Ranní rutina, při které člověk vstává v pět hodin, cvičí, medituje a začíná pracovat dřív než ostatní, se často prezentuje jako cesta k lepšímu životu. Odborníci ale upozorňují, že takový režim není vhodný pro každého.
Vstávání v pět ráno se v posledních letech stalo symbolem disciplíny a produktivity. Na sociálních sítích ho lidé často ukazují jako návod, jak zvládnout víc věcí a mít den pod kontrolou.
@rubywilkess Discipline 🫡 #9to5 #corporatelife #running #runner ♬ original sound – rockstardannyvarr
Jenže lidské tělo nefunguje u všech stejně. Každý má trochu jiný přirozený rytmus. Někomu vyhovuje vstávat brzy, jiný se nejlépe soustředí až odpoledne nebo večer.
Pokud má člověk vstávat v pět ráno a zároveň spát dostatečně dlouho, musel by chodit spát velmi brzy. Dospělý člověk přitom obvykle potřebuje sedm až devět hodin spánku denně. Pro mnoho lidí je takový režim těžké skloubit s prací, rodinou nebo běžným večerním životem.
Problém tedy není v samotném brzkém vstávání. Rizikem je hlavně to, když kvůli němu člověk dlouhodobě spí málo. Nedostatek spánku může zhoršit náladu, soustředění, paměť i rozhodování.
Únava se může projevit také ve vztazích. Člověk bývá podrážděnější, méně trpělivý a hůř zvládá stres. Dlouhodobý spánkový deficit může mít dopad i na zdraví.
Odborníci proto doporučují nesledovat jen čas na budíku, ale hlavně kvalitu a délku spánku. Ranní vstávání může někomu pomáhat, ale nemělo by být na úkor odpočinku. Pro zdravý režim je důležitější dobře spát než za každou cenu vstávat co nejdřív.
