptylují výbušný materiál, takzvané „bombičky“, na velké plochy. Ty, které při dopadu nevybuchnou, mohou explodovat až po letech. A to představuje dlouhodobé riziko pro každého, kdo se s nimi setká, podobně jako u nášlapných min.
Kazetová munice obsahuje několik výbušnin, které se uvolňují na ploše o velikosti až několika fotbalových hřišť. Mohou být shozeny z letadla nebo vypuštěny ze země či z moře.
Děti jsou častými oběťmi
Bombičky se uvolňují za letu a padají na zem. Může jich být několik desítek až mnoho set. Jsou navrženy tak, aby při dopadu explodovaly, ale až třetina z nich neexploduje. Zůstávají tak smrtelným rizikem pro civilisty i v následujících letech. 94 procent zaznamenaných obětí kazetových bomb tvoří civilisté. Z toho téměř čtyřicet procent jsou děti.
Nebezpečí, které kazetové zbraně představují, přimělo více než 100 zemí, včetně UK, Francie a Německa, podepsat smlouvu zakazující jejich používání. I Česko je signatářem této úmluvy, kterou nepodepsaly USA ani Rusko.
Americký prezident Joe Biden řekl televizi CNN, že rozhodnutí, zda poslat kazetovou munici na Ukrajinu, bylo „velmi obtížné“. Rozhodl se však tak učinit, protože Kyjev potřebuje více munice, aby mohl pokračovat v boji za vytlačení ruských vojsk z ukrajinského území.
Vysoký představitel amerického ministerstva obrany uvedl, že Kyjev poskytl „písemné ujištění“, že kazetovou munici nepoužije v městských oblastech.
Putin v rozhovoru uvedl, že Bidenova administrativa označila používání kazetové munice za válečný zločin a že s tímto hodnocením souhlasí.
Není jasné, na které komentáře přesně Putin narážel. Bývalá tisková mluvčí Bílého domu Jen Psaki loni na začátku konfliktu uvedla, že zprávy o použití kazetových bomb Ruskem, pokud se potvrdí, budou představovat válečný zločin.
Putin podle Reuters rovněž tvrdil, že Rusko kazetovou munici dosud nepoužilo, přestože existují důkazy o opaku.
V březnu OSN uvedla, že shromáždila věrohodné zprávy o tom, že ruské síly použily kazetovou munici v obydlených oblastech nejméně 24krát. Loňské vyšetřování CNN zjistilo, že Kreml v prvních dnech války vypálil 11 kazetových raket na Charkov, druhé největší ukrajinské město.
