V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Schůzka se podle kyperského předsednictví koná v omezeném formátu, což znamená, že jsou na ní pouze velvyslanci plus jeden další člověk a diplomaté u sebe nemají mobilní telefony. Cílem schůzky je podle diplomatických zdrojů výměna informací a koordinace dalších kroků.

🔊 EU Ambassadors held an emergency meeting after President Trump threatened steep tariffs on allies unless they allowed the US to buy Greenland. Hear the full story on the Reuters World News podcast https://t.co/uMgRj7peXl pic.twitter.com/W9GfDUXrJN

— Reuters (@Reuters) January 18, 2026

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko.

Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent.

Francouzský prezident Emmanuel Macron hrozbu ihned označil za nepřijatelnou. „Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou spirálu, reagovala na Trumpova slova ve společném prohlášení s předsedou Evropské rady Antóniem Costou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlána chránit svou suverenitu,“ dodali oba vysoce postavení unijní činitelé.

Z osmi zemí, na které Trump uvalil nová cla kvůli Grónsku, je jich šest členem Evropské unie. Ta z hlediska obchodu funguje jako jednotná ekonomická zóna. Není tak zatím zcela jasné, zda tato případná americká cla budou mít dopad na celý blok.

EU v létě uzavřela se Spojenými státy obchodní dohodu, na jejímž základě Washington uvalil na většinu produktů z EU 15procentní dovozní clo. EU se pak zavázala odstranit cla na průmyslové zboží z USA.

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Pavel podle ukrajinských médií na Ukrajině mluvil o poskytnutí několika menších letounů pro obranu proti dronům, prostředků včasného varování a generátorů pro případ výpadku dodávek elektřiny z běžné sítě.

Pavel se ohradil proti Macinkovi. Ten ho kvůli letounům pro Ukrajinu označil za slona v porcelánuhttps://t.co/EGjsNdTxri pic.twitter.com/fbNUF6jgHr

— Echo24.cz (@echo24cz) January 18, 2026

Macinka dnes v České televizi řekl, že prezident nabídku s vládou nekonzultoval a zachoval se jako slon v porcelánu.

Prezident kritiku odmítl. „Je znakem zkušených lidí a diplomatů zvlášť, že si informace ověřují dříve, než dojdou k nějakému závěru. Tím spíše, když se rozhodnou mentorovat prezidenta republiky,“ uvedl Pavel. Řekl, že letouny jsou předmětem zájmu Ukrajiny minimálně půl roku a jeho nynější jednání navazovalo na všechna předchozí jednání české a ukrajinské strany, tedy i na nedávnou návštěvu Macinky na Ukrajině. V minulosti se mluvilo o půjčce nebo daru, ale tentokrát prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl odkoupení, což by podle Pavla jednání mohlo urychlit.

Prezident připomněl, že podle právních pravidel armáda může poskytnout jen to, co označí za nepotřebné. Žádná země ale takto při pomoci Ukrajině podle Pavla nepostupovala. V nynější situaci je tak podle prezidenta spíš potřeba mluvit o tom, co neohrozí obranyschopnost Česka. Poskytnutí čtyř letounů L-159 ze 24, která armáda má, je podle hlavy státu přijatelnou mírou rizika.

„Samozřejmě, že je to na jednání vlády, ale já v tom vidím nejen možnost pomoci významně Ukrajině, ale vidím v tom také mimořádnou příležitost pro Českou republiku,“ poznamenala hlava státu. Pokud by se letouny podle prezidenta v protidronové obraně osvědčily, byla by to nejlepší reference pro jejich výrobce, kterým je Aero Vodochody. Dá se očekávat, že by pak o letouny měly zájem i další země. „Proti příležitostem pro náš průmysl a pro Českou republiku bychom se stavět neměli,“ dodal prezident s tím, že o tom bude jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

„Můžeme bohužel potvrdit, že náš zastupitelský úřad ve Vídni informovala v sobotu v noci rakouská policie, že při pádu laviny ve štýrském Pusterwaldu zahynuli tři čeští skialpinisté,“ odpovědělo na dotaz ČTK tiskové oddělení českého ministerstva zahraničí.

Tři Češi zahynuli po pádu laviny v Alpáchhttps://t.co/vCYwJI1rfI

— novinkycz (@novinkycz) January 18, 2026

Sedm českých skialpinistů v sobotu odpoledne zasypala lavina několik kilometrů západně od Pusterwaldu na hoře Schönfeldspitze. Tři z nich zemřeli. Záchranným týmům se podařilo oběti najít, ale jejich vyzvednutí již v sobotu nebylo možné kvůli větru a mlze, napsala dnes APA. Informaci o pádu laviny dostali záchranáři kolem 16:20, kdy už se také stmívalo.

I dnešní operaci ztěžoval silný vítr, takže tři desítky záchranářů a policistů musely poslední úsek zdolat na lyžích. Oběti pak snesli z výšky několika set metrů a poté je policejní vrtulníky odvezly do údolí. APA s odvoláním na policii uvedla, že lavina zabila dva muže a jednu ženu ve věku 35 až 50 let. Všichni přitom podle ní byli na sobotní výstup dobře vybaveni, měli i lavinové sondy.

Agentura DPA dnes napsala, že tento víkend byl v rakouských Alpách zatím nejtragičtější v této sezóně: ve třech lavinách zemřelo celkem osm lidí. Lavinové nebezpečí v Alpách je již několik dnů většinou na stupni varování dva až tři z pěti, napsala dnes APA.

Kromě české trojice v sobotu odpoledne zabily laviny pět lidí v rakouské spolkové zemi Salcbursko. První z nich se uvolnila v Bad Hofgasteinu krátce po poledni a zasypala lyžařku, které už záchranáři nemohli nijak pomoci a jejíž národnost není známá. Druhá lavina smetla v údolí Grossarltal skupinu sedmi skialpinistů, pět z nich zemřelo. Agentura APA dnes napsala, že šlo o skupinu z rakouského alpského klubu.

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Napětí se vyostřilo po Trumpově oznámení, že od 1. února zavede 10procentní cla na zboží ze zemí, které podpořily Grónsko tváří v tvář americkým hrozbám. Zároveň řekl, že sazby zvýší na 25 procent, dokud nebude uzavřena „dohoda“ o „úplném a totálním“ odkupu Grónska.

V Evropském parlamentu se kvůli tomu začíná lámat i už dojednaná obchodní dohoda mezi EU a USA. Šéf Evropské lidové strany Manfred Weber uvedl, že za daných okolností není možné schválení, a vyzval k pozastavení procesu.

Evropská komise mezitím varovala, že cla by mohla podkopat transatlantické vztahy a roztočit nebezpečnou spirálu. Macron Trumpovy výhrůžky označil za „nepřijatelné“ a v EU se rozbíhá debata, jak odpovědět, aniž by se konflikt dál stupňoval.

Do hry se dostává anti coercion instrument, který vstoupil v platnost na konci roku 2023 a zatím nebyl použit. Nástroj počítá s tím, že EU nejdřív ověří, zda jde o ekonomické donucování, a teprve pak může sáhnout po protiopatřeních.

Možnosti jsou široké. V krajním případě může EU uvažovat o odvetných clech, omezení přístupu na část trhu nebo o dalších ekonomických omezeních, která mají přimět druhou stranu, aby tlak ukončila.