6.6 C
Czech
Pátek 7. listopadu 2025
Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Doporučujeme

EK bude jednat s Belgií o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur

Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.

Letiště v belgickém Lutychu bylo uzavřeno kvůli dronům, podruhé v tomto týdnu

Letiště v belgickém Lutychu dnes dočasně přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům. Je to už druhý podobný incident tento týden. Informovala o tom agentura Belga s odvoláním na společnost Skeyes, která zajišťuje v Belgii letový provoz.

USA zabily tři muže při úderu na další loď v Karibiku údajně pašující drogy

Americká armáda ve čtvrtek zabila tři muže při úderu na loď, která údajně pašovala drogy v mezinárodních vodách v Karibském moři. Na sociální síti to v noci na dnešek oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth, který zabité označil za "narkoteroristy". Podle agentury AP jde již o sedmnáctý úder, který USA od září podnikly proti plavidlům u pobřeží Venezuely a poslední dobou také ve východní oblasti Tichého oceánu. Počet obětí podle AP čtvrtečním útokem stoupl nejméně na 69.

Policie v německém Hanau zadržela Rumuna podezřelého z pomalování aut krví

Německá policie dnes zadržela 31letého Rumuna, kterého podezřívá, že pomaloval téměř 50 aut, několik poštovních schránek a několik domů v hesenském městě Hanau lidskou krví. Na mnoha místech přitom nakreslil hákové kříže. Policie o tom informovala v tiskové zprávě.

Nancy Pelosi oznámila svůj odchod z politiky. Příští rok už kandidovat nebude

Nancy Pelosi, první a dosud jediná žena v čele Sněmovny reprezentantů USA a jedna z nejvýraznějších postav Demokratické strany, odchází do politického důchodu. Oznámila, že po téměř čtyřech desetiletích v Kongresu už nebude znovu kandidovat.

Královna deblu Siniaková slaví pátý titul světové jedničky

Kateřina Siniaková potvrdila pozici světové jedničky. Po dvou výhrách na Turnaji mistryň v Rijádu má jisté semifinále i trofej pro nejlepší deblistku sezony. WTA jí k tomu uspořádala slavnostní ceremoniál. „Tohle je pro mě úžasné. Jsem moc šťastná, že jsem to znovu dokázala,“ řekla česká hráčka.

Varování před COP30: Chudší země stále nemají dostatečný přístup k ochraně v oblasti klimatu

Do brazilského města Belém se sjíždějí světoví lídři, aby se zúčastnili klimatické konference COP30. Jedním z hlavních témat bude opět financování boje proti klimatické krizi. Problémem je zejména obtížný přístup rozvojových států k prostředkům.

Trump v nejistotě. Soudci jsou skeptičtí ohledně legitimity cel

Ve středu začal Nejvyšší soud projednávat jeden z největších právních sporů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Soudci se snaží vyložit znění zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), použitého k uvalení rozsáhlých tarifů na celý svět, a rozhodnout o jejich legitimitě.

Letiště v německém Hannoveru muselo kvůli dronu přerušit provoz

Letiště v Hannoveru na severozápadě Německa muselo ve středu pozdě večer přerušit provoz kvůli neznámému dronu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Letiště bylo uzavřeno tři čtvrtě hodiny, na jiných místech kvůli tomu musela přistát tři letadla.

Stažení amerických sil z Rumunska neoslabuje východní křídlo NATO, uklidňuje Rutte

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte se během návštěvy Bukurešti snažil zmírnit obavy z oznámeného stažení amerických vojáků z Rumunska. Trval na tom, že Washington nadále bude bránit zájmy východního křídla aliance. Odmítl také strach z toho, že tohle rozhodnutí vysílá Moskvě „nebezpečný signál“.

V ruském Volgogradu při dronovém útoku zemřel jeden člověk, uvedl gubernátor

Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.

Princ William předal cenu Earthshot Prize 2025. Ocenil projekty, které dávají planetě naději

Rio de Janeiro se na jeden večer proměnilo v hlavní město ekologie. Princ William zde vyhlásil pět vítězů prestižní ceny Earthshot Prize, kteří podle něj dokazují, že řešení klimatické krize je stále možné. Každý z oceněných projektů získal milion liber na rozvoj svých nápadů.

Tajfun na Filipínách připravil o život 114 lidí, prezident vyhlásil stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech na životě. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli této přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze.

Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaum podala žalobu na muže, jenž ji na ulici osahával

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum chce trestní stíhání pro muže, který ji během krátké cesty mezi úřady v centru Ciudad de México osahával. Incident je zachycen na videu. Případ znovu otevřel debatu o bezpečí političek a o každodenním obtěžování žen v zemi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama