Reklama
3.9 C
Czech
Pátek 27. března 2026
Protext ČTKNa Univerzitě Palackého v Olomouci hrozí likvidace elitního vědeckého centra, odbory žádají...

Na Univerzitě Palackého v Olomouci hrozí likvidace elitního vědeckého centra, odbory žádají rezignaci rektora

Olomouc 5. prosince 2024 (PROTEXT) – Českému institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého, kde působí špičkoví vědci z přibližně 20 zemí a řešitelé ERC grantů, hrozí likvidace. Rektor UP Martin Procházka navrhuje Akademickému senátu UP odebrat CATRIN významnou část prostor včetně laboratoří i přístrojů. Pokud senát návrh schválí, hrozí propouštění desítek zaměstnanců a zastavení projektů s celkovou dotací téměř 900 milionů korun. Podle vedení CATRIN i odborů by tento krok mohl vést k podezření z nehospodárnosti a dotačního podvodu s možnými sankcemi ve stovkách milionů korun. CATRIN řeší přibližně dvě třetiny všech mezinárodních grantů na UP a jejich ohrožení by poškodilo reputaci celé české vědy. Odbory proto vyzývají rektora UP k rezignaci.

„CATRIN se během krátké doby etablovala jako mezinárodně uznávané vědecké pracoviště a dosáhla řady úspěchů. Z našeho výzkumu vznikají nové spin-out firmy, spolupracujeme s průmyslem a institucemi z celého světa, řešíme prestižní evropské granty, publikujeme v nejlepších světových časopisech. Skrze interdisciplinární výzkum propojujeme týmy napříč fakultami a přinášíme tak naší univerzitě významné finanční prostředky. Je proto naprosto frustrující, že namísto podpory jsme opakovaně vystaveni snahám vedení univerzity o naši likvidaci,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Pokud by Akademický senát UP rektorův návrh schválil, znamenalo by to od roku 2025 propuštění minimálně čtvrtiny z přibližně 200 zaměstnanců CATRIN. Do roku 2028 by ústav přišel o více než polovinu kanceláří a laboratoří bez smysluplné alternativy, což by vedlo k dalšímu odlivu vědců a ukončení výzkumu.

„Rektorův návrh na odebrání výzkumných prostor bez jasné koncepce, jak a kde mají zaměstnanci CATRIN pokračovat ve své práci, znamená faktickou likvidaci CATRIN. Rektor tím obchází povinnost prosadit organizační změnu přes hlasy dvou třetin senátorů AS UP a stanovený proces včetně analýzy dopadů. Podle našeho názoru jde o zcela neúčelné a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Dotčené přístroje a prostory byly pořízeny z grantů, řešených zaměstnanci CATRIN, pro jasně definovaný výzkumný účel, ke kterému slouží v rámci návazných výzkumných projektů i dnes. Změna rozsahu a účelu jejich užívání může být považována za dotační podvod a může univerzitu vystavit vážným legislativním i finančním důsledkům. Tento návrh považujeme za vyvrcholení rektorova čtyřletého manažerského i lidského selhání a vyzýváme jej k rezignaci,“ řekl předseda základní odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

CATRIN vznikla před čtyřmi lety na základě návrhu vedení univerzity integrací částí výzkumných center lékařské a přírodovědecké fakulty se souhlasem akademického senátu. Jak připomněl Navařík, přírodovědecká fakulta již obdržela více než 100 milionů korun jako kompenzaci, avšak využití těchto prostředků zůstává stále nejasné, ačkoliv odbory opakovaně žádaly o vysvětlení. Nyní má CATRIN dle návrhu rektora přenechat fakultě nejen většinu prostor, ale zaplatit jí dalších 26 milionů korun. Současně vedení UP plánuje podpořit výstavbu nové budovy PřF částkou 300 milionů korun, zatímco CATRIN by při schválení rektorova návrhu nebyla schopna naplnit ani hygienické limity pro práci. Podle odborů je to další důkaz dlouhodobého nerovného přístupu vedení UP k zaměstnancům CATRIN.

„Po čtvrtstoletí služby pro tuto univerzitu mi rektor vystavil účet. Stojí na něm, že mám opustit kancelář i laboratoře, kde s mým týmem pracujeme. Ano, i takto v praxi může vypadat deklarovaná podpora projektů ERC,“ uvedl prof. Michal Otyepka, vedoucí výzkumných týmů CATRIN-RCPTM a čtyřnásobný laureát prestižních projektů Evropské výzkumné rady.

Rektor Martin Procházka při nástupu slíbil vyřešit vztahy mezi PřF a CATRIN do půl roku, ale jeho dosavadní návrhy opakovaně selhaly a čelily kritice za nepřipravenost a nedostatečné podložení daty. Po více než třech letech přichází s nejkontroverznějším návrhem, který vyvolává řadu otázek, především zda české univerzity skutečně chtějí podporovat špičkový výzkum a usilují o světovou úroveň nebo zda v uzavřeném akademickém prostředí univerzit vítězí klientelismus umožňující ovlivňovat toky veřejných prostředků.

„Jsme v situaci, kdy statutární zástupce veřejné vysoké školy opakovaně předkládá návrh na drastické změny v užívání majetku bez analýzy ekonomických dopadů na jednotlivé součásti a vysokou školu samotnou. To je věc nepředstavitelná v jakékoliv firmě, natož na univerzitě, která nakládá s veřejnými prostředky,“ uzavřel Navařík.

CATRIN je vědecké centrum zaměřené na nanotechnologie, biotechnologie a biomedicínu. Zaměřuje svůj výzkum na řešení globálních problémů společnosti jako je zdraví a kvalita života, udržitelné zemědělství, zelená energetika a ochrana životního prostředí. Jejich úspěchy zahrnují například první pozorování subatomární struktury atomů publikované v časopise Science, licencovanou technologii výroby nové generace zařízení pro ukládání energie nebo nedávný objev atomárních antibiotik účinných vůči nejodolnějším bakteriím.

 

Zdroj: ZO VOS CATRIN

 

 

Reklama

Doporučujeme

Soudila se s otcem o to, aby mohla podstoupit eutanazii. Soud španělské dívce vyhověl

Případ mladé ženy z Barcelony vyvolal silnou celospolečenskou debatu o právu na důstojnou smrt. Dlouhý soudní spor s vlastním otcem ukázal, jak složité může být uplatnění eutanazie v praxi, i když ji zákon umožňuje.

Húsíové varovali, že jsou připraveni vstoupit do války v regionu

Vůdce jemenských húsíjských povstalců Abdul Malik Húsí varoval, že jeho hnutí je připraveno zapojit se do nynější regionální války, píše agentura AFP. Íránem podporovaní Húsíové, kteří ovládají severní část Jemenu, v průběhu poslední války v Pásmu Gazy pravidelně útočili pomocí dronů a střel na obchodní plavidla v Rudém moři, čímž se snažili destabilizovat globální obchod.

Válka v Íránu urychluje posun k obnovitelným zdrojům

Válka v Íránu otřásla globální energetikou. Výpadky dodávek přes Hormuz a růst cen ukázaly, jak křehký je svět závislý na ropě a plynu. Státy teď hledají jistotu jinde. Stále častěji ji vidí v domácích obnovitelných zdrojích.

Trump odložil útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama