Boje na Ukrajině se zpomalují a pravděpodobně budou pokračovat i v nadcházejících zimních měsících, domnívají se americké zpravodajské služby. Informuje o tom BBC, AP News a další servery.
Válka na Ukrajině trvá již devátý měsíc, ale Rusko ztratilo více než polovinu území, kterého se zmocnilo. Zatím nejsou žádné důkazy o slábnoucím odporu ze strany ukrajinských sil, uvedla ředitelka amerických zpravodajských služeb Avril Haines. Podle ní se obě strany budou snažit „doplnit zásoby, obnovit zásobování a obnovit síly“ pro případnou protiofenzívu na jaře.
Ukraine war: Fighting set to slow for winter months, says US intelligence https://t.co/1VJ7f6LVPH
— BBC News (World) (@BBCWorld) December 4, 2022
Haines na obranném fóru v Kalifornii řekla, že většina bojů se v současné době odehrává v okolí Bachmutské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Uvedla, že boje se zpomalily poté, co Rusko minulý měsíc stáhlo své jednotky ze západní části Chersonské oblasti.
„Již nyní vidíme jakési snížené tempo konfliktu. Očekáváme, že to pravděpodobně uvidíme i v následujících měsících,“ cituje ji BBC. Dodala, že jak ukrajinská, tak ruská armáda se budou snažit připravit na případnou protiofenzívu po zimě.
„Ale ve skutečnosti jsme docela skeptičtí, pokud jde o to, zda Rusové budou na případný útok připraveni,“ řekla. „Optimističtěji to v tomto časovém horizontu vidím u Ukrajinců,“ dodala.
Americké zpravodajské služby se podle ní domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v této fázi úplnou představu o tom, před jakou výzvou jeho armáda stojí. „Vidíme nedostatek munice i morálky. Dále sledujeme potíže se zásobováním, logistikou, celou řadu problémů, kterým čelí,“ řekla.
Podpora invaze klesá
Analytici z Institutu pro studium války (ISW) však vykreslili jiný obrázek. Mrazivé podmínky by podle nich naopak mohly umožnit „vyšší tempo operací s nástupem zimy“. Institut citoval vyjádření Serhije Haidaje, ukrajinského oblastního gubernátora v Luhansku.
Již dříve ISW tvrdil, že operace v Donbasu se pravděpodobně nezpomalí. Mrazivé podmínky vytvářejí „nejoptimálnější roční období pro mechanizovanou manévrovou válku“.
Jak upozorňuje AP News, britské ministerstvo obrany v neděli ve zprávě poukázalo na nové signály nezávislých ruských médií. Podpora veřejnosti v Rusku pro vojenskou kampaň podle nich výrazně klesá. Jen 25 procent Rusů si přeje, aby válka pokračovala.
Mezitím v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil cenový strop stanovený západními spojenci na vývoz ruské ropy za „slabý“. Uvedl, že není natolik „závažný“, aby poškodil ruskou ekonomiku.
Roztržka kvůli ropě
Cílem limitu, který má vstoupit v platnost v pondělí, je zabránit zemím platit za barel ruské ropy po moři více než 60 dolarů (1388 korun). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva se na tento krok připravila, ale svou ropu pod tímto limitem prodávat nebude.
Na posledním zasedání ministrů v říjnu se skupina Opec+, kterou tvoří země včetně Ruska a Spojených arabských emirátů, dohodla, že od listopadu sníží těžbu o dva miliony barelů denně, aby pomohla zvýšit ceny ropy. Tento krok rozzlobil Spojené státy a další západní země a Washington obvinil skupinu, že se postavila na stranu Ruska.
Od října ceny ropy klesají v důsledku pomalejšího globálního růstu a vyšších úrokových sazeb. Podle zdrojů z Opecu skupina pravděpodobně schválí změnu politiky.
Mezitím ukrajinská bezpečnostní služba uvedla, že vláda v Kyjevě uvaluje sankce proti deseti vysokým představitelům pravoslavné církve, které obviňuje z podpory ruské invaze. Sankce, které zmrazí jejich majetek na pět let, jsou posledními kroky ukrajinské vlády proti náboženským skupinám, které jsou považovány za potenciálně podvratné.