Izrael oznámil, že od 1. ledna pozastaví povolení více než dvěma desítkám humanitárních organizací působících v Pásmu Gazy, včetně Lékařů bez hranic. Důvodem mají být nová pravidla pro prověřování mezinárodních neziskovek.

Ministerstvo pro záležitosti diaspory uvedlo, že dotčené organizace nesplnily nové požadavky na sdílení informací o zaměstnancích, financování a fungování. Lékařům bez hranic vyčetlo, že nevysvětlili role části pracovníků, které Izrael spojuje se spoluprací s Hamásem a dalšími ozbrojenými skupinami. Organizace připomněla, že už dříve čelila podobným obviněním, a tehdy zdůraznila, že by „nikdy vědomě nezaměstnávala lidi zapojené do vojenské činnosti“.

Podle ministerstva se povolení neobnovilo přibližně 25 organizacím, tedy asi 15 procentům neziskovek, které v Gaze působí. Na seznamu jsou i Norwegian Refugee Council, CARE International, International Rescue Committee a také části velkých charit typu Oxfam a Caritas. Tyto organizace se podílejí na distribuci jídla, zdravotní péči, službách pro lidi s postižením, vzdělávání i psychologické pomoci.

Změna má tvrdé praktické dopady. Organizace bez obnoveného povolení mají přijít o licence od 1. ledna, kanceláře v Izraeli a ve východním Jeruzalémě mají zavřít a do Gazy nebude možné posílat mezinárodní zaměstnance ani část pomoci. Poradkyně Norwegian Refugee Council Šajna Lou k tomu řekla: „V Gaze jsme viděli stovky zabitých humanitárních pracovníků,“ a dodala, že bez možnosti posílat lidi dovnitř zůstane větší díl práce na „vyčerpaných místních zaměstnancích“.

Izrael a mezinárodní organizace se dlouhodobě přou o objem pomoci, která se do Gazy dostává. Izrael tvrdí, že plní závazky z posledního příměří, které začalo platit 10. října, humanitární organizace ale jeho čísla zpochybňují a mluví o zoufalé potřebě další pomoci v oblasti s více než dvěma miliony lidí. Podle části organizací je problematická i nová registrace, která vyžaduje seznam zaměstnanců včetně Palestinců v Gaze, a některé skupiny ho nechtěly předat kvůli obavám o bezpečnost a také kvůli evropským pravidlům ochrany dat.

Ministr Amičaj Čikli vzkázal, že „humanitární pomoc je vítaná, zneužívání humanitárních rámců pro terorismus ne“. Izraelský úřad COGAT, který koordinuje humanitární pomoc pro Gazu, uvedl, že organizace na seznamu představují méně než jedno procento celkové pomoci a že pomoc bude dál proudit přes více než 20 organizací s obnovenými povoleními. Ředitelka zastřešující organizace AIDA Atena Rejburn varovala, že Izrael podle ní nedal záruky, že údaje z registrace nevyužije pro vojenské či zpravodajské účely, a připomněla, že během války bylo v Gaze zabito přes 500 humanitárních pracovníků.

Čínská armáda druhý den pokračovala ve velkých manévrech kolem Tchaj-wanu a přidala i ostré střelby. Peking tím ukazuje, že umí sevřít ostrov ze severu i jihu a zároveň odrazovat zahraniční podporu Tchaj-peje.

Cvičení nese název Justice Mission 2025 a podle čínské strany má demonstrovat schopnost odstrašit jakékoli vnější ozbrojené zásahy ve prospěch Tchaj-wanu. Vojáci nasadili válečné lodě, stíhačky i bombardéry a operovali v moři severně i jižně od ostrova. Mluvčí východního velitelství Li Si uvedl, že manévry dosáhly „žádoucích efektů“.

Podle Tchaj-peje se dopady projevily i mimo armádní rovinu. Civilní letecký úřad dostal oznámení o sedmi dočasných „nebezpečných zónách“ v okolí průlivu a letiště odpoledne hlásila změny časů, zpoždění nebo rušení u více než stovky vnitrostátních i mezinárodních letů. Čínské pozemní jednotky mezitím prováděly dálkové střelby do vod severně od ostrova a další živou palbu a simulované společné údery ve vodách na jihu.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že mezi pondělní šestou ranní a úterní šestou ranní zaznamenalo 130 letounů včetně stíhaček a bombardérů, 14 vojenských lodí a osm dalších oficiálních plavidel v okolí ostrova. Devadesát letadel podle něj překročilo středovou linii průlivu a objevil se i čínský vojenský balon. Ministerstvo dodalo, že jednotka dlouhého doletu ve Fu-ťienu střílela směrem k cílové zóně severně od ostrova a zásahové oblasti se objevily zhruba 44 kilometrů od pobřeží.

Agentura Reuters popsala úterní část manévrů jako dosud nejrozsáhlejší válečné hry, při nichž Čína deset hodin prováděla ostré střelby a odpálila rakety do vod severně i jižně od ostrova. Tchajwanské úřady zároveň tvrdí, že cvičení simulovalo i útoky na vybrané pozemní cíle včetně systémů americké výroby, které Tchaj-pej v poslední době pořizuje. Manévry začaly krátce po oznámení rekordního amerického balíku zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů, na který Peking reagoval sankcemi proti desítkám subjektů a manažerů.

Prezident Laj Čching-te napsal, že Tchaj-wan bude jednat odpovědně a nebude konflikt eskalovat ani vyvolávat spory, zároveň ale dodal: „Čína v poslední době eskalovala vojenský tlak častým způsobem, to není chování očekávané od odpovědné velké země.“ Čínské ministerstvo obrany vzkázalo, že jde o tvrdé varování „separatistickým silám“ a „vnějším silám“, a Peking přitvrdil i slovně vůči Japonsku po poznámce premiérky Sanae Takaiči o možné reakci Tokia. Šéf čínské diplomacie Wang I prohlásil: „Japonsko, které zahájilo válku agrese proti Číně, nejenže se hluboce nezamýšlí nad četnými zločiny, ale jeho současní lídři otevřeně zpochybňují čínskou územní suverenitu,“ a dodal, že Čína „musí být vysoce ostražitá vůči návratu japonského militarismu“. Americký prezident Donald Trump naopak manévry veřejně zlehčil a naznačil, že se útoku na Tchaj-wan neobává.

Chálida Zijá, první žena v čele bangladéšské vlády a dlouholetá politická rivalka svržené premiérky Šajch Hasíny Vadžíd, zemřela po dlouhé nemoci ve věku 80 let. Informuje o tom BBC, Al-Džazíra a další servery.

„Naše oblíbená vůdkyně už není mezi námi. Opustila nás dnes ráno v 6 hodin,“ oznámila Bangladéšská nacionalistická strana (BNP), kterou Zijá vedla. Před nemocnicí v Dháce se následně shromáždily davy jejích truchlících příznivců v slzách.

Její úmrtí přichází v mimořádně citlivém období pro Bangladéš, jen několik měsíců před prvními parlamentními volbami po lidové revoluci na konci roku 2024, která ukončila vládu Hasíny. Chálida Zijá chtěla v těchto volbách kandidovat, ale nemoc jí v tom zabránila.

Do centra politického dění vstoupila po zavraždění svého manžela, prezidenta Ziaura Rahmána, který byl v roce 1981 zabit při vojenském puči. Do té doby vystupovala spíše v pozadí, po jeho smrti však převzala vedení BNP a stala se jednou z klíčových postav země. V roce 1991 byla zvolena premiérkou a jako první žena v této funkci se výrazně zapsala do dějin Bangladéše.

Zůstala národním symbolem

Její politická dráha byla poznamenána ostrým a osobním soupeřením se Šajch Hasínou, které určovalo politiku země po několik desetiletí. Zijá zažila opakované věznění i domácí vězení a čelila obviněním z korupce, jež vždy odmítala jako politicky motivovaná. Do Londýna na léčbu mohla odcestovat až poté, co Hasína přišla o moc.

Lékaři krátce před její smrtí uvedli, že její stav je „extrémně kritický“. Kvůli vysokému věku a vážným zdravotním komplikacím, včetně selhání ledvin, srdeční choroby a pneumonie, už nebylo možné nasadit další intenzivní léčbu. Zijá si získala pověst „nekompromisní vůdkyně“ zejména v 80. letech, kdy odmítla legitimizovat volby pořádané vojenským režimem generála Hussaina Muhammada Ershada. Dokázala se prosadit v prostředí ovládaném muži a její první premiérské období bylo oceňováno za podporu vzdělávání žen, sociální rozvoj a obnovu parlamentní demokracie prostřednictvím ústavních změn.

Pozdější etapy její vlády však vyvolaly kontroverze, zejména krátké funkční období v roce 1996 a obvinění z korupce během třetího mandátu po roce 2001. Přesto zůstala během posledních 16 let nejvýraznějším symbolem odporu proti autoritářské vládě Šajch Hasíny.

I v době, kdy byla kvůli zdraví mimo veřejný život, byla Zijá stále národním symbolem. Prozatímní vůdce Muhammad Yunus ji označil za „zdroj největší inspirace pro národ“ a po její smrti uvedl, že byla „symbolem demokratického hnutí“. Podle jeho slov Bangladéš ztratil osobnost, jejíž role v boji za demokracii a politická práva zůstane trvale zapsána v paměti národa.

Eurotunel po nočním problému s napájením vlaků postupně obnovuje provoz, cestující ale dál čekají komplikace. Eurostar dál doporučuje, aby lidé cestu raději přesunuli na jiný termín. Do situace se promítají i dlouhé fronty aut, zpoždění trajektů a improvizace na poslední chvíli.

Kanálový tunel se otevřel jen částečně po potížích s nadzemním napájením. Eurostar počítá s tím, že část spojů znovu vyjede, zároveň ale varuje před „výraznými zpožděními a možným rušením na poslední chvíli“. Dopravce dál „důrazně doporučuje“ cestu odložit.

Problém zhoršila i porucha vlaku LeShuttle, který vozí auta a cestující. Vůz se sice podařilo z tunelu odstranit a nikdo nezůstal uvnitř, provoz ale zůstal „vážně narušený“ a u vjezdů se tvořily fronty. V Calais hlásili řidiči hodiny čekání a minimum informací, některé rodiny zůstaly uvězněné mezi kontrolami.

V Londýně na St Pancras bylo odjezdové zázemí nezvykle prázdné. Lidé postávali opodál a na telefonech řešili přebookování, často na další den. Část cestujících stihla dojít až k pasové kontrole, když se dozvěděla, že jejich vlak nejede. Někteří cestující už seděli ve vlaku, ale po několika hodinách se souprava vrátila zpátky.

Eurostar lidem nabízí tři hlavní možnosti: bezplatnou změnu rezervace při zachování třídy, zrušení cesty s e voucherem nebo zrušení cesty s vrácením ceny jízdenky bez poplatků. Na výběr varianty mají mít několik měsíců od data jízdy, samotný e voucher pak delší platnost.

Rozpad plánů nejvíc bolí před silvestrem. Cestující popisovali stres a chaos, jeden pár jedoucí na svatbu v Maidstone to shrnul lakonicky: „Možná stihneme aspoň dezert a sýry.“ V Paříži se mezitím na Gare du Nord tvořily davy u informací a další lidé zkoušeli sehnat letenky nebo místa na trajektech. Dopravci v Británii i ve Francii navíc hlásili sekundární dopady, včetně varování před dlouhými zdrženími u přístavů.