Požár v horském letovisku Crans-Montana, který na Nový rok zabil nejméně 40 lidí, má první konkrétní právní dohru. Švýcarští žalobci zahájili trestní vyšetřování proti dvojici manažerů baru, kde se tragédie odehrála. Prověřují mimo jiné podezření na usmrcení z nedbalosti.

Vyšetřování se týká francouzského páru Jacques a Jessica Moretti, kteří vlastnili a provozovali bar Le Constellation. V noci na čtvrtek byl podnik plný mladých lidí oslavujících příchod nového roku, když kolem 1:30 ráno začalo hořet. Podle úřadů zemřelo zhruba 40 lidí a přes stovku utrpělo zranění.

Žalobci v kantonu Valais uvedli, že dvojici prověřují pro podezření z usmrcení z nedbalosti, ublížení na zdraví z nedbalosti a žhářství z nedbalosti. Zároveň připomněli, že až do pravomocného rozhodnutí platí presumpce neviny.

Vyšetřovatelé pracují s verzí, že požár mohly způsobit fontánové prskavky upevněné na lahvích šampaňského, které se dostaly příliš blízko stropu. Na sociálních sítích se objevila fotografie, na níž má být vidět, jak se strop v suterénu zachvacuje ohněm ve chvíli, kdy prskavky míří vzhůru.

Policie už uvedla, že mezi zraněnými jsou hlavně mladí lidé do pětadvaceti let. Úřady chtějí prověřit, zda materiál na stropě splňoval pravidla, a také to, jestli bylo používání podobné pyrotechniky v podniku vůbec povolené. Na řadě jsou i další bezpečnostní prvky, například hasicí přístroje nebo únikové cesty.

Zároveň pokračuje identifikace obětí a zraněných, zatímco příbuzní čekají na zprávy. Nejvyšší žalobce regionu už dřív upozornil, že pokud se prokáže trestní odpovědnost, mohou následovat další stíhání.

Šéf bezpečnosti v kantonu Valais Stéphane Ganzer v rozhlase SRF řekl, že „tak obrovská nehoda s požárem ve Švýcarsku znamená, že něco nefungovalo“, a dodal: „Něco nefungovalo a někdo udělal chybu, tím jsem si jistý.“ Starosta Crans-Montana Nicolas Féraud naopak uvedl, že je přesvědčený, že kontroly podniku nebyly odfláknuté.

Donald Trump oznámil, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Zároveň řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy má dál platit. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci k operaci, při níž USA zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří čelí obviněním v New Yorku.

Trump uvedl, že do Venezuely mají vstoupit velké americké ropné firmy, investovat miliardy dolarů a opravit nefunkční infrastrukturu. „Naše velmi velké americké ropné společnosti, největší na světě, tam vstoupí, utratí miliardy dolarů, opraví špatně fungující ropnou infrastrukturu a začnou vydělávat peníze pro zemi,“ řekl.

Americkým firmám dosud těžbu ve Venezuele s výjimkou Chevronu znemožňují sankce. Spojené státy je zavedly za první Trumpovy vlády v roce 2019 proti venezuelským představitelům i státní ropné společnosti PDVSA kvůli porušování lidských práv a principů demokracie Madurovým režimem.

Podmínkou pro zmírnění sankcí bylo obnovení dialogu vlády s opozicí o svobodných volbách. Dialog byl obnoven a administrativa prezidenta Joea Bidena pak v roce 2022 udělila Chevronu a dalším firmám speciální povolení k aktivitám ve Venezuele.

Trump letos výjimky zrušil, ale krátce nato americká vláda udělila Chevronu „zvláštní povolení“, které má pomoci splatit velký venezuelský dluh vůči společnosti. Zároveň Trump řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy zůstává v platnosti.

V prosinci se americké bezpečnostní složky v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dvou ropných tankerů. Druhý tanker se podle USA zastavil dobrovolně a umožnil americkým silám vstoupit na palubu. Ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem tehdy uvedla, že cílem bylo zasáhnout proti „nelegálním pohybům ropy podléhajícím sankcím“.

Britský premiér Keir Starmer odmítl říct, zda sobotní americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo. Zdůraznil, že Británie se operace neúčastnila, a tvrdí, že potřebuje nejdřív získat úplný obraz o tom, co se stalo.

Starmer v rozhovoru pro BBC řekl, že situace se rychle vyvíjí a vláda zatím nemá všechny podstatné informace. Opakovaně zdůraznil, že je dlouhodobým zastáncem dodržování mezinárodního práva, ale finální postoj chce formulovat až ve chvíli, kdy bude mít k dispozici fakta.

Premiér zároveň uvedl, že Londýn se na americké operaci nijak nepodílel a že s prezidentem Donaldem Trumpem o ní ještě nemluvil. Podle Starmera bude chtít mluvit nejen s Trumpem, ale i se spojenci, než vyvodí závěry a případné důsledky.

Vláda podle něj řeší i bezpečnost Britů, kteří jsou ve Venezuele. Úřady spolupracují s britskou ambasádou v Caracasu a lidem poskytují doporučení, jak se v zemi chovat. Britské ministerstvo zahraničí zároveň dlouhodobě nedoporučuje do Venezuely cestovat a lidem, kteří tam už jsou, radí zůstat na místě a být připraveni rychle měnit plány.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že v rámci operace byl zadržen venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Flores. Podle informací, které zaznívají ve veřejném prostoru, jsou vůči Madurovi vedené obžaloby související s drogami a zbraněmi, a část amerických představitelů mluví o tom, že v tuto chvíli nečekají další kroky proti Venezuele.

Starmerův opatrný přístup vyvolal reakce napříč britskou politikou. Konzervativní stínová ministryně zahraničí Priti Patel prohlásila, že nad Madurovým odstraněním „nikdo ronit slzy nebude“, zatímco lídr liberálních demokratů Ed Davey a šéf zelených Zack Polanski vyzvali premiéra, aby americké kroky odsoudil. Předseda Reform UK Nigel Farage uvedl, že operace podle něj mezinárodní právo porušila, ale zároveň naznačil, že by mohla odradit Rusko a Čínu, a šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas vyzvala k respektování Charty OSN.