-8.8 C
Czech
Středa 4. února 2026
Home Blog

Teploty na Kubě klesly na nulu, je to historické minimum

Teploty na Kubě včera ráno místního času klesly u Havany až na nula stupňů, což byla nejchladnější teplota v historii měření v zemi. Oznámila to meteorologická služba Insmet. Za výrazný pokles teplot na Kubě může studená fronta, která dříve zasáhla Spojené státy.

Podle kubánských meteorologů na řadě míst v noci na včerejšek klesly teploty pod deset stupňů. Nejnižší údaj zaznamenala stanice Indio Hatuey v provincii Matanzas nedaleko Havany. Stanice tam naměřila rovných nula stupňů.

Tím na Kubě padlo nové teplotní minimum. Předchozí nejnižší zaznamenaná teplota na ostrově byla z 18. února 1996, kdy meteorologická stanice naměřila 0,6 stupně.

Chladné počasí Kubu zasáhlo v době, kdy je pod silným tlakem Spojených států ohledně dodávek ropy. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Kubě ropu přestane dodávat i Mexiko. Tím by ostrovní stát ztratil po Venezuele dalšího významného dodavatele této komodity.

Kubánské úřady navíc oznámily, že v tomto chladném období, kdy je nejvyšší poptávka po elektrické energii, budou dodávky proudu přerušeny na 62 procentech území, píše agentura EFE. Kuba se spoléhá při výrobě elektřiny na tepelné elektrárny. Devět z 16 zařízení je ale v současnosti mimo provoz. Může za to údržba i dlouhodobější odstávky.

Saif al-Islam Kaddáfí, syn bývalého libyjského vůdce, byl podle zdrojů z Libye zastřelen

Saif al-Islam Kaddáfí, nejznámější syn někdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, je po smrti. Informace o jeho zabití potvrdily zdroje blízké rodině, jeho právník i libyjská média. Okolnosti jeho smrti zůstávají nejasné. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.

Saif al-Islam Kaddáfí zemřel na následky střelných zranění. Podle úřadu libyjského generálního prokurátora jeho tělo ohledali vyšetřovatelé a soudní lékaři, kteří potvrdili, že byl zastřelen. Úřady nyní pracují na identifikaci pachatelů a připravují trestní řízení. Zpráva o jeho smrti se rychle rozšířila v Libyi i do zahraničí.

Zdroje blízké rodině uvádějí, že k útoku došlo v úterý. Libyjská média přinesla rozdílné verze událostí. Jedna z nich hovoří o útoku v oblasti Zintan, kde byl Kaddáfí v minulosti vězněn místní milicí. Jiná verze, kterou citují příbuzní, tvrdí, že zemřel poblíž hranic s Alžírskem. Přesné místo ani průběh incidentu zatím úřady oficiálně neupřesnily.

Tvář režimu po roce 2000

Saif al-Islam patřil k nejviditelnějším postavám Kaddáfího éry v posledních letech vlády jeho otce. Narodil se v roce 1972 a dlouho byl považován za možného nástupce. Přestože neměl formální vládní funkci, výrazně se podílel na tvorbě politiky a vystupoval jako hlavní vyjednavač režimu vůči Západu.

Právě on sehrál klíčovou roli při sbližování Libye se Spojenými státy a Evropou na přelomu tisíciletí. Podílel se na dohodách, které vedly k opuštění libyjského programu zbraní hromadného ničení a ke zrušení mezinárodních sankcí. Pro část zahraničních pozorovatelů tehdy představoval reformní tvář autoritářského režimu.

Revoluce, soudy a vězení

Situace se dramaticky změnila v roce 2011 během povstání proti Kaddáfího režimu. Saif al-Islam se tehdy objevil v televizi s ostrými projevy proti demonstrantům a stal se symbolem tvrdé reakce moci. Po pádu režimu ho zadržela milice v Zintanu, kde strávil téměř šest let ve vězení.

Libyjský soud mu v roce 2015 uložil trest smrti v nepřítomnosti za potlačování pokojných protestů. Mezinárodní trestní soud ho zároveň obvinil ze zločinů proti lidskosti. Jeho právníci se snažili případ zpochybnit, ale bez úspěchu. V roce 2017 byl propuštěn na základě amnestie vyhlášené na východě země.

Neúspěšný návrat na politickou scénu

Libye mezitím zůstala hluboce rozdělená. Po svržení Kaddáfího se země rozpadla na oblasti ovládané různými milicemi a soupeřícími vládami. Politický chaos znemožnil stabilní fungování státu a vytvořil prostor pro ozbrojené střety i cílené útoky.

V roce 2021 se Saif al-Islam pokusil o návrat do vysoké politiky. Zaregistroval se jako kandidát na prezidenta v plánovaných volbách. Ty se však kvůli sporům mezi politickými frakcemi nikdy neuskutečnily. Jeho kandidatura vyvolala silné emoce a znovu otevřela otázky odpovědnosti představitelů starého režimu.

Pláže v Británii se mění pod vlivem lidské činnosti

Písek a štěrk na některých plážích ve Skotsku už dávno nejsou jen dílem přírody. Nový výzkum ukazuje, že výraznou část tvoří úlomky cihel, betonu, skla a další průmyslový odpad. Na jedné z pláží u Edinburghu jde dokonce téměř o polovinu hrubých usazenin.

Tým z University of Glasgow prozkoumal šest pláží v oblasti zálivu Firth of Forth. Vědci sbírali vzorky v různých částech přílivové zóny a sledovali původ jednotlivých kamenů a zrn. Pomohly i drony, které vytvořily detailní trojrozměrné modely terénu.

Ukázalo se, že lidské materiály dnes tvoří v průměru 22 procent všech větších úlomků na sledovaných plážích. Nejčastěji šlo o cihly. Výjimku představoval Granton, kde převládal beton. Některé kusy měřily jen něco přes centimetr, jiné měly víc než čtvrt metru.

Pláže jako směs přírody a průmyslu

Výzkumníci mluví o takzvaných antropogenních geomateriálech. Jde o minerální materiály vytvořené člověkem, které se dostaly do přírodního prostředí. Do moře je splavuje eroze starých průmyslových areálů, pobřežních staveb i historických skládek. Své udělalo také přímé vyvážení odpadu v minulosti.

Autoři studie tvrdí, že změna složení je tak výrazná, že si zaslouží nové označení. Navrhují název antropogenní smíšené písky a štěrky. Podle nich už nejde o výjimku, ale o nový typ městských pláží.

John MacDonald z výzkumného týmu upozornil, že velká část světových urbanizovaných pobřeží stojí na navážkách a pozůstatcích průmyslu. Varuje, že silnější bouře a častější extrémy počasí budou tyto materiály dál uvolňovat. „S rostoucí intenzitou bouří se víc lidského odpadu dostane do plážových systémů,“ řekl.

Zajímavý je i rozdíl mezi velikostmi úlomků. Vědci našli jen minimum umělých materiálů v jemném písku. Většina zůstává ve větších kusech. To naznačuje, že se do moře dostaly relativně nedávno a vlny je ještě nestihly obrousit na drobnější zrna.

Nejde jen o Skotsko

Podobný jev vědci pozorují i jinde v Británii. Na pláži Crosby u Liverpoolu tvoří část písku odpad z dolů a trosky z druhé světové války. V ústí Temže se zase nacházejí zaoblené cihly přezdívané „thames potatoes“. I tam se lidské stopy mísí s přírodními procesy.

Larissa Naylor z University of Glasgow připomíná, že pláže se neustále mění. „Pláže nejsou statické tvary krajiny. Mění se,“ říká. Podle ní lidé často řeší hlavně plast, ale minerální odpad zůstává stranou pozornosti.

Výzkumníci zdůrazňují, že městské pláže zatím stojí mimo hlavní proud vědeckého zájmu. Když s projektem začínali, našli po světě jen několik desítek podobných studií. Přitom právě tato místa mohou rychle reagovat na klimatické změny i lidské zásahy.

Tým už na sledovaných plážích provedl opakovaná měření. Sleduje, jak se množství umělých úlomků mění v čase a jakou roli hraje síla vln nebo otevřenost pobřeží. Vědci očekávají, že podobný vývoj probíhá i na dalších místech ve Skotsku a jinde ve světě.

Ruská ekonomika podle Putina loni vzrostla o jedno procento

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska v loňském roce vzrostl o jedno procento. Podle agentury AFP to dnes uvedl ruský prezident Vladimir Putin na zasedání vlády. Tempo růstu by tak výrazně zpomalilo ze 4,3 procenta v roce 2024.

V souvislosti s lednovým růstem cen po zvýšení daně z přidané hodnoty Putin uvedl, že dopad bude pouze krátkodobý. Inflace by podle něj do konce roku měla činit zhruba pět procent, když loni zpomalila na 5,6 procenta z 9,5 procenta v roce 2024.

Tempo ekonomického růstu se snižuje, protože ekonomika pod tlakem války na Ukrajině stagnuje. Obrovské výdaje na armádu zpočátku podpořily růst ruské ekonomiky a pomohly Moskvě zvrátit předpovědi ekonomického kolapsu po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Zvýšené výdaje však podpořily inflaci, což mělo negativní dopad na reálný růst. Podniky také kritizují vysoké náklady na půjčky, protože centrální banka musela zvýšit úrokové sazby, aby zbrzdila růst spotřebitelských cen.

„HDP Ruska loni vzrostl o jedno procento. To je méně než dříve pozorovaná dynamika, jak dobře víme: v letech 2023 a 2024 činil růst 4,1 procenta, respektive 4,3 procenta,“ řekl Putin. „Víme však také, že toto zpomalení nebylo pouze očekávané, dalo by se dokonce říct, že bylo uměle vyvolané: souviselo s cílenými opatřeními ke snížení inflace,“ dodal.

V prosinci ruská centrální banka snížila svoji základní úrokovou sazbu na 16 procent, protože inflace vykazovala známky zpomalení. Statistický úřad Rosstat pak loni uvedl, že roční inflace by měla klesnout na cílovou hodnotu čtyři procenta v roce 2027.

„Úkol je jasný: musíme obnovit tempo růstu domácí ekonomiky, zlepšit podnikatelské prostředí a zvýšit investiční aktivitu se zaměřením na zvýšení produktivity práce,“ uvedl Putin na zasedání vlády.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém lednovém výhledu odhadl, že ruská ekonomika loni vzrostla o 0,6 procenta. V letošním roce by HDP měl vzrůst o 0,8 procenta a příští rok o jedno procento.

Město Crans-Montana uvolnilo pro oběti požáru milion franků

Město Crans-Montana uvolnilo pro oběti požáru milion franků
Zdroj: Reuters Credit: REUTERS/Denis Balibouse

Švýcarské město Crans-Montana vyčlenilo milion franků (přes 26 milionů korun) ve prospěch obětí požáru ze silvestrovské noci v místním baru Le Constellation. Drama si vyžádalo 41 mrtvých a 115 raněných, většinou Švýcarů, ale také mnoha Francouzů a Italů. Mezi hospitalizovanými s popáleninami byla i jedna Češka.

Obec v tiskové zprávě oznámila, že částku věnuje vznikající nadaci na pomoc obětem požárů v Crans-Montaně. „Jsme si vědomi toho, že peníze nemohou vymazat žádné utrpení, ale doufáme, že budeme moci podpořit rodiny postižené touto tragédií a projevit solidaritu obce Crans-Montana,“ uvedl starosta města Nicolas Féraud.

Požár, který vypukl během oslav Nového roku, byl podle prvních zjištění vyšetřování způsoben jiskrami ze zábavní pyrotechnické fontány v lahvích se šampaňským, od kterých se vzňala pěnová výplň stropu určená k izolaci vzduchu. Požár se rychle rozšířil a lidé se v panice snažili ze suterénního klubu uniknout po úzkém schodišti.

Féraud tisku na počátku ledna přiznal, že pravidelné bezpečnostní a protipožární kontroly baru nebyly prováděny od roku 2019, ačkoli jsou každoročně vyžadovány.

Francouzský pár, který bar vlastní, je vyšetřován pro podezření ze zabití z nedbalosti, ublížení na zdraví z nedbalosti a žhářství z nedbalosti. Od minulého týdne se trestní vyšetřování zaměřuje také na dva městské bezpečnostní úředníky, kteří budou vyslechnuti v nadcházejících dnech. Obec Crans-Montana dnes ve svém prohlášení ujistila, že „bude čelit odpovědnosti určené justicí“.

Už v polovině ledna státní rada kantonu Valais, kde se Crans-Montana nachází, oznámila přidělení jednorázové nouzové částky ve výši 10.000 franků na „každou hospitalizovanou nebo zemřelou oběť“ prostřednictvím nezávislé nadace. I švýcarská federální vláda uvedla, že oběti a jejich rodiny se mohou spolehnout na finanční podporu centrální vlády. Její podoba se ale ještě upřesňuje.

Americký letoun sestřelil íránský dron blížící se k letadlové lodi

Letoun amerického námořnictva podle regionálního velitelství CENTCOM sestřelil íránský dron, který se blížil k letadlové lodi Abraham Lincoln v Arabském moři. Americká armáda incident označila za agresivní, informovaly dnes agentury. Bílý dům sestřel dronu označil za oprávněnou reakci a zdůraznil, že zatím nezrušil jednání s Teheránem naplánovaná na tento týden.

Íránský bezpilotní letoun typu Šáhed-139 mířil podle úřadu k lodi s nejasným úmyslem a pokračoval po dráze letu navzdory snahám amerických sil o deeskalaci. „Stíhací letoun F-35C z USS Abraham Lincoln sestřelil íránský dron v sebeobraně a za účelem ochrany letadlové lodi a personálu na palubě,“ uvedl mluvčí regionálního velitelství americké armády v oblasti Tim Hawkins.

Při incidentu nebyl zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil, informoval také Hakwins. Nebylo poškozeno ani žádné americké vybavení, doplnil podle agentury Reuters. Letadlová loď plula v mezinárodních vodách přibližně 800 kilometrů od pobřeží Íránu.

Íránská mise při OSN se podle Reuters k incidentu odmítla vyjádřit.

Sestřelení íránského dronu potvrdila ve vysílání Fox News také mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Uvedl také, že USA zatím nezruší setkání amerického vyslance Steva Witkoffa s představiteli íránského režimu. Americký prezident Donald Trump dříve varoval, že pokud se nepodaří najít shodu, pravděpodobně bude muset využít americké bojové lodě plující k Íránu a stanou se „špatné věci“.

Letadlová loď Abraham Lincoln je nejviditelnější součástí zesílené americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě po násilném potlačení íránských protivládních demonstrací v minulých týdnech. Trump, který několikrát zopakoval, že v zemi zasáhne na podporu demonstrantů, nakonec svá slova nenaplnil. Požaduje ale od Teheránu ústupky v jaderné otázce, píše Reuters.

Íránská ozbrojená plavidla dnes také ohrožovala tanker Stena Imperative plující pod americkou vlajkou. K lodi se přiblížila v Hormuzském průlivu, ta však neuposlechla výzvy, aby se zastavila, a pokračovala v plavbě. Podle íránských státních médií tanker vplul do íránských výsostných vod.

Post Malone rozplakal rodinu Ozzyho Osbournea během pocty na Grammy

Grammy 2026 nabídly jeden z nejdojemnějších momentů večera. Hudební svět se rozloučil s Ozzym Osbournem a na pódiu zazněla pocta, která zasáhla nejen fanoušky, ale i jeho nejbližší. Rodina legendárního rockera se během vystoupení neubránila slzám.

Ozzy Osbourne patřil k nejvýraznějším osobnostem tvrdé hudby a jeho odchod v létě 2025 otřásl celou scénou. Na letošních Grammy mu proto organizátoři věnovali prostor v části In Memoriam.

Na pódiu se sešli známí hudebníci, aby připomněli jeho odkaz. V sále panovala silná atmosféra a kamery často mířily na Sharon Osbourne a jejich děti, které emoce neskrývaly.

Post Malone, který s Ozzym v minulosti spolupracoval na skladbě „Take What You Want“, zazpíval na živo klasiku Black Sabbath „War Pigs“. Doprovodili ho Slash, Duff McKagan, Andrew Watt a Chad Smith.

Během vystoupení se na obrazovkách promítaly fotografie z Ozzyho života. Právě v těchto chvílích kamery zachytily Sharon, Kelly, Jack i Aimée, jak bojují se slzami. Pocta působila osobně a publikum ji přijalo s velkým respektem.

Slash přidal výrazné kytarové riffy a celé vystoupení připomnělo, jak silně Ozzy ovlivnil několik generací rockových hudebníků.

Ozzyho jméno zaznělo na Grammy i v dalších momentech. Yungblud, který letos získal cenu za nejlepší rockový výkon díky živé cover verzi „Changes“, věnoval část svého děkovného projevu právě jemu.

Řekl, že vyrůstat s idolem, který pomohl formovat jeho identitu, pro něj znamenalo obrovsky mnoho. Dodal také, že možnost poznat Ozzyho osobně a vzdát mu čest na jeho poslední show je něco, co je pro něj těžké pochopit.

Na pódiu zároveň poděkoval rodině Osbourneových za příležitost a zakončil slovy, že Ozzy bude s ním pokaždé, když bude stát nervózní na podiu.

Ozzy Osbourne zemřel 22. července 2025 ve věku 76 let. Rodina tehdy oznámila, že odešel obklopen láskou.

Závěr Grammy tak ukázal, že hudební ceny nejsou jen o trofejích, ale někdy i o silném rozloučení s lidmi, kteří změnili celý žánr.

Jiřina Bohdalová v Ranní show rozjela Rákosníčka

Jiřina Bohdalová stráví celý týden jako speciální host Ranní show na Evropě 2. I přes zdravotní nepohodu baví ve studiu historkami, rychlými reakcemi a především návratem hlasu Rákosníčka, který se znovu stal hitem na sociálních sítích. Vysílání doplnily i vzpomínky na Karla Gotta a telefonát s Ivanou Gottovou.

Bohdalová dorazila do studia po boku Libora Boučka a Jakuba Prachaře a v pondělím vysílání rozesmála i Leoše Mareše. Moderátor ji přivítal kyticí padesáti rudých růží a přidal poznámku, že u mikrofonu s pugétem ještě nestál ani při návštěvě Karla Gotta.

Herečka se během vysílání pustila i do reakcí na sociálních sítích. Přinesla si poznámky a vypsané komentáře a část z nich přečetla nahlas. „Vždyť už sotva mluví, babce dávám rok,“ zaznělo ve studiu z jednoho z příspěvků. Bohdalová na to reagovala ironicky: „Jsme takový přející národ.“

Vrchol přišel ve chvíli, kdy začala číst ranní zprávy hlasem Rákosníčka. Video z rádia se rychle šířilo online a přidaly se i reakce dalších známých tváří. „Jiřinka je legenda,“ vzkázala Tereza Bebarová. Modelka Diana Kobzanová připojila: „Neskutečná!!!! Ať zdravíčko drží!“

Do éteru se dostal i Karel Gott

V úterním vysílání se rozeběhlo vzpomínání na Karla Gotta a Bohdalová se vrátila k době, kdy se herecká parta scházela u Gottových doma. Zmínila i malý pokoj, kde podle ní nebylo nic než postel a noční stolek, a přesto se tam prý vždycky všichni vešli. „Já pořád vidím ten jeho kutloch, to jinak říct nejde,“ popsala.

Do studia se dostala i SMS od Ivany Gottové, která měla vzkázat, že včerejší ranní vysílání bylo skvělé. Mareš se jí pak pokusil dovolat, ale telefon nezvedla. Až když jí zavolala samotná Bohdalová, vysvětlila důvod: „Jiřinko, on mi volá s kamerou a já jsem nemocná.“

Bohdalová pak popřála Nele Gottové k svátku jako Rákosníček. „Haló, milá Nelinko, ty máš nebo jsi měla, já už jsem z toho celej rozčílenej, svátek. Tak já ti přeju všechno nejlepší, protože jsi sama nejlepší. Tak nazdar,“ zaznělo ve vysílání.

Řeč přišla i na to, že Gottova maminka měla Bohdalovou ráda a podle herečky ji viděla jako ideální manželku pro syna. Bohdalová zároveň přiznala, že ji Gott v mládí nepřitahoval, a použila pro něj příměr, který si podle ní mohl sám s úsměvem dovolit. „Byl prostě takové ušaté torpédo,“ řekla s tím, že později nabral na kráse a tehdy se jí líbil, jenže už bylo pozdě.

Zábavný týden v éteru tím nekončí. Bohdalová má v Ranní show pokračovat jako host i v dalších dnech a rádio počítá s tím, že se její návraty k Rákosníčkovi i osobní historky budou dál šířit online.

Krasobruslař přišel těsně před olympiádou o hudbu z Mimoňů

Španělský krasobruslař Tomas-Llorenç Guarino Sabaté musel těsně před olympiádou v Miláně řešit nepříjemné překvapení. Pro krátký program už nesmí použít hudbu z filmů o Mimoních, protože držitelé práv nedali souhlas pro olympijské použití.

Sabaté s modrožlutým kostýmem a „mimoňským“ programem závodil celou sezonu a dřív s tím problémy nebyly. Jenže tentokrát přišla stopka na poslední chvíli. „Zjistit něco takového těsně před největší soutěží mého života je neuvěřitelné zklamání,“ vzkázal šestadvacetiletý Španěl a dodal, že se situaci pokusí zvládnout co nejlépe.

Autorská práva umí zablokovat i hotový program

Rychlá změna hudby u programu, který se ladí měsíce, je pro krasobruslaře jedna z nejhorších zpráv. Časování v hudbě se propisuje do svalové paměti a přenastavit jízdu během pár dnů je skoro jako učit se znovu cizí jazyk. Sabaté přitom nastupuje pod pěti kruhy poprvé a do Milána nepřijel jako medailový favorit, na nedávném mistrovství Evropy skončil osmnáctý, o to víc ale chtěl mít svůj moment.

Mezinárodní bruslařská unie už delší dobu naráží na to, že licencování moderní hudby není jednotné a vyřízení souhlasů může skončit i těsně před závodem. Ředitel ISU Colin Smith to shrnul jednoduše: „Je to komplexní problém celého hudebního průmyslu, který nemá jednu jasnou a všeobecně uznávanou platformu pro řešení autorských práv.“ Právě proto se může stát, že sportovec i svaz žijí v přesvědčení, že je vše vyřešeno, a pak přijde tvrdé „ne“.

Nejde o první případ

Podobnou situaci už zažila i kanadská dvojice Marie-Jade Lauriault a Romain Le Gac, která musela před olympiádou narychlo předělávat taneční program postavený na písních od Prince. V minulosti se řešily i spory, které se táhly až k právníkům. Americká sportovní dvojice Alexa Knierim a Brandon Frazier čelila žalobě kvůli použití předělávky The House of the Rising Sun a případ skončil mimosoudní dohodou, podle níž měli zaplatit 1,4 milionu dolarů.

Sabaté teď hledá cestu, jak se z toho nezhroutit a zároveň nenechat rozpadnout práci celé sezony. „V každém případě se problému postavím čelem a udělám všechno možné, abych z toho vyšel co nejlépe,“ vzkázal. Mužská soutěž v Miláně startuje 10. února a Španěl slíbil, že do toho půjde naplno i bez Mimoňů. „Slibuji, že na led půjdu tak, aby na mě byli hrdí moji fanoušci a abych byl hrdý i já sám,“ dodal.

Česko posílá 55 elektrocentrál pro Ukrajinu

Česko posílá 55 elektrocentrál pro Ukrajinu
Česko posílá 55 elektrocentrál pro Ukrajinu

Česko posílá další materiální pomoc pro Ukrajinu. Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR v první únorový týden zajistí přepravu 55 elektrocentrál ze státních hmotných rezerv do polského Lublince, odkud mají pokračovat dál. Operace zahrnuje nakládku ve čtyřech skladech i samotný přesun do zahraničí.

Přeprava je naplánovaná na období od 4. do 9. února 2026. Elektrocentrály se mají svážet ze čtyř skladů Správy státních hmotných rezerv a zamířit do skladu polské vládní agentury pro strategické rezervy RARS v Lublinci.

Celou akci zabezpečí 44 příslušníků Záchranného útvaru HZS ČR a 22 kusů techniky. Součástí úkolu je i nakládka ve všech výchozích skladech, takže nepůjde jen o samotný transport přes hranice, ale o kompletní logistickou operaci.

První část přepravy má začít ve středu 4. února brzy ráno. Do Lublince vyrazí už předem naložené elektrocentrály z Hlučína, odkud se má rozjet další koordinace přesunů.

Pomoc uvolněná ze státních hmotných rezerv navazuje na schválenou žádost o podporu Ukrajině. Financování zahraniční humanitární pomoci má v tomto případě zajistit Ministerstvo zahraničních věcí ČR, zatímco zapojení složek a koordinace zásahu vychází z nastavené spolupráce resortů.

Podobné přepravy patří mezi dlouhodobě budované kapacity Záchranného útvaru, který má zkušenosti se zahraničními misemi. Důraz se klade na spolehlivost techniky, profesionalitu zasahujících a přesné plánování, které hlídá bezpečnost i efektivitu celé operace.

Při zahraničních zásazích se vyčleněné síly Záchranného útvaru stávají jednotkou Ministerstva vnitra a úkoly se nastavují tak, aby odpovídaly předem připravenému plánu, mezinárodním standardům a platné legislativě.