Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.
Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.
V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.
Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.
Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.
Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.
Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily dnes ráno úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Podle neoficiálních informací telegramového kanálu Exilenova+ se cílem ukrajinského útoku stala rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jeden z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku pátým rokem trvající ruské agrese proti Ukrajině. Osm mrtvých po ukrajinském útoku později zmínilo vedení Samarské oblasti.
Rusko a Ukrajina v noci pokračovaly ve vzájemných útocích. Ruská armáda zaútočila na Kyjev balistickými raketami, zatímco ruské úřady oznámily sestřelení pěti ukrajinských dronů směřujících na Moskvu.
Mírové rozhovory v Abú Zabí přinesly dobrý impuls k nalezení řešení do konce roku, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina člen ukrajinské delegace a poslanec Davyd Arachamija. Tuto informaci podle agentury AFP dále nerozvedl a zároveň zmínil obtíže, které podle něj nelze nyní zveřejnit. Vedoucí ukrajinské delegace a šéf civilní rozvědky Rustem Umerov k rozhovorům napsal, že mezi stanovisky zúčastněných stran i nadále přetrvávají značné rozdíly. Jednání však podle něj mají potenciál.
Ukrajinské dronové útoky v noci na dnešek způsobily požár v ruském exportním přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Uvedly to tamní úřady, které zároveň informovaly o bezmála 150 sestřelených bezpilotních letounech nad Leningradskou oblastí. Ve Smolenské oblasti na západě Ruska pak přišli při útoku ukrajinských dronů o život dva lidé, uvedl tamní gubernátor. Moskva mezitím oznámila další údery na energetická zařízení v ukrajinském městě Kryvyj Rih a v Oděské oblasti, které si podle tamních úřadů vyžádaly jeden lidský život. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj oznámil, že Rusko udeřilo na různých místech na šest elektrických rozvoden.
Roman Šmucler v sobotu 14. listopadu rezignoval na funkci prezidenta České stomatologické komory, kterou vedl od roku 2017. Jeho odchodu předcházely spory s představenstvem, které navrhlo jeho odvolání. Vedení vadil především způsob jeho komunikace. Šmucler přiznal, že měl s některými kolegy neshody, a vysvětlil, proč se rozhodl odejít.
Plánovaná Metropolitní nemocnice v Praze by mohla stát 15 až 30 miliard korun. Nové zdravotnické zařízení má sloužit civilistům i armádě a zvládnout provoz během mimořádných událostí. Podle dosud neveřejného vládního materiálu se počítá také s umístěním části klíčových provozů pod zemí.
Potravinové banky v Česku se potýkají s nedostatkem trvanlivých potravin. Pomoci má dnešní Sbírka potravin, do které se v sobotu 14. listopadu zapojí rekordních více než 3 560 obchodů po celé republice. Lidé mohou darovat základní potraviny, dětskou výživu i hygienické potřeby.
Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů. Ochotu bránit svou zemi v případě napadení však vyjádřilo 55 procent dotázaných a připravenosti státu na vážnou bezpečnostní krizi věří jen necelá čtvrtina. Vyplývá to z nového mezinárodního průzkumu.
Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Šťastný to dnes řekl na dotaz ČTK novinářům ve Sněmovně. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by představovalo zásah vyšší moci a hokejové reprezentaci by umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem. Jeho reakci ČTK zjišťuje.
Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.
Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.
Od soboty 14. listopadu platí v Česku nové maximální ceny pohonných hmot. Litr běžného benzinu nesmí stát více než 40,50 koruny, u nafty je hranice stanovena na 45,38 koruny. Vláda zároveň připravuje rozhodnutí, zda cenovou regulaci a snížení spotřební daně z nafty ponechá v platnosti také během prosince.
Téměř šest z deseti českých firem plánuje v první polovině roku 2027 zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Nejvýraznější zdražování očekávají podniky ve stavebnictví, kde část firem počítá s růstem cen o více než čtyři procenta. Více než čtvrtina dotázaných společností naopak hodlá ceny zachovat nebo snížit.
Jensen Huang nečekaně rezignoval na post generálního ředitele giganta v oblasti vysoce pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI) Nvidia a bude vypovídat před Kongresem. Aféru měl dokonce se třemi ženami, z nichž jedna je podezřelá ze špionáže pro Čínu.
Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.
Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.
V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.
Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.
Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.
Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.
Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily dnes ráno úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Podle neoficiálních informací telegramového kanálu Exilenova+ se cílem ukrajinského útoku stala rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jeden z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku pátým rokem trvající ruské agrese proti Ukrajině. Osm mrtvých po ukrajinském útoku později zmínilo vedení Samarské oblasti.
Rusko a Ukrajina v noci pokračovaly ve vzájemných útocích. Ruská armáda zaútočila na Kyjev balistickými raketami, zatímco ruské úřady oznámily sestřelení pěti ukrajinských dronů směřujících na Moskvu.
Mírové rozhovory v Abú Zabí přinesly dobrý impuls k nalezení řešení do konce roku, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina člen ukrajinské delegace a poslanec Davyd Arachamija. Tuto informaci podle agentury AFP dále nerozvedl a zároveň zmínil obtíže, které podle něj nelze nyní zveřejnit. Vedoucí ukrajinské delegace a šéf civilní rozvědky Rustem Umerov k rozhovorům napsal, že mezi stanovisky zúčastněných stran i nadále přetrvávají značné rozdíly. Jednání však podle něj mají potenciál.
Ukrajinské dronové útoky v noci na dnešek způsobily požár v ruském exportním přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Uvedly to tamní úřady, které zároveň informovaly o bezmála 150 sestřelených bezpilotních letounech nad Leningradskou oblastí. Ve Smolenské oblasti na západě Ruska pak přišli při útoku ukrajinských dronů o život dva lidé, uvedl tamní gubernátor. Moskva mezitím oznámila další údery na energetická zařízení v ukrajinském městě Kryvyj Rih a v Oděské oblasti, které si podle tamních úřadů vyžádaly jeden lidský život. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj oznámil, že Rusko udeřilo na různých místech na šest elektrických rozvoden.
Roman Šmucler v sobotu 14. listopadu rezignoval na funkci prezidenta České stomatologické komory, kterou vedl od roku 2017. Jeho odchodu předcházely spory s představenstvem, které navrhlo jeho odvolání. Vedení vadil především způsob jeho komunikace. Šmucler přiznal, že měl s některými kolegy neshody, a vysvětlil, proč se rozhodl odejít.
Plánovaná Metropolitní nemocnice v Praze by mohla stát 15 až 30 miliard korun. Nové zdravotnické zařízení má sloužit civilistům i armádě a zvládnout provoz během mimořádných událostí. Podle dosud neveřejného vládního materiálu se počítá také s umístěním části klíčových provozů pod zemí.
Potravinové banky v Česku se potýkají s nedostatkem trvanlivých potravin. Pomoci má dnešní Sbírka potravin, do které se v sobotu 14. listopadu zapojí rekordních více než 3 560 obchodů po celé republice. Lidé mohou darovat základní potraviny, dětskou výživu i hygienické potřeby.
Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů. Ochotu bránit svou zemi v případě napadení však vyjádřilo 55 procent dotázaných a připravenosti státu na vážnou bezpečnostní krizi věří jen necelá čtvrtina. Vyplývá to z nového mezinárodního průzkumu.
Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Šťastný to dnes řekl na dotaz ČTK novinářům ve Sněmovně. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by představovalo zásah vyšší moci a hokejové reprezentaci by umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem. Jeho reakci ČTK zjišťuje.
Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.
Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.
Od soboty 14. listopadu platí v Česku nové maximální ceny pohonných hmot. Litr běžného benzinu nesmí stát více než 40,50 koruny, u nafty je hranice stanovena na 45,38 koruny. Vláda zároveň připravuje rozhodnutí, zda cenovou regulaci a snížení spotřební daně z nafty ponechá v platnosti také během prosince.
Téměř šest z deseti českých firem plánuje v první polovině roku 2027 zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Nejvýraznější zdražování očekávají podniky ve stavebnictví, kde část firem počítá s růstem cen o více než čtyři procenta. Více než čtvrtina dotázaných společností naopak hodlá ceny zachovat nebo snížit.
Jensen Huang nečekaně rezignoval na post generálního ředitele giganta v oblasti vysoce pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI) Nvidia a bude vypovídat před Kongresem. Aféru měl dokonce se třemi ženami, z nichž jedna je podezřelá ze špionáže pro Čínu.
Příběh Teda Kaczynského dostal nové filmové zpracování. Thriller Unabomber propojuje jeho studentská léta na Harvardu s pátráním FBI po pachateli bombových útoků. Mladého matematika ztvárnil Jacob Tremblay, vedle něhož se objevují Russell Crowe a Shailene Woodley. Film měl na Netflixu premiéru 25. září.
Snímek režiséra Januse Metze sleduje dvě období Kaczynského života. V prvním se nadaný mladík ocitá v prostředí prestižní univerzity, kde se účastní kontroverzních psychologických experimentů. Druhá dějová linie se přesouvá o desítky let dál a zachycuje vyšetřování útoků, při nichž zahynuli tři lidé a dalších 23 utrpělo zranění.
Crowe jako profesor, Woodley na stopě útočníka
Russell Crowe hraje psychologa Henryho Murraye, který vede experimenty na Harvardu. Jeho spolupracovnici Christianu Morgan ztvárnila Annabelle Wallis. Proti univerzitnímu prostředí konce padesátých let stojí vyšetřovací linie z devadesátých let, v níž se agentka Joanne Miller v podání Shailene Woodley snaží dopadnout Unabombera dřív, než znovu udeří.
Film vykresluje mladého Kaczynského jako mimořádně inteligentního, ale odcizeného studenta, který obtížně navazuje vztahy s ostatními. Murray vstupuje do jeho života jako autorita ochotná naslouchat jeho názorům. Jejich setkávání se však postupně mění v prostor pro manipulaci a psychický nátlak.
Kaczynski se skutečně účastnil Murrayových experimentů, které později čelily kritice kvůli neetickým postupům. Snímek na nich staví své vysvětlení jeho pozdějšího násilí. Sám Kaczynski ale souvislost mezi experimenty a bombovými útoky odmítal.
Tremblay hledal cestu k roli ve vlastní zkušenosti
Tremblay při přípravě nechtěl vytvořit karikaturu známého pachatele. Vycházel také z vlastní zkušenosti mladého herce, který pracuje převážně mezi staršími lidmi a někdy má pocit, že mezi ně nezapadá. Přiznal přitom, že před přečtením scénáře ani nevěděl o Kaczynského studiu na Harvardu.
Právě univerzitní období přitáhlo k projektu také Metze. Režiséra zajímala méně známá část příběhu a při obsazování hledal herce schopného spojit inteligenci se zranitelností. O Tremblayovi se podle svých slov rozhodl už po jejich prvním rozhovoru.
Scénář napsali Sam Chalsen a Nelson Greaves. Vedle hlavní čtveřice se ve filmu objevují také Alexander Ludwig, Steven Ogg a Marc Menchaca. Unabomber má stopáž jednu hodinu a čtyřicet minut.
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Dnes to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva ruskojazyčných obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.
Řada západních představitelů v posledních dnech varovala před možností, že se Rusko pokusí udeřit proti některému z evropských států v odvetě za pomoc, kterou Evropa poskytuje Ukrajině. Ta od února 2022 čelí ruské invazi.
JUST IN: 🇷🇺🇪🇺 President Putin says Russia is not preparing for any conflict with Europe. pic.twitter.com/U8oBDEXgk8
Rusko v květnu oznámilo, že hodlá žalovat Lotyšsko a jeho sousedy Litvu a Estonsko u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu za údajné porušování práv rusky mluvících obyvatel. Všechny tři pobaltské země porušování práv menšin popřely a obvinily Moskvu, že využívá ruskou etnickou menšinu k vyvolávání napětí.
V Lotyšsku, které je stejně jako zbývající dva pobaltské státy členem Severoatlantické aliance i Evropské unie, žije početná rusky mluvící menšina. Lotyšsko hraničící s Ruskem i s Běloruskem coby spojenec Ukrajiny čelí od začátku rusko-ukrajinské války tomu, co označuje za hybridní útoky ze strany Moskvy.
Varování před možným testem soudržnosti Severoatlantické aliance vyjádřili tento měsíc v rozhovorech s listem The Guardian představitelé některých evropských zpravodajských služeb včetně šéfa české Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Před možným hybridním útokem varoval v Sejmu polský premiér Donald Tusk.
Putin says for the second time in two weeks that Russia is not preparing for war with Europe
“I want to emphasize once again that we are not preparing for any military action against Europe. We have no such plans, and, most importantly, there are no grounds for them. There are… pic.twitter.com/R03jNQMUPm
Německá Národní bezpečnostní rada, složená z představitelů silových ministerstev, armády a tajných služeb, tento měsíc uvedla, že Německo zůstává cílem ruských hybridních útoků. Německo zaznamenalo v srpnu incident na letišti Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Berlín odpovědnost připsal Moskvě, která to odmítla.
Jednodenní dálniční známka by nově měla platit celých 24 hodin místo dosavadního konce o půlnoci. Sněmovna zároveň schválila zrušení automatického zdražování dálničních poplatků. Roční známka by tak v příštím roce zůstala na 2 570 korunách. Novelu nyní projedná Senát.
Poslanci změny schválili ve třetím čtení ve středu 23. září. Návrh novely zákona o pozemních komunikacích počítá s účinností od 1. ledna 2027. Vedle zachování letošních cen upravuje také nejkratší variantu dálniční známky, aby její platnost nekončila s kalendářním dnem.
Platnost už nemá končit o půlnoci
Současná jednodenní známka platí pouze do konce vybraného dne. Řidič, který si ji pořídí až večer pro okamžitou jízdu, ji proto může využít jen několik hodin. Schválená úprava má tuto variantu změnit na skutečně 24hodinovou.
Na prodloužení platnosti se shodli zástupci vládní koalice i opozice a návrh podpořili jednomyslně. Změna by pomohla například motoristům, kteří vyrazí na cestu odpoledne a po dálnici se vracejí následující ráno. Obě jízdy by mohli absolvovat během platnosti jediné známky.
Ceny mají zůstat na letošní úrovni
Základní roční známka má podle návrhu i v roce 2027 stát 2 570 korun, třicetidenní 480 korun a desetidenní 300 korun. Nejkratší varianta by zůstala za 230 korun. Novela současně zachovává dosavadní zvýhodnění vozidel s alternativním pohonem.
Ministr dopravy Ivan Bednárik zrušení automatického zdražování zdůvodňuje mimo jiné rozdílným vývojem poplatků pro osobní a nákladní dopravu. Podle ministerstva vzrostla cena dálniční známky od roku 2022 o 70 procent, zatímco mýtné pro nejtěžší kamiony se za stejné období zvýšilo o 19 procent. Resort připravuje také změny mýtného systému.
Zastavení valorizace se však promítne do příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle důvodové zprávy získá fond příští rok zhruba o 488 milionů korun méně, než by vybral při zachování automatického zvyšování cen. V následujícím roce má rozdíl dosáhnout přibližně 739 milionů korun.
Letošní schválený rozpočet fondu počítá s příjmy z prodeje dálničních známek přibližně 8,7 miliardy korun. Konečná podoba změn bude záviset na dalším legislativním projednávání.
Dvě ženy a jeden muž utrpěli lehká zranění v turisty vyhledávané čtvrti Atén, kde se dnes po výbuchu zřítila část obytného domu, uvedla televize ERT. Po dalších pěti lidech, včetně tří turistů, se pátrá, uvedli řečtí hasiči.
Zatím není jisté, zda se v době výbuchu nacházeli v budově. Explozi patrně způsobil únik plynu, uvedla místní média.
Tourists among at least five missing as huge explosion destroys building in historic Athens district https://t.co/hvZfwifILW
Zraněné ženy byly převezeny do nemocnice. V době výbuchu se nacházely v sousední budově. Třetí zraněnou osobou byl náhodný kolemjdoucí, další podrobnosti o jeho zranění nejsou známy.
„Probíhá pátrací a záchranná operace za pomoci psa, jejímž cílem je najít všechny, kdo by mohli být uvězněni,“ řekla agentuře AFP mluvčí hasičského sboru. „Zjistili jsme, že v budově bydlel starší manželský pár a další tři lidé, kteří zde pobývali v rámci rekreačního pronájmu, a snažíme se zjistit, zda se tam v době výbuchu nacházeli,“ doplnila.
Výbuch se po sedmé hodině ráno (6:00 SELČ) ozval v jedné z nejstarších aténských čtvrtí Plaka v blízkosti Akropole a byl slyšet v celé centrální oblasti řecké metropole. Exploze poškodila sousední domy, nedaleko zaparkovaná auta a rozbila okna okolních domů. Do akce bylo nasazeno celkem 24 hasičů.
Papež Lev XIV. dnes v Paříži varoval před ztrátou lidskosti v době, která podle něho v souvislosti s umělou inteligencí (AI) vytváří „ráj strojů“ a lidé stojí před základními otázkami existence. V projevu v Elysejském paláci, který přenášely televize, vyzval papež také k zákazu jaderných zbraní a ochraně života, když kritizoval možnost asistované sebevraždy, kterou letos Francie uzákonila.
Papež prohlásil, že lidstvo musí dbát o „naši lidskost uprostřed ráje strojů, které pronikají do našeho každodenního života a formují jej“. Lidé by se měli ujistit, že etické otázky nebudou svěřeny AI a že o nich vždy budou rozhodovat sami, uvedl.
Pope Leo XIV on Friday warned against losing humanity in a "paradise of machines", after church bells rang and thousands gathered to welcome him to France amid worldwide concern over the dangers of artificial intelligence. https://t.co/1vbSTMQqAL
Umělá inteligence je pro amerického papeže tématem dlouhodobě. Ve své první encyklice vydané v květnu vyzval k důsledné regulaci AI a rovněž k tomu, aby vývojáři usilovali spíše o společné dobro než o zisk.
Lev dnes po téměř hodinovém setkání s prezidentem Emmanuelem Macronem v první den své čtyřdenní návštěvy Francie pronesl projev k církevním hodnostářům, politikům a diplomatům. Kromě AI se v něm věnoval také ve Francii velmi diskutovanému tématu eutanazie a asistované sebevraždy, kterou v zemi za určitých podmínek povoluje zákon schválený v červenci parlamentem. Zdůraznil, že právo na život je základem všech lidských práv a mělo by mít vždy přednost před „podniky zaměřenými na zisk“ umožňujícími například asistované sebevraždy či umělé oplodnění.
„Někdy mám obavy z těch společenských trendů, které hrozí proměnit vědu a technologii v podniky zaměřené na zisk, jež prosazují genetické manipulace, umělé oplodnění, obchod s lidskými orgány nebo možnost zařídit si svou vlastní smrt,“ řekl papež.
Lev do Francie přicestoval 18 let od poslední papežské návštěvy Benedikta XVI. Před příletem hovořil o tom, že chce cestu využít k šíření mírového poselství. V Elysejském paláci zopakoval svou dřívější výzvu k zákazu jaderných zbraní a hovořil o tom, že princip jaderného odstrašení pouze vede k novým závodům ve zbrojení. „Mír není rovnováhou moci, spíše je každý den budován prostřednictvím dialogu a spravedlnosti,“ prohlásil papež. Francie by se v současných konfliktech měla aktivně zasazovat o mír, protože stojí „na straně míru, účinného multilateralismu, respektu k mezinárodnímu právu“, dodal.
Prezident Macron v řeči předcházející papežovu proslovu označil Lvovu návštěvu za velkou čest a prohlásil, že sekulární charakter francouzské společnosti „v žádném případě nepředstavuje odmítnutí náboženství“. V reakci na nedávno vzrůstající počet antisemitských a antimuslimských činů prohlásil, že proti nim Francie bojuje a že v zemi mají stejná práva vyznavači katolického, židovského, muslimského i dalších náboženství.
Lev se ve Francii setká s politiky, církevními představiteli, ale také s migranty a s několika oběťmi sexuálního zneužívání v institucích provozovaných katolickou církví. Dnes vpodvečer se s církevními činiteli a seminaristy z celé Francie zúčastní nešpor v katedrále Notre-Dame. Program svého prvního dne zakončí ve 20:00 modlitbou s mladými lidmi na fotbalovém stadionu Stade de France ve čtvrti Saint-Denis. Kromě Paříže v dalších dnech navštíví například Mety nebo poutní místo v Lurdech.
Žena jménem Chandika Kumari Shrestha (64 let) zůstala po katastrofálních záplavách v Nepálu na konci srpna pohřbená pod troskami zříceného čtyřpatrového domu. Její rodina věřila, že již není mezi živými a uspořádala smuteční obřad. Žena mezitím deset dní přežívala pod sutinami. Informují o tom The Kathmandu Post a Investing.
26. srpna otřásly světem zprávy o masivních bleskových záplavách v Nepálu způsobených utržením kusu ledovce, který uvolnil masu ledu, vody a kamenů.
Hradba vody a balvanů smetla města a obce na severu Nepálu. Nejnovější statistiky hovoří o nejméně 1 411 mrtvých a 5 875 pohřešovaných.
Rescuers rush to give a woman water moments after pulling her alive from her partially buried home in Nepal, 10 days after a devastating wall of ice, rock and mud tore through a Himalayan valley.
Vesnice Betrawati patřila mezi nejhůře zasažená místa. Byla zdevastována. Právě zde žila ve čtyřpatrovém domě Shrestha. Budova byla doslova smetena a žena jako zázrakem přežila. Zůstala však uvězněná pod troskami.
Ve vesnici se pohřešovaly stovky dalších lidí. Obec pokryly zhutněné bílé nánosy zpevněné jako beton. Záchranné operace na místě pokračují. Záchranáři stále nacházejí mrtvé.
Rodina ženy si myslela, že je mezi nimi i ona. Uspořádali proto smuteční obřad, aby se s ní mohli rozloučit.
Zázračné přežití
O deset dní později se záchranáři pohybovali místem, kde stál její dům. Náhodou zaslechli volání o pomoc. Začaly intenzivní záchranné práce.
„Čtyřpatrový dům byl smeten povodní a zůstal uprostřed nánosů připomínajících tekutý písek. Když jsme ho obcházeli, uslyšeli jsme hlas ‚zachraňte mě‘“, uvedl policista Mahendra Darnal. „Byl jsem v kontaktu s rodinou a oni už zahájili jedenáctidenní smutek.“
Záchranné práce trvaly 45 minut. Záchranný tým našel ženu v uzavřeném prostoru a nechal ji přepravit do vojenské nemocnice. Přežila ve vzduchové kapse uprostřed vody a bahna.
Ne každý měl takové štěstí. O pět dní dříve záchranáři našli v oblasti, kde stálo tržiště, čtyřiadvacet těl. Nacházela se v budově, kde byl před katastrofou obchod.
Čím déle záchranné práce trvají, tím více slábne naděje na záchranu pohřešovaných. Úřady se však nevzdávají. Pokračují v pátrání po pohřešovaných uvězněných v troskách domů, nánosech bahna a tunelech.
Při útoku, který Rusko dnes odpoledne podniklo na Kyjev, zemřeli tři lidé, hlásí starosta Vitalij Kličko. Ráno ruský nepilotovaný letoun zasáhl výškový obytný dům, ve kterém zahynul 14letý chlapec. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle informací zveřejňovaných Kličkem zranily skoro tři desítky lidí. Jednoho mrtvého hlásily po ruském útoku úřady v Oděse. V Rusku si ukrajinské dronové nálety vyžádaly životy dvou lidí.
Kličko po posledním útoku informoval, že na parkovišti u kancelářské budovy, kterou zasáhl dron, se našla těla tří lidí. Sedm utrpělo zranění. Hoří tam automobily. Na místě zasahují záchranáři a informace o následcích útoku se upřesňují, napsal starosta na telegramu.
⚡️ Update: 4 killed, 27 injured in Kyiv as daytime drone strike hits office building.
At least 27 people have been injured and four killed in Kyiv following repeated Russian attacks on Sept. 25, local authorities reported, after a daytime drone strike hit an office building in…
Ruský útok dříve během dneška poničil například 25poschoďový obytný dům a jeden člověk utrpěl zranění. Jinde dron zasáhl 16poschoďový dům na úrovni desátého a jedenáctého poschodí, oznámila kyjevská policie. Zveřejnila fotografie domu s vyraženými okny a vyhořelými byty. Kromě života 14letého chlapce si útok vyžádal také nejméně sedm zraněných.
Dalších šest lidí utrpělo zranění, když se ruský dron zřítil na budovu nejvyšší rady spravedlnosti, která jmenuje, odvolává a trestá soudce. Podle serveru Ukrajinska pravda je budova poničená a rada kvůli tomu nemůže pracovat.
Rusko v noci podniklo rozsáhlé útoky na obytnou část Oděsy a logistická centra jednoho z poštovních operátorů, oznámil dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. „Bohužel se ukázalo, že v důsledku nepřátelského útoku zemřel člověk,“ napsal na telegramu velitel městské vojenské správy Serhij Lysak. Jeden člověk byl odvezen do nemocnice.
V Záporoží ruská armáda zasáhla nemocnici, kde vypukl požár, oznámil úřadující velitel vojenské správy Mychajlo Semikin. Z nemocnice bylo evakuováno pět lidí, jeden člověk je lehce zraněný. Později Semikin informoval, že kvůli ruskému útoku jsou škody na ještě jednom zdravotnickém zařízení. Poničené jsou také dvě sanitky.
Správa ruské Belgorodské oblasti informovala o dronovém útoku, při němž jeden člověk zahynul a další utrpěl zranění.
Rovněž jeden člověk zemřel při náletu ukrajinských dronů na blíže neurčený průmyslový objekt v Permu na východě evropské části Ruska, informoval gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin. K nebi stoupal hustý černý dým z rafinérie Lukoilu. Podnik Permněftěorgsintez patří k největším v Rusku. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb, který oznámil, že zasažena byla také rafinérie v Novošachtinsku v Rostovské oblasti.
Gubernátor Uljanovské oblasti Alexej Russkich uvedl, že rozsáhlý vzdušný útok zranil 12 lidí včetně dítěte a poškodil průmyslovou a civilní infrastrukturu. Ukrajinský generální štáb ohlásil, že v Uljanovsku se cílem útoku stal podnik, který dodává komponenty výrobcům raket a protiletadlových systémů Pancir.
Ve Voroněžské oblasti se Ukrajina přihlásila k útokům na dvě chemičky, které se podle ní podílejí na výrobě složek do pevných paliv pro rakety, zejména pro balistické rakety Iskander, s nimiž Rusko často útočí na ukrajinské území. Úřady v tomto regionu ráno informovaly, že dronové útoky poškodily obytné domy, průmyslová zařízení a automobily a zranily nejméně čtyři lidi ve Voroněži. Protivzdušná obrana nad městem a dalšími lokalitami podle nich zlikvidovala 88 bezpilotních strojů.
V Samarské oblasti nedaleko hranic s Uljanovskou oblastí zaútočily ukrajinské drony na osobní vlak z Moskvy do Toljatti. Železniční společnost oznámila, že vlak sice nevykolejil, ale byla poškozena elektrická lokomotiva a první vagon soupravy a řidič vlaku utrpěl zranění. Nikomu z cestujících se nic nestalo.
Rusko proti Ukrajině od února 2022 vede útočnou válku. Ukrajina se ruské agresi brání s pomocí západních zemí. Podniká útoky v hloubi ruského území, jejichž cílem jsou kromě vojenských objektů součásti ruské ropné infrastruktury. Tyto útoky ale působí i škody na civilní infrastruktuře a někdy mají za následek oběti na životech. Materiální a lidské ztráty v Rusku jsou ale nesrovnatelně nižší než ztráty, které ruská armáda způsobuje Ukrajině.
Praha 25. září 2026 (PROTEXT) – Vystoupením přední světové letecké akrobatické skupiny Red Arrows, která vytvořila působivé obrazce, skončily 26. Dny NATO v Ostravě & 17. Dny Vzdušných sil AČR. Akci navštívilo v sobotu a neděli přibližně 150 tisíc nadšenců. Vysokou návštěvnost vnímají organizátoři jako projev přízně a ocenění snahy všech zúčastněných složek připravit špičkový program.
Každý, kdo kdy zavítal na Letiště Leoše Janáčka Ostrava u příležitostí zářijových Dnů NATO, nejspíš potvrdí, že zážitek ze špičkové bojové a obranné techniky je vykoupený jeho „sdílením“ s velkým množstvím dalších zájemců. Řádově jde o desítky tisíc v areálu, jehož výměra není veřejně uvedena – a z níž si nemalou část přisvojili vystavovatelé.
Ti samí návštěvníci se zároveň shodnou, že opravdový horror této události předchází. Řeč je o způsobu, jak se na podnik, připadající tradičně na víkend, vůbec dostat. A jak dorazit zavčas.
Místo konání, které se nachází v okrese Nový Jičín asi 10 km jihozápadně od města Ostrava, mezi dálnicemi D1 a D48 a blízko silnice I/58 na území obcí Mošnov, Albrechtičky a Petřvald, se v předvečer otevření a hlavně první den ráno mění v přísně střeženou zónu. Do ní směřují nezřídka dvouhodinové kolony aut. Spolu s nimi proudí kýženým směrem už od brzkých hodin davy lidí: na kole, či většinou pěšky.
V pohotovosti jsou jak policisté, tak hasiči a obyvatelé v okolí. Příhodné plochy nebo soukromé dvorky se mění v parkoviště. Cena parkování činila paušálních 300 korun.
Řidiči, kteří tuto možnost nevyužili a rozhodli dorazit přímo na místo, se museli vydat všanc pořadatelům i osudu. Registrace pro VIP stání fungovala velmi dobře, trasa podle plánku „seděla“ a rozeslaný QR u hlídek plnil to, co měl. Bez něj bylo jediným receptem vyrazit s dostatečnou časovou rezervou a obrnit se trpělivostí.
Otevřeno bylo výjimečně od 08:15, první příchozí čekali u bran od sedmi. Odměnou za počáteční nervy byl nabitý program plný dynamických a statických ukázek, přehlídek, projevů nebo složení přísahy. Ve vzduchu, na plochách a mezi diváky se pořád něco dělo.
S odstupem času víme, že první den víkendové show navštívilo 92 tisíc neplatících osob. V klidnější neděli s výrazně slabším ranním náporem jich dorazilo necelých 60 tisíc. Dohromady zhruba 150 tisíc. Uvádí to ČTK a oficiální stránka natodays.cz s upřesněním, že šlo o 26. ročník Dnů NATO v Ostravě & 17. ročník Dnů Vzdušných sil AČR. Loni se v sobotu, po roční pauze způsobené povodněmi, dostavilo až 100 tisíc osob – v minulosti přesáhla víkendová účast i 200 tisíc lidí.
Dynamický program vydal v souhrnu na 20 hodin. Pořádající společnost Jagello 2000 předem lákala na průlet nadzvukových strategických bombardérů B-1B Lancer amerického letectva i na britskou leteckou akrobatickou skupinu Red Arrows. Nad areálem akce zavlály vlajky čtrnácti účastnických zemí a vlajka Severoatlantické aliance. Partnerskou zemí bylo Německo.
Dorazil prezident Petr Pavel, přijel premiér Andrej Babiš a plejáda ministrů. Vidět byli opoziční politici, nechyběli lobisté. V areálu pobíhali novináři a jejich týmy, z amplionů a obrazovek se nepřetržitě linulo mluvené slovo a hudba. Dění na vzdálenějších plochách přibližovaly přímé přenosy.
„Pokud chceme, aby byli ostatní solidární s námi, musíme být i my solidární s nimi. Zároveň bych rád řekl, že bezpečnostní situace ve světě se bohužel nevyvíjí k lepšímu, rizik a hrozeb spíše přibývá a je dobré si uvědomit, že jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být koneckonců bezpečná a žít v míru,“ připomněla hlava státu.
Mezi vystavovateli logicky připadlo významné místo Armádě České republiky, která zajišťovala převážnou část materiálního zabezpečení akce. V příjemném počasí si odbyl premiéru dopravní proudový letoun Embraer C-390 Millennium, který převzalo české letectvo v červenci. Kolos brazilského výrobce umí přepravit výsadkáře, hasit požáry, tankovat letouny ve vzduchu nebo se uvnitř změnit na šest jednotek intenzivní péče.
Speciální partneři akce, skupina CSG a kopřivnická automobilka Tatra Trucks, jejímž většinovým vlastníkem je právě skupina CSG, představily působivou řadu svých moderních vojenských vozidel. Nejnovějšími provedeními se blýskla řada Tatra Force zaváděná do AČR i dalších ozbrojených sil států NATO. K vidění byl obrněnec TITUS 6×6 v nejnovější velitelsko-štábní verzi KOVVŠ M2, určený pro potřeby domácí armády. Přijelo oceňované bojové vozidlo pěchoty PANDUR 8×8 EVO. RETIA ukázala nový víceúčelový radar středního dosahu RSB21 ReSAURION.
Poprvé se veřejnosti pochlubil slovenský stroj F-16, belgická parašutistická skupina Black Devils a vrtulník UH-6OM Black Hawk litevského letectva. Působivý byl průlet dvojice nadzvukových strategických bombardérů s měnitelnou geometrií křídel B-1B Lancer. Mohutný aplaus provázel vystoupení akrobatické skupiny Red Arrows na letounech Hawk T1. V prakticky stejném nedělním programu bodoval protivzdušný raketový systém Spyder, případně nové robotické vozidlo TAROS Medic pro přepravu zraněných a zdravotnického materiálu v náročném terénu. Německým magnetem byl stroj Tornado IDS s měnitelnou geometrií křídel.
Atrakce rovněž obstaraly Policie ČR, Vězeňská služba, Městská policie Ostrava, Celní správa nebo záchranné sbory spadající pod integrovaný záchranný systém.
O oblibě se ostatně hlasovalo: podle diváků získal cenu za nejlepší leteckou ukázku Štefan Okoš, display pilot vrtulníku UH-6OM slovenských vzdušných sil. Nejlepší pozemní ukázkou se stala masivní bojová zteč předního okraje obrany v podání 74. mechanizovaného praporu, 91. skupiny informačního boje a 22. základny vrtulníkového letectva.
Svátek bezpečnostních sil, jak jsou Dny NATO neoficiálně nazývány, se koná v Ostravě od roku 2001. Z původně regionální veřejné prezentace armády, policie a záchranářů se stala největší letecko-armádně-bezpečnostní show ve střední Evropě. Tuto skutečnost dokládá nejen stoupající zájem ze strany zahraničních účastníků, ale především velký a stabilní počet návštěvníků.
Přidružené Dny Vzdušných sil Armády České republiky jsou oficiální akcí českého letectva, která se koná na základě rozhodnutí ministerstva obrany jako součást Dnů NATO.
Čínský prezident Si Ťin-pching se sice prošel po červeném koberci, ve Washingtonu však nedostal vše, pro co si přišel, hodnotí televize CNN. Některé otázky, které jsou pro něj klíčové, nebyly vyřešeny. Stanice NBC zdůrazňuje, že Trump pompézně přivítal vůdce země, kterou obvinil z vměšování do voleb a obchodního zneužívání USA.
Trump během návštěvy Washingtonu rozprostřel čínskému protějšku červený koberec hned dvakrát. Poprvé se tak stalo na letecké základně Andrews a podruhé u Bílého domu. Přesto Si během návštěvy nedostal vše, co si přál.
Obchodní příměří, které zastavilo tvrdou celní válku a zabránilo další eskalaci, bylo prodlouženo jen o několik měsíců – do 10. ledna. Peking doufal, že vydrží alespoň rok, jelikož se Si snaží přečkat zbytek Trumpova funkčního období.
Trump welcomes Xi with red carpet and ‘great friendship’, but Chinese president draws red lines on Taiwan, AI and Iran
Behind the pageantry and symbolic gestures like Trump taking Xi inside his Marine One helicopter — the talks were focused on tensions that continue to divide…
Klíčové celní spory, čínská dominance v dodávkách vzácných zemin a přístup k pokročilým americkým čipům se budou projednávat v dalším kole. Podle BBC to také znamená, že USA chtějí, aby Čína udělala více pro splnění své části dohody.
Čínská ekonomika je pod tlakem. Země sice prodává rekordní množství zboží po celém světě, na domácím trhu však přetrvává slabá spotřebitelská důvěra. Nezaměstnanost mladých lidí navíc zůstává vysoká a hodnota nemovitostí v zemi, ve které vlastní bydlení asi 80 procent lidí, prudce klesla.
Trumpova nevídaná úcta
Si nepochodil ani v otázce Tchaj-wanu. Jasně znovu uvedl, že americké dodávky zbraní ostrovnímu státu jsou za červenou čárou. USA jsou ze zákona povinny dodávat mu množství zbraní nezbytných k sebeobraně, přestože ho diplomaticky neuznávají jako suverénní stát. V květnu Si varoval Trumpa, že vyzbrojování Tchaj-wanu by nakonec mohlo vést k vojenskému středu mezi USA a Čínou.
Trump následně pozdržel schválení balíčku zbraní v hodnotě 14 miliard dolarů (přes 300 miliard korun). Si toho mohl využít ve Washingtonu a argumentovat, že tento krok snížil riziko přímého konfliktu. Ve čtvrtek zopakoval, že doufá, že Spojené státy zaujmou „správný postoj“, Trump se však k této věci veřejně nevyjádřil.
Žádný pokrok nepřinesly ani diskuse na téma umělé inteligence (AI). Si řekl, že AI by měla být pod lidskou kontrolou. K žádným konkrétním rozhodnutím ohledně možného zpomalení vývoje nebo bezpečnostních opatření však nedošlo. Sám Trump předtím označil varování před nebezpečím umělé inteligence za „podvod“.
Stanice NBC se pak pozastavila nad tím, že Trump královsky přivítal prezidenta země, kterou obvinil z vměšování do prezidentských voleb v roce 2020, kdy zvítězil demokrat Joe Biden, a obchodního zneužívání USA. Trump na čínskou hlavu státu čekal na letištní dráze přímo pod letadlem. Přítomna byla čestná stráž a nad hlavami všech přítomných proletěly bombardéry B-1. Podle NBC je to poprvé, co Trump projevil zahraničnímu vůdci takovou míru úcty.
Si se účastnil i státní večeře. Menu zahrnovalo mořského vlka obaleného v sezamové krustě a dušené baby pak choi. Následoval dezert v podobě vanilkového crèmeux a medové zmrzliny.
Loučeň (Nymbursko) 25. září 2026 (PROTEXT) – Eiffelova věž už nebude od letošního podzimu v loučenském tisovém bludišti sama. Letos k ní přibude světelný Big Ben. Zámek Loučeň otevře 28. října nový ročník procházky osvětleným zámeckým parkem, pod názvem Labyrinty světla a Ráj srdce. Ten nabídne poprvé dvě různé trasy a několik dalších premiér v podobě zářící oranžerie nebo zcela nově barevně nasvícené fasády zámecké terasy. Od 7. listopadu se návštěvníci navíc mohou těšit na dvě výrazné novinky – v tisovém bludišti přibude k Eiffelově věži londýnský Big Ben a v parku u kostela se poprvé rozzáří Bílá paní. A to právě v období, kdy se dny krátí a přirozeného světla ubývá. Také zámecký park na Loučeni dostává po setmění úplně jinou podobu. Labyrinty světla a Ráj srdce navazují na symboliku světla, které člověka provází nejtemnější částí roku po staletí, a propojují ji s romantikou historického parku a zdejším unikátním Labyrintáriem.
„Zimní období je historicky spojené s nedostatkem přirozeného slunečního svitu, a proto světlo odedávna získávalo zvláštní symboliku. Znamenalo naději, návrat slunce a vítězství světla nad temnotou. Dodnes zapalujeme svíčky o Dušičkách, rozsvěcujeme adventní věnec a světly zdobíme své domovy o Vánocích. Světlo ale působí i na naši náladu – dokáže v nejtemnější části roku vytvořit pocit tepla, bezpečí a radosti. A právě takovou atmosféru chceme přenést do celého zámeckého areálu,“ říká majitelka zámku Loučeň Ing. Kateřina Šrámková.
Dvě trasy nabídnou dva různé pohledy na světelnou Loučeň
Letošní ročník rozdělí světelný zážitek do dvou návštěvnických tras. Nový, kratší okruh povede kolem zámku mezi světelnými sochami a instalacemi. Mezi nimi se letos poprvé objeví tajemná Bílá paní, jedna z oblíbených postav loučenských zámeckých prohlídek. Návštěvníci, kteří ji dosud znali především ze zámeckých interiérů a jejich příběhů, se s ní tentokrát setkají i pod širým nebem. Její nová světelná podoba se objeví v parku u kostela. Bílá paní tak symbolicky vystoupí ze zdí zámku a stane se součástí večerní procházky. Právě prostředí historického parku po setmění jí dodá atmosféru, která k tajemným zámeckým příběhům přirozeně patří. Nová instalace zároveň propojí dva světy Loučeně – příběhy, které návštěvníci zažívají při prohlídkách zámku, a světelnou podívanou v jeho okolí.
„Bílá paní k Loučeni patří a naši návštěvníci ji dobře znají ze zámeckých prohlídek. Letos jsme jí proto chtěli dát vlastní místo také venku. V parku u kostela bude po setmění působit trochu tajemně, ale rozhodně není třeba se jí bát. Věříme, že se stane jedním z míst, které si budou chtít návštěvníci vyfotografovat, a ke kterému se budou rádi vracet,“ doplňuje Kateřina Šrámková.
Výraznou součástí této kratší trasy bude také nově opravená historická oranžerie, která se po setmění sama promění ve velký světelný objekt. Zároveň nabídne zázemí pro případ nepříznivého počasí. Na této trase je také v zámeckém podzemí další vytápěný prostor pro tvůrčí dílnu s vánočními ozdobami ze sklárny Koulier. Světelný park se tak na tomto místě propojí s tradicí českého sklářství a vánočního zdobení.
Druhá, již klasická a delší trasa, zavede návštěvníky hlouběji do zámeckého parku, mezi nasvícené labyrinty a bludiště. V tisovém bludišti čeká jedna z nejvýraznějších letošních novinek. K Eiffelově věži, která měla premiéru v roce 2025, přibude od 7.listopadu londýnský Big Ben. Paříž a Londýn se tak symbolicky potkají uprostřed loučenského bludiště.
Světlo letos promění i zámeckou architekturu
Novinkou nebude jen další světelná instalace. Vůbec poprvé se barevně rozzáří také fasáda zámecké terasy. Spolu s opravenou oranžerií se tak do světelného příběhu výrazněji zapojí samotná architektura areálu. „Labyrinty a bludiště baví naše návštěvníky už devatenáct let, ale světlo jim dává úplně jiný rozměr. Každý rok proto hledáme něco, co návštěvníky překvapí a co jim ukáže známá místa zase trochu jinak. Letos jsme světelný zážitek rozšířili i na samotné zámecké budovy. Přála bych si, aby lidé nikam nespěchali, prošli si park, zastavili se v oranžerii a jednoduše si užili kouzlo večerní Loučeně,“ dodává Kateřina Šrámková.
Od podzimních prázdnin až do Vánoc
Labyrinty světla a Ráj srdce se poprvé rozsvítí 28. října 2026, v období podzimních prázdnin. S postupující zimou se pak světelná atmosféra přirozeně propojí s adventním programem zámku. V jeho interiérech ji doplní tradiční Příběh vánočního stromečku, díky němuž mohou návštěvníci spojit prohlídku vánočně vyzdobeného zámku s večerní procházkou světelným parkem. Loučeň tak v nejtemnější části roku nabídne dva světy, a to uvnitř zámku příběh Vánoc, venku příběh světla.
