V Německu se konají školní stávky proti možnému návratu povinné vojenské služby. Podle organizátorů je po celé zemi naplánováno více než sto demonstrací, mimo jiné v Hamburku, Berlíně, Kielu a Frankfurtu. Informuje o tom BBC, Leipziger Zeitung a další servery.
„Spolková vláda to s postupným znovuzavedením povinné vojenské služby myslí vážně,“ uvedl jeden z organizátorů protestů Bela Breitner z hnutí Školní stávka proti povinné vojenské službě. Na demonstraci v Hamburku nesli účastníci transparenty s nápisem „Vaše války nebudeme podporovat“. Nejvíce protestujících se sešlo v Berlíně, bylo jich téměř dva a půl tisíce.
Kurzer Bericht vom #Schulstreik in Berlin! pic.twitter.com/Dj6AmXwrSY
— Dominik Maximilian Reichert (@DomMaxReichert) September 25, 2026
Protesty souvisejí s novým systémem vojenské služby, který v Německu platí od ledna. Zatím je založen na dobrovolnosti, jeho součástí je ale obnovená evidence potenciálních branců. Všichni osmnáctiletí Němci dostávají dotazník, v němž se zjišťuje jejich zájem o službu i základní údaje o jejich způsobilosti. Muži jej musí vyplnit, pro ženy je dobrovolný.
Od roku 2026 se navíc mužů narozených v roce 2008 a později týká povinná lékařská prohlídka. Německá vláda původně počítala s tím, že k plošným prohlídkám začne docházet od července 2027.
Právě povinné prohlídky se staly jedním ze spouštěčů současných protestů. Organizátoři tvrdí, že někteří osmnáctiletí v severoněmeckých městech Kiel a Flensburg dostali pozvánku k lékařské prohlídce, přestože v dotazníku neuvedli zájem o službu v armádě.
„Odpovědi na dotazníky ukazují, že mladí lidé nechtějí vstoupit do Bundeswehru,“ řekl šestnáctiletý účastník demonstrace Elias Bernhard z Hamburku. „Proto jsem dnes vyšel do ulic. Proto to myslíme vážně s protesty. Dokud nebude povinná vojenská služba ze hry, budeme pokračovat.“
Německo navyšuje počet vojáků
Nový systém nicméně sám o sobě neznamená návrat povinného nástupu do armády. Pokud by se však bezpečnostní situace zhoršila nebo se nepodařilo získat dostatek dobrovolníků, může Bundestag na návrh vlády schválit takzvanou „potřebnou vojenskou povinnost“.
Německo zároveň výrazně posiluje Bundeswehr. Po skončení studené války armádu zmenšilo a kancléřka Angela Merkelová v roce 2011 pozastavila povinnou vojenskou službu. Nyní chce vláda v reakci na změnu bezpečnostního klimatu a také na ruskou hrozbu zvýšit počet vojáků. Do poloviny příštího desetiletí má mít armáda více než 260 tisíc aktivních vojáků a 200 tisíc záložníků.
