V Barmě se dnes uskutečnila závěrečná třetí fáze všeobecných voleb, které jsou první od vojenského převratu v roce 2021. Vládnoucí vojenská junta a její podporovatelé si již v předchozích kolech zajistili většinu křesel v parlamentu. Kritici však zpochybňují důvěryhodnost voleb, které se konaly v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka.

Volební místnosti se uzavřely kolem 10:30 SEČ, výsledky se podle agentury Reuters očekávají během následujícího týdne.

Even as polling stations opened across Myanmar for the final round of voting, the military junta-backed party is expected to win the controversial elections by a landslide.https://t.co/tQYrR2NSQV

— DW News (@dwnews) January 25, 2026

Strana svazové soudržnosti a rozvoje, která je spojená s armádou, v prvních dvou kolech získala 193 z 209 křesel v dolní komoře parlamentu a 52 ze 78 křesel v horní komoře. Volební účast se v uplynulých kolech pohybovala kolem 55 procent, zatímco při předchozích volbách v roce 2020 činila zhruba 70 procent, píše Reuters.

Vůdce junty generál Min Aun Hlain dnes podle agentury AP odmítl zahraniční kritiku barmských voleb. „Těmi, kdo volí, jsou lidé žijící v Barmě. Ne ti zvenčí,“ uvedl. Nezajímá nás, zda to cizí země uznávají, nebo ne. Uznáváme hlas lidu,“ dodal.

Junta v únoru 2021 svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z Národní ligy pro demokracii (NLD). Puč zdůvodnila údajnými podvody při volbách z listopadu 2020, které drtivě vyhrála NLD. Armáda po převratu ostře zakročila proti pokojným protestům, což napříč celou zemí vyvolalo četná povstání.

Osmdesátiletá Su Ťij se nynějších voleb neúčastní, protože si odpykává 27letý trest odnětí svobody na základě obvinění, která jsou všeobecně považována za politicky motivovaná. NLD byla v roce 2023 rozpuštěna poté, co se odmítla zaregistrovat podle nových vojenských pravidel.

Německá policie v pátek večer zadržela na letišti Berlin Brandenburg libanonského občana podezřelého z členství v palestinském militantním hnutí Hamás a z příprav teroristických útoků na území Evropy. Muž, označovaný jako „Mohammad S.“, byl zatčen krátce po příletu z libanonského Bejrútu. Informuje o tom BBC, Deutsche Welle a další servery.

Podle prokurátorů se měl šestatřicetiletý Mohammad S. nejpozději od srpna 2025 podílet na logistické podpoře Hamásu. Konkrétně je podezřelý, že pomáhal zajistit nejméně 300 kusů střeliva a byl zapojen do spiknutí, jehož cílem měly být útoky na židovské a izraelské instituce v Evropě. V nejbližší době má být předveden před federálního soudce, který rozhodne o jeho vzetí do vyšetřovací vazby.

Vyšetřovatelé se domnívají, že zadržený muž spolupracoval s „Abedem Al G.“, jedním ze tří údajných členů Hamásu, kteří byli zatčeni už loni v říjnu. Tato skupina měla podle úřadů plánovat útoky na židovské a izraelské cíle v Německu. Trojice byla zadržena při setkání v Berlíně, kde si měla předat zbraně. Dva z podezřelých jsou německými občany, třetí pochází rovněž z Libanonu.

Jiného člena Hamásu zatkli u českých hranic

Jak informovala místní média, v souvislosti s tehdejším zásahem proběhly policejní prohlídky také ve městech Lipsko a Oberhausen. Německé úřady zároveň připomněly, že v listopadu samostatně zadržely dalšího podezřelého člena Hamásu, rovněž libanonského občana, a to poblíž hranic s Českou republikou.

V závěru loňského roku zadržela policie v Itálii devět lidí kvůli podezření, že Hamás financují. Tito lidé figurovali ve třech propalestinských organizacích, kterým se podařilo vybrat částku přesahující sedm milionů eur (přibližně 170 milionů korun).

Hamás, který v minulosti ovládal Pásmo Gazy, je Spojenými státy, Velkou Británií, Izraelem a řadou dalších zemí považován za teroristickou organizaci. Skupina provedla v říjnu 2023 rozsáhlé útoky na Izrael, při nichž zahynulo přibližně 1 200 lidí a více než 250 osob bylo uneseno jako rukojmí. Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které řídí Hamás, při izraelských vojenských operacích zabito více než 70 000 Palestinců.

Propuštění z vazby majitele baru v Crans-Montaně, kde zemřelo při požáru na přelomu roku 40 lidí, vyvolalo protest Itálie i údiv některých advokátů pozůstalých a obětí. Píší to dnes agentury. Jacques Moretti se dostal z věznice v pátek po složení kauce ve výši 200.000 franků (přibližně 5,2 milionu korun). Soud však nařídil opatření, která mají zabránit muži, který je francouzským občanem, uprchnout ze země.

Při požáru zemřelo i šest italských občanů a po Švýcarsku a Francii je tak Itálie třetí zemí s největším počtem mrtvých při tragédii. Italská vláda dnes uvedla, že dala instrukce svému velvyslanci ve Švýcarsku, aby předal protest proti propuštění Morettiho z vazby generální prokurátorce kantonu Valais Béatrice Pilloud. Propuštění Řím vnímá jako „rozhodnutí, které představuje vážnou urážku a další ránu pro rodiny obětí tragédie v Crans-Montaně“. Vláda povolala do vlasti svého velvyslance Giana Lorenza Cornada ke konzultacím. Tento krok je v diplomacie vnímán, jako signál narušení vztahů.

Italy protests, recalls ambassador to Switzerland after New Year's bar fire suspect released https://t.co/ez8oZrIoHL https://t.co/ez8oZrIoHL

— Reuters World (@ReutersWorld) January 24, 2026

„Pro mé klienty se jedná o neočekávané a velmi strašné rozhodnutí,“ sdělil agentuře AFP právní zástupce části rodin obětí Christophe De Galembert. Podle něj hrozí, že by Moretti mohl utéct do Francie či na Korsiku, odkud pochází. „Moji klienti poznamenávají, že znovu nebylo vůbec vzato potaz nebezpečí ovlivňování svědků či skrývání důkazů,“ uvedl advokát dalších rodin Romain Jordan.

Morettiho obhájci v pátečním prohlášení uvedli, že jejich klient je nevinný až do definitivního rozhodnutí soudů. „Vazba, která byla na něj dosud uvalen, neměla za cíl ho potrestat,“ uvedli v pátek. Moretti čelí podezření ze zabití z nedbalosti.

Soud nařídil několik opatření, která mají zmírnit či zmařit možný Morettiho pokus o útek. Vedle složení kauce, která by v případě útěku propadla úřadům, Moretti musel předat cestovní doklady a musí se hlásit na policii. Soud mu nechal odstavit účty a majetek, což by mu komplikovalo financování útěku před justicí.

Spolumajitel baru Le Constellation byl ve vazbě od 9. ledna. Při požáru o silvestrovské noci v baru zahynulo 40 lidí a 116 dalších utrpělo zranění. Místní úřady později uvedly, že příčinou byla zřejmě zábavní pyrotechnická fontána, od níž se vzňala pěnová výplň stropu. Požár se rychle rozšířil a lidé se v panice snažili ze suterénního klubu uniknout po úzkém schodišti.

Bílý dům v pátek večer na X zveřejnil patrně umělou inteligencí (AI) vygenerovaný snímek prezidenta Donalda Trumpa s tučňákem, jak prochází zasněženou horskou krajinou. Obrázek, na němž je grónská vlajka, okamžitě vzbudil na sociálních sítích posměšné reakce.

Příspěvek, na němž Trump v černém kabátu prochází hornatou zasněženou krajinou s tučňákem držícím americkou vlajku a na němž je v dáli zapíchnutá vlajka Grónska, Bílý dům opatřil popiskem „přijmi tučňáka“. Redakce serveru Newsweek se obrátila na Bílý dům s žádostí o komentář.

Embrace the penguin. pic.twitter.com/kKlzwd3Rx7

— The White House (@WhiteHouse) January 23, 2026

Bývalý kanadský ministr pro imigraci a národní obranu Jason Kenney na příspěvek reagoval slovy, že ve stejném týdnu, kdy si Trump opakovaně spletl Grónsko s Islandem, si teď jeho tým plete Antarktidu s Grónskem, jelikož tučňáci žijí na jižní, nikoliv severní polokouli. „Nejmocnější země světa je řízená jako cirkus,“ dodal Kenney.

„V Grónsku tučňáci nejsou. Všichni tučňáci žijí na jižní polokouli, s výjimkou jednoho druhu z Galapág. Možná jste neměli tak rychle rozložit ministerstvo školství,“ uvedl účet Patriot Takes, který má na X přes 460.000 sledujících.

„Trump chce znovu potvrdit, že je naprostý idiot. V Grónsku tučňáci nejsou a Trump nemá žádné právo ani na Grónsko, ani na tučňáky. Je tohle opravdu od Bílého domu? Pak je Bílý dům jen trapný projev ignorantství,“ reagoval švédský ekonom Anders Äslund.

To, že tučňáci v Arktidě nežijí, dobře vědí fanoušci fiktivního českého génia Járy Cimrmana. V jedné ze scén hry Dobytí severního pólu totiž „potah“ Varel Frištenský postřelí dalšího člena výpravy, pomocného učitele Václava Poustku, který se pro pobavení kolegů převlékne za obřího tučňáka. „… prosím tě, tučňák přece žije jenom na jižním pólu, tady se vůbec nevyskytuje! Dyť jsme to probírali. To mohla bejt taková legrace. Já mám po náladě,“ stěžuje si Poustka v podání Zdeňka Svěráka.

Trump opakovaně hovoří o nezbytnosti získat Grónsko, které je poloautonomním územím Dánského království, pro bezpečnost USA, ve středu se ale s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem dohodl na rámci dohody o budoucnosti tohoto arktického ostrova a posílení bezpečnosti v celé arktické oblasti. Trump avizoval, že podrobnosti k rámcové dohodě o Grónsku sdělí zhruba za dva týdny. Vedoucí představitelé Grónska i Dánska zdůrazňují, že ostrov není na prodej, a Grónsko o připojení ke Spojeným státům zájem nemá.

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na dnešním sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce dávat energii na spory. Prezident Petr Pavel, který tento týden ohlásil ambici prezidentský mandát obhajovat, už podle Babiše vede volební kampaň. Reakci Pavla ČTK zjišťuje.

„Chápu, že pan prezident je už v kampani. Nechci čerpat energii na nějaké spory. Chci čerpat energii pro plnění našeho programu,“ řekl Babiš. Připomněl, že pojede příští týden ve čtvrtek na základnu taktického letectva v Čáslavi kvůli názorům vojáků na letouny L-159.

https://t.co/u8CVWxMQ9c
Prezident Petr Pavel potvrdil, že podle stanoviska armády může Česko postrádat čtyři letouny L-159, které by tak mohlo prodat Ukrajině. Premiér Andrej Babiš přitom říká, že armáda prodej strojů nedoporučuje. Popisujeme obsah armádního stanoviska a vývoj v… pic.twitter.com/suRMeLSK8E

— Deník N (@enkocz) January 22, 2026

Diskuse ohledně možnosti poskytnout Ukrajině několik menších letounů pro obranu proti ruským dronům začala minulý týden, když tuto možnost Pavel zmínil při návštěvě napadené země. Koalice tento týden podpořila stanovisko ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), podle kterého armáda letouny potřebuje a Česko je Ukrajině prodat nemůže. Zůna odkazoval na stanovisko armády.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka ale v pátek novinářům řekl, že armáda byla připravena letouny pro Ukrajinu vyčlenit. Na stanovisko armády opakovaně poukazoval i Pavel, podle něhož by dodávka čtyř L-159 nijak nenarušila obranyschopnost republiky. Řehka současně zdůraznil, že dodání vojenské techniky na Ukrajinu je výsostně politické rozhodnutí.

Armáda v aktuálním stanovisku podle Řehky uvedla, že přestože letouny nejsou nepotřebné, jejich darování by neohrozilo bezpečnost České republiky. Babiš poukazoval na to, že současný ministr obrany i jeho předchůdkyně Jana Černochová (ODS) opakovaně říkali, že letadla armáda potřebuje.

Žasnu, jakou bramboračku udělali někteří novináři, a hlavně opozice, kvůli letadlům L-159. Tak aby bylo jasno. O možnosti darovat tato letadla Ukrajině mluvil pan prezident už v roce 2023, tedy ve stejné době, kdy to odmítala paní Černochová. Tehdejší paní ministryně to… pic.twitter.com/CBxIemS2UA

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 20, 2026

Česká armáda má nyní 24 letounů L-159, z toho 16 bojových a osm cvičných strojů. Ministerstvo obrany rozhodlo o modernizaci osmi letadel L-159 za 1,7 miliardy korun, a to postupně od letošního roku do roku 2029.