Americkým severovýchodním městem Minneapolis v sobotu prošly desítky tisíc lidí, aby odsoudily středeční zastřelení 37leté Renée Good agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Informovala o tom agentura Reuters.

Při rozsáhlém zásahu imigračních agentů v Minneapolisu agent 7. ledna zastřelil matku tří dětí, která se podle zveřejněných videozáznamů pokoušela ujet, když se ji skupina agentů snažila zastavit. Podle ministerstva vnitřní bezpečnosti člen ICE střílel v sebeobraně, když do něj žena najížděla vozem, což minnesotské úřady jednoznačně odmítly. Federální imigrační agenti pak den poté postřelili v Portlandu ve státě Oregon ženu a muže, kteří chtěli údajně použít své auto jako zbraň a agenty přejet.

The protests in the US are taking place under the motto "ICE, Out for Good," referencing the deployment of Immigration and Customs Enforcement (ICE) agents on the streets. https://t.co/zPe6xFHvt9

— DW News (@dwnews) January 11, 2026

Sobotní převážně pokojný pochod byl součástí více než tisícovky demonstrací občanskoprávních skupin plánovaných na tento víkend, které se mají stavět proti deportační kampani federální vlády. Shromáždění se naplánovala tak, aby skončila před setměním a minimalizovalo se tím riziko násilí.

Protestující v Minneapolisu pod vedením mexických tanečníků pochodovali k ulici, kde agent Good zastřelil v jejím autě. Dav několika desítek tisíc lidí skandoval ženino jméno, provolával slogany jako „Zrušte ICE“ a vyzýval k odchodu imigračních agentů. Lidé v pensylvánské Filadelfii křičeli „ICE musí pryč“ či „Ne fašistickým Spojeným státům“ a na newyorském Manhattanu několik set lidí neslo transparenty vystupující proti ICE.

Stát Minnesota se několik měsíců před střelbou stal hlavním bodem zájmu federální vlády v rámci jejích snah o deportaci milionů imigrantů. Republikánský prezident Donald Trump přitom také kritizoval demokratické vůdce státu v souvislosti s rozsáhlým skandálem týkajícím se podvodů v oblasti sociálních dávek, do něhož byli zapleteni někteří členové početné somálsko-americké komunity v Minnesotě.

Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti kvůli možnosti, že by Spojené státy zasáhly v Íránu, kde se konají největší protivládní demonstrace za několik let. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na tři izraelské zdroje obeznámené se situací. Teherán pak varoval, že jakýkoliv útok by vedl k íránské odvetě proti Izraeli a proti americkým základnám v regionu.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně pohrozil intervencí a varoval Teherán, aby proti demonstrantům nepoužil násilí. V sobotu řekl, že Spojené státy jsou „připravené pomoci“. Americká média tentýž den s odvoláním na anonymní úředníky uvedla, že Trump dostal vojenské možnosti útoku na Írán, ale že se ještě nerozhodl.

JUST IN: Israel on high alert over possible U.S. intervention in Iran.

Source: Reuters pic.twitter.com/5fsaDiJWSe

— Defence Index (@Defence_Index) January 11, 2026

O možnosti amerického zásahu v Íránu v sobotu v telefonickém rozhovoru mluvili také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr zahraničí USA Marco Rubio, uvedl jeden ze zdrojů.

Írán dnes Spojené státy před možným útokem varoval. Předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf poslancům řekl, že by Teherán reagoval odvetou na „legitimní cíle“, jako je Izrael a také americké vojenské základny. Postoj k USA dali najevo i poslanci, kteří na zasedání parlamentu podle agentury AP skandovali „Smrt Americe“.

Reuters poznamenává, že zdroje neuvedly, co v praxi znamená vysoká pohotovost izraelských sil. Izrael a Írán proti sobě loni v červnu vedly dvanáctidenní válku.

Podle údajů neziskové organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) už si násilnosti provázející celostátní demonstrace proti íránskému režimu vyžádaly nejméně 116 mrtvých a přes 2600 zadržených.

Protesty, které jsou za poslední tři roky jedny z největších, zahájili 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů. Demonstrace se pak změnily v protivládní.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy musí Grónsko „vlastnit“, aby zabránily rostoucímu vlivu Ruska a Číny v Arktidě. Nevyloučil přitom ani možnost použití síly. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

„Země musíte vlastnit, abyste je mohli bránit. A my budeme muset Grónsko bránit,“ řekl Trump novinářům. „Když to neuděláme my, Grónsko zabere Rusko nebo Čína. A my rozhodně nebudeme mít Rusko nebo Čínu za souseda. Jasné?“ prohlásil. Dodal, že USA mohou postupovat „snadnou cestou, nebo cestou síly“.

Bílý dům nedávno potvrdil, že administrativa zvažuje koupi Grónska, které je poloautonomním územím Dánska, členského státu NATO. Přestože Trumpův tým formálně zdůrazňuje diplomatickou cestu, možnost připojení ostrova silou nebyla zcela vyloučena.

Dánsko i Grónsko takové úvahy jednoznačně odmítly. Dánská vláda uvedla, že Grónsko není na prodej a že případná vojenská akce by fakticky znamenala konec NATO. V pátek večer vydali společné prohlášení také lídři grónských politických stran, včetně opozice. Ti vyzvali USA, aby „přestaly Grónsko ignorovat“.

„Nechceme být Američany, nechceme být Dány. Chceme být Gróňany,“ uvedli. Zdůraznili, že o budoucnosti ostrova musí rozhodnout výhradně jeho obyvatelé.

Strategický význam Grónska

Grónsko je sice nejméně zalidněným územím na světě, jeho strategický význam je však značný. Leží mezi Severní Amerikou a Arktidou a je klíčové pro systémy včasného varování před raketovými útoky i pro sledování lodní dopravy v oblasti. Trump bez předložení důkazů opakovaně tvrdí, že okolní vody jsou „plné ruských a čínských lodí“.

Spojené státy již dnes provozují vojenskou základnu Pituffik na severozápadě Grónska, kde je trvale umístěno více než 100 amerických vojáků. Na základě stávajících dohod s Dánskem mohou USA do oblasti přesunout další jednotky. Podle Trumpa to však není dostačující.

Zájem o Grónsko v posledních letech roste i kvůli jeho přírodním zdrojům. Tání ledu v důsledku klimatických změn usnadňuje přístup k ložiskům vzácných zemin, uranu, železa a potenciálně i ropy a zemního plynu.

Trump už během svého prvního funkčního období v roce 2019 nabídl, že Grónsko koupí, tehdy však narazil na jednoznačný odpor. Americký ministr zahraničí Marco Rubio má o situaci jednat s Dánskem v příštím týdnu.

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

Bouře, která s sebou do Francie v noci na pátek přinesla nárazový vítr o rychlosti přes 200 kilometrů v hodině, o dodávky elektřiny připravila celkem 380.000 domácností. Ve většině případů se je podařilo obnovit, dopoledne ale v Normandii zůstávalo ještě kolem 92.000 odběratelů bez proudu a v Bretani dalších 2600.

A man was killed after a tree fell on a caravan in England after record winds brought by Storm Goretti, as 100,000 homes in France were still without power on Saturday.https://t.co/iBiLktGD8H

— The Peninsula Qatar (@PeninsulaQatar) January 10, 2026

V Británii, kde si bouře vyžádala život muže, na jehož karavan spadl strom, dnes dopoledne bylo bez elektřiny přibližně 28.000 domácností.

Postupně k normálu se po sněhové bouři Elli vrací situace v Německu. Od dnešního poledne železniční společnost Deutsche Bahn obnovuje dálkové spojení v severní části Německa. Jak ale poznamenává agentura DPA, cestující musí nadále počítat se zpožděními. Železniční společnost pasažéry vyzvala, aby zvážili, jestli svojí cestu vlakem nemohou odložit.

Nadále nefungují některé zahraniční spoje, například mezi městy na severu Německa a Kodaní či Amsterodamem. Regionální vlaky se na část tratí mají vracet během dne.

Zatímco dosud sněhová bouře zasáhla především sever spolkové republiky, nyní se očekávají sněhové srážky na jihu země, kde může do brzkých hodin nedělního rána napadnout 20 až 30 centimetrů, ve Schwarzwaldu na jihozápadě Německa až 50 centimetrů.