Home Blog Strana 164

Wood Seeds získala tříměsíční moratorium, připravuje reorganizaci

Od
World News 24
-

Plzeň 26. září 2026 (PROTEXT) – Krajský soud v Plzni vyhlásil 23. září 2026 tříměsíční moratorium na majetek společnosti WOOD SEEDS s.r.o. Podle dopisu právního zástupce společnosti návrh podpořili věřitelé s pohledávkami přesahujícími 1,115 miliardy Kč, které představují 51,5 % všech závazků společnosti. Společnost chce toto období využít ke stabilizaci provozu a přípravě reorganizačního plánu ve spolupráci s věřiteli.

O rozhodnutí soudu informoval věřitele advokát Mgr. Petr Opletal, právní zástupce WOOD SEEDS s.r.o. Moratorium podle jeho dopisu nabylo účinnosti zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku dne 23. září 2026 ve 12:35 hodin. Jednání o insolvenčním návrhu nařízené na 24. září bylo odvoláno.

Návrh podpořili věřitelé s více než polovinou závazků společnosti

Podle dopisu poskytli souhlas s vyhlášením moratoria věřitelé s pohledávkami v celkové výši 1 115 607 662,88 Kč. Jejich podpora umožnila splnit požadavek většiny počítané podle výše pohledávek.

„Bez Vašich písemných souhlasů s vyhlášením moratoria, opatřených úředně ověřeným podpisem, bychom návrh podat nemohli,“ uvedl Petr Opletal v dopise věřitelům ze dne 23. září.

Právní zástupce v dopise dále uvádí, že soud shledal návrh na vyhlášení moratoria včasným a důvodným a že k němu byly připojeny zákonem požadované přílohy.

Dalším krokem je příprava ozdravného řešení

Společnost hodlá období moratoria využít k přípravě reorganizace. Jejím deklarovaným cílem je dosáhnout pro věřitele lepšího uspokojení pohledávek než při likvidačním konkursu. Jde o cíl připravovaného řešení, jehož výsledek zatím není znám.

„Po dobu moratoria bude společnost stabilizovat provoz, vymáhat své pohledávky a připravovat s věřiteli reorganizační plán. O každém podstatném kroku Vás budeme průběžně informovat,“ napsal Opletal.

Informace o řízení jsou dostupné v insolvenčním rejstříku

Usnesení o vyhlášení moratoria je podle dopisu vedeno pod označením KSPL 29 INS 14555/2026-A-92. Dokumenty k řízení mohou věřitelé i veřejnost vyhledat v insolvenčním rejstříku podle spisové značky nebo IČO společnosti 08182281.

Úplné znění dopisu právního zástupce věřitelům: zde

Zdroj: WOOD SEEDS

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59350.

Při ukrajinském dronovém útoku v Krasnodarském kraji zahynuli tři lidé

Od
ČTK
-

Tři lidé zahynuli a další dva utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruském Krasnodarském kraji, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Kvůli útoku vypukly požáry v několika průmyslových areálech, které se podle úřadů podařilo uhasit. Ruské údery hlásí i Ukrajina.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že při nočním útoku byl zasažen ropný závod Ilskij, který podle něj dodává palivo pro ruské válečné úsilí. Ruské úřady zásah rafinerie nepotvrdily. Podle ukrajinských a ruských telegramových kanálů byla zasažena také Afipská rafinerie. Útok podle ruských úřadů narušil i železniční provoz, který se následně podařilo obnovit.

V noci na sobotu ruské síly zaútočily na Ukrajinu 173 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 134 dronů. V Kyjevě požár po ruském útoku zasáhl pětipodlažní obytný dům, kde byli čtyři lidé zraněni a dalších 20 bylo evakuováno. Hořelo také v budově mateřské školy, nebytovém objektu a na střeše obchodu, uvedla BBC.

Ruská agentura TASS s odvoláním na informace ruského ministerstva obrany informovala, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zachytila nebo zničila 645 ukrajinských dronů nad ruskými regiony a nad Černým a Azovským mořem. Podle moskevských úřadů bylo devět dronů zničeno také při letu směrem k ruskému hlavnímu městu.

Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že ruské síly zasáhly několik objektů na Ukrajině, které podle něj sloužily k přepravě nebo skladování vojenského materiálu. Šlo například o přístavní zařízení a silniční most v Oděské oblasti, logistické centrum společnosti Nova Pošta, nákladní loď v Černém moři nebo datové centrum v Kyjevě, které podle ministerstva zajišťovalo provoz mobilního internetu a podporovalo satelitní komunikační systém Starlink využívaný ukrajinskou armádou. Tvrzení ministerstva nebylo možné nezávisle ověřit.

Macron nevyloučil třetí prezidentský mandát, podle ústavy si musí dát pauzu

Od
ČTK
-
Macron nevyloučil třetí prezidentský mandát, podle ústavy si musí dát pauzu
Zdroj: Reuters Credit: THOMAS SAMSON/Pool via REUTERS

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil, že by se mohl ucházet o třetí prezidentský mandát. Uvedl to na nahrávce, kterou zveřejnil v pátek magazín Variety. O další mandát by se však mohl ucházet po pauze, kterou si vyžaduje francouzská ústava. Macron je nejmladším francouzským prezidentem od konce druhé světové války.

Magazín Variety zveřejnil krátkou nahrávku ze začátku září, na které Macron odpovídá na otázku, zda uvažuje o třetím mandátu. „Nic nevylučuji. Je to docela nezvyklé se vrátit nazpět, ale uvidíme,“ uvedl současný francouzský prezident, kterému druhý mandát končí na jaře příštího roku.

Článek šest francouzské ústavy uvádí, že „nikdo nemůže zastávat více než dva navazující (prezidentské) mandáty“. Ústava tak výslovně nevylučuje možnost kandidovat na třetí či čtvrtý mandát po pauze. Na to poukázal i Macron ve svém vystoupení, když uvedl, že v květnu Francouzové zvolí jeho nástupce.

První kolo prezidentské volby ve Francii se uskuteční 18. dubna. Všechny průzkumy ukazují, že bude zapotřebí uspořádat i druhé kolo, které je naplánované na 2. května. O několik týdnů později se budou konat pravděpodobně i parlamentní volby, protože se dá očekávat, že nový prezident rozpustí dolní komoru parlamentu, aby její složení odráželo aktuální rozpoložení politických sil.

Macron je nejmladším francouzským prezidentem za sedm desetiletí. Až v Elysejském paláci v květnu skončí, bude mu 49 let. Před kandidaturou na prezidenta Macron působil ve finančním sektoru a byl ministrem.

Bobři pomáhají rašeliništím zadržet vodu a lépe zvládat sucho

Od
Julie Šenkeříková
-

Bobří hráze dokážou výrazně změnit hospodaření krajiny s vodou. Výzkum z anglického hrabství Cheshire ukázal, že díky nim zůstává v poškozených rašeliništích více vody a mokřady mohou lépe odolávat dlouhým obdobím sucha.

Rašeliniště pokrývají jen asi tři procenta světové pevniny, přesto je v nich uloženo přibližně 30 % uhlíku obsaženého v půdě. Pokud jsou odvodněná nebo vysychají, ztrácejí schopnost uhlík účinně ukládat a mizí také podmínky potřebné pro typickou rašeliništní vegetaci.

Výzkumníci se proto zaměřili na dvojici bobrů evropských, Willow a Rowana, která byla v roce 2020 vypuštěna do oploceného území o rozloze 4,5 hektaru u přírodní lokality Hatch Mere v hrabství Cheshire. Během čtyř let sledovali změny hladiny povrchové i podzemní vody a výsledky porovnávali se dvěma podobnými mokřady bez bobrů.

Hráze zvedly hladinu vody

Bobři postupně přehradili dřívější zemědělské odvodňovací kanály a zpomalili odtok vody z území. Na konci sledovaného období už povrchová voda pokrývala většinu jejich výběhu. Na některých měřicích místech vzrostla hladina povrchové vody o více než 70 centimetrů a výrazně se zvýšila také hladina podzemní vody.

Výsledky, které vědci publikovali v časopise Hydrological Processes, ukázaly také menší kolísání hladiny vody. Voda tedy v území zůstávala stabilněji místo toho, aby po dešti rychle odtekla. Právě vyšší a vyrovnanější hladina je pro obnovu vysušených rašelinišť důležitá.

Výrazně se to projevilo během sucha v roce 2022. Zatímco na srovnávacích lokalitách hladina vody klesla pod úroveň předchozích let, v bobřím výběhu zůstávala povrchová voda po celou dobu sucha výše než během dvou předcházejících let. Podzemní voda se držela přibližně na stejné nebo vyšší úrovni.

Bobři mohou pomoci s obnovou mokřadů

Bobří hráze fungovaly jako zásobárna vody. Když během sucha přítok do výběhu vyschl, voda z něj dál odtékala do okolí. Účinek se ale neprojevil všude stejně. V samotném Hatch Mere hladina podzemní vody během sucha rovněž klesla, po skončení suchého období se však zhruba během dvou měsíců vrátila na hodnoty podobné předchozím rokům. Na kontrolních lokalitách byl návrat pomalejší.

Výzkumníci zároveň upozorňují, že bobři nejsou univerzálním řešením pro každé rašeliniště. Stavbou hrází výrazně mění množství vody i podobu prostředí, což může různým druhům rostlin a živočichů prospívat, ale jiným nemusí vyhovovat. Výsledky navíc pocházejí z oploceného projektu, takže bude potřeba další výzkum na více lokalitách i u volně žijících bobrů.

Írán uvedl, že očekává reakci USA na svůj návrh na otevření Hormuzského průlivu

Od
ČTK
-

Írán uvedl, že čeká na oficiální reakci Spojených států na svůj návrh znovu otevřít Hormuzský průliv a ukončit boje na Blízkém východě. Podle deníku The Wall Street Journal americký prezident Donald Trump návrh odmítl, informovala agentura Reuters.

Írán s diplomatickou iniciativou přišel na Valném shromáždění OSN v New Yorku s tím, že návrh byl Američanům předán prostřednictvím Kataru.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v pátek novinářům v OSN řekl, že dohoda by zahájila sedmidenní odpočet do znovuotevření strategického Hormuzského průlivu a přerušení bojů v regionu.

„Pokud je na americké straně skutečná vůle uzavřít dohodu a znovu otevřít Hormuzský průliv, je nyní vše připraveno,“ řekl Arákčí. Pokud by USA souhlasily, mohly by znepřátelené strany zahájit širší jednání „o vzájemně dohodnutých tématech“, dodal.

Součástí rozhovorů by podle Reuters mohlo být i jednání o íránském jaderném programu. Trump dlouhodobě tvrdí, že Teheránu nikdy nedovolí získat jadernou zbraň.

Vysoce postavený íránský představitel však agentuře Reuters řekl, že Írán nebude ve svém jaderném programu ustupovat ani v případě, že Spojené státy jeho mírový návrh přijmou. Írán podle něj nepřistoupí na žádné ústupky týkající se svých práv, včetně obohacování uranu nebo odvozu vysoce obohaceného uranu ze země.

Íránský plán by zastavil boje na všech frontách, včetně Libanonu. Na oplátku by podle Arakčího Spojené státy musely zrušit blokádu íránských přístavů, uvolnit zmrazené íránské finanční prostředky a zrušit sankce na íránskou ropu.

Americký představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, označil jednání prostřednictvím zprostředkovatelů za „pozitivní a konstruktivní“.

Trump však v soukromí vyjádřil pochyby o tom, že Írán splní jeho požadavky, uvedl The Wall Street Journal. Prezident podle listu svým spolupracovníkům řekl, že považuje obnovení bombardování za pravděpodobné.

Hormuzský průliv se stal jedním z klíčových bojišť války, která začala na konci února americkými a izraelskými údery na Írán. Kvůli konfliktu v oblasti se provoz na této námořní trase výrazně snížil, což vedlo k cenovým výkyvům na světových trzích s ropou a plynem.

Marta Dancingerová potvrdila vztah s Ladislavem Hamplem. Sblížilo je náhodné setkání

Od
Denisa Šenkeříková
-
Marta Dancingerová
Marta Dancingerová Foto: ČTK / Zezulka Tomáš

Marta Dancingerová prozradila, kdo je jejím novým partnerem. Herečka tvoří pár s Ladislavem Hamplem, s nímž se objevila v seriálu Zlatá labuť. Cestu k sobě ale našli až po náhodném setkání na ulici. Pár tvoří téměř čtyři měsíce, společně zatím nebydlí.

O novém vztahu Dancingerová promluvila při křtu dětské knihy Patrika Hartla Andulčina andulata. Rozhovor vyšel 23. září. Přestože se s Hamplem znali z herecké branže, během natáčení Zlaté labutě spolu mnoho scén neměli. Ona hrála Báru Veselou, on zákeřného ředitele obchodního domu.

Z povídání vznikl vztah

Herečka Hampla znala také z jeviště. Viděla ho v inscenaci Terminus v Divadle v Celetné a jeho výkon ji zaujal. Osobně se však tehdy příliš neznali. To změnilo až náhodné setkání, po němž spolu začali chodit ven. Bavilo je povídat si, ani jeden ale zpočátku nečekal, že z toho vznikne partnerský vztah.

Dancingerová také popsala, co jí vztah s novým partnerem přináší. „Zjistila jsem, že vedle něj odpočívám, relaxuji a vypínám. A doufám, že on vedle mě taky,“ řekla.

Společnou domácnost zatím nesdílejí. Na otázku ohledně dalšího dítěte herečka odpověděla s úsměvem a pochybností, zda je na něj ještě fyzicky připravená. Sama už má syna Antonína, Hampl je bezdětný.

Nová láska po dvou rozchodech

Dancingerová dříve žila s hercem Markem Pospíchalem, který je otcem jejího syna. Konec dlouholetého vztahu oznámili v létě 2025. Poté chodila s youtuberem Vojtěchem Hlaváčkem, jejich vztah ale po necelém půlroce skončil.

Diváci herečku znají vedle Zlaté labutě také ze soutěže StarDance, v níž v roce 2024 skončila druhá. Hampl se kromě role seriálového padoucha zapsal do povědomí publika jako Jarmil z Okresního přeboru.

Arcibiskup Přibyl by rád, kdyby v příštích letech Česko navštívil papež Lev XIV.

Od
ČTK
-
Arcibiskup Přibyl by rád, kdyby v příštích letech Česko navštívil papež Lev XIV.
Zdroj: Profimedia.cz Kredit: Michal Sváček / MFDNES + LN / Profimedia

Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl by byl rád, kdyby Česko v příštích letech navštívil papež Lev XIV. ČTK v rozhovoru řekl, že se nabízí několik výročí hlavně v letech 2028 a 2029, se kterými by se cesta mohla spojit. Případnou návštěvu papeže označil za jedno z témat, o nichž bude jednat s novým apoštolským nunciem Eugenem Martinem Nugentem, který je v Česku od začátku září.

Česko naposledy navštívil papež Benedikt XVI. v září 2009. Při třídenní návštěvě odsloužila hlava katolické církve dvě velké mše pod širým nebem. Papež tehdy do Česka zavítal po 12 letech. Nedělní bohoslužby v Brně se zúčastnilo na 120.000 věřících, pondělní dopolední mši ve Staré Boleslavi, zaměřenou především na mládež, navštívilo zhruba 50.000 poutníků.

Přibyl uvedl, že návštěva bude mezi tématy, která bude s apoštolským nunciem řešit. „Protože se zdá, že jak politická reprezentace, tak církev by ráda. Papež tu byl naposledy v roce 2009 a jsou nějaké vhodné příležitosti,“ uvedl.

Zmínil například čtyřsté výročí od roku 1628, kdy Polyxena z Lobkovic darovala sošku Pražského Jezulátka klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. „Je to naprostá ikona ČR v celém světě. 19. března 1729 pak byl svatořečen svatý Jan Nepomucký, 12. května 1929 byla posvěcena katedrála svatého Víta, 17. května 1969 zemřel kardinál Josef Beran v Římě,“ uvedl. Ideální termín by tedy podle něj byly roky 2029 a 2028. „Ale co jsem já, abych papeži nařizoval. Ale už jsem mu to vnuknul,“ žertoval.

Papežem Lvem XIV. se loni stal kardinál Robert Prevost ze Spojených států. Přibyl tehdy jako litoměřický biskup a místopředseda České biskupské konference (ČBK) řekl, že se spolu o rok dříve setkali. „Vím, že zná Českou republiku díky tomu, že jako představený augustiniánů tu byl několikrát za svými spolubratry. Takže Praha, Brno, to jsou města, která dobře zná,“ řekl loni ČTK Přibyl.

Papeže Lva XIV. pozval na návštěvu Česka krátce po jeho zvolení prezident Petr Pavel. Vyjádřil tehdy přesvědčení, že se hlas nové hlavy katolické církve stane silným zastáncem těch, kdo čelí útlaku, bezpráví a utrpení způsobenému nespravedlivou agresí.

Bangkok bojuje s povodněmi, voda sahá lidem až po stehna

Od
ČTK
-

Úřady v Bangkoku vyhlásily kvůli rozsáhlým záplavám stav ohrožení v celé thajské metropoli. Silné deště trvající téměř 48 hodin zaplnily městské kanály a voda zaplavila silnice, domy i obchody. V některých čtvrtích sahala lidem až po stehna, napsala agentura AFP.

Od čtvrtečního odpoledne spadlo v Bangkoku téměř 300 milimetrů srážek. Guvernér města vyzval obyvatele, aby zůstali doma. Premiér Anutin Čánvirakun kvůli situaci zkrátil návštěvu Londýna a vrací se do Thajska.

Stav povodňového ohrožení byl vyhlášen ve všech 50 městských obvodech, a místní úřady tak získaly širší pravomoci k řešení situace. Úřady připravily k distribuci milion pytlů s pískem a otevřely dočasná evakuační centra ve školách.

Silné deště rozvodnily rozsáhlou síť bangkockých kanálů, z nichž voda začala pronikat do okolních ulic a budov. Zaplaveny byly také některé hlavní dopravní tepny a v řadě čtvrtí se lidé podle AFP pohybovali vodou sahající po kolena nebo až po stehna. Situace podle úřadů nadále vyžaduje zvýšenou pozornost.

Nejvíce byla zasažena východní část Bangkoku, přičemž meteorologové očekávají další déšť. Hladina vody se ale později začala stabilizovat díky čerpacím stanicím, které fungovaly na plný výkon a společně odčerpávaly zhruba 1200 metrů krychlových vody za sekundu. Pokud už další výrazné srážky nepřijdou, úřady očekávají, že situace by se mohla v příštích šesti hodinách zlepšit.

Září je v Bangkoku vrcholem období dešťů, letošní srážky jsou ale výrazně nadprůměrné. Od 1. do 25. září v metropoli napršelo 487 milimetrů, zatímco průměr za stejné období v letech 1991 až 2020 činil necelých 269 milimetrů.

Úřady varovaly, že tlaková níže bude nad východním, severovýchodním a centrálním Thajskem přetrvávat do neděle. V těchto oblastech proto hrozí přívalové povodně, rychlý odtok vody z lesů, sesuvy půdy a rozvodnění řek. Vědci zároveň upozorňují, že s pokračujícím oteplováním planety v důsledku emisí z fosilních paliv budou extrémní projevy počasí častější a intenzivnější.

Bangkok leží na bývalých bažinách a zhruba 1,5 metru nad hladinou moře a jeho rozsáhlá síť kanálů zvyšuje riziko záplav. V roce 2011 zasáhly Thajsko rozsáhle povodně, které si vyžádaly více než 500 obětí a poškodily miliony domů.

Co se skrývá za Tutanchamonovou hrobkou? Nové stopy oživily záhadu Nefertiti

Od
Denisa Šenkeříková
-

Tutanchamonova hrobka možná dosud nevydala všechna svá tajemství. Nová měření naznačují, že za její známou částí mohou ležet další chodby a komory. Výsledky znovu oživily hypotézu, podle níž byl mladý faraon pohřben v části většího komplexu určeného Nefertiti. Badatelé nyní žádají o povolení prozkoumat podezřelá místa kamerami.

Výzkumný tým vedený egyptským archeologem a někdejším ministrem památek Mamdúhem Damatím zkombinoval radarový průzkum s měřením drobných změn gravitace, které pomáhá odhalovat rozdíly v hustotě podloží. Výsledky zveřejněné 17. září porovnal také s podobou hrobky, okolním terénem a nástěnnými malbami. Podle autorů mohou ukazovat na dosud neprozkoumaný pohřební komplex.

Hrobka byla na faraona nezvykle malá

Už Howarda Cartera, který vstup do Tutanchamonovy hrobky objevil v roce 1922, překvapily její malé rozměry. Bohatá pohřební výbava sice učinila z nálezu světovou senzaci, otázka neobvykle skromného prostoru však zůstala.

Britský egyptolog Nicholas Reeves v roce 2015 přišel s vysvětlením, že známé místnosti tvoří pouze vnější část staršího královského pohřebiště. Egypťané je podle jeho hypotézy upravili pro Tutanchamona po jeho předčasné smrti. Za malovanými stěnami by tak mohly pokračovat prostory připravené pro jiného panovníka.

Reeves, který je spoluautorem nového výzkumu, spojuje možný komplex s Nefertiti. Slavná manželka faraona Achnatona mohla podle některých historiků také sama vládnout. Místo jejího posledního odpočinku dodnes není známé.

Odpověď mají přinést kamery

Nová měření zachytila anomálie, které badatelé vykládají jako možné chodby a místnosti. Jedna z nich zahrnuje oblast s nižší hustotou, uvnitř níž se nachází přibližně čtvercový útvar s vyšší hustotou. Jeho skutečnou podobu ani původ však zatím neznají.

Předchozí průzkumy přinesly protichůdné výsledky. Autoři nynější práce navrhují, že některé chodby mohou být zaplněné sutí, což by jejich rozpoznání komplikovalo. Existence dalších komor zatím není potvrzená. I kdyby se je podařilo objevit, nemusí v nich být pohřbena Nefertiti.

Tým proto žádá egyptské úřady o souhlas s malým vrtem z povrchu, kterým by dovnitř dopravil kamerovou techniku. Ta by umožnila podezřelá místa přímo prohlédnout. Pokud památková správa plán schválí, průzkum by podle spoluautora George Ballarda mohl začít už v listopadu.

Studenti v Německu stávkují na protest proti možnému zavedení povinné vojny

Od
JM
-
Studenti v Německu protestují proti povinné vojně
Protest ve Frankfurtu v Německu. Foto: Reuters

V Německu se konají školní stávky proti možnému návratu povinné vojenské služby. Podle organizátorů je po celé zemi naplánováno více než sto demonstrací, mimo jiné v Hamburku, Berlíně, Kielu a Frankfurtu. Informuje o tom BBC, Leipziger Zeitung a další servery.

„Spolková vláda to s postupným znovuzavedením povinné vojenské služby myslí vážně,“ uvedl jeden z organizátorů protestů Bela Breitner z hnutí Školní stávka proti povinné vojenské službě. Na demonstraci v Hamburku nesli účastníci transparenty s nápisem „Vaše války nebudeme podporovat“. Nejvíce protestujících se sešlo v Berlíně, bylo jich téměř dva a půl tisíce.

Protesty souvisejí s novým systémem vojenské služby, který v Německu platí od ledna. Zatím je založen na dobrovolnosti, jeho součástí je ale obnovená evidence potenciálních branců. Všichni osmnáctiletí Němci dostávají dotazník, v němž se zjišťuje jejich zájem o službu i základní údaje o jejich způsobilosti. Muži jej musí vyplnit, pro ženy je dobrovolný.

Od roku 2026 se navíc mužů narozených v roce 2008 a později týká povinná lékařská prohlídka. Německá vláda původně počítala s tím, že k plošným prohlídkám začne docházet od července 2027.

Právě povinné prohlídky se staly jedním ze spouštěčů současných protestů. Organizátoři tvrdí, že někteří osmnáctiletí v severoněmeckých městech Kiel a Flensburg dostali pozvánku k lékařské prohlídce, přestože v dotazníku neuvedli zájem o službu v armádě.

„Odpovědi na dotazníky ukazují, že mladí lidé nechtějí vstoupit do Bundeswehru,“ řekl šestnáctiletý účastník demonstrace Elias Bernhard z Hamburku. „Proto jsem dnes vyšel do ulic. Proto to myslíme vážně s protesty. Dokud nebude povinná vojenská služba ze hry, budeme pokračovat.“

Německo navyšuje počet vojáků

Nový systém nicméně sám o sobě neznamená návrat povinného nástupu do armády. Pokud by se však bezpečnostní situace zhoršila nebo se nepodařilo získat dostatek dobrovolníků, může Bundestag na návrh vlády schválit takzvanou „potřebnou vojenskou povinnost“.

Německo zároveň výrazně posiluje Bundeswehr. Po skončení studené války armádu zmenšilo a kancléřka Angela Merkelová v roce 2011 pozastavila povinnou vojenskou službu. Nyní chce vláda v reakci na změnu bezpečnostního klimatu a také na ruskou hrozbu zvýšit počet vojáků. Do poloviny příštího desetiletí má mít armáda více než 260 tisíc aktivních vojáků a 200 tisíc záložníků.

1...163164165...5 710Strana 164 z 5 710