Čínský prezident Si Ťin-pching dnes vyzval k úplnému znovusjednocení Tchaj-wanu s Čínou a slíbil, že k tomu dojde mírovou cestou. V této souvislosti také řekl, že proud dějin nelze zastavit a že jde o poslání čínských komunistů. Podle tchajwanské vlády nejde o nic nového, napsala agentura Reuters. Čína považuje demokratický ostrov za součást svého území a v minulosti vyhrožovala, že se s ním spojí, i kdyby to mělo být silou. Tchaj-pej nároky Pekingu odmítá.
„Vyřešení tchajwanské otázky je neochvějným historickým posláním (čínské) komunistické strany. Proud dějin nelze zastavit. Úplné sjednocení vlasti musí být uskutečněno a jistě k němu dojde,“ řekl 73letý Si v projevu v pekingském Velké síni lidu. Čína podle něj podporuje mírové sjednocení a politiku „jedna země, dva systémy“ a je ochotna s Tchaj-wanem jednat při zachování principu jedné Číny. Číňany a Tchajwance také vyzval, aby spojili síly v boji proti separatistickým silám usilujícím o nezávislost ostrova.
China’s Xi says Taiwan ‚reunification‘ must happen as history cannot be stopped https://t.co/kP0Sqc6IBy
— Reuters (@Reuters) November 12, 2026
Princip jedné Číny je postoj Pekingu, podle něhož obě strany Tchajwanského průlivu tvoří jednu zemi. Model jedna země, dva systémy nepodporuje žádná z významných tchajwanských politických stran.
„Co se týče formulace ohledně sjednocení Tchaj-wanu, oproti minulosti se příliš neliší,“ uvedl Liang Wen-čchieh, mluvčí tchajwanské Rady pro záležitosti pevninské Číny.
Ačkoli se Si nezmínil o použití síly, čínská armáda denně operuje v okolí Tchaj-wanu a rozšiřuje svůj dosah dále do Tichého oceánu. Tchajwanské ministerstvo obrany jen za dnešek zaznamenalo 29 čínských vojenských letadel provádějících hlídku s čínskými válečnými loděmi. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 v této souvislosti ve středu v prohlášení uvedli, že stále důraznější kroky Číny ve vodách východně od Tchaj-wanu ohrožují regionální stabilitu a svobodu plavby.
Si mluvil u příležitosti 160. výročí narození revolučního hrdiny a prvního čínského prezidenta Sunjatsena (1866-1925). Ten stál v čele sinchajské revoluce z října 1911, která ukončila staletí vlády císařů a císařoven a následující rok vedla k založení Čínské republiky. Její existence pokračuje na Tchaj-wanu, zatímco na pevnině vznikla v roce 1949 Čínská lidová republika. Sunjatsen byl podle Siho vlastenec, který hájil jednotu země a stavěl se proti činům vedoucím k rozdělení národa. Na Tchaj-wanu je Sunjatsen oficiálně považován za otce národa a jeho portrét visí v prezidentské kanceláři.
