Každý to zná. Sotva se vyléčí z rýmy, už ho zase škrábe v krku. Někteří lidé zkrátka tráví podzim a zimu s kapesníkem v ruce. Podle lékařů to ale neznamená, že mají slabou imunitu. Hlavní příčina je mnohem jednodušší: častější kontakt s viry.
Podle odborníků není rozdíl v imunitě mezi zdravými dospělými tak významný, jak si mnoho lidí myslí. „Hlavním důvodem, proč někteří lidé trpí častějšími nachlazeními než ostatní, je prostě vystavení virům,“ vysvětluje dětský infektolog Dean Blumberg z UC Davis Health. Kdo je často mezi lidmi, má větší šanci, že se nakazí.
Největší riziko představuje domácnost. Sdílení ručníků, dotýkání se stejných klik nebo blízký kontakt s rodinou. To vše znamená ideální podmínky pro šíření virů. Rodiny s malými dětmi o tom vědí své. „Děti v mateřských školách a dětských skupinách chytají viry neustále,“ potvrzuje lékař Tim Hendrix z AdventHealth Centra Care. Rodiče a učitelé pak často onemocní s nimi.
Malé děti totiž ještě nemají zažité hygienické návyky. Nesprávně si myjí ruce, kašlou bez zakrytí úst a rády si půjčují hračky. „Když je někdo z nich nemocný, ostatní to během pár dní chytí také,“ říká Blumberg. Jakmile ale děti povyrostou, riziko se snižuje, mají lepší hygienu a s rodiči nejsou tolik v těsném kontaktu.
Zvýšenou náchylnost na infekce mají samozřejmě i lidé s oslabenou imunitou, například pacienti v léčbě rakoviny nebo ti, kteří berou léky tlumící imunitní reakce. Ti si podle lékařů musí dávat pozor celoročně.
Zbytek populace může nemocem čelit spíš prevencí. Nejjednodušší zbraní zůstává mytí rukou. „Zní to banálně, ale právě to nejvíc snižuje přenos virů,“ připomíná Hendrix. Důležité je také dostatek spánku, vyvážená strava, pitný režim a vyhýbání se vyčerpanosti.
Ani tyto návyky sice nezaručí, že se virům úplně vyhnete, ale tělu dají větší šanci bránit se. A hlavně, není to smůla ani „slabá imunita“. Jen důkaz, že žijete obklopeni lidmi, kteří vás mají až příliš rádi, i když zrovna kašlou.


