Celosvětová poptávka po ropě má letos klesnout přibližně o milion barelů denně. Šlo by o první meziroční pokles od roku 2020, kdy spotřebu prudce omezila pandemie covidu. Hlavními důvody jsou vysoké ceny, omezené dodávky a dopady války mezi Spojenými státy a Íránem.
V květnu svět spotřeboval v průměru 97,9 milionu barelů ropy denně, meziročně o 5,3 milionu méně. Od tohoto minima se má poptávka během léta postupně zotavovat díky cestování a obnovování dodávek paliv. Za celý rok však Mezinárodní agentura pro energii očekává pokles o milion barelů denně. V roce 2027 by naopak měla spotřeba vzrůst o dva miliony barelů denně.
Výraznou roli sehrála válka, která na více než tři měsíce uvěznila v Perském zálivu lodě naložené ropou. Provoz v Hormuzském průlivu se sice v červnu částečně obnovil, stále ale nedosahuje předválečné úrovně. Celkový vývoz ropy z Perského zálivu vzrostl na 16,1 milionu barelů denně, zatímco před konfliktem činil přibližně 24 milionů.
Největší pokles zaznamenala Čína
Nejsilněji se nižší spotřeba projevila v Asii, která je na dodávkách z Blízkého východu silně závislá. Čínská poptávka klesla o 1,5 milionu barelů denně, tedy o devět procent. Země omezila nákupy na světovém trhu a dočasně přestala doplňovat strategické zásoby, do kterých před krizí ukládala téměř milion barelů denně.
Úspory podpořilo také rychlé rozšiřování elektromobilů. Čína může kvůli nižší spotřebě benzinu a nafty přijít o dalších 500 až 600 tisíc barelů denní poptávky. „Je to poměrně významné,“ míní Daniel Sternoff z Centra pro globální energetickou politiku Kolumbijské univerzity.
Spojené státy jsou výraznou výjimkou. Přestože průměrná cena běžného benzinu v květnu překročila 4,50 dolaru za galon a od začátku války vzrostla o více než polovinu, jeho spotřeba ve druhém čtvrtletí stoupla. Část Američanů se vrací z práce na dálku do kanceláří a vyšší ceny pohonných hmot zároveň představují menší část příjmů domácností než v minulosti.
Ceny samotné ropy mezitím po částečném obnovení přepravy klesly. Benzin a nafta ale zůstávají dražší, protože některé rafinerie na Blízkém východě stále neobnovily provoz a ruská zařízení poškodily ukrajinské útoky. Marže rafinerií se proto na začátku července dostaly na nejvyšší úroveň za čtyři roky.
