Šéf Mezinárodní agentury pro energii varoval, že Rusko může tuto zimu přestat dodávat plyn do Evropy. Informuje o tom BBC a Financial Times.
Podle Fatiha Birola není úplné zastavení dodávek nejpravděpodobnějším scénářem. Řekl ale, že Evropa musí pro všechny případy vypracovat krizové plány.
V posledních týdnech několik evropských zemí uvedlo, že dostávají výrazně méně ruského plynu, než očekávaly. Ruští představitelé popírají, že by to bylo úmyslné, a obviňují z toho technické problémy.
Před invazí na Ukrajinu Evropa dovážela z Ruska asi 40 % zemního plynu, nyní však toto číslo kleslo na zhruba 20 %.
„Evropa by měla být připravena pro případ, že bude ruský plyn zcela odříznut,“ řekl Birol v rozhovoru pro Financial Times.
„Čím více se blížíme k zimě, tím více chápeme záměry Ruska,“ dodal. „Domnívám se, že škrty jsou zaměřeny na to, aby se Evropa vyhnula naplnění zásobníků a zvýšila vliv Ruska v zimních měsících.“
Birol se domnívá, že nedávné snížení dodávek plynu z Ruska je „strategické“. Poklesy ztěžují evropským zemím naplnění zásobníků plynu a zvyšují vliv Ruska na letošní zimu.
„Nevylučoval bych, že Rusko bude i nadále tu a tam nacházet různé problémy. Bude pokračovat v hledání záminek k dalšímu snižování dodávek plynu do Evropy. Možná je i úplně přeruší,“ řekl Birol zpravodajské stanici BBC News.
Minulý týden byl průtok zemního plynu plynovodem Nord Stream 1, jedním z hlavních plynovodů z Ruska do Evropy, pouze na 40 % kapacity. Mnozí odborníci jsou skeptičtí k ruskému vysvětlení, že to bylo způsobeno „technickými problémy“.
Evropa bojuje s výpadky plynu
V celé Evropě jsou nadále hlášeny výpadky v dodávkách plynu. V pátek italská energetická společnost Eni uvedla, že od ruského státem kontrolovaného plynárenského gigantu Gazprom obdržela pouze polovinu očekávaného množství plynu, poklesy hlásí také Slovensko a Rakousko.
Francie uvedla, že od 15. června neodebírá žádný ruský plyn z Německa. Polsku, Bulharsku, Finsku, Dánsku a Nizozemsku byly pozastaveny dodávky ruského plynu poté, co odmítly požadavek na platbu v ruských rublech.
Minulý měsíc se evropské země dohodly, že se pokusí chránit před kolísáním cen plynu tím, že naplní své zásobníky. Společně se zavázaly, že do listopadu dosáhnou alespoň 80 % kapacity, přičemž podle posledních údajů je to přibližně 55 %.
Birol uvedl, že probíhající plynová krize nyní ospravedlňuje mimořádná krátkodobá opatření ke snížení poptávky, jako je zvýšení využívání uhelných elektráren a pokud možno prodloužení životnosti jaderných elektráren. Pokud by došlo k úplnému zastavení dodávek ruského plynu, mohla by podle něj být nutná drastická opatření.
„Nevylučuji, že Evropa bude potřebovat plánované a řízené příděly plynu,“ řekl Birol.
„Netvrdím, že je to základní scénář, ale při pohledu na několik posledních měsíců, ne-li let, na zkušenosti, které máme s Ruskem jako energetickým partnerem, je to scénář, který si zatím nemůžeme dovolit vyloučit,“ dodal.
