Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Írán zavedl nový mechanismus pro kontrolu lodí v Hormuzském průlivu

Írán zřídil nový mechanismus spravující Hormuzský průliv. Na sociálních sítích to uvedly íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti a námořnictvo revolučních gard. Přesné pravomoci této nové struktury zatím nebyly zveřejněny, uvedla agentura AFP. Podle odborného časopisu Lloyd’s List bude mechanismus dohlížet na lodní dopravu a vybírat poplatky.

Bělorusko zahájilo výcvik k použití jaderných zbraní, oznámil Minsk

Běloruské jednotky spolu s ruskými nacvičují dodávku jaderných hlavic a přípravu k jejich použití, oznámilo dnes podle tiskových agentur běloruské ministerstvo obrany. Minsk je nejbližším spojencem Ruska, které v Bělorusku rok po vpádu na Ukrajinu rozmístilo své taktické jaderné zbraně, ale zachovalo si nad nimi úplnou kontrolu. Ukrajina cvičení odsoudila a rozmístění jaderného arzenálu na území svého severního souseda označila za bezprecedentní výzvu pro globální bezpečnost.

Americký Senát posunul pravidla pro kryptotrh

Americký kryptotrh je o krok blíž jasnějším pravidlům. Bankovní výbor Senátu posunul dál zákon Digital Asset Market Clarity Act, který má stanovit srozumitelnější rámec pro obchodování s digitálními aktivy a rozdělit dohled nad trhem mezi americké regulátory.

Nobitex se stal uzlem íránských kryptoměnových převodů

Íránská kryptoměnová burza Nobitex od roku 2023 zpracovala nejméně 2,3 miliardy dolarů přes sítě Tron a BNB Chain. Právě tyto blockchainy založili lidé, kteří později patřili mezi významné podporovatele kryptoměnového projektu World Liberty Financial spojeného s rodinou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Miliony vyhozených vapů zatěžují recyklaci

Británie má i po zákazu jednorázových elektronických cigaret problém s odpadem z vapů. Miliony zařízení a náplní končí každý týden v koších nebo ve špatných recyklačních nádobách. Pro třídicí linky to znamená víc práce, riziko požárů a další zátěž pro systém, který na podobný objem malých elektrozařízení není dobře připravený.

NextEra spojí síly s Dominionem kvůli rostoucí spotřebě elektřiny

Americká energetická společnost NextEra Energy převezme konkurenta Dominion Energy v akciové transakci za zhruba 67 miliard dolarů. Spojení vytvoří největší regulovanou elektrárenskou firmu na světě podle tržní hodnoty a posílí roli energetiky v závodu o napájení datových center pro umělou inteligenci.

USA a Nigérie v neděli podnikly další útoky proti IS na severovýchodě Nigérie

Spojené státy ve spolupráci s nigerijskou vládou v neděli podnikly další útoky proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) na severovýchodě Nigérie. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo velitelství amerických sil pro Afriku (AFRICOM). Nigerijská armáda podle agentury Reuters uvedla, že při úderech zemřelo přes 20 ozbrojenců organizace Islámský stát v západní Africe (ISWAP).

Loď s hantavirem zakotvila v Rotterdamu k dezinfekci, posádka půjde do karantény

Do nizozemského přístavu Rotterdam dnes dopoledne připlula výletní loď MV Hondius, na níž se v dubnu objevila nákaza smrtelným hantavirem. Plavidlo, z něhož se cestující vylodili už dříve, dovezlo 25 členů posádky, dva lékaře a tělo jedné ze zemřelých cestujících, informují tiskové agentury. Přímo z lodi míří posádka do karantény, kde by měla strávit šest týdnů. Loď, jejíž osud vzbudil celosvětové obavy z možného šíření nákazy, nyní čeká důkladná dezinfekce.

Maďarský prezident řekl, že nevidí ústavní nebo právní důvody ke své rezignaci

Maďarský prezident Tamás Sulyok nevidí ústavní nebo právní důvody pro to, aby rezignoval. Řekl to v rozhovoru, který dnes zveřejnil server index.hu. Agentura MTI připomíná, že nový maďarský premiér Péter Magyar vyzval Sulyoka a další veřejné činitele, aby odešli do konce května, jinak je odvolá. Označuje je za loutky bývalého dlouholetého předsedy vlády Viktora Orbána.

KOMENTÁŘ: Nechce být za hvězdu. Warsh povládne Fedu jinak než Powell, řeší ale stejný problém

V pátek oficiálně vypršel mandát předsedovi Fedu Jeromu Powellovi, pondělkem začíná funkční období Kevina Warshe. I když chvíli potrvá, než se nový komandant americké centrální banky úplně chopí moci, už teď musí řešit, jak moc bude chtít vyslyšet přání Donalda Trumpa, které je v rozporu se současnou ekonomickou situací.

Evropa prohrává závod o AI. Dusí ji drahé energie

Evropa chce konkurovat USA a Číně v oblasti umělé inteligence (AI). Tyto ambice by však mohly podkopat vysoké ceny energií, což je problém, který zhoršila americko-izraelská válka s Íránem. Ceny ropy rostou a drží se nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

Jih Číny zasáhlo zemětřesení o síle 5,2 stupně, dva lidé zemřeli

Oblast Kuang-si na jihu Číny dnes brzy ráno zasáhlo zemětřesení o síle 5,2 stupně. Agentura AFP s odkazem na místní státní média informovala, že při otřesech zemřeli dva lidé a zřítilo se 13 budov.

Vingegaard vyhrál druhou etapu na Giru a před časovkou stáhl ztrátu

Jonas Vingegaard zvládl další důležitý krok při své premiéře na Giru d’Italia. Dánský favorit vyhrál devátou etapu s cílem na Corno alle Scale a připsal si už druhý triumf v letošním ročníku. V závěrečném stoupání setřásl Felixe Galla a znovu ukázal, že v kopcích působí nejjistěji ze všech favoritů. Růžový dres ale dál drží Portugalec Afonso Eulálio. Dobře si vedl také Jan Hirt, který zůstává ve hře o elitní desítku.

Ukrajina po dalších ruských útocích hlásí jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných

Jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině. Dnes o tom informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru, které zasáhly ruské rakety, utrpělo zranění 18 lidí, mezi nimi dvouletá dívka a desetiletý chlapec. Ruská armáda proti Ukrajině poslala 22 raket a přes 520 dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly. Hlavním cílem útoku bylo podle nich Dnipro a Dněpropetrovská oblast.

Dochází vám čas. Trump opět pohrozil Íránu vyhlazením

Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že čas pro přijetí mírové dohody se krátí s tím, že pokud tak rychle neučiní, dojde k obnovení útoků. Konflikt se ocitl v patové situaci. Obě válčící strany se nejsou schopny shodnout na mírových podmínkách. Napětí na Blízkém východě tak opět roste, terčem útoků se staly Spojené arabské emiráty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama