Jako „zelené“ se začnou označovat investice do zemního plynu a nukleární energie. Nová pravidla odsouhlasil ve středu Evropský parlament. Schválit je sice musí ještě Rada EU, není však pravděpodobné, že by je vetovalo dostatek států. Změnu označení investic navrhla začátkem letošního roku Evropská komise. Způsobila však rozpolcení nejen lobbistů, ale také jednotlivých států. Informoval o tom server Al Jazeera a DW.
Investice do zemního plynu a nukleární energie budou v budoucnosti nejspíše označovány za „zelené“. Změnu jejich pojmenování totiž ve středu schválil Evropský parlament. Odsouhlasit musí nová pravidla sice ještě Rada EU, není ale pravděpodobné, že by se dostatek států rozhodlo je vetovat. Hlasů proti by totiž bylo potřeba 20 z 27. Ve čtvrtek o tom informoval server Al Jazeera.
Změnu označení investic navrhla začátkem letošního roku Evropská komise. Zahrnula ji tak do svých plánů na budování více udržitelné budoucnosti Evropy. Proti návrhu se však postavili především environmentalisté, a tedy i některé odbory Evropského parlamentu zaměřené na životní prostředí. Označování zemního plynu a nukleární energie za „zelené“ totiž považují za greenwashing.
The European Parliament on Wednesday backed European Union rules putting a “green” label on nuclear and natural gas investments.
— Washington Examiner (@dcexaminer) July 7, 2022
https://t.co/pOZaXjrEey
Nová pravidla by pak pro členské státy Evropské unie měla začít platit od roku 2023. Evropští poslanci je schválili v poměru 328 hlasů ku 278. Při hlasování se pak 33 zákonodárců svého hlasu zdrželo. „Doplňkový akt je pragmatickým návrhem, který zajistí soukormé investice do zemního plynu a nukleární energie. Je rovněž potřebný pro naši energetickou tranzici,“ okomentovala rozhodnutí šéfka finančních služeb Evropské unie Mairead McGuinness.
Rozhodnutí Evropského parlamentu podpořil i premiér Petr Fiala
Kolem nových pravidel však od začátku jejich návrhu vznikla rušná debata i intenzivní lobbování. Podle skupin věnujících se ochraně životního prostředí je totiž zemní plyn fosilní palivo, které rovněž přispívá k ohřívání klimatu. Pro jejich opozici se však jedná o alternativu ke spalování uhlí, které produkuje emisí mnohem více. Nukleární energie pak sice žádné nevylučuje, zato vytváří radioaktivní odpad.
Například Lucembursko a Rakousko stavějící se proti nukleární energii proto prohlásily, že se proti rozhodnutí Evropského parlamentu postaví u soudu. „Nejedná se o kredibilní, ambiciózní nebo na faktech založená pravidla. Jsou více než nezodpovědná a ohrožují naši budoucnost,“ okomentovala situaci rakouská ministryně pro klima Leonore Gewessler. Proti pozici Evropského parlamentu se rovněž už dříve postavilo Německo.
Kritika se proti novému způsobu označování investic zvedla podle serveru Deutsche Welle také kvůli obavám o přílišné závislosti Evropské unie na ruských dovozech plynu. Podporu naopak zákonodárcům vyjádřila Francie, která do nukleární energie dlouhodobě investuje. Český premiér Petr Fiala pak rozhodnutí rovněž podpořil a označil ho za „výborné zprávy“. Podle něj totiž umožní „energetickou samostantost, která je pro naši budoucnost klíčová“.
