Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Podle dostupných informací dostaly vybrané jednotky pokyn být v pohotovosti pro případ, že by se situace v Minnesotě dál zhoršila. Zatím není jasné, zda k samotnému přesunu skutečně dojde. Bílý dům zároveň vzkázal, že je běžné, aby ministerstvo obrany drželo kapacity připravené pro případné prezidentovo rozhodnutí.

Do pohotovosti se mají dostat vojáci ze dvou pěchotních praporů 11. výsadkové divize armády. Tato divize sídlí na Aljašce a dlouhodobě se zaměřuje na operace v chladném a náročném prostředí.

Protesty v Minnesotě zesílily po incidentu ze 7. ledna 2026 v Minneapolisu, kdy byla při zásahu federálních imigračních složek zastřelena civilistka, 37letá Renée Good. Federální vláda tvrdí, že agent střílel v sebeobraně, místní představitelé to ale veřejně odmítají a poukazují na odlišný výklad událostí.

Trump ve čtvrtek pohrozil, že pokud místní politici nezabrání útokům na příslušníky ICE, použije Insurrection Act. Tento zákon dává prezidentovi možnost nasadit armádu na území USA v situaci, kterou vyhodnotí jako povstání nebo vážné nepokoje. V praxi se jeho použití považuje za krajní řešení, když běžné bezpečnostní složky nedokážou udržet pořádek.

Naposledy byla armáda na základě zákona o povstání nasazena k přímé policejní akci v roce 1992 během nepokojů v Los Angeles po verdiktu v případu Rodneyho Kinga. I proto je jakákoli úvaha o jeho použití v Minnesotě vnímána jako mimořádně citlivý krok.

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince. O jeho slovech informuje BBC, Al-Džazíra a další servery.

Chameneí v projevu připustil, že během nepokojů zahynuly tisíce lidí, přičemž některé oběti podle jeho slov zemřely „nelidským a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za jejich smrt však připsal výhradně „vzbouřencům“ a skupinám, které podle něj jednaly v zájmu zahraničních mocností. Íránské vedení dlouhodobě označuje demonstrace za nepokoje organizované nepřáteli režimu ze zahraničí.

Protesty v Íránu vypukly 28. prosince v reakci na zhoršující se ekonomickou situaci, růst cen a vysokou nezaměstnanost. Podle americké organizace Iranian Human Rights Activists News Agency (HRANA) si nepokoje vyžádaly nejméně 3 090 obětí na životech. V průběhu času se původně sociálně-ekonomické protesty proměnily v otevřené výzvy k ukončení vlády nejvyššího vůdce.

Bezpečnostní složky proti demonstrantům zasáhly s použitím smrtící síly a úřady zároveň přistoupily k rozsáhlému omezení internetu a komunikačních služeb. Kvůli téměř úplnému výpadku spojení je ověřování informací z terénu nadále obtížné. V posledních dnech sice přichází méně zpráv o pokračujících nepokojích, skutečný rozsah situace však zůstává nejasný.

Trump je zločinec, řekl ajatolláh

Chameneí ve svém projevu rovněž označil amerického prezidenta za „zločince“ a prohlásil, že Spojené státy je třeba za jejich roli v nepokojích „povolat k odpovědnosti“. Na sociálních sítích zároveň uvedl, že „cílem Ameriky je pohltit Írán“.

Donald Trump se k výrokům íránského nejvyššího vůdce bezprostředně nevyjádřil. Ve středu však prohlásil, že podle informací, které obdržel, „zabíjení v Íránu ustalo“, zároveň ale nevyloučil možnost vojenské akce.

Jeho vyjádření přišlo krátce poté, co Spojené státy a Velká Británie snížily počet personálu na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Američtí představitelé podle stanice CBS uvedli, že šlo o preventivní opatření v souvislosti s rostoucím napětím v regionu.

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Wine tvrdí, že se vláda při volbách dopustila masových podvodů, a vyzval své příznivce k protestům. Jeho strana ve čtvrtek uvedla, že ho úřady umístily do domácího vězení. Mluvčí policie Kituuma Rusoke později podle AFP řekl, že opoziční lídr není v domácím vězení, ale že policisté pouze zajišťují jeho bezpečnost.

Uganda’s army on Saturday rejected claims that opposition leader Bobi Wine had been abducted from his home, as vote counting continued in an election overshadowed by an internet blackout and reports of at least 10 deaths.https://t.co/bGhzPtEhMB

— The Telegraph Nigeria (@TelegraphNG) January 17, 2026

V pátek Wineho strana Platforma národní jednoty (NUP) na sociální síti Facebook napsala, že její lídr byl násilím vyveden ze svého domu a armádním vrtulníkem dopraven na neznámé místo. „Informace o jeho údajném zatčení jsou nepodložené,“ řekl dnes armádní mluvčí Chris Magezi.

V pátek také poslanec strany NUP Muwanga Kivumbi obvinil bezpečnostní složky, že v jeho domě předchozí noc zastřelily deset lidí. Generální tajemník NUP Lewis Rubongoya AFP řekl, že to byla poprava nevinných a že mrtvých je více než 20. Policie uvedla, že zemřelo sedm osob, podle ní chtěli tito lidé zaútočit na místní centrum pro sčítání hlasů parlamentních a prezidentských voleb.

Třiačtyřicetiletý bývalý populární zpěvák Wine, vlastním jménem Robert Kyagulany, kandidoval na prezidenta již v lednu 2021, kdy ho podle oficiálních výsledků Museveni porazil s velkým rozdílem. Wine tehdy podle volební komise dostal 35 procent hlasů a Museveni 58,4 procenta.

Nyní jedenaosmdesátiletý Museveni je prezidentem Ugandy od roku 1986 a jeho vláda několikrát prosadila změnu ústavy, aby mohl znovu kandidovat na nejvyšší úřad. K moci se dostal poté, co jeho gerilová skupina po šestileté občanské válce dobyla Kampalu. Po letech násilností a diktatur přinesl Museveni této východoafrické zemi stabilitu a hospodářský růst, kritici ale jeho vládu viní z potlačování opozice, porušování lidských práv a korupce.