-0.4 C
Czech
Neděle 28. prosince 2025
Home Blog

Myanmar volí uprostřed války a humanitární katastrofy

Občané Myanmaru se vydaly k volebním urnám. Země však momentálně čelí jedné z nejhorších krizí ve své moderní historii. Hlasování probíhá uprostřed vleklé občanské války, hlubokého hospodářského propadu a rozsáhlé humanitární katastrofy. Volby, první od vojenského převratu z roku 2021, už předem vyvolaly ostrou kritiku doma i v zahraničí. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.

Myanmar patří k nejchudším v jihovýchodní Asii a konflikt zemi dále vyčerpává. Boje mezi armádou, ozbrojeným odporem a etnickými milicemi zničily infrastrukturu, vyhnaly miliony lidí z domovů a paralyzovaly ekonomiku. Situaci ještě zhoršilo silné zemětřesení letos v březnu a omezení mezinárodní pomoci.

Volby se konají téměř pět let po převratu, při němž armáda sesadila civilní vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Její strana Národní liga pro demokracii byla rozpuštěna a její vedení skončilo ve vězení nebo v exilu. Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč jsou volby označovány za nedůvěryhodné.

Volby bez opozice a před namířenými zbraněmi

Hlasování probíhá postupně během několika týdnů a nekoná se na celém území země. Přibližně třetina správních oblastí se voleb vůbec nezúčastní, protože je armáda označila za příliš nestabilní. V dalších regionech se nebude volit ve všech obvodech, což výrazně ztěžuje odhad účasti.

Podle pozorovatelů se junta snaží volbami legitimizovat svou moc. Kritici upozorňují, že hlavní opoziční síly byly vyloučeny a politický prostor je silně omezený. Nový zákon navíc tvrdě trestá odpor proti volbám, a to až hrozbou trestu smrti. Desítky lidí už čelí obviněním za údajné narušování hlasování.

Do voleb se zapojilo jen několik celostátních stran, včetně armádou podporované Unie solidarity a rozvoje. Další subjekty kandidují pouze na regionální úrovni. Výsledek se tak zdá předem daný, i když samotný průběh může ovlivnit bezpečnostní situace v jednotlivých oblastech.

Miliony lidí o hladu

Myanmar zároveň čelí jedné z nejvážnějších humanitárních krizí v Asii. Podle odhadů potřebuje pomoc asi 20 milionů lidí z celkové populace 51 milionů. Více než 3,6 milionu obyvatel muselo opustit své domovy a tisíce civilistů přišly o život.

Země trpí akutním nedostatkem potravin. Miliony lidí čelí vážnému hladu a statisíce dětí trpí podvýživou. Mezinárodní humanitární operace zůstávají silně podfinancované a k lidem v bojových zónách se pomoc často vůbec nedostane. Humanitární pracovníci i novináři čelí represím.

Ekonomika, která byla ještě před několika lety považována za slibnou, se propadla. Inflace zůstává vysoká, měna oslabuje a výpadky elektřiny jsou běžné. Přesto se objevují náznaky mírného oživení, mimo jiné díky obnově po zemětřesení a cílené pomoci v nejpostiženějších oblastech.

Kritika ze světa, odpor doma

Západní státy i Evropský parlament volby odmítly jako frašku. Regionální sdružení ASEAN vyzývá k politickému dialogu dříve, než se bude hlasovat. V samotném Myanmaru panuje mezi obyvateli strach a rezignace. Někteří čelí nátlaku armády, jiní výhrůžkám ozbrojených skupin, které vyzývají k bojkotu.

Vojenské vedení kritiku odmítá a tvrdí, že cílem je návrat k vícestrannému systému. Junta opakuje, že volby jsou určeny lidem Myanmaru, nikoli zahraničí. Pro velkou část obyvatel ale představují spíš další kapitolu v dlouhém období násilí, nejistoty a ztráty naděje.

Výsledky voleb se očekávají na konci ledna. Už teď je ale zřejmé, že samy o sobě konflikt neukončí ani nevyřeší hluboké problémy země.

Netanjahu hledá u Trumpa výhodu pro příští volby

Donald Trump a Benjamin Netanjahu
Donald Trump a Benjamin Netanjahu Foto: Reuters

Benjamin Netanjahu míří tento týden do Mar-a-Lago na jednání s Donaldem Trumpem. Vedle diplomacie jde i o domácí politiku. Izrael má řádně volit v říjnu 2026, jenže koalici mohou dřív rozložit spory kolem odvodů ultraortodoxních mužů i tlak na schválení rozpočtu do března 2026.

Netanjahu vede už svou šestou vládu a v posledních letech přežil sérii otřesů, od masových protestů proti justiční reformě přes útok Hamásu ze 7. října 2023 až po dlouhou válku, která zemi vyčerpala a prohloubila vnitřní rozdělení. Průzkumy od října 2023 přitom opakovaně naznačují, že jeho blok se drží pod hranicí 61 mandátů potřebných pro většinu v Knesetu.

Ve volební strategii má sehrát klíčovou roli právě Trump. „Americký prezident bude pro Netanjahuovu strategii znovuzvolení zásadní, možná bude i hlavní postavou,“ řekl pro CNN politický stratég Nadav Shtrauchler, který dřív pro premiéra pracoval. Likud, pravicová strana Benjamina Netanjahua, už v minulosti stavěla kampaň na Trumpově popularitě, ať šlo o billboardy se společnými fotografiemi, uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami v roce 2019, mírový plán z roku 2020 nebo Abraham Accords, dohody o normalizaci vztahů Izraele s několika arabskými státy z roku 2020.

Napětí kolem Netanjahuových korupčních kauz se do hry vrací znovu. Trump veřejně vyzval izraelského prezidenta Isaaca Herzoga, aby premiérovi udělil milost, a obvinění shodil jako „cigarety a šampaňské“. V Izraeli pak zesílily signály, že Netanjahu chce Trumpovu podporu využít i pro vlastní žádost o milost, zároveň ale sází na to, že společná diplomatická gesta překryjí domácí spory.

Netanjahuova nabídka směrem k voličům se má opírat o velké diplomatické cíle, rozšíření Abraham Accords, normalizaci se Saúdskou Arábií a širší přeskupení Blízkého východu. Do toho zapadá i snaha části izraelských politiků tlačit Trumpovu nominaci na Nobelovu cenu míru pro rok 2026, včetně iniciativy, kterou rozjeli šéf Knesetu Amir Ohana a předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Shtrauchler to shrnul jako boj o odkaz: „Nejdůležitější je pro Netanjahua jeho odkaz. Jeho poselství bude, že toho dosáhl hodně, ale mise ještě neskončila, pořád tu je íránská hrozba a pořád se dají uzavírat mírové dohody.“

Realita regionu ale zůstává tvrdá. Příměří v Gaze je křehké, Trump tlačí na urychlení druhé fáze, jenže se nerýsuje žádná mezinárodní správa pásma a odzbrojení Hamásu vypadá vzdáleně. Izrael a USA se zároveň rozcházejí v důrazech na Sýrii a Libanon a největším bodem nejistoty zůstává Írán, jeho obohacování uranu i raketové kapacity. Izraelské zdroje naznačují, že Netanjahu může chtít ještě jednu operaci v Gaze, aby uklidnil pravicové partnery, a teprve potom se posunout dál. „Netanjahu vždycky pracuje s propojením,“ řekl jeden ze seniorních izraelských představitelů. „Vymění posun na jedné frontě za kompenzaci na jiné.“

Zároveň se zvedá i ostrá kritika z americké politické scény. Hunter Biden v dlouhém rozhovoru s youtuberem Andrew Callaghanem, který citoval deník The Forward, útočil na Trumpovo spojenectví s Netanjahuem a premiéra nazval „monstrem“. O Íránu prohlásil, že Netanjahu je „chlapec, který křičel: ‚Vlk!‘“ kvůli opakovaným varováním před jadernou hrozbou. Pro Netanjahuovu kampaň ale může být důležitější jiný efekt Trumpovy přítomnosti: každé jeho prohlášení, návštěva nebo gesto dokáže na dny ovládnout titulky a vytlačit z domácí debaty otázky, které Netanjahu před volbami slyšet nechce.

Herečku z Broadwaye ubodali v New Jersey

Herečka Imani Dia Smith, která se jako dítě objevila na Broadwayi v muzikálu Lví král v roli mladé Naly, zemřela po útoku nožem v New Jersey. Policie ji našla v domě ve městě Edison s několika bodnými ranami a po převozu do nemocnice už jí nebylo pomoci.

Podle úřadů k napadení došlo v neděli 21. prosince ráno, krátce před Vánoci. Vyšetřovatelé uvedli, že v souvislosti s úmrtím zadrželi Jordana Jackson-Smalla, a rodina Smith zároveň sdělila, že v té době byl jejím přítelem.

Jackson-Small čelí obvinění z vraždy prvního stupně. Obžaloba zahrnuje také ohrožení blaha dítěte a další body související s držením zbraně, které vyšetřovatelé v případu uvádějí.

Rodina spustila on-line sbírku a popsala okolnosti úmrtí jako násilný útok partnera. „S tragickým a těžkým srdcem sdílíme ztrátu mé neteře Imani Dia Smith, která byla nesmyslně zabita svým přítelem,“ stojí v textu sbírky, která vznikla po její smrti.

V příspěvku se objevuje i osobnější rozloučení: „Imani měla celý život před sebou. Byla živelná, milující a mimořádně talentovaná.“ Rodina uvedla, že Smith po sobě zanechala tříletého syna, a peníze ze sbírky mají pokrýt náklady spojené s pohřbem, další výdaje po útoku a podporu pro jejího syna i nejbližší.

Policie v Edisonu vyzvala veřejnost, aby se přihlásil kdokoli s informacemi k případu.

Zabystřan bodoval v Livignu a drží se v elitní pětce Super G

Jan Zabystřan
Jan Zabystřan Foto: Reuters

Jan Zabystřan uzavřel závodní rok 2025 ve Světovém poháru 21. místem v superobřím slalomu v italském Livignu. Na body dosáhl i tentokrát a v průběžném hodnocení Super G zůstává na páté příčce.

Do Livigna přijel osm dní po senzačním vítězství ve Val Gardeně a poprvé šel na start stejné disciplíny i s pozicí závodníka, kterého ostatní víc hlídají. Vyrazil se startovním číslem 17, jel čistě a bez velkých chyb, tempo ale sbíral hůř, než potřeboval. Na mezičasech držel kontakt, v cíli však nabral ztrátu 0,93 sekundy.

„Nevyšlo to úplně podle plánu. Bylo tam trochu moc driftů. Můj plán byl jet víc do kulata, ale čistě,“ zhodnotil Zabystřan. Přiznal, že kdyby jel znovu, některé pasáže by řešil jinak, zároveň ale bral výsledek jako další přínos do bodového zisku: „Jsou to body, takže je tam lehká spokojenost.“

Závod byl mimořádně vyrovnaný a i několik drobností rozhodovalo o velkých skocích v pořadí. Zabystřana dělily od elitní patnáctky jen tři desetiny a do jedné sekundy od vítězného času se vešly více než dvě desítky lyžařů. V Livignu se jelo ve Světovém poháru poprvé, Zabystřan byl na prvním mezičase rychlejší než pozdější vítěz.

Vyhrál Rakušan Marco Schwarz v čase 1:10,33, za ním dojeli Alexis Monney, Franjo von Allmen a Marco Odermatt. Závěr ovlivnilo nedokončení Vincenta Kriechmayra, který útočil na první místo, ale nezvládl poslední úsek. Druhý Čech v závodě Tommy Lochmann nedojel, pád přišel po posledním skoku.

V průběžném pořadí superobřího slalomu má Zabystřan 133 bodů a drží páté místo, v celkovém pořadí Světového poháru je na 22. příčce. Rychlostní disciplíny se znovu rozjedou v polovině ledna ve Wengenu, před olympijskými hrami pak přijdou ještě zastávky v Kitzbühelu a Crans Montaně.

Schodek rozpočtu se podle Schillerové nejspíš nepodaří udržet

Alena Schillerová
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová na briefinku v budově Ústavního soudu, který vyhlásil, jak rozhodl o návrhu poslanců opozičního hnutí ANO na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce, 29. ledna 2025, Brno.,Image: 958536833, License: Rights-managed, Restrictions: , Model Release: no, Credit line: ČTK / Šálek Václav

Státní rozpočet se ke konci roku dostal nad plánovaný schodek a ministerstvo financí počítá s tím, že se původní limit už nejspíš nepodaří dodržet. Alena Schillerová mluví o výrazném zhoršení už v prvních dnech po převzetí úřadu.

Ministryně financí uvedla, že schválený celoroční schodek činí 241 miliard korun, ale už 15. prosince byl deficit 266 miliard a k 19. prosinci se přiblížil 275 miliardám korun. Situaci popsala slovy: „Sledujeme náraz Stanjurova letadla do zdi v přímém přenosu. Dodržení plánovaného schodku je nepravděpodobné.“

V listopadu se podle dat ministerstva financí schodek prohloubil o 49,3 miliardy korun na 232,4 miliardy. Šlo o nejnižší deficit za posledních šest let, zároveň ale o šestý nejhlubší od vzniku Česka.

Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura k listopadovým výsledkům uvedl, že dosluhující vláda předá rozpočet v lepší kondici, než v jaké ho přebírala. Poukazoval na to, že oproti poslednímu rozpočtu předchozí vlády z roku 2021 je průběžný výsledek na konci listopadu lepší zhruba o 170 miliard korun, což spojoval s konsolidací a rozpočtovou disciplínou.

Na Schillerové výrok reagoval i Miroslav Kalousek, který napsal: „Všichni jsme věděli, že vláda Petra Fialy vědomě rozpočtovala některé položky nepravdivě, aby to na papíře vyšlo.“ Schillerová mu následně přisvědčila a ocenila, že správně popsal, že předchozí kabinet „dodržoval národní fiskální pravidla jen díky rozpočtovým trikům“, a dodala, že rozpočet má být znovu úplný a transparentní.

K rozpočtu se už dřív vyjádřil i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, podle něhož schválený rozpočet v některých oblastech neodpovídá realitě. Zmiňoval například podhodnocené výdaje na dotace pro obnovitelné zdroje a naopak nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Stát letos počítá s příjmy 2,086 bilionu korun a výdaji 2,327 bilionu, loni skončil rozpočet se schodkem 271,4 miliardy korun.

Trump slibuje zlevňování a věří v úspěch v kongresových volbách

Donald Trump
Donald Trump Foto: Reuters

Republikáni míří do roku 2026 s tím, že hlavním tématem budou ceny a životní náklady. Donald Trump říká, že kongresové volby v polovině jeho prezidentského období se budou točit právě kolem toho, jestli se lidem žije levněji.

V rozhovoru pro POLITICO v pátek večer prohlásil, že volby budou „o úspěchu naší země“ a hlavně „o cenách“. „Myslím, že to bude o cenách. Dali nám vysoké ceny a my je snižujeme,“ řekl. Dodal, že energie i benzín jsou podle něj výrazně níž.

Bílý dům se opírá o poslední ekonomická čísla z posledních dvou týdnů, která ukazují na zpomalování inflace a silnější výkon ekonomiky, než se čekalo. V rozhovoru Trump také zmínil nejnovější údaje o růstu HDP za třetí čtvrtletí, které podle něj dosáhly anualizovaných 4,3 procenta. „Viděli jste těch 4,3 procenta?“ řekl a přidal: „Demokratům vybuchovaly hlavy.“

Současně ale zůstává patrné, že téma dostupnosti dál tlačí na voliče. Průzkum The POLITICO Poll od Public First z minulého měsíce uvádí, že téměř polovina dotázaných považuje za obtížné platit potraviny, energie, zdravotní péči, bydlení a dopravu.

Trump se v posledních týdnech snaží nastavit spor tak, že zdražování způsobili demokraté za Joe Biden a jeho administrativa teď ceny stlačuje dolů. V rozhovoru mluvil i o poklesu cen elektřiny. „Elektřina je dole. Je hodně dole,“ řekl a spojoval to se zlevňováním ropy a plynu.

Do hry podle něj může vstoupit i hrozba odstávky části federálních úřadů na konci ledna, pokud se Kongres nedohodne na financování. Trump znovu vyzval republikány v Senátu, aby zrušili zrušit filibuster, tedy praxi, která v Senátu často vyžaduje 60 hlasů pro posun zákona dál, protože podle něj blokuje vládnutí. „Když se zbavíte filibusteru, shutdown nebude,“ řekl. „Můžete dělat všechno,“ dodal, a zrušení filibusteru spojoval i s dalšími prioritami, například se zákony o povinném průkazu totožnosti voliče.

Zelenskyj oznámil, že je na cestě do USA za Trumpem, zastaví se v Kanadě

Zelenskyj oznámil, že je na cestě do USA za Trumpem, zastaví se v Kanadě
Zdroj: Reuters Credit: ZUMAPRESS.com via Reuters Connect

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je na cestě do Severní Ameriky. Před nedělním setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě bude mluvit s evropskými vůdci a setká se s kanadským premiérem Markem Carneym. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Hlavním tématem jednání budou nedořešené otázky v plánu, který by mohl vést k přerušení bojů na Ukrajině.

Při tiskové videokonferenci Zelenskyj řekl, že je na palubě letadla, které letí do Spojených států. Na cestě se zastaví v Kanadě, kde bude jednat s premiérem Carneym. „Společně máme v plánu mluvit on-line s evropskými vůdci,“ řekl.

V uplynulých týdnech vedli jednání s ukrajinskými zástupci Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Na základě toho vznikl nový 20bodový mírový plán, který předpokládá mimo jiné zmrazení fronty na současných liniích a vytvoření demilitarizovaných zón.

Zelenskyj k plánu řekl, že Ukrajina má své požadavky, ze kterých nechce polevit. Věří však, že se podaří nalézt kompromis. Na setkání s Trumpem chce vedle sporných částí plánu hovořit i o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Rozsah záruk bude podle něj záležet na tom, co je ochotný americký prezident poskytnout.

Ruské agresi Ukrajina čelí už téměř čtyři roky. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a srpnové osobní setkání obou prezidentů na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo. Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí poté, co Spojené státy představily původní návrh mírového plánu, kritiky označovaný za nápadně proruský.

Posádka Artemis II má v roce 2026 obletět Měsíc bez přistání

Artemis II
Artemis II

Pokud se NASA vejde do aktuálního harmonogramu, už v prvních měsících roku 2026 poletí astronauti znovu k Měsíci. Mise Artemis II má být zlomem po letech odkladů a zároveň první ostrou zkouškou rakety SLS a lodi Orion s posádkou.

Artemis II má trvat zhruba deset dní a čtveřice astronautů při ní Měsíc obletí, na povrchu ale nepřistane. Start zatím nemá pevné datum, počítá se s oknem mezi únorem a dubnem. Pro lidstvo to má být nejbližší návrat k Měsíci za víc než půl století.

Mise je klíčová hlavně jako test systému, který NASA vyvíjí přes deset let a který se potýkal se zpožděními i výraznými rozpočtovými překročeními. SLS a Orion už jednou Měsíc obletěly bez posádky, Artemis I strávila ve vesmíru tři a půl týdne v roce 2022. Tentokrát půjde poprvé o let s lidmi, včetně prověření podpory života, manévrů a postupů nejdřív na oběžné dráze Země a pak u Měsíce.

Do programu se promítá i politika a tlak na tempo v rostoucí soutěži s Čínou, která deklarovala záměr dostat své astronauty na Měsíc do roku 2030. Jared Isaacman, nový šéf NASA, v rozhovoru pro NBC News po svém uvedení do funkce řekl: „Během příštích tří let znovu přistaneme s americkými astronauty na Měsíci, ale tentokrát s infrastrukturou, která nám umožní zůstat.“

Vědecká komunita v návratu k Měsíci vidí šanci otevřít otázky, které zůstaly po éře Apolla. Planetární vědkyně Brett Denevi z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory upozorňuje, že Měsíc může uchovat stopu velmi rané historie Sluneční soustavy lépe než Země. „Země je hrozný kronikář,“ řekla a vysvětlila, že desková tektonika a počasí nejstarší záznamy z velké části vymazaly, zatímco na Měsíci zůstává prastarý terén přímo na povrchu.

NASA už teď míří k dalšímu kroku, k Artemis III plánované na rok 2027, která má dopravit astronauty k jižnímu pólu Měsíce. Právě tam jsou krátery v trvalém stínu, u nichž se počítá s přítomností vodního ledu, tedy suroviny důležité pro dlouhodobější pobyt. Šéf vesmírné politiky organizace The Planetary Society Casey Dreier zároveň varuje, že s Artemis II je spojené velké riziko i velká sázka: „Je v tom hodně, v dobrém i špatném. Zdá se, že všechno do sebe zapadá, ale je to poprvé s lidmi na téhle raketě a nikdy jsme tenhle systém podpory života netestovali ve vesmíru.“

Teroristický útok v Izraeli má dvě oběti

Dva lidé zemřeli při pátečním teroristickém útoku autem a nožem na severu Izraele. Pachatel zaútočil na dvou různých místech. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Podle policie útočník nejprve najel automobilem do skupiny chodců ve východní části města Beit Shean. Následně pokračoval v jízdě směrem na západ a poblíž oblasti Ein Harod, přibližně 12,5 kilometru od prvního místa útoku, pobodal mladou ženu. Podezřelého nakonec zneškodnil ozbrojený civilista, který ho postřelil u města Afula.

Při útoku autem zemřel 68letý Shimshon Mordechai, šestnáctiletý chlapec byl se zraněním převezen do nemocnice. Osmnáctiletá Aviv Maor podlehla bodnému zranění. 

Izraelský ministr obrany Israel Katz uvedl, že podezřelý pocházel z vesnice Qabatiya na severu okupovaného Západního břehu Jordánu. Po útoku oznámily Izraelské obranné síly (IDF), že se připravují na vojenskou operaci v oblasti, odkud útočník pocházel. Katz k tomu dodal, že dal armádě pokyn „razantně a okamžitě“ jednat. „Každý, kdo napomáhá terorismu nebo teroristům poskytuje finanční podporu a zázemí, za to zaplatí,“ řekl ministr.

IDF potvrdily, že na základě Katzova rozkazu se další jednotky připravují na vstup do Qabatiya.

Vláda požaduje popravy teroristů

Podle prohlášení speciálních jednotek podezřelý „pronikl na izraelské území před několika dny“. Podle veřejnoprávní televize Kan News šlo o 37letého muže, který v Izraeli pracoval nelegálně a k útoku použil vozidlo svého zaměstnavatele.

Premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil upřímnou soustrast rodinám obětí a na sociální síti X ocenil „hrdinského občana, který zneškodnil teroristu“.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir prohlásil, že útok ukázal „naléhavou potřebu“ přijmout zákon o „trestu smrti pro teroristy“. Právě takový zákon izraelská vláda v současné době prosazuje. „Každý, kdo se rozhodne provést antisemitský teroristický útok, musí vědět, že Izrael mu nedovolí žít a pošle ho rovnou do pekla,“ uvedl Ben Gvir ve svém prohlášení.

Bet Shean a Afula se nacházejí v severní části Izraele v údolí Jezreel, které hraničí se severními částmi Západního břehu. Obě města již v minulosti zažila smrtící útoky.

Obědy v Česku meziročně podražily o téměř 3 %. Praha atakuje hranici 170 kč, regiony ji následují

Praha 27. prosince 2025 (PROTEXT) – Průměrná cena poledního meníčka rostla i v letošním roce. Meziroční srovnání 2024/2025 vykazuje změnu ve výši 4,3 kč, což odpovídá (+2,7 %). Tak vyplývá z analýzy obědového serveru menicka.cz. Ten ve svém každoročním bilancování zohlednil svou databázi – téměř 6000 gastronomických provozoven napříč Českou republikou.

Kontext cenového vývoje v čase:

→ 2024/2025 růst o 4,3 kč (+2,7%)

→ 2023/2024 růst o 5,6 kč (+3,6%)

→ 2022/2023 růst o 9,8 kč (+6,7%)

→ 2021/2022 růst o 12,2 kč (+8,9%)

→ 2020/2021 růst o 6,3 kč (+5,0%)

→ 2019/2020 růst o 6,3 kč (+5,3%)

→ 2018/2019 růst o 6,7 kč (+5,9 %)

• Praha jako cenový lídr: V hlavním městě zaplatí strávníci za oběd průměrně 164,60 Kč, přičemž v závěru roku se ceny již nebezpečně přiblížily hranici 170 Kč (prosinec: 167,70 Kč).

• Skokan roku: Výrazný nárůst zaznamenal Plzeňský kraj, kde průměrná cena stoupla z loňských 148,70 Kč na 155,50 Kč, což je nárůst o více než 6,80 Kč.

• Nejlevnější region: Tradičně nejlevněji se najedí lidé v Karlovarském kraji, kde se průměr drží na 142,00 Kč. I zde je však patrný trend zdražování – meziročně o více než 3 koruny.

„Data ukazují, že restauratéři se již nepouštějí do skokového zdražování, jako tomu bylo v minulosti. Jsme svědky situace, kdy ceny v regionech (Plzeň či Olomouc) rostou rychleji než v samotné Praze, čímž se rozdíly mezi metropolí a zbytkem republiky mírně stírají. Gastronomie se však potýká s trvalým tlakem na mzdové náklady, což se do finálních cen obědů propisuje nejvýrazněji,“ uvádí za portál menicka.cz Jakub Lukáš.

„Dobrou zprávou pro restauratéry je skutečnost, že průměrná mzda v roce 2025 rostla podle odhadů nominálně o 7-8 %, což při stabilizované inflaci kolem 2-3 % znamená výrazný růst reálných mezd. Strávníci mají v peněženkách více peněz. Fakt, že ceny obědů vzrostly pouze o necelá 3 %, znamená, že obědy se pro průměrného zaměstnance stávají v poměru k jeho výplatě dostupnějšími,“ dodává za portál menicka.cz Jakub Lukáš.

Zdroj: Meníčka.cz

www.menicka.cz

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.