V minulosti vzniklo mnoho studií zabývajících se narcismem. Vědci se snaží přijít na to, zda se narcisté skutečně mají nezdravě rádi, nebo ne. Detailněji se na tuto problematiku podíval tým expertů z Newyorské univerzity. Ve svém novém výzkumu narcisty rozdělil do dvou kategorií. První skupina se chová narcisticky, neboť cítí nejistotu, druhá je blíže psychopatii, píše server ScienceAlert.
Již v minulosti psychologové narcisty rozdělili do dvou kategorií. Zranitelní narcisté se vyznačují nízkým sebevědomím. Z připoutání se k druhé osobě cítí úzkost a jsou velice citliví na kritiku. Takzvaní grandiózní narcisté mají vysoké sebevědomí a častěji prosazují sebe sama, píše populární server ScienceAlert.
Vědci z Newyorské univerzity se však zaměřil na dlouhodobou otázku, zda se narcisté skutečně mají jen tolik rádi, nebo jestli je to ještě jinak.
„Dlouho nebylo jasné, proč se narcisté chovají nadřazeně a neustále se dopouštějí sebechvály, když se pak ve finále před ostatními snižují,” řekl klinický psycholog Pascal Wallisch.
Studie publikovaná v časopisu Personality and Individual Differences se zúčastnilo 270 osob s věkovým průměrem 20 let. Vědci u jednotlivců posuzovali úrovně různých rysů, včetně narcismu, sebeúcty a psychopatie.
Začarovaná spirála nejistoty
„Naše výsledky naznačují, že narcismus je lepší chápat jako kompenzační adaptaci k překonání a skrytí nízké sebeúcty,” prozradila výsledky klinická psycholožka Mary Kowalchyk.
Vědci zjistili, že flexní (narcistické) chování je silně spojeno s osobami trpícími na pocity nejistoty a viny. Narcisté se sklony k psychopatii naopak pocity viny nepociťovali.
„Narcisté si jsou nejisti sami sebou. S touto nejistotou se vyrovnávají pomocí flexe. Způsobuje to dlouhodobě menší oblibu u ostatních, čímž se jejich nejistota dále prohlubuje. To pak vede k začarovanému kruhu flexivního chování,” uvedla Kowalchyk.
Nejistí narcisté jsou v kontrastu s těmi grandiózními. „Domníváme se, že to, co dříve bylo považováno za grandiózní narcismus, je ve skutečnosti lépe chápáno jako jeden z behaviorálních projevů psychopatie,” píše vědecký tým.
Tyto výsledky doplňují jinou studii z roku 2017. Skeny mozků narcistických jedinců tehdy odhalily emoční úzkost a vnitřní konflikt, když jim vědci ukázali fotografii sebe sama.
Narcismus je v dnešní době mnohem rozšířenější než v minulosti. Je otázkou, do jaké míry jej přiživují sociální sítě. Na platformách jako Facebook či Instagram často dochází k sociálnímu srovnávání a hodnocení se. To by mohlo prohlubovat míru nejistoty ohledně vlastní hodnoty.
