Novoroční oslava ve švýcarském Crans-Montana skončila katastrofou, která otřásla celým Švýcarskem. Požár v baru Le Constellation zabil desítky lidí a zranil přes stovku dalších.

Policie ve čtvrtek večer potvrdila předběžnou bilanci kolem 40 mrtvých a přibližně 115 zraněných, většinou vážně. Oheň se podle úřadů rozhořel kolem 1:30 a první volání na dispečink přišlo krátce nato, když lidé uvnitř začali ve zmatku hledat cestu ven. Řada obětí byli mladí lidé, kteří se přišli bavit.

Švýcarský prezident Guy Parmelin označil tragédii za jednu z nejhorších, jaké země zažila, a odložil plánovaný novoroční projev, aby odjel na místo. Řekl také, že se neštěstí odehrálo tam, kde člověk čeká život a radost, a o to tvrději působí kontrast. Úřady zároveň oznámily, že vlajky zůstanou pět dní na půl žerdi.

Vyšetřování pokračuje a státní zástupkyně Beatrice Pilloud zdůraznila, že policie nehledá pachatele. „Nemáme žádné podezřelé,“ řekla s tím, že vyšetřování má objasnit okolnosti požáru a výbuchu, který následoval. Teroristický útok úřady vyloučily, svědky už vyslýchají a budou analyzovat i mobilní telefony, které zůstaly na místě.

Výpovědi přeživších i lidí z města popisují paniku a útěk, který se v některých chvílích měnil v tlačenici. Sedmnáctiletý Bruno Martins řekl, že když šel do baru za přáteli, našel už budovu v plamenech a lidé po sobě v chaosu šlapali. Ariel Amar z Ženevy uvedl, že nejdřív čekal běžnou potyčku, ale pak slyšel křik a uviděl muže „celého od krve, popáleného“. Další svědek Nathan popsal, že se ven dostal až ve chvíli, kdy se mu podařilo rozbít okno, které nejdřív blokoval dav i nábytek.

Nejtěžší pacienti zaplnili kapacity během pár hodin a Švýcarsko řeší přesuny zraněných napříč zemí i za hranice. Zdravotníci mluví o desítkách lidí s těžkými popáleninami, které přesahují možnosti specializovaných pracovišť v Lausanne a Curychu, a Bern koordinuje pomoc i přes evropské struktury. Záchranáři nasadili desítky sanitek a vrtulníky, část zraněných odvezly i speciální lety do velkých měst. Identifikace obětí potrvá, odborníci pracují s DNA i zubními záznamy a úřady chtějí rodinám sdělit informace až ve chvíli, kdy budou mít stoprocentní jistotu.

Venezuela je připravená jednat se Spojenými státy o boji proti drogám či o investicích do ropného sektoru. V noci na dnešek to řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro, napsala agentura AFP. Madura americká vláda považuje za jednoho z vůdců venezuelského Kartelu sluncí. Maduro také jednoznačně nepotvrdil úder na venezuelské území, o kterém v minulých dnech informovala americká média.

„Pokud chtějí vážně jednat o dohodě o boji proti drogám, my jsme připraveni,“ uvedl Maduro na adresu USA. Právě snahami zastavit pašování drog do Spojených států Washington zdůvodňuje navýšení své vojenské přítomnosti v Karibiku i údery na plavidla v oblasti. Washington však Madura považuje za jednoho z organizátorů pašování drog do Spojených států a jednoho z vůdců Kartelu sluncí, který americké úřady označily za teroristickou organizaci.

#BREAKING Venezuelan President Nicolas Maduro says he is open to cooperation with the United States on drug trafficking, oil and other issues after weeks of growing American military pressure.

"Wherever they want and whenever they want," Maduro said in an interview on state TV pic.twitter.com/1uMtfelNGn

— AFP News Agency (@AFP) January 2, 2026

Washington zvýšil svůj nátlak na Venezuelu, když oznámil, že bude striktněji vymáhat sankce na venezuelský ropný sektor. Americké námořní síly například zabavily nejméně jeden tanker s venezuelskou ropou. „Pokud chtějí venezuelskou ropu, tak Venezuela je připravena na americké investice,“ dodal Maduro. Prodej ropy je hlavním zdrojem příjmů ze zahraničí pro Caracas.

Podle Madura Venezuela a USA uzavřely dohodu na přijímání deportovaných migrantů. „Vše perfektně fungovalo, před třemi týdny vládní úřady Spojených států přestaly posílat migranty do Venezuely,“ tvrdil Maduro v noci na dnešek v televizním rozhovoru.

Maduro v rozhovoru však přímo nepotvrdil informaci amerického prezidenta Donalda Trumpa a amerických médií, že americké síly ke konci loňského roku udeřily na zařízení na venezuelském území. Maduro k tomu řekl, že „systém národní obrany garantoval a garantuje územní celistvost“. I v tomto případě Washington odůvodňuje úder snahou zastavit pašování drog z Jižní Ameriky do USA.

Podle stanice CNN a deníku The New York Times venezuelské úřady v uplynulých měsících, kdy vzrostlo napětí mezi Washingtonem a Caracasem, zatkly několik Američanů. Média to uvádí s odkazem na nejmenované diplomatické zdroje. Podle stanice CNN se jedná o pět lidí s americkým občanstvím. Americké úřady prověřují okolnosti jejich zadržení i důvody proč se nacházeli v zemi. Americká diplomacie se podle médií domnívá, že by Venezuela mohla využít zadržené Američany pro diplomatický nátlak. Oficiálně ministerstvo zahraničí USA informaci nekomentovalo.

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Protesty začaly v neděli v Teheránu, kde se shromáždili obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Následující den se demonstrace rozšířily do dalších měst a v úterý vyšli do ulic také studenti nejméně deseti íránských univerzit. Protesty se dnes konaly také v jižní provincii Fárs, zatímco v západních provinciích Kermánšáh, Chúzestán a Hamadán byli demonstranti zadrženi. Mluvčí vlády uvedla, že úřady budou přímo diskutovat se zástupci odborů a obchodníků, žádné další podrobnosti ale neposkytla.

🔴 NEW: At least six people were confirmed dead on the fifth day of spreading unrest across Iran

Read more ⬇️https://t.co/uhw9kWkOLc pic.twitter.com/IxNwRJCtzO

— The Telegraph (@Telegraph) January 1, 2026

Íránská agentura Fars uvedla, že v západní provincii Lorestán při útoku na policejní stanici zemřeli tři demonstranti a dalších 17 utrpělo zranění. „Střetli se s policejními silami a zapálili několik policejních vozů,“ dodala. Agentura Fars informovala rovněž o úmrtí dvou civilistů ve městě Lordegan. Íránské revoluční gardy pak podle agentury Reuters tvrdí, že při střetech s demonstranty zemřel jeden člen jejich přidružené milice basídž a dalších 13 utrpělo zranění.

Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi uvalenými kvůli jadernému programu potýká již několik let. Obchodníci si mimo jiné stěžují na to, že propadající se měna jim komplikuje či znemožňuje dovoz zboží ze zahraničí. Íránský ríjál loni ztratil přibližně polovinu své hodnoty vůči dolaru a inflace v prosinci dosáhla 42,5 procenta.

Úřady v posledních letech potlačovaly protesty proti vysokým cenám, suchu, omezení práv žen a politických svobod. Často kvůli tomu sáhly k tvrdým bezpečnostním opatřením a rozsáhlému zatýkání.