České vinařství získalo veřejnou podporu za 2,4 miliardy korun, počet pěstitelů i rozloha vinic však dál klesají. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) navíc odhalil závažné nedostatky při rozdělování dotací. Vinařský fond podle kontrolorů neoprávněně vyplatil 12,4 milionu korun a někteří členové jeho vedení neoznámili své vazby na žadatele o podporu.
Kontroloři zjistili, že se ministerstvu zemědělství nepodařilo splnit strategický cíl zvýšit do roku 2025 výměru vinic na 20 tisíc hektarů. Zatímco v roce 2019 zabíraly obhospodařované vinice 18 189 hektarů, loni jejich rozloha klesla na 16 954 hektarů. Během šesti let tak Česko přišlo o více než 1 200 hektarů vinic.
Výrazně ubylo také samotných pěstitelů vinné révy. Jejich počet se mezi lety 2014 a 2025 snížil přibližně o třetinu, z více než 18 400 na zhruba 12 200. Podobný pokles rozlohy vinic přitom zaznamenávají i další evropské země. NKÚ proto označil původní cíl ministerstva za příliš ambiciózní.
Na podporu vinařství a vinohradnictví směřovalo podle kontrolorů 2,4 miliardy korun. Částka zahrnuje státní i evropské prostředky, přičemž převážná část se týká období let 2023 až 2025.
Vinařský fond neoprávněně vyplatil miliony
Kontrola odhalila nedostatky především ve fungování Vinařského fondu. U všech 141 prověřovaných žádostí nebyly dostatečně konkrétně stanoveny cíle, očekávané přínosy ani výsledky projektů. Fond přesto jejich doplnění nepožadoval, ačkoli ho k tomu zavazovala pravidla poskytování podpory.
Podle NKÚ navíc neprováděl řádné kontroly a přehlížel nedostatky v žádostech i závěrečných vyúčtováních. Výsledkem bylo neoprávněné vyplacení podpor v celkové výši 12,4 milionu korun. Kontroloři upozornili, že fond porušoval pravidla opakovaně, přestože ho na problémy upozorňovaly již dřívější kontroly.
Závažná zjištění se týkala také střetů zájmů. Šest z jedenácti členů Rady Vinařského fondu neoznámilo své vazby na žadatele o podporu, přestože působili v jejich orgánech. V 72 procentech těchto případů následně hlasovali pro přidělení dotace.
Ředitel fondu navíc v deseti případech podepsal rozhodnutí o poskytnutí podpory subjektu, v jehož správní radě sám působil.
Ministerstvo připustilo příliš ambiciózní cíle
Ministerstvo zemědělství vysvětlilo, že cíle stanovovalo v době příznivějších ekonomických podmínek. Situaci následně ovlivnily válka na Ukrajině, dražší energie, rostoucí výrobní náklady i klesající spotřeba vína. Podle resortu se proto původní očekávání ukázala jako příliš optimistická.
NKÚ přesto vyhodnotil samotná opatření na podporu vinařství jako odpovídající potřebám odvětví. Přispívat měla především ke zvýšení konkurenceschopnosti, přizpůsobení klimatickým změnám a ekologičtější produkci. Problém kontroloři vidí zejména v rozdělování peněz a hodnocení jejich skutečných přínosů.
Prověrka osmi příjemců dotací například ukázala, že tři podpořené projekty zatím nesplnily svůj účel. Jedna podniková prodejna nebyla uvedena do provozu. Další dva příjemci nevyužívali pořízené kapkové závlahy podle očekávání. Jeden systém během kontrolovaného období nepoužil vůbec, druhý pouze jednou.
Kontroloři proto doporučili změnit zákon o vinohradnictví a vinařství tak, aby ministerstvo získalo větší pravomoci vůči Vinařskému fondu. V případě porušení pravidel by pak mohlo podporu neposkytnout nebo požadovat vrácení peněz.
Ministerstvo uvedlo, že současnou podobu zákona i možnosti posílení kontroly fondu zanalyzuje. Případnou novelu, která by měla pomoci předcházet střetům zájmů, zatím nevyloučilo.
