Spojené státy ve venezuelském přístavním městě Maracaibo bombardovaly továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu. Na síti X to v úterý místního času (v noci na dnešek SEČ) napsal kolumbijský prezident Gustavo Petro. Agentura AFP poznamenala, že z Petrova sdělení není jasné, zda jde o stejné místo amerického dronového úderu ve Venezuele, o kterém bez upřesnění v posledních dnech hovořil prezident USA Donald Trump.

„Víme, že Trump bombardoval továrnu v Maracaibu, kde se, jak se obáváme, míchala koková pasta na výrobu kokainu,“ napsal Petro. Koková pasta je prvním krokem k získání kokainu z listů koky. Pasta se rovněž míchá s tabákem či marihuanou.

Trump says US hit 'big facility' linked to alleged Venezuelan drug boats https://t.co/vQeDsYOIjk

— BBC News (World) (@BBCWorld) December 29, 2025

Trump se o útoku ve Venezuele zmínil v pátek v rozhovoru s rádiem WABC, který zprvu neupoutal velkou pozornost. Novináři se poté Trumpa na útok ptali v pondělí, kdy prezident potvrdil útok na přístavní oblast, kde se podle něj nakládají lodě drogami. Odmítl však sdělit podrobnosti, mimo jiné to, kdo útok podnikl. Deník The New York Times (NYT) a stanice CNN s odvoláním na své zdroje v úterý informovaly o tom, že za úderem stála americká Ústřední zpravodajská služba (CIA).

Jedná se o první známý útok na venezuelské pevnině, který Spojené státy podnikly od září, kdy v Karibském moři zahájily vzdušné údery na lodě, jejichž posádky viní z pašování drog do USA. Trump už v říjnu oznámil, že povolil CIA podnikat tajné akce ve Venezuele a nařídil agentuře, aby se připravila na různé potenciální mise.

Washington tvrdí, že se venezuelský prezident Nicolás Maduro podílí na obchodu s drogami. Caracas obvinění odmítá a varuje, že se Spojené státy navýšením počtu vojáků a vojenské techniky v Karibiku a zásahy proti venezuelským lodím připravují na agresi proti Venezuele. USA podle venezuelské vlády usilují o násilnou změnu režimu s cílem zmocnit se obrovských ropných zásob země.

Na počátku prosince Trump varoval, že americké pozemní operace proti drogovým kartelům v Latinské Americe začnou brzy, a to nejen ve Venezuele. Konkrétně zmínil Kolumbii, jejíž vláda to označila za vměšování a ohrožení suverenity. Tamní levicový prezident Petro zároveň pozval Trumpa na návštěvu s tím, že mu ukáže, jak kolumbijská vláda bojuje proti drogovým kartelům.

Izrael oznámil, že od 1. ledna pozastaví povolení více než dvěma desítkám humanitárních organizací působících v Pásmu Gazy, včetně Lékařů bez hranic. Důvodem mají být nová pravidla pro prověřování mezinárodních neziskovek.

Ministerstvo pro záležitosti diaspory uvedlo, že dotčené organizace nesplnily nové požadavky na sdílení informací o zaměstnancích, financování a fungování. Lékařům bez hranic vyčetlo, že nevysvětlili role části pracovníků, které Izrael spojuje se spoluprací s Hamásem a dalšími ozbrojenými skupinami. Organizace připomněla, že už dříve čelila podobným obviněním, a tehdy zdůraznila, že by „nikdy vědomě nezaměstnávala lidi zapojené do vojenské činnosti“.

Podle ministerstva se povolení neobnovilo přibližně 25 organizacím, tedy asi 15 procentům neziskovek, které v Gaze působí. Na seznamu jsou i Norwegian Refugee Council, CARE International, International Rescue Committee a také části velkých charit typu Oxfam a Caritas. Tyto organizace se podílejí na distribuci jídla, zdravotní péči, službách pro lidi s postižením, vzdělávání i psychologické pomoci.

Změna má tvrdé praktické dopady. Organizace bez obnoveného povolení mají přijít o licence od 1. ledna, kanceláře v Izraeli a ve východním Jeruzalémě mají zavřít a do Gazy nebude možné posílat mezinárodní zaměstnance ani část pomoci. Poradkyně Norwegian Refugee Council Šajna Lou k tomu řekla: „V Gaze jsme viděli stovky zabitých humanitárních pracovníků,“ a dodala, že bez možnosti posílat lidi dovnitř zůstane větší díl práce na „vyčerpaných místních zaměstnancích“.

Izrael a mezinárodní organizace se dlouhodobě přou o objem pomoci, která se do Gazy dostává. Izrael tvrdí, že plní závazky z posledního příměří, které začalo platit 10. října, humanitární organizace ale jeho čísla zpochybňují a mluví o zoufalé potřebě další pomoci v oblasti s více než dvěma miliony lidí. Podle části organizací je problematická i nová registrace, která vyžaduje seznam zaměstnanců včetně Palestinců v Gaze, a některé skupiny ho nechtěly předat kvůli obavám o bezpečnost a také kvůli evropským pravidlům ochrany dat.

Ministr Amičaj Čikli vzkázal, že „humanitární pomoc je vítaná, zneužívání humanitárních rámců pro terorismus ne“. Izraelský úřad COGAT, který koordinuje humanitární pomoc pro Gazu, uvedl, že organizace na seznamu představují méně než jedno procento celkové pomoci a že pomoc bude dál proudit přes více než 20 organizací s obnovenými povoleními. Ředitelka zastřešující organizace AIDA Atena Rejburn varovala, že Izrael podle ní nedal záruky, že údaje z registrace nevyužije pro vojenské či zpravodajské účely, a připomněla, že během války bylo v Gaze zabito přes 500 humanitárních pracovníků.

Čínská armáda druhý den pokračovala ve velkých manévrech kolem Tchaj-wanu a přidala i ostré střelby. Peking tím ukazuje, že umí sevřít ostrov ze severu i jihu a zároveň odrazovat zahraniční podporu Tchaj-peje.

Cvičení nese název Justice Mission 2025 a podle čínské strany má demonstrovat schopnost odstrašit jakékoli vnější ozbrojené zásahy ve prospěch Tchaj-wanu. Vojáci nasadili válečné lodě, stíhačky i bombardéry a operovali v moři severně i jižně od ostrova. Mluvčí východního velitelství Li Si uvedl, že manévry dosáhly „žádoucích efektů“.

Podle Tchaj-peje se dopady projevily i mimo armádní rovinu. Civilní letecký úřad dostal oznámení o sedmi dočasných „nebezpečných zónách“ v okolí průlivu a letiště odpoledne hlásila změny časů, zpoždění nebo rušení u více než stovky vnitrostátních i mezinárodních letů. Čínské pozemní jednotky mezitím prováděly dálkové střelby do vod severně od ostrova a další živou palbu a simulované společné údery ve vodách na jihu.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že mezi pondělní šestou ranní a úterní šestou ranní zaznamenalo 130 letounů včetně stíhaček a bombardérů, 14 vojenských lodí a osm dalších oficiálních plavidel v okolí ostrova. Devadesát letadel podle něj překročilo středovou linii průlivu a objevil se i čínský vojenský balon. Ministerstvo dodalo, že jednotka dlouhého doletu ve Fu-ťienu střílela směrem k cílové zóně severně od ostrova a zásahové oblasti se objevily zhruba 44 kilometrů od pobřeží.

Agentura Reuters popsala úterní část manévrů jako dosud nejrozsáhlejší válečné hry, při nichž Čína deset hodin prováděla ostré střelby a odpálila rakety do vod severně i jižně od ostrova. Tchajwanské úřady zároveň tvrdí, že cvičení simulovalo i útoky na vybrané pozemní cíle včetně systémů americké výroby, které Tchaj-pej v poslední době pořizuje. Manévry začaly krátce po oznámení rekordního amerického balíku zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů, na který Peking reagoval sankcemi proti desítkám subjektů a manažerů.

Prezident Laj Čching-te napsal, že Tchaj-wan bude jednat odpovědně a nebude konflikt eskalovat ani vyvolávat spory, zároveň ale dodal: „Čína v poslední době eskalovala vojenský tlak častým způsobem, to není chování očekávané od odpovědné velké země.“ Čínské ministerstvo obrany vzkázalo, že jde o tvrdé varování „separatistickým silám“ a „vnějším silám“, a Peking přitvrdil i slovně vůči Japonsku po poznámce premiérky Sanae Takaiči o možné reakci Tokia. Šéf čínské diplomacie Wang I prohlásil: „Japonsko, které zahájilo válku agrese proti Číně, nejenže se hluboce nezamýšlí nad četnými zločiny, ale jeho současní lídři otevřeně zpochybňují čínskou územní suverenitu,“ a dodal, že Čína „musí být vysoce ostražitá vůči návratu japonského militarismu“. Americký prezident Donald Trump naopak manévry veřejně zlehčil a naznačil, že se útoku na Tchaj-wan neobává.