Praha 1. června 2026 (PROTEXT) – V debatách o energetické transformaci se pozornost často soustředí na výrobu elektřiny. Mezi největší zdroje emisí skleníkových plynů však patří vytápění budov. Odborníci proto volají po jednodušších pravidlech, podpoře pilotních projektů i změně přístupu k plánování nových čtvrtí.
Jak zajistit dostupné, bezpečné a nízkoemisní dodávky tepla pro města a obce? A mohou právě místní tepelné sítě přinést novou kapitolu českého teplárenství?
Těmto otázkám se věnoval kulatý stůl projektu HeatCoop, v pořadí již 10. v rámci národní iniciativy Smart Finance for Smart Buildings, který do Prahy přivedl zástupce energetiky, veřejné správy, finančního sektoru, stavebnictví i odborných organizací.
Jedním z hlavních závěrů setkání bylo, že významnou část stávající městské zástavby nebude možné dekarbonizovat pouze pomocí individuálních zdrojů tepla. Zejména v hustě zastavěných čtvrtích se jako perspektivní řešení ukazují místní tepelné sítě využívající odpadní teplo, tepelná čerpadla a sdílenou infrastrukturu.
„Bez nových forem sdílení tepla a lokální energetické infrastruktury bude dekarbonizace značné části českých měst velmi obtížná. Místní tepelné sítě představují příležitost spojit energetickou účinnost, obnovitelné zdroje a spolupráci mezi vlastníky budov do jednoho funkčního celku,“ uvedl Václav Šebek ze společnosti SEVEn, The Energy Efficiency Cetner.
Video sestřih z vystoupení Václava Šebka si můžete pustit zde:
Právě sdílení infrastruktury se ukazuje jako jedna z cest, jak snížit náklady a zároveň využít zdroje energie, které dnes často zůstávají bez využití. Inspirací mohou být projekty vznikající v Rakousku nebo pilotní studie realizované v České republice.
Velkou pozornost vzbudila prezentace Jany de Merlier, místostarostky Dolních Břežan, která představila ambiciózní záměr obce využít místní zdroje energie prostřednictvím propojení veřejných budov, čistírny odpadních vod, vědeckých center, rezidenčních objektů a dalších objektů do společné tepelné soustavy. Projekt navazuje na dlouhodobou energetickou strategii obce, jejímž cílem je efektivně využít potenciál lokálních zdrojů odpadního tepla a vytvořit tak model, který by mohl být inspirací i pro další česká města a obce hledající cestu k dekarbonizaci vytápění.
Diskuse ukázala ještě jednu důležitou skutečnost. O budoucí energetické podobě budov a městských čtvrtí je potřeba rozhodovat mnohem dříve, než se dnes běžně děje. Zatímco u stávající zástavby naráží modernizace na technická omezení, složité vlastnické vztahy, památkovou ochranu nebo vysoké náklady na úpravy infrastruktury, nové developerské projekty mají výrazně větší prostor pro efektivní řešení.
Odborníci se shodli, že významná role v transformaci připadne projektantům, urbanistům a developerům. Právě oni dnes rozhodují o tom, zda budou nově vznikající čtvrti za deset či dvacet let připraveny využívat moderní nízkoemisní zdroje tepla, odpadní energii z okolních provozů nebo sdílenou energetickou infrastrukturu. Energetická koncepce se tak postupně stává stejně důležitou součástí plánování jako doprava, veřejný prostor nebo technická infrastruktura.
„Největší potenciál mají nové developerské projekty v rámci větších rozvojových území, realizované municipalitami nebo soukromými investory, kde se systém zásobování teplem řeší od samého začátku. Tepelné sítě spolu s vhodně navrženým energetickým zdrojem potom fungují velmi efektivně. Projekty tepelných sítí do lokalit se stávající zástavbou musíme velmi pečlivě připravovat tak, aby technicky fungovaly a byly pro odběratele zajímavé,“ konstatoval Martin Patočka z projektu Teplo pro Prahu.
Vedle technologických možností se však ukazuje, že stejně důležité jsou i podmínky, ve kterých budou podobné projekty vznikat.
„Pro malé sítě jsou potřeba jednoduchá pravidla,“ upozornil během panelové diskuse Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí ČR.
Podle účastníků totiž současná regulace vychází především z prostředí velkých soustav zásobování teplem. Menší komunitní projekty nebo lokální tepelné sítě proto často narážejí na administrativní překážky, které neodpovídají jejich rozsahu ani rizikovosti.
Významným tématem byla také možnost efektivnějšího využívání odpadního tepla z průmyslových provozů, datových center nebo čistíren odpadních vod.
„Prodej odpadního tepla by se mohl deregulovat, aby se zjednodušilo jeho využívání,“ poznamenal Miroslav Marada, Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).
Právě APES na kulatém stole představila koncept EPC Lite, tedy zjednodušenou variantu energetických služeb se zárukou úspor. Tento model má umožnit financování energetických projektů i v případech, kdy je klasický EPC model příliš administrativně náročný nebo ekonomicky nevhodný. Podle odborníků může být vhodným nástrojem zejména pro menší obce, jednotlivé budovy nebo první etapy budování lokálních energetických systémů.
Sestřih prezentace Miroslava Marady je k dispozici zde:
Jedním z hlavních témat závěrečného panelu bylo financování energetické transformace. Účastníci se shodli, že rozvoj místních tepelných sítí nebude záviset pouze na dostupnosti technologií, ale především na schopnosti propojit kvalitní projektovou přípravu, vhodné finanční nástroje a dlouhodobou investiční jistotu.
„Dlouhodobá udržitelnost budov je klíčovou podmínkou pro financování,“ řekl Milan Tomík z Komerční banky.
Podle něj bankovní sektor stále více hodnotí nejen ekonomickou návratnost projektu, ale také jeho odolnost vůči budoucím energetickým, regulatorním a klimatickým změnám. Budovy připravené na nízkoemisní provoz a moderní energetické systémy tak získávají výhodu nejen z hlediska provozních nákladů, ale i při získávání kapitálu.
Významnou roli mají sehrát také veřejné finanční instituce. „Energetická transformace vyžaduje výrazné investice, které veřejné rozpočty a dotační schémata nedokážou pokrýt. Budoucnost proto spočívá v mobilizaci soukromého kapitálu a kombinaci různých zdrojů financování,“ uvedla Andrea Ferjenčíková z Národní rozvojové banky. „Úlohou Národní rozvojové banky je tyto zdroje propojovat do finančních nástrojů a financovat projekty, které přinášejí dlouhodobé ekonomické i společenské přínosy a bez podpory by si jen obtížně hledaly cestu k realizaci,“ dodala.
Vedle financování se diskutovalo také o technologických předpokladech budoucích tepelných sítí. Podle Asociace pro využití tepelných čerpadel budou právě tepelná čerpadla patřit mezi klíčové prvky lokálních energetických systémů a sítí nové generace.
„Česko má technologie, které mohou zásadně změnit městské teplárenství. Velká tepelná čerpadla, kaskády i pokročilé systémy mělké geotermie jsou připravené – to, co dnes chybí, není technika, ale moderní nízkoteplotní infrastruktura a jednotné plánování. Projekty, které to zvládnou, splní kritéria EU Taxonomie, sníží regulatorní riziko a otevřou přístup k levnějšímu kapitálu. Patří tak k nejbezpečnějším infrastrukturálním investicím na trhu – pro města, developery i banky,“ sdělila Eva Neudertová z Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Závěr diskuse byl jednoznačný, budoucnost teplárenství nebude stát na jednom univerzálním řešení. Vedle modernizace tradičních soustav zásobování teplem budou stále větší roli hrát lokální energetické systémy, energetická společenství a nové formy spolupráce mezi obcemi, vlastníky budov, investory a poskytovateli energetických služeb. Pokud se podaří odstranit regulatorní bariéry, podpořit pilotní projekty a vytvořit prostředí, které propojí inovativní technologie s dostupným financováním, mohou se místní tepelné sítě stát jedním z klíčových pilířů dekarbonizace českých měst, a možná skutečně odstartovat renesanci teplárenství pro 21. století.
O projektu
Cílem projektu HeatCoop je vyvinout inovativní organizační modely pro dekarbonizaci dodávek tepla v městských čtvrtích a pro pozitivní energetické čtvrti, vycházející z družstevního modelu. Účelem je řešit organizační, finanční a právní překážky a výzvy při dekarbonizaci stávajících čtvrtí a vyřešit je založením družstev pro energetickou transformaci, která se zaměřují na městské vytápění. Na rozdíl od typického modelu energetických komunit, které se zaměřují na výrobu energie, představují velkou výzvu vysoké počáteční investiční náklady a spoluvlastnictví topné infrastruktury. K řešení těchto výzev jsou zapotřebí organizační a právní modely, jakož i obchodní a finanční modely.
Zdroj: ARI
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
