Irskou prezidentkou byla drtivou většinou zvolena Catherine Connolly, dlouholetá krajně levicová politička, která kandidovala jako nezávislá. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.  

Její zvolení představuje políček pro nedávno znovuzvolenou středopravicovou koalici, píší média. Connolly (68) si na svou stranu získala především mladší voliče a dostala 63,4 procenta hlasů. Druhá kandidátka, bývalá ministryně spravedlnosti Heather Humpreys, získala 29,5 procenta hlasů. Ženu si Irové za prezidentku zvolili už potřetí.

Congratulations to Catherine Connolly, the next President of Ireland.

Catherine will be a voice for peace, social justice and a united Ireland.

This is a landslide victory for humanity and for hope! pic.twitter.com/ljS97t7tFg

— Jeremy Corbyn (@jeremycorbyn) October 25, 2025

Connolly je dlouhodobou kritičkou EU v převážně proevropském Irsku, podpořila ji levicová opozice. Ze začátku kampaně byla spíš outsiderem, ale v jejím průběhu začala nabírat na síle. 

„Budu prezidentkou, která naslouchá, přemýšlí a mluví, když je to nutné. Společně můžeme vytvořit novou republiku, která si bude cenit každého jednoho člověka,“ řekla Connolly při projevu v Dublin Castle.

Funkce irského prezidenta je sice převážně ceremoniálně reprezentativní, s pravomocemi například posuzovat ústavnost zákonů, kterých však hlava státu využívá jen výjimečně. Prezident však často vystupuje na mezinárodní scéně a přijímá zahraniční státníky.

Mnohé z jejích názorů — od kritiky plánů EU na zvýšení vojenských výdajů až po zpochybňování důvěryhodnosti USA, Velké Británie a Francie v souvislosti s válkou v Gaze — jsou výrazně levicovější než stanoviska většiny stran v irském parlamentu. A to včetně levice, která podpořila její kandidaturu. V názorech se bude Connolly zřejmě rozcházet i se současným prezidentem Michaelem D. Higginsem.

Jasně propalestinská politička

Před vstupem do politiky pracovala jako klinická psycholožka a advokátka. V parlamentu patří mezi nejviditelnější propalestinské hlasy. Podporu Palestině sdílí jak vláda, tak většina voličů. Irsko je vnímáno jako nejvíce propalestinská země v Evropě a sama Connolly během kampaně pronesla kontroverzní výroky, kterými nepřímo podpořila Hamás.

Ačkoli Connollyová v roce 2016 vstoupila do veřejného života jako místopředsedkyně irské dolní komory, její vítězství je široce vnímáno jako pokračování trendu volit nezávislé kandidáty.

Connolly také těžila z neúspěchů obou vládních stran. Heather Humpreys z vládní strany Fine Gael nebyla první volbou, do kampaně nastoupila až když původní nominantka Mairead McGuinness z klání odstoupila. Kandidát republikánů, bývalý trenér gaelského fotbalu Jim Gavin, svou kandidaturu stáhl kvůli finančnímu skandálu.

Vzchopí se irská levice?

Výsledek voleb posílil naděje dosud roztříštěné levicové opozice v čele se Sinn Féin, že by mohla vytvořit blok schopný ukončit téměř století trvající nadvládu svých středopravicových rivalů.

Politologové však varují, že skutečná soudržnost takového levicového bloku bude složitější a může se začít drolit před parlamentními volbami plánovanými na rok 2030. Průzkum agentury Ireland Thinks provedený v den voleb ukázal, že jen 51 procent voličů Connolly by hlasovalo pro levicovou alianci.

Předsedkyně Labouristické strany, Ivana Bacik, v sobotu uvedla, že středolevicová strana by měla obtíže s koalicí vedenou Sinn Féin.

Zajímavostí je, že rekordních 13 procent voličů zneplatnilo své hlasy. Důvodem byla částečně plánovaná protestní akce příznivců konzervativního aktivisty, který nezískal potřebnou podporu od zvolených zástupců, aby mohl kandidovat.

Premiér Micheál Martin uvedl, že vláda je „otevřená reformě nominačního procesu.“

Hurikán Melissa v Karibiku zesílil na čtvrtou kategorii s větrem o rychlosti až 225 kilometrů za hodinu a během dnešního dne by mohl dosáhnout nejvyšší páté kategorie, informovalo dnes americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Na cestě k Jamajce, na jejíž jižní pobřeží by měl udeřit v úterý ráno tamního času, má dnes do oblasti severního Karibiku, včetně Jamajky a Haiti, přinést přívalové deště. Regionu podle NHC hrozí katastrofální bleskové povodně.

Ničivá vzdušná masa se dnes dopoledne SEČ nacházela asi 195 kilometrů jihovýchodně od jamajské metropole Kingston a 450 kilometrů jihozápadně od Guantánama na Kubě. Posouvala se tempem osmi kilometrů za hodinu směrem k západu.

10/26 5am EDT: #Melissa is now a Category 4 Hurricane with 140 mph winds. Parts of #Jamaica may already be experiencing tropical storm force winds & heavy rains- conditions will get much worse there through Monday and Tuesday. For southern portions of Hispaniola, additional… pic.twitter.com/xqcbTuSD1N

— National Hurricane Center (@NHC_Atlantic) October 26, 2025

„Život ohrožující a katastrofální bleskové povodně a sesuvy půdy se očekávají v oblastech jižní části ostrova Hispaniola a na Jamajce až do poloviny příštího týdne,“ uvedlo NHC.

Jamajka od sobotního večera preventivně zrušila lety z mezinárodního letiště v Kingstonu. „Vyzývám Jamajčany, aby vzali tuto meteorologickou hrozbu vážně. Udělejte vše potřebné, abyste se ochránili,“ uvedl podle agentury AP jamajský premiér Andrew Holness. Na ostrově, kde úřady přichystaly 650 nouzových útulků, by mohlo při přívalových deštích napršet až 760 milimetrů srážek, v některých částech Karibiku dokonce 1010 milimetrů.

Živel již na Haiti zabil tři lidi a jednoho člověka v Dominikánské republice. Nepřímo pociťují vliv Melissy v podobě mimořádně silných dešťů a lokálních záplav obyvatelé Kuby či středoamerických zemí jako Nikaragua či Kostarika.

Na Kubě preventivně zrušili vlakové spoje na východ ostrova, kde má mít hurikán největší dopad. Na pobřeží ostrova by měl podle NHC udeřit v úterý, a to v druhé polovině dne. Americká armáda v sobotu kvůli blížícímu se hurikánu zahájila evakuaci stovek amerických občanů z námořní základny v kubánském zálivu Guantánamo, napsal deník The New York Times. Podle listu tam je na 4000 Američanů, přibližně čtvrtina z nich jsou námořníci a vojáci ve službě.

Slovenský premiér Robert Fico oznámil, že Slovensko se nebude podílet na programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenské pomoci Ukrajině. Země podle něj nechce přispívat na výdaje, které souvisejí s pokračující válkou.

Na summitu EU se tento týden diskutovalo o možnosti využít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny. Rozhodnutí však bylo odloženo do prosince, mimo jiné kvůli obavám Belgie z právních rizik. Většina těchto aktiv je totiž uložená právě na jejím území.

„Nezúčastníme se žádného schématu, které by vedlo k tomu, že budeme financovat vojenské potřeby Ukrajiny,“ uvedl Fico. Připomněl, že jeho vláda po nástupu do úřadu zastavila dodávky zbraní z vlastních zásob a zůstává ochotná je pouze prodávat.

Podle Fica EU zvažuje, že by členské státy poskytly Ukrajině záruky nebo přímé příspěvky na půjčku v celkové výši 140 miliard eur. Slovensko by v takovém případě muselo přispět zhruba 1,4 miliardy eur. „Ukrajina tyto peníze nikdy nevrátí,“ dodal premiér.

Evropská komise představila plán, který by umožnil využít část zmrazených ruských aktiv jako záruku pro půjčku. Celkový objem se odhaduje na 185 miliard eur, z toho 140 miliard by směřovalo přímo na financování úvěru.

Fico dlouhodobě kritizuje postoj Bruselu k válce a prosazuje zdrženlivější přístup. Bratislava podle něj chce zachovat obchodní vztahy, nikoli platit za konflikt, který považuje za politické selhání evropských lídrů.

Francouzská policie v sobotu večer zatkla dva muže, které podezírá, že se před týdnem podíleli na loupeži vzácných šperků z pařížského Louvru, píší dnes francouzská média. Podle deníku Le Figaro ale klenoty zatím policie nenašla. Zatčení podezřelých později potvrdila i pařížská prokurátorka Laure Beccuau, která ale neuvedla jejich počet.

Prokurátorka také podle agentury AP vyjádřila lítost nad únikem informací o zatčení podezřelých. Podle ní by to mohlo ohrozit práci více než 100 vyšetřovatelů, kteří se už týden snaží dopadnout všechny pachatele a najít i ukradené šperky.

Two men arrested over $100M Louvre Museum jewel heist — as one suspect was busted at airport trying to flee country: report https://t.co/hhScZVxzAK pic.twitter.com/3TODtTMckc

— New York Post (@nypost) October 26, 2025

Francouzská média dnes napsala, že dva podezřelí jsou nyní ve vazbě a policie je vyslýchá. Jeden z nich byl zatčen pozdě večer na letišti Charlese de Gaulla, když se podle některých francouzských médií chystal odletěl do Alžírska. Druhého policie dopadla v metropolitní oblasti Paříže, podle deníku Le Figaro v Seine-Saint-Denis.

Skupina zlodějů minulou neděli převlečená za dělníky pronikla dopoledne do muzea Louvre přes balkon pomocí výsuvného žebříku a ukradla šperky, jejichž hodnota je odhadována od 88 po až více než 100 milionů eur (přes 2,4 miliardy Kč).

Vloupání trvalo pouhých sedm až osm minut a provedla je čtyřčlenná skupina, napsala dnes AFP. Zloději podle ní odjeli na dvou skútrech.

Loupež vyvolala světovou pozornost a ve Francii také politickou a mediální bouři ohledně ochrany uměleckých děl. I francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k rychlému zavedení nových bezpečnostních opatření v tomto národním muzeu umění a jednom z nejslavnějších na světě.

V pátek francouzská média informovala, že z Louvru bylo několik cenností kvůli bezpečnosti přemístěno do trezoru francouzské centrální banky, který se nachází v hloubce 26 metrů pod zemí a v němž je uloženo také přibližně 90 procent zlatých rezerv Francie.

Donald Trump o víkendu v Kuala Lumpuru představil mírovou dohodu mezi Thajskem a Kambodžou, která má ukončit dlouholetý pohraniční spor. Ceremoniál se konal během summitu ASEAN a americký prezident jej označil za „významný den pro jihovýchodní Asii“.

Dohoda počítá se stažením těžkých zbraní z pohraničních oblastí, společným odminováním a zřízením smíšeného týmu, který má dohlížet na situaci a řešit podvody související s pohraničními centry. Thajsko navíc propustí 18 zadržených kambodžských vojáků.

Kambodžský premiér Hun Manet Trumpovi poděkoval za „rozhodné vedení“ a potvrdil, že jeho země amerického prezidenta nominuje na Nobelovu cenu míru. Thajský předseda vlády Anutin Čarnvírakul byl zdrženlivější a zdůraznil, že dohoda vznikla hlavně na základě bilaterálních rozhovorů.

Thajský ministr zahraničí Sihasak Phuangketkeow odmítl pojem „mírová dohoda“ a označil dokument spíše za „cestu k míru“. Podle diplomatů jsou zásadní spory o hranice stále nevyřešené a napětí se může kdykoli vrátit.

Trump prezentoval dohodu jako osobní diplomatický úspěch a prohlásil, že „dělat mír“ je jeho koníček. Zároveň naznačil, že obchodní tlak je klíčem k ukončení konfliktů, připomněl, že právě hrozby omezit obchod urychlily červencové příměří mezi oběma zeměmi.

Bývalý prezident také podepsal nové obchodní dohody s Thajskem a Kambodžou a pokračuje v asijském turné, které zahrnuje jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a japonskou premiérkou Sanae Takaichiovou.

Východní Timor se stal jedenáctým členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Pro nejmladší asijský stát to znamená vstup do regionálního klubu s trhem o 680 milionech lidí a šanci nastartovat slabou ekonomiku. Informovaly o tom agentury Reuters a AP News.

Na slavnostním ceremoniálu v Kuala Lumpur přibyla mezi vlajkami členských států i timorská trikolora. Premiér Xanana Gusmão prohlásil: „Dnes se píše historie.“ Dodal, že členství je „splněný sen“ a potvrzení cesty země, která si prošla okupací, chudobou i obnovou demokracie. Lídr nejmladšího národa regionu mluvil o „novém začátku“ s „obrovskými příležitostmi“ pro obchod, investice, vzdělávání i digitální ekonomiku.

Asia’s youngest nation #EastTimor on Sunday became the 11th member of the Southeast Asian bloc #ASEAN, fulfilling a vision set out by its current president nearly a half-century ago while under Portuguese rule. https://t.co/XkY9lPxqpR pic.twitter.com/Vzs4OoxHuB

— Arab News (@arabnews) October 26, 2025

Co členství pro Východní Timor znamená

Členství otevírá dveře k dohodám volného obchodu a k investicím v rámci hospodářského společenství ASEAN. Malý stát s HDP kolem dvou miliard dolarů tak získává přístup na trh, jehož souhrnná ekonomika dosahuje zhruba 3,8 bilionu dolarů. Předsedající Malajsie mluví o „dovršení rodiny ASEAN“ a o společném osudu regionu. Analytici připomínají, že rozšíření ukazuje inkluzivitu a odolnost bloku v době geopolitických otřesů.

Vláda v Dílí zároveň řeší tvrdou realitu doma. Nezaměstnanost zůstává vysoká, mnoho domácností žije pod hranicí chudoby a země má mimořádně mladou populaci. Prioritou proto jsou pracovní místa pro mládež. Příjmy státu dosud stojí hlavně na ropě a plynu. Ropná ložiska však slábnou, takže kabinet tlačí na diverzifikaci.

Cesta do ASEAN a geopolitika

Cesta k plnému členství trvala Východnímu Timoru více než deset let. Země požádala o vstup v roce 2011 a v roce 2022 získala status pozorovatele. Nyní završila proces první expanze ASEANu od konce devadesátých let. Prezident José Ramos-Horta připomíná, že myšlenku přinesl už v sedmdesátých letech. Důraz klade na stabilitu a na to, aby jeho země „nebyla zátěží“ pro blok.

Historie Východního Timoru formovala dnešek. Po odchodu Portugalska v roce 1975 následovala indonéská invaze a dlouhá okupace. Nezávislost země byla obnovena v roce 2002 po referendu pod dohledem OSN. Od té doby Východní Timor buduje instituce, zajišťuje základní služby a snaží se přitáhnout kapitál mimo ropný sektor.

Rozšíření ASEANu odstartovalo summit v Kuala Lumpur. Lídři regionu jednají s hlavními partnery z Číny, Japonska, Indie, Austrálie, Ruska, Jižní Koreje i Spojených států. Do Malajsie přicestoval i americký prezident Donald Trump, který jedná o obchodních dohodách a podpoře příměří mezi Thajskem a Kambodžou.

Premiér Gusmão navazuje na linii, kterou vytyčil Ramos-Horta: aktivní ASEAN, méně protekcionismu a víc dialogu. „Toto není konec cesty,“ řekl předseda vlády. „Je to začátek nové kapitoly.“

Bývalá viceprezidentka USA Kamala Harris v rozhovoru naznačila, že by se mohla znovu ucházet o prezidentský úřad. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.

„Je to možné,“ odpověděla na otázku, jestli bude znovu kandidovat na prezidentku, v rozhovoru pro BBC. Řekla také, že je pravděpodobné, že v budoucnu bude v Bílém domě sedět žena. „Moje praneteře se prezidentky USA určitě dočkají,” řekla. Další prezidentské volby v USA se budou konat v roce 2028.

Kamala Harris tells the BBC that she may “possibly” run for president again:

“I am not done. I have lived my entire career a life of service and it’s in my bones. There are many ways to serve. I have not decided yet what I will do in the future beyond what I am doing right now.” pic.twitter.com/96QUWYYQkj

— Pop Crave (@PopCrave) October 25, 2025

V posledních volbách Kamalu Harris porazil republikánský kandidát Donald Trump. Bývalá viceprezidentka, která do kampaně naskočila poté, co exprezident Joe Biden stáhl kandidaturu kvůli zdravotním problémům, odmítá, že by v rámci Demokratické strany byla outsiderkou. „Ještě jsem neskončila,“ řekla doslova a oznámila, že v politice stále vidí svou budoucnost.

Současného prezidenta ostře kritizovala. Označila jej za „tyrana“ a řekla, že její varování z předvolební kampaně, že Trump nastolí v USA diktátorský, fašistický režim, se ukázala jako oprávněná. 

K průzkumům veřejného mínění, které ji staví níže než některé další kandidáty, uvedla: „Kdybych poslouchala průzkumy, nekandidovala bych ani na viceprezidentku, ani na prezidentku. A rozhodně bych tu teď neseděla.“ 

Absurdní lži, smetl její slova Bílý dům

Demokratická strana teď řeší, proč Trump tak přesvědčivě vyhrál – kritika směřuje především k Bidenovi za to, že neodstoupil z kampaně už dříve. Zároveň se objevují pochybnosti, zda Harris vedla efektivní kampaň. Zejména co se týče ekonomických témat. 

Harris kritizovala i podnikatelské elity v USA. Mnozí podle ní „kapitulovali od prvního dne a klekají před tyranem. Možná proto, že se chtějí vyhnout vyšetřování,“ řekla.

Na její výroky v rozhovoru pro BBC už zareagoval Bílý dům. „Když Kamala Harris drtivě prohrála volby, měla pochopit, že americký lid se nezajímá o její absurdní lži,“ vyjádřila se mluvčí Bílého domu Abigail Jackson.

Harris právě vydává svou autobiografickou knihu „107 Days“, tedy „107 dní“. Přesně tolik času měla na kampaň poté, co Joe Biden klání vzdal. V knize detailně popisuje, co se během těchto dní dělo.