Bobří hráze dokážou výrazně změnit hospodaření krajiny s vodou. Výzkum z anglického hrabství Cheshire ukázal, že díky nim zůstává v poškozených rašeliništích více vody a mokřady mohou lépe odolávat dlouhým obdobím sucha.
Rašeliniště pokrývají jen asi tři procenta světové pevniny, přesto je v nich uloženo přibližně 30 % uhlíku obsaženého v půdě. Pokud jsou odvodněná nebo vysychají, ztrácejí schopnost uhlík účinně ukládat a mizí také podmínky potřebné pro typickou rašeliništní vegetaci.
Výzkumníci se proto zaměřili na dvojici bobrů evropských, Willow a Rowana, která byla v roce 2020 vypuštěna do oploceného území o rozloze 4,5 hektaru u přírodní lokality Hatch Mere v hrabství Cheshire. Během čtyř let sledovali změny hladiny povrchové i podzemní vody a výsledky porovnávali se dvěma podobnými mokřady bez bobrů.
Hráze zvedly hladinu vody
Bobři postupně přehradili dřívější zemědělské odvodňovací kanály a zpomalili odtok vody z území. Na konci sledovaného období už povrchová voda pokrývala většinu jejich výběhu. Na některých měřicích místech vzrostla hladina povrchové vody o více než 70 centimetrů a výrazně se zvýšila také hladina podzemní vody.
Výsledky, které vědci publikovali v časopise Hydrological Processes, ukázaly také menší kolísání hladiny vody. Voda tedy v území zůstávala stabilněji místo toho, aby po dešti rychle odtekla. Právě vyšší a vyrovnanější hladina je pro obnovu vysušených rašelinišť důležitá.
Výrazně se to projevilo během sucha v roce 2022. Zatímco na srovnávacích lokalitách hladina vody klesla pod úroveň předchozích let, v bobřím výběhu zůstávala povrchová voda po celou dobu sucha výše než během dvou předcházejících let. Podzemní voda se držela přibližně na stejné nebo vyšší úrovni.
Bobři mohou pomoci s obnovou mokřadů
Bobří hráze fungovaly jako zásobárna vody. Když během sucha přítok do výběhu vyschl, voda z něj dál odtékala do okolí. Účinek se ale neprojevil všude stejně. V samotném Hatch Mere hladina podzemní vody během sucha rovněž klesla, po skončení suchého období se však zhruba během dvou měsíců vrátila na hodnoty podobné předchozím rokům. Na kontrolních lokalitách byl návrat pomalejší.
Výzkumníci zároveň upozorňují, že bobři nejsou univerzálním řešením pro každé rašeliniště. Stavbou hrází výrazně mění množství vody i podobu prostředí, což může různým druhům rostlin a živočichů prospívat, ale jiným nemusí vyhovovat. Výsledky navíc pocházejí z oploceného projektu, takže bude potřeba další výzkum na více lokalitách i u volně žijících bobrů.
