Stovky milionů dolarů určených na boj proti epidemii eboly v Konžské demokratické republice se podle humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) nedostávají k lidem, kteří je nejvíce potřebují. Přestože na pomoc byly vyčleněny značné finanční prostředky, zdravotníci v terénu podle organizace často postrádají základní vybavení, nedostávají mzdy a nemají potřebné školení. Epidemie přitom zůstává podle MSF mimo kontrolu. Informuje o tom BBC, RFI a další servery.
Od vyhlášení epidemie v květnu zemřelo v zemi na ebolu více než 5400 lidí a dalších 11 tisíc se nakazilo. Jde tak o druhou nejsmrtelnější epidemii této nemoci v historii. Lékaři bez hranic ve své zprávě upozorňují na výrazný rozdíl mezi objemem vyplacených peněz a skutečnou pomocí, která se dostává k pacientům, zdravotníkům a místním komunitám.
Millions of Ebola dollars going missing as virus spreads, medical charity warns https://t.co/QDUPyNjenF
— BBC News (World) (@BBCWorld) November 12, 2026
„Navzdory obrovským částkám peněz poskytnutým na boj proti epidemii se mnoho pracovníků v první linii snaží omezit její šíření s prázdnýma rukama a prázdnými kapsami,“ uvedla organizace. Vyzvala proto konžskou vládu a agentury OSN, aby posílily kontrolu nad využíváním finančních prostředků a zajistily jejich účelnější rozdělování.
Na problém s financováním upozornila už minulý měsíc také Africká centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC). Podle jejich údajů zůstává nevysvětleno, kam se podělo 700 milionů dolarů z celkových 962 milionů vyplacených organizacím zapojeným do boje proti ebole. Šéf Africa CDC Jean Kaseya tehdy zdůraznil, že zatím nelze hovořit o zpronevěře. Situaci označil za závažné selhání transparentnosti a finančního výkaznictví.
Zpráva MSF popisuje řadu konkrétních nedostatků. Zdravotníci podle ní nedostávají výplaty, neprocházejí potřebným školením, sanitkám chybí palivo a pracovníci v první linii nemají dostatek zdravotnického materiálu ani další podpory. Některé týmy pověřené sledováním šíření nákazy navíc existují pouze na papíře a v terénu vůbec nepůsobí.
„Naše týmy často zůstávají beze slov nad nefunkčností, kterou v mnoha oblastech pozorují. Po šesti měsících od zahájení reakce je tato situace prostě nepřijatelná,“ uvedl prezident MSF Javid Abdelmoneim.
Na polovinu nakažených se vůbec nepřijde
Závažným problémem je také nedostatečné sledování kontaktů nakažených, které patří k nejdůležitějším nástrojům prevence dalšího šíření nemoci. Podle Lékařů bez hranic se dvě třetiny úmrtí odehrávají přímo v komunitách, nikoli ve zdravotnických zařízeních. Britský epidemiolog Neil Ferguson podle agentury Reuters odhaduje, že více než polovina případů nákazy zůstává neodhalena. Epidemie by tak mohla pokračovat ještě další rok.
MSF kritizuje také nerovnoměrné rozdělování pomoci. Reakce na epidemii byla podle ní příliš pomalá v provincii Severní Kivu, zatímco Haut-Uélé zůstávala výrazně opomíjená. Zdravotnická zařízení v obou oblastech postrádají základní vybavení, včetně vody, chloru a prostředků pro třídění pacientů. Některá se proto podle organizace dokonce stala novými ohnisky nákazy místo míst, která by měla jejímu šíření bránit.
Boj s epidemií komplikuje také situace na východě Konžské demokratické republiky, kde se nachází její epicentrum. Oblast dlouhodobě sužují ozbrojené konflikty, některá území ovládají povstalecké skupiny a nedostatek sjízdných silnic výrazně ztěžuje přístup zdravotníků.
Epidemie způsobená virem kmene Bundibugyo se rozšířila i za hranice Konga. Případy nákazy byly zaznamenány také v Keni, Ugandě a Nigérii. Určitý pokrok zaznamenala Keňa, kde byla ve středu propuštěna poslední osoba nakažená ebolou. Pro zemi jde o významný milník v úsilí o zvládnutí nákazy.
