-0.8 C
Czech
Sobota 3. ledna 2026
Home Blog

Zelenskyj do funkce šéfa prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes do funkce šéfa své kanceláře jmenoval dosavadního ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova. Hlava státu na síti X zdůraznila, že Ukrajina se nyní musí více zaměřit na svou bezpečnost a obranu. Předchozího vlivného vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka vloni Zelenskyj odvolal v souvislosti s vyšetřováním korupce v ukrajinské energetice.

Prezident dnes napsal, že se s Budanovem setkal a nabídl mu funkci šéfa prezidentské kanceláře. „V této době se Ukrajina potřebuje více zaměřit na bezpečnostní otázky, na rozvoj obranných a bezpečnostních sil Ukrajiny, jakož i na diplomatickou cestu jednání, a prezidentská kancelář bude sloužit především k plnění těchto úkolů,“ uvedl ukrajinský prezident. Na Budanovovi ocenil mimo jiné zkušenosti v těchto oblastech.

Zelenskyj uvedl, že novému vedoucímu prezidentské kanceláře uložil, aby ve spolupráci s tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Rustemem Umerovem a dalšími vedoucími pracovníky a institucemi aktualizoval a předložil ke schválení základy strategie obrany a rozvoje státu.

Budanov na platformě Telegram prezidentovu nabídku označil za čest a zodpovědnost. „Musíme i nadále plnit svou roli – bít nepřítele, bránit Ukrajinu a pracovat na dosažení spravedlivého míru,“ uvedl nový šéf prezidentské kanceláře.

Agentura AFP devětatřicetiletého Budanova označila za uzavřeného člověka, který je v ukrajinských médiích někdy označován za „muže bez úsměvu“ nebo „Buddhanov“ pro jeho klidné vystupování. O svém původu nebo osobním životě prozradil jen málo, nicméně je to válečný veterán, kterého mnozí Ukrajinci považují za legendu, dodala AFP.

Budanov vystudoval vojenskou akademii v Oděse a v roce 2014 byl nasazen do boje proti Moskvou podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Ke své vojenské službě uvedl minimum informací, vyjma toho, že byl třikrát zraněn. Po střelném zranění ruky má viditelnou ztuhlost v pravé paži, podotkla AFP. V roce 2019 podle ní v Kyjevě explodovalo jeho auto, přičemž útok byl v té době připisován ruským tajným službám. Ve svých 35 letech se stal jedním z nejmladších ukrajinských generálů.

Do čela HUR se postavil v roce 2020. Připisují se mu některé z nejodvážnějších ukrajinských útoků přímo v Rusku nebo na okupovaném ukrajinském území, včetně výbuchu na Krymském mostě v roce 2022, napsala AFP. Právě díky operacím proti Rusku si podle ní získal popularitu mezi Ukrajinci. Naopak pro Moskvu je jedním z hlavních cílů, píše agentura a dodává, že od začátku invaze Rusko nejméně dvakrát zaútočilo na velitelství vojenské rozvědky v Kyjevě a v květnu 2023 tvrdilo, že Budanova zabilo.

Jmenování vyznamenaného válečného veterána do funkce šéfa prezidentské kanceláře představuje významný posun pro pozici, kterou tradičně zastával civilista zaměřený především na domácí politiku, napsala agentura Reuters. Prezident podle ní zřejmě doufá, že jmenování Budanova pomůže obnovit důvěru v jeho vedení i státní instituce v obtížné době, kdy Rusko postupuje na bojišti a Spojené státy tlačí na Kyjev v úsilí rychle ukončit téměř čtyři roky trvající válku, kterou rozpoutala Moskva.

Předchozí šéf prezidentské kanceláře Jermak ještě v listopadu vedl tým, který jednal se Spojenými státy o plánu Washingtonu na ukončení rusko-ukrajinské války. Mnohými byl považován za druhého nejmocnějšího muže Ukrajiny. Zelenskyj ho odvolal poté, co ukrajinské protikorupční úřady na podzim začaly vyšetřovat možné rozsáhlé úplatkářské schéma v energetickém sektoru. Jermak zatím nebyl z ničeho obviněn.

Budanova v čele HUR nahradí dosavadní šéf vnější rozvědky (SZRU) Oleh Ivaščenko, který podle agentury Unian stál v čele této zpravodajské instituce od března 2024. Ivaščenko má rozsáhlé bojové zkušenosti, přičemž většina jeho služby je spojena s vojenskou rozvědkou HUR, podotkl Unian.

Odkládané rozhovory mohou vztahům škodit

Odkládané rozhovory mohou vztahům škodit
Odkládané rozhovory mohou vztahům škodit

Komunikace drží vztah pohromadě, jenže právě u těch nejdůležitějších témat se mnoho párů zasekne. Peníze, sex, hranice s rodinou, výchova nebo potřeby, které zůstávají nevyslovené, se často odsouvají „na potom“. Jenže potom bývá pozdě, protože místo jasna začne růst domýšlení, napětí a tiché výčitky.

Terapeutka Eliza Davis vysvětluje, že odkládání často vychází ze strachu z konfliktu. „Páry odkládají tyto rozhovory, protože strach z možného konfliktu je děsivější než představa žít s nenaplněnou potřebou nebo bez jasna v daném tématu.“ Marc Zola k tomu dodává, že neshody jsou normální součást vztahu a jde je probírat tak, aby z toho nebyl boj o viníka: „Je možné mluvit o náročných věcech, aniž by se z toho dělali padouši a hrdinové.“

Velké ticho bývá kolem financí. Rozpočty, dluhy, způsob utrácení nebo finanční obavy si partneři často nechávají pro sebe, i když plánují společnou budoucnost. Davis upozorňuje, že tajnosti se rychle překlápějí do nedůvěry a emocionálního odstupu. Zároveň se bez otevřeného rozhovoru snadno rodí soudy a domněnky o hodnotách a záměrech toho druhého.

Další třecí plocha jsou hranice vůči přátelům a rodině. Neohlášené návštěvy, přílišné sdílení s kamarády nebo situace, kdy jeden partner cítí, že stojí až na druhém místě, dokážou vztah nenápadně rozleptat. Zola popisuje, že konflikt často není o konkrétních lidech, ale o pocitu, koho si partner vybírá a komu dává přednost. Jasně domluvené hranice naopak posilují respekt i jistotu.

Odkládané jsou i rozhovory o sexu a intimitě, ať už jde o četnost, nové experimentování v ložnici nebo nespokojenost, kterou je nepříjemné přiznat. Zola říká, že páry se těmto rozhovorům vyhýbají, aby druhého nevystavily odmítnutí nebo tlaku, jenže cena může být vysoká. Podobně překvapivě pozdě přichází debaty o rodičovství, někdy až ve chvíli, kdy už dítě reálně vstupuje do života a rozdílné hodnoty vyplavou na povrch.

Rene Mondy zmiňuje i jednostranné rozhodování, třeba když někdo koupí nemovitost bez domluvy nebo dovolí příbuznému nastěhovat se. U lidí, kteří mají za sebou rozvod a vstupují do nového vztahu, prý často naráží na zvyk fungovat samostatně a neuvědomovat si dopad na partnera. V praxi pak slýchá věty jako: „Cítím se neviditelně,“ nebo „Nic jsem neřekl, protože jsem nechtěl vypadat potřebně.“ Právě strach z toho, že budu působit „moc“, se pojí i s nevyřčenými potřebami, které se časem mění v resentiment.

Pomáhá držet se jednoduchých pravidel. Důležité věci řešte osobně, ne přes telefon nebo zprávy, protože tón a řeč těla často řeknou víc než slova. Zůstaňte u jednoho tématu a nesnažte se v jednom rozhovoru vyčerpat celý seznam křivd. Mluvte za sebe, ne stylem „ty vždycky“, aby druhý neměl pocit útoku. A když na rozhovor není správný čas, dá se ho odložit, jen je fér říct to nahlas a domluvit konkrétní okamžik, kdy se k němu vrátíte.

Saúdská Arábie podnikla údery proti separatistům v jižním Jemenu

Saúdská Arábie, která je spojencem jemenské vlády, dnes provedla údery proti separatistům podporovaným Spojenými arabskými emiráty na jihu Jemenu, uvedl podle agentury AP zástupce separatistů. Podle agentury AFP při útoku zahynulo sedm lidí a několik dalších bylo zraněno. Cílem operace vedené Rijádem je převzít kontrolu nad tábory Jižní přechodné rady (STC) v provincii Hadramaút u hranic se Saúdskou Arábií.

Jemenské vládě se s pomocí Saúdské Arábie podařilo v této provincii již získat jeden z největších a nejvýznamnějších vojenských táborů Chaša. Podle STC následovaly další údery, které zasáhly vojenskou základnu a letiště ve městě Sajún.

Operace v Hadramaútu představuje podle Reuters nejnovější vyostření napjaté situace v Jemenu, kde spolu soupeří Saúdská Arábie a SAE. Ty v zemi podporují protichůdné strany. Obě mocnosti Arabského poloostrova dříve tvořily pilíře v regionální diplomacii a bezpečnosti. Nyní se rozcházejí ve všech zájmech, od ropných kvót až po geopolitický vliv, píše Reuters. SAE dnes v prohlášení uvedly, že chtějí vést dialog směřující ke zmírnění napětí.

Guvernér Hadramaútu podporovaný Saúdskou Arábií dříve dnes uvedl, že bude zahájena „mírová“ operace s cílem dobýt zpět vojenské pozice, kterých se zmocnila STC. „Tato operace není vyhlášením války a nemá za cíl eskalaci,“ uvedl Sálim Chanbaší. „Jde o zodpovědný preventivní krok, který má za cíl odstranit zbraně a zabránit chaosu a tomu, aby byly základny využívány k podrývání bezpečnosti v Hadramaútu,“ uvedl.

Podle vysokého představitele STC Amra Bajda operace mírová nebyla, píše Reuters. „Saúdská Arábie vědomě uvedla mezinárodní společenství v omyl, když oznámila mírovou operaci, kterou nikdy neměla v úmyslu udržet v míru. Dokazuje to skutečnost, že o několik minut později provedla sedm náletů,“ napsal Bajd na síti X.

Separatisté z STC podporovaní SAE dobyli v prosinci rozsáhlé části Jemenu, které ovládala mezinárodně uznávaná vláda. Ta v úterý kvůli postupu separatistů na 90 dnů vyhlásila výjimečný stav a na 72 hodin uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice.

Saúdská Arábie minulý týden separatisty vyzvala, aby se stáhli z východních provincií Hadramaút a Mahra, které v prosinci ovládli. STC se zbraní a základen vzdát odmítá.

Bývalý guvernér Hadramaútu a zástupce STC Ahmad bin Braik v prohlášení uvedl, že se Saúdskou Arábií podporované síly přiblížily k táborům, ale separatisté se odmítli stáhnout, což vedlo ke vzdušným úderům.

Saúdskoarabský velvyslanec v Jemenu Muhammad Džábir uvedl, že STC zabránila delegaci saúdskoarabských vyjednavačů přistát v Adenu, ačkoliv jednání bylo domluveno s některými členy STC.

V Jemenu od roku 2014 trvá občanská válka. Separatisté z Jižní přechodné rady v ní po boku vládních sil bojují proti povstaleckým Húsíjům, zároveň ale usilují o nezávislost jižního Jemenu a ovládají většinu území více než čtyřicetimilionové země, především oblasti na jejím jihu a východě. Jižní Jemen byl samostatnou zemí v letech 1967 až 1990.

Ve Futuru v Hradci Králové útočil muž sečným nástrojem

V obchodním centru Futurum v Hradci Králové došlo v pátek odpoledne ke konfliktu, při němž muž zaútočil sečným nástrojem a zranil dvě osoby. Policie centrum uzavřela a evakuovala, na místě zasahovaly složky IZS. Útočníka později zadrželi v areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Policie přijala po 17. hodině několik oznámení o muži s chladnou zbraní v obchodním centru. Zásah probíhal přímo ve Futuru, kam dorazila i zásahová jednotka, a policisté návštěvníky vyváděli ven.

Mluvčí policie Andrea Muzikantová uvedla: „Po sedmnácté hodině jsme přijali několik oznámení o muži s chladnou zbraní v obchodním centru Futurum. Ukázalo se, že napadl dvě osoby. Později byl vypátrán a zadržen v areálu nemocnice.“ Zadržení se odehrálo ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kam policisty navedla jedna z napadených osob.

Zraněný muž utrpěl vážná bodná poranění, žena vyvázla s lehčím zraněním. Záchranáři upřesnili, že muž měl poranění trupu a horní končetiny a žena lehké řezné poranění ucha. Oba po ošetření převezli do nemocnice v Hradci Králové, na místě zasahovalo devět výjezdových týmů.

Hasiči vyslali k obchodnímu centru šest jednotek a evakuovaným lidem poskytli zázemí ve dvou autobusech a ve vozidlech. Policisté před budovou pomocí megafonu koordinovali evakuaci a informovali návštěvníky, jak postupovat.

Incident se podle dostupných informací odehrál ve druhém poschodí v nehtovém studiu. Svědkyně Adéla pro Novinky.cz popsala: „Nebyl to kuchyňský nůž, spíš takový sekáček. Ten muž byl ode mne asi osm metrů.“ Dodala také: „Naštěstí nás obsluha pustila dovnitř a my se mohli schovat u nouzového východu.“

V obchodním centru byl v době zásahu i europoslanec Tomáš Zdechovský. ČTK řekl: „Slyšel jsem řev, viděl jsem, jak k Futuru přijíždějí auta policistů. Lidé byli v šoku, slyšel jsem, jak lidé říkají: Oháněl se tam blázen s mačetou.“ Policie zároveň uvedla, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí, a prověřovala i zprávy o údajném útoku v jiném obchodním centru.

Zemětřesení na jihu Mexika vyhnalo lidi do ulic

Silné zemětřesení v pátek zasáhlo jih Mexika a v řadě měst vyhnalo lidi po novoročních svátcích do ulic.

Otřesy přišly z oblasti u tichomořského pobřeží ve státě Guerrero. Podle americké geologické služby měly magnitudu 6,5 a ohnisko leželo v hloubce zhruba 35 kilometrů, německé centrum GFZ uvedlo magnitudu 6,3.

V Guerreru se bezprostředně po otřesech neobjevily zprávy o zraněních nebo vážných škodách. Stejnou informaci potvrdila prezidentka Claudia Sheinbaum i guvernérka státu.

Sheinbaum zrovna mluvila na své ranní tiskové konferenci v Mexico City, když se rozezněly varovné sirény. Krátce nato se s novináři v klidu evakuovala a po chvíli se ke konferenci vrátila.

V hlavním městě lidé vybíhali z domů a ulicemi se nesl štěkot nervózních psů. Podle prezidentky se v Mexico City žádné škody nehlásily.

Guerrero zahrnuje i Acapulco a další letoviska, která o svátcích táhnou turisty. Acapulco se přitom stále vzpamatovává z ničivého hurikánu páté kategorie, který oblast zasáhl v roce 2023.

Italské těstoviny Trumpovým drakonickým clům nakonec uniknou

Italské těstoviny se nakonec vyhnou extrémně vysokým americkým clům, kterými administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozila třinácti italským výrobcům. Informuje o tom BBC, CBS News a další servery.

Původní návrh mohl vést k tomu, že by dovozci ve Spojených státech zaplatili na daních více, než kolik samotné těstoviny stojí, což by se nevyhnutelně promítlo do cen pro spotřebitele.

Italské ministerstvo zahraničí nyní však oznámilo, že Spojené státy od svého původního plánu ustoupily a navrhovaná cla byla „drasticky snížena“. Americké ministerstvo obchodu uvedlo, že dotčené firmy mezitím odstranily řadu výhrad, které vůči nim Washington měl.

USA původně obvinily italské výrobce z takzvaného dumpingu – tedy z prodeje těstovin na americkém trhu za „nižší než běžnou hodnotu“, což podle nich poškozovalo místní producenty. Ministerstvo obchodu proto plánovalo uvalit antidumpingové clo ve výši až 91,74 procenta na dovoz těstovin od třinácti firem.

V kombinaci se základním clem ve výši 15 procent, které se nyní vztahuje na většinu zboží dováženého do USA z Evropské unie, by celková daňová zátěž přesáhla 100 procent hodnoty výrobku. To vyvolalo obavy z prudkého růstu cen, přestože produkty těchto třinácti firem tvoří pouze menší část celkového dovozu italských těstovin do USA.

Úspěch i pro premiérku Meloni

Italská diplomacie nyní hovoří o úspěchu. Podle jejího prohlášení jde o „uznání konstruktivní spolupráce italských společností ze strany amerických úřadů“. Nejvýraznější úleva se týká značky La Molisana, u níž bylo clo sníženo na pouhých 2,26 procent. Ostatní výrobci budou čelit sazbám do maximální výše 13,98 procenta.

Americké ministerstvo obchodu ve vyjádření, které poskytlo stanici CBS News, uvedlo: „Naše předběžná analýza naznačuje, že italští výrobci těstovin reagovali na mnoho obav ministerstva obchodu vyjádřených v předběžném rozhodnutí.“ Zároveň dodalo, že bude „i nadále spolupracovat se zainteresovanými stranami, aby před vydáním konečného rozhodnutí zohlednilo všechny informace“.

Záležitost měla i politický rozměr. Případná obchodní eskalace by byla komplikací pro italskou premiérku Giorgiu Meloni, která se mezi evropskými lídry může chlubit vřelým vztahem s prezidentem Trumpem.

Prezident Spojených států po svém návratu do Bílého domu loni zavedl rozsáhlý program cel s cílem chránit americký průmysl a reagovat na obchodní praktiky, které považuje za škodlivé. Ekonomové však dlouhodobě varují, že tato opatření často vedou ke zvýšení nákladů pro spotřebitele a zhoršení životní situace.

V posledních měsících prezident některá cla zmírnil. Patří mezi ně například odklad zvýšení daně z dovozu nábytku o 12 měsíců nebo výjimky pro vybrané klíčové potraviny, jako jsou káva, banány či hovězí maso.

Stranger Things se loučí. Poslední velká bitva přináší maximum emocí

Poslední epizoda Stranger Things nabídla finále, které mělo všechno. Napětí, obří monstrum i dlouhý epilog, který dává prostor rozloučení. Tvůrci nabídli konec bez velkého masakru, zato s pořádnou dávkou emocí.

Stranger Things uzavírá pátou a poslední řadu epizodou dlouhou přes dvě hodiny. A i když se ve vzduchu drží pocit definitivního konce, tvůrci si dali záležet, aby šlo hlavně o emoce a návrat k tomu, co seriál vystavělo.

Závěr přichází ve chvíli, kdy se do hry vrací všichni přeživší hrdinové a Hawkins znovu čelí Vecnovi. Poslední díl nese název The Rightside Up a z finálové bitvy dělá jednu z největších akcí celé série.

Velká bitva, obří Mind Flayer a týmová práce

Finále přináší střet s Vecnou, který vyústí až do momentu, kdy se Mind Flayer ukáže v plné síle jako obří pavoučí monstrum. Tvůrci vrací do hry i motivy z dřívějších řad a do popředí staví pouto mezi postavami. Bez vzájemné podpory a spolupráce by proti takové síle neměly šanci.

Tvůrci seriálu, bratři Matt a Ross Duffer, tentokrát nesází na šok v podobě toho, kdo se finále nedožije. Závěr dává větší prostor emocím, vztahům a uzavření příběhů. A připomíná, že Stranger Things vždy pohánělo hlavně přátelství a společné vzpomínky, ne jen temnota a hororové efekty.

A právě proto si i finále schovává dlouhou dojezdovou část. Nejde jen o boj. Divák dostane i čas vidět, co bude dál. Mezi největší momenty patří Hopperův romantický posun s Joyce a také maturita, která posune hrdiny do další životní etapy.

Rozloučení se sklepem a konec dětství

Nejsilnější symbol finále přichází v úplně poslední scéně, kdy se parta vrátí do sklepa Wheelerových a dohraje poslední Dungeons and Dragons kampaň. „Tohle je o téhle skupině postav, která se loučí se svým dětstvím,“ řekl Ross Duffer.

Tvůrci od začátku chtěli uzavřít kruh. Stejně jako první díl začal ve sklepě, i konec se odehraje tam. Ross Duffer to popsal slovy: „Je to jejich poslední moment dětství. Mike zavřením těch dveří říká dětství sbohem a posouvá se dál.“

Finále navíc zůstává otevřené. Tvůrci nechtěli servírovat jednoduchou odpověď, a právě proto se závěr opírá o víru postav, ne o přímé potvrzení. „Přišlo nám krásné, když postavy dál věří v šťastnější konec, i když nedostanou jasnou odpověď, jestli je to pravda,“ uvedl Ross Duffer.

Na závěr Matt Duffer k natáčení řekl: „Když odkládají knihy a odcházejí, to nejsou herci v roli. To je loučení se seriálem.“ Tohle přesně vysvětluje, proč ten epilog působí sice dlouze, ale zároveň neskutečně silně.

Will Smith čelí skandálu. Bývalý člen jeho turné na něj podal žalobu

Will Smith má na krku nepříjemnou kauzu. Houslista Brian King Joseph, který s ním měl vystupovat na turné, podal žalobu kvůli údajnému sexuálnímu obtěžování, odvetě a neoprávněnému vyhazovu. Smithova strana všechno popírá.

Will Smith se znovu ocitl v centru pozornosti, ale tentokrát ne kvůli premiéře nebo nové desce. Do médií se dostala žaloba, kterou na něj podal profesionální houslista Brian King Joseph. Případ se řeší u soudu v Los Angeles.

Joseph tvrdí, že se se Smithem pracovně sblížil během období kolem prosince 2024. Smith ho měl nejdřív přizvat k vystoupení a později mu nabídnout, aby se přidal k turné Based on a True Story: 2025. Součástí spolupráce měla být i možnost podílet se na několika skladbách připravovaného alba.

Co Joseph tvrdí o průběhu spolupráce

Podle žaloby se jejich kontakt postupně stal osobnější a Joseph má za to, že Smith vůči němu používal manipulativní přístup. V dokumentech se popisuje, že Smith mu měl dávat najevo, že mezi nimi existuje mimořádné spojení. Joseph to zpětně interpretuje jako situaci, kdy se posouvaly hranice a on se dostával pod tlak.

Podle žaloby situace vyvrcholila v březnu 2025 v Las Vegas, kde Joseph během turné bydlel v hotelu. Tvrdí, že po návratu do pokoje zjistil, že u něj nejspíš někdo byl, i když nebyly patrné stopy násilného vniknutí. V pokoji měl najít vzkaz adresovaný jemu, cizí předměty a mimo jiné i lahvičku s medikamenty proti HIV se jménem jiné osoby.

Joseph uvádí, že se začal bát návratu neznámého člověka a možné sexuální agrese. Proto incident nahlásil hotelové ostraze, pořídil dokumentaci, požádal o změnu pokoje a kontaktoval i neurgentní policejní linku. Zároveň informoval Smithův tým.

Vyhazov, žaloba a Smithova reakce

Podle žaloby se ale situace obrátila proti němu. Joseph tvrdí, že ho lidé z managementu zpochybňovali, zahanbili a krátce nato s ním ukončili spolupráci. Na jeho místo měl nastoupit jiný houslista. Joseph v žalobě zmiňuje psychické dopady, včetně PTSD, a také ekonomickou a reputační újmu.

Smithův právník Allen B. Grodsky obvinění odmítá. V prohlášení je označil za „nepravdivá, nepodložená a bezohledná“ a uvedl, že Smith je kategoricky popírá. Smithova strana zároveň avizuje, že využije dostupné právní kroky k obraně a očištění jména.

Celý případ zatím stojí na tvrzeních uvedených v žalobě a na reakci Smithova právního týmu. Další vývoj bude záležet na tom, jak soud naloží s detaily z turné i s tím, co se podle Josephovy verze stalo v hotelu v Las Vegas.

Hypotéky v roce 2026 čeká refixační vlna a splátky mohou skokově vyrůst

Hypotéka
Hypotéka Foto: Pexels

Základní úroková sazba ČNB se od května drží na 3,5 procenta a prosincové jednání na tom nic nezměnilo. Hypotéky tak zatím výrazně nezlevňují ani nezdražují, jenže pro část domácností to v roce 2026 nebude žádná úleva. Do hry totiž vstoupí refixace a pro mnoho lidí skončí období sazeb kolem dvou až tří procent, na které si zvykli během pandemie.

Stabilita sazeb nevychází z klidu v ekonomice, ale z nejistoty, kam se posune inflace. Tlak na růst cen může přinést rychlejší růst mezd i vyšší výdaje veřejného sektoru, opačně může působit levnější energie a silná koruna. Bankovní rada tak zatím nemá důvod s úroky hýbat, dokud nebude jasnější, která strana převáží.

Hypotéky a sazby míří do stagnace

Průměrné hypoteční sazby se letos pohybovaly zhruba mezi 4,5 a 5 procenty a znamenaly nejnižší úroveň za poslední tři roky. Zlevňování ale zpomalilo a podle části analytiků se může prakticky zastavit. „S velkou pravděpodobností se v průměru pod čtyři procenta nedostaneme ani v příštím roce,“ uvedla pro web EnergoZrouti.cz Lucie Drásalová.

Banky už navíc nemají takovou motivaci snižovat sazby jen kvůli konkurenci, protože se jim „levné“ hypotéky přestávají vyplácet a poptávka zůstává silná. Přetahování o klienty tak slábne a některé banky se naopak nebojí úroky mírně zvedat. V praxi to posiluje dojem, že současné podmínky mohou patřit k nejvýhodnějším, jaké budou v dohledné době k dispozici.

Na rozhodování o koupi nemovitosti zároveň dopadá i vývoj cen bytů a domů. „Inflace bude nemovitosti dál prodražovat a je lepší je teď koupit za aktuální cenu úvěru, než v budoucnu s možná o něco levnější hypotékou, ale za citelně vyšší pořizovací cenu,“ domnívá se Miroslav Majer z Hyponamíru.cz.

Největší zlom ale čeká lidi, kterým v roce 2026 skončí fixace. Polovina klientů s hypotékou má podle průzkumu České bankovní asociace v příštím roce řešit nové fixační období, často jde o úvěry sjednané během covidu s pětiletou fixací a sazbami kolem 2 až 3 procent. Právě těmto domácnostem mohou splátky citelně narůst, protože na podobně nízké úroky už banky navázat nedokážou.

Vedle toho existuje i skupina, která může na refixaci naopak něco získat. Lidé, kteří brali hypotéky v roce 2023 a fixovali je na tři roky, naráželi tehdy na sazby přes 5 procent, místy až k šesti. Pokud se nabídky udrží pod pěti procenty, mohou si při vyjednávání nových podmínek polepšit alespoň o část rozdílu, i když půjde spíš o dílčí úlevu než o návrat k „pandemickým“ sazbám.

Ukrajinské úřady informují o raněných po ruských nočních náletech

Ukrajinské úřady informují o raněných po ruských nočních náletech
Zdroj: Reuters Credit: REUTERS/Stringer

Ruské útoky si během noci vyžádaly dva zraněné v Záporožské a dva zraněné v Dněpropetrovské oblasti, v Chersonské oblasti ruský dron zranil řidiče sanitky jedoucí pro dva zraněné po předchozím útoku, uvedly úřady v těchto regionech na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské úřady naopak tvrdí, že počet obětí ukrajinského útoku na ves Chorly v okupované části Chersonské oblasti stoupl z 24 na 27; Kyjev popírá, že by zaútočil na civilní cíl, a ruská tvrzení odmítá jako dezinformaci. Ukrajinské drony podle médií během noci opět zaútočily na rafinerii v Novokujbyševsku v ruské Samarské oblasti.

Rusko během uplynulého dne podniklo celkem 737 útoků na 27 obcí v Záporožské oblasti, uvedl na sociální síti náčelník oblastní správy Ivan Fedorov, podle kterého si tyto útoky vyžádaly dva zraněné. Za jeden z největších označil Fedorov noční útok dronů na město Záporoží, kde jsou po náletu desítky poškozených budov, ale díky sestřelení části dronů se podařilo zabránit dalším obětem a raněným.

Dva lidi zranily ruské drony v Dněpropetrovské oblasti, oznámil dnes ráno náčelník oblastní správy Vladyslav Hajvanenko.

V Chersonu výbuch nálože shozené z ruského dronu zranil sedmdesátiletého řidiče sanitky jedoucí k raněným, uvedly městské úřady. Ty dříve informovaly, že ruské drony zranily dva civilisty, muže ve věku 52 let a čtyřicetiletou ženu.

Rusové během noci zasáhli také nemocnici ve městě Semenivka v Černihivské oblasti na severu země, uvedly tamní úřady. Později upřesnily, že ruské drony ve městě zasáhly výškovou budovu a nemocnici, kde vyhořely technické místnosti a garáže a byla zničena tři servisní vozidla zdravotnického zařízení a poškozena stravovací jednotka.

Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 116 dronů, z nichž se 86 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy 27 dronů na 23 místech.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 64 ukrajinských dronů během noci, včetně 20 dronů nad Samarskou oblastí. O celkovém počtu útočících bezpilotních letadel ani o případných škodách se nezmínilo.

Terčem se v Samarské oblasti stala rafinerie ve městě Novokujbyševsk, jehož obyvatelé slyšeli více než desítku výbuchů, napsala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na informace a záběry ze sociálních sítí. Připomněla, že o noc dříve drony zasáhly Ilskou rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska.

Ruské armádě se za celý uplynulý rok podařilo okupovat 4336 čtverečních kilometrů ukrajinského území, což představuje přibližně 0,72 procenta celkové rozlohy země, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na analytiky projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Analytici současně připustili, že uplynulý rok byl pro ukrajinskou armádu těžký. Ruské ozbrojené síly od rozpoutání války v únoru 2022 ztratily více než 1,2 milionu vojáků, odhadl ukrajinský generální štáb.

Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.