Více
    6.8 C
    Czech
    Čtvrtek, 2 prosince, 2021

    Plameňáci si své krásně růžové peří musí udržovat

    Reklama

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Plameňáci mají své peří zářivě červené a růžové díky karotenoidům, které získávají z potravy. Může jim však časem kvůli slunci blednout. Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus) se ale vůči tomu rozhodl bojovat a natírá si krk sekretem. O studii z Ecology and Evolution informuje server Science News.

    Peří plameňákům umožňuje udržovat jejich tělo v suchu i udělat dojem na případného druha. Růžovou či červenou barvu si přisvojují díky karotenoidům, které mohou za zbarvení například i mrkví či rajčat. Plameňáci toto barvivo získávají z potravy, kterou tvoří drobní korýši zvaní artemie a řasy.

    Svou výraznou barvou se však mohou chlubit až po několika letech, jak upozorňuje Smithsonian’s National Zoo, která chová tyto ptáky již více než jedno století. Mláďata plameňáků se totiž líhnou s bílo-šedým ochmýřeným peřím.

    Před více než deseti lety vědci zjistili, že ptáci si zvýrazňují svou barvu díky sekretu s karotenoidy, který produkuje jejich uropygiální neboli kostrční žláza. Třením hlavy o různé části těla si jím natírají peří. Barva totiž může díky slunci a ultrafialovému záření časem zbělet.

    Bioložka Maria Cecilia Chiale z Universidad Nacional de La Plata v Argentině se tak podívala na to, zdali plameňáci svou barvu ztrácejí bez neustále opakované aplikace tohoto sekretu, píše server Science News.

    K analýze barvy tým využil Photoshop

    Společně se svými kolegy Chiale sesbírala desítky vzorků peří z krku plameňáků, kteří ve Francii uhynuli kvůli mrazu. Z povrchu i vnitřku peří Chiale extrahovala karotenoidy. Polovinu peří poté tým umístil na 40 dní na střechu vystavenou slunečnímu záření, druhou do tmy.

    K analýze barvy, před i po pokusu, využili vědci Adobe Photoshop. Ukázali, že koncentrace pigmentů uvnitř peří i na jejich povrchu korelovaly.

    Experiment následně odhalil, že exponované peří bylo bledší než peří, které zůstalo ve tmě. Peří s větší koncentrací karotenoidů na povrchu si navíc zachovalo více barvy.

    Tyto výsledky naznačují, že vystavení slunečnímu záření koreluje s vyblednutím barvy peří. To signalizuje, že jednotlivci musí pravidelně používat make-up, aby byli barevnější, píší vědci ve studii.

    Zářivé peří si ptáci snaží udržet kvůli svým potenciálním partnerům. Bez zářivé barvy, která by poukazovala na jejich zdraví, si nejspíše shánějí partnera v hejnech těžko.

    Chiale dodává, že jakmile ale dojde k vylíhnutí mláděte, koncentrace karotenoidů v sekretu dramaticky klesá a plameňáci ho aplikují jen málo. „Nepotřebují mít make-up, když vychovávají děti,“ dodává. Energii totiž vkládají do péče o svá mláďata.

    Sledujte nás na sítích

    NEJNOVĚJŠÍ

    Zařízení VeCare

    „Chytrá náplast“ dokáže sledovat hojení za pomoci aplikace, ukazuje tým ze Singapuru

    Někdy se vám rána dlouho nehojí a vy nevíte proč. Představte si, že byste se na to mohli podívat v aplikaci. Vědci ze Singapuru nyní testují chytrou náplast, která by to v budoucnu mohla umožnit.
    Korálový útes

    Jak Nobelova cena za ekonomii pomáhá chránit korálové útesy

    Mnohá odvětví vzájemně čerpají ze svých znalostí. Nyní vědci poukazují na to, jak moderní teorie portfolia laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Harryho Markowitze dle všeho pomáhá zachránit ohrožené korálové útesy.
    Lávový proud

    Venuše je možná vulkanicky aktivní

    Nová studie doplňuje rostoucí počet důkazů o tom, že Venuše může být vulkanicky aktivní. Pokud tomu vážně tak je, pomohlo by to vysvětlit, jak sopky ovlivňují vývoj a obyvatelnost planet ve vesmíru.
    Mláďata tuleně

    Mláďata tuleňů mohou měnit tón hlasu, to je mezi savci vzácné

    Schopnost přizpůsobit svůj hlas vzhledem k prostředí má pouze pár druhů živočichů na světě. Nová studie ukazuje, že mezi ně patří i mláďata tuleňů. Dle hlavní autorky práce by tak mohla být dobrým modelem pro studium tajemství lidské řeči.
    Mamut

    Mamutí kel nalezený na dně Tichého oceánu ohromil vědce

    Pilot Randy Prickett a vědec Steven Haddock, výzkumníci z výzkumného ústavu Monterey Bay Aquarium Research Institute (MBARI), objevili v roce 2019 mamutí kel 300 km od pobřeží Kalifornie v hloubce 3000 metrů v oceánu. Tehdy se jim podařilo odebrat jen malý kousek klu, a tak se v červenci 2021 vrátili, aby získali kompletní vzorek.
    Mise DART: NASA testuje planetární obranu

    NASA testuje planetární obranu, v rámci mise DART chce změnit dráhu letu planetky

    NASA zahájila misi DART, která zkoumá možnosti ochrany Země před případným nebezpečím srážky s dalším tělesem. Americká vesmírná agentura vyslala aparát na 11 milionů kilometrů dlouhou cestu, na jejímž konci je náraz do malého měsíce Dimorphos.
    Reklama
    Reklama
    Reklama