Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy musí Grónsko „vlastnit“, aby zabránily rostoucímu vlivu Ruska a Číny v Arktidě. Nevyloučil přitom ani možnost použití síly. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

„Země musíte vlastnit, abyste je mohli bránit. A my budeme muset Grónsko bránit,“ řekl Trump novinářům. „Když to neuděláme my, Grónsko zabere Rusko nebo Čína. A my rozhodně nebudeme mít Rusko nebo Čínu za souseda. Jasné?“ prohlásil. Dodal, že USA mohou postupovat „snadnou cestou, nebo cestou síly“.

Bílý dům nedávno potvrdil, že administrativa zvažuje koupi Grónska, které je poloautonomním územím Dánska, členského státu NATO. Přestože Trumpův tým formálně zdůrazňuje diplomatickou cestu, možnost připojení ostrova silou nebyla zcela vyloučena.

Dánsko i Grónsko takové úvahy jednoznačně odmítly. Dánská vláda uvedla, že Grónsko není na prodej a že případná vojenská akce by fakticky znamenala konec NATO. V pátek večer vydali společné prohlášení také lídři grónských politických stran, včetně opozice. Ti vyzvali USA, aby „přestaly Grónsko ignorovat“.

„Nechceme být Američany, nechceme být Dány. Chceme být Gróňany,“ uvedli. Zdůraznili, že o budoucnosti ostrova musí rozhodnout výhradně jeho obyvatelé.

Strategický význam Grónska

Grónsko je sice nejméně zalidněným územím na světě, jeho strategický význam je však značný. Leží mezi Severní Amerikou a Arktidou a je klíčové pro systémy včasného varování před raketovými útoky i pro sledování lodní dopravy v oblasti. Trump bez předložení důkazů opakovaně tvrdí, že okolní vody jsou „plné ruských a čínských lodí“.

Spojené státy již dnes provozují vojenskou základnu Pituffik na severozápadě Grónska, kde je trvale umístěno více než 100 amerických vojáků. Na základě stávajících dohod s Dánskem mohou USA do oblasti přesunout další jednotky. Podle Trumpa to však není dostačující.

Zájem o Grónsko v posledních letech roste i kvůli jeho přírodním zdrojům. Tání ledu v důsledku klimatických změn usnadňuje přístup k ložiskům vzácných zemin, uranu, železa a potenciálně i ropy a zemního plynu.

Trump už během svého prvního funkčního období v roce 2019 nabídl, že Grónsko koupí, tehdy však narazil na jednoznačný odpor. Americký ministr zahraničí Marco Rubio má o situaci jednat s Dánskem v příštím týdnu.

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

Bouře, která s sebou do Francie v noci na pátek přinesla nárazový vítr o rychlosti přes 200 kilometrů v hodině, o dodávky elektřiny připravila celkem 380.000 domácností. Ve většině případů se je podařilo obnovit, dopoledne ale v Normandii zůstávalo ještě kolem 92.000 odběratelů bez proudu a v Bretani dalších 2600.

A man was killed after a tree fell on a caravan in England after record winds brought by Storm Goretti, as 100,000 homes in France were still without power on Saturday.https://t.co/iBiLktGD8H

— The Peninsula Qatar (@PeninsulaQatar) January 10, 2026

V Británii, kde si bouře vyžádala život muže, na jehož karavan spadl strom, dnes dopoledne bylo bez elektřiny přibližně 28.000 domácností.

Postupně k normálu se po sněhové bouři Elli vrací situace v Německu. Od dnešního poledne železniční společnost Deutsche Bahn obnovuje dálkové spojení v severní části Německa. Jak ale poznamenává agentura DPA, cestující musí nadále počítat se zpožděními. Železniční společnost pasažéry vyzvala, aby zvážili, jestli svojí cestu vlakem nemohou odložit.

Nadále nefungují některé zahraniční spoje, například mezi městy na severu Německa a Kodaní či Amsterodamem. Regionální vlaky se na část tratí mají vracet během dne.

Zatímco dosud sněhová bouře zasáhla především sever spolkové republiky, nyní se očekávají sněhové srážky na jihu země, kde může do brzkých hodin nedělního rána napadnout 20 až 30 centimetrů, ve Schwarzwaldu na jihozápadě Německa až 50 centimetrů.

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci. Informuje o tom server Euronews či The Guardian.

Rozsáhlý blackout zasáhl jihozápadní část Berlína během minulého víkendu. Bez elektřiny se ocitlo zhruba 45 tisíc domácností a více než dva tisíce firem. Policie později potvrdila, že šlo o úmyslný útok na infrastrukturu, ke kterému se přihlásili levicoví extremisté. Šlo o nejdelší výpadek proudu ve městě od druhé světové války.

Krátce po události starosta Kai Wegner tvrdil, že byl „celý den na telefonu“ a situaci aktivně řešil. Následně ale vyšlo najevo, že v sobotu mezi 13. a 14. hodinou hrál tenis se svou partnerkou, senátorkou pro školství Katharinou Günther-Wünsch. Informaci potvrdila berlínská senátní kancelář veřejnoprávní stanici rbb.

🇩🇪 JUST IN: Following a left-wing terror attack that cut power to 110,000 people in Berlin, Mayor Kai Wegner (CDU) has admitted he was playing tennis hours after the blackout hit.

"Yes, I was playing tennis on Saturday," Wegner said on Wednesday evening on RBB. "Looking back, I… pic.twitter.com/FSHItJSvUD

— Remix News & Views (@RMXnews) January 7, 2026

Rozporuplná vysvětlení a ztráta důvěry

Wegner se hájil tím, že krizi fakticky ukončil už dříve a krátká sportovní pauza byla oprávněná. Prohlásil, že „není důvod se omlouvat“. Později ale připustil, že jeho vyjádření nebyla přesná a že měl veřejnosti sdělit celý průběh dne otevřeněji. Zdůraznil, že sport mu pomohl „vyčistit si hlavu“.

Kritika přichází napříč politickým spektrem. Opozice i část koaličních partnerů mluví o selhání vedení v krizové situaci. Liberálové, AfD i další strany vyzvali Wegnera k rezignaci. Bývalý starosta Walter Momper označil jeho chování za „absurdní“ a žádá důkladné vyšetření okolností.

Koalice se otřásá, tlak sílí

Napětí roste i uvnitř vládnoucí berlínské koalice CDU a SPD. Sociální demokraté otevřeně říkají, že by postupovali jinak. Kritika zaznívá i kvůli tomu, že tisíce lidí mrzly bez elektřiny, zatímco starosta nebyl fyzicky na místě řízení krize.

Wegner se má v pondělí zodpovídat před výborem pro vnitřní záležitosti berlínského parlamentu. Zelení požadují detailní vysvětlení a veřejnou odpovědnost. Starosta zároveň oznámil, že příští týden vystoupí s vládním prohlášením.

Politická budoucnost v ohrožení

Aféra přichází v citlivém období. Wegner byl zvolen starostou v roce 2023 s ambicí obnovit pořádek a důvěru v městskou správu. Jeho obraz rozhodného lídra ale utrpěl vážné trhliny. Politici i média připomínají podobné případy z minulosti, kdy zdánlivě drobný moment odstartoval pád celé kariéry.

Zatímco kancléř Friedrich Merz Wegnera hájí, podpora v Berlíně slábne. Skandál, přezdívaný „tennisgate“, tak může rozhodnout nejen o jeho dalším působení v čele města, ale i o stabilitě celé koalice.