Pandemie covidu-19 proměnila světové hospodářství a přinesla změny, které výrazně ovlivnily rovnováhu mezi fiskální a měnovou politikou. Tento posun urychlil vznik dluhově-inflační spirály, jež ohrožuje stabilitu finančních systémů. Odborníci upozorňují, že nerovnost v bohatství se bude nadále prohlubovat, což činí investice do vzácných aktiv nevyhnutelnými.
Americký dolar, který od roku 1971 funguje bez krytí zlatem, si stále udržuje pozici světové rezervní měny. Jak uvádí deník Hospodářské noviny, důvěru mu zajišťuje silná americká ekonomika, stabilní právní systém a rozsáhlé finanční trhy. Postupné zesílení centrální kontroly nad měnovým systémem však vede k riziku chybných rozhodnutí a zneužívání moci.
Podle analýzy zveřejněné serverem Kurzy.cz se zvyšování množství peněz v oběhu zpočátku zdálo jako cesta k prosperitě. Kvantitativní uvolňování, nízké úrokové sazby a vládní půjčky posílily domácí ekonomiky. Tento model ale převzaly i další země, což vedlo k obrovskému nárůstu globálního dluhu a rostoucí závislosti na levných penězích.
Dluhová spirála nyní tlačí státy k dalšímu zadlužování, protože náklady na obsluhu dluhu již přesahují příjmy. Inflace navíc neúměrně dopadá na střední a nižší vrstvy, zatímco bohatí díky růstu hodnoty aktiv své postavení upevňují. „Fiskální dominance“ pak znamená, že vládní výdaje určují ekonomický cyklus, zatímco role centrálních bank slábne.
Odborníci z BH Securities upozorňují, že jedinou ochranou před znehodnocením majetku je investování do akcií, nemovitostí, zlata a dalších cenných aktiv. Zvyšující se dluhové zatížení podle nich postupně povede k omezením na trzích a zrychlení ekonomických nerovností.
Historie ukazuje, že dluhově-inflační spirála se objevila i během úpadku římské říše nebo britského impéria. Jak říká investor Ray Dalio ve své knize The Changing World Orders: „Tisknutí peněz je voláním o pomoc v domě, který se bortí pod vlastní tíhou.“
