Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Průmysl eurozóny dál slábne. Česku naopak pomáhá výroba vlaků

Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu klesla už třetí měsíc v řadě a její propad byl výraznější, než ekonomové očekávali. Český průmysl naopak zaznamenal růst, ke kterému přispěla především výroba kolejových vozidel.

V Pákistánu se zřítila střecha školy. Zemřelo nejméně 34 dětí a učitelka

Nejméně 35 lidí zahynulo při zřícení střechy soukromé školy v pákistánském Péšávaru. Mezi oběťmi je 34 dětí a jedna učitelka, dalších více než 50 lidí utrpělo zranění. Policie zadržela majitele školy a vyšetřuje, zda za tragédií stojí špatný technický stav budovy.

Japonsko investuje až 21 miliard dolarů do továren na čipy v USA

Japonsko poskytne až 21 miliard dolarů na výstavbu dvou továren na polovodiče v americkém státě New York. Provozovat je bude společnost GlobalFoundries a mezi prvními zákazníky mají být Apple a japonská firma Renesas. První závod by měl zahájit výrobu v roce 2029.

Narnie se vrací do kin. První trailer představil Aslana s hlasem Meryl Streep

Kouzelný svět Narnie se po letech vrací na filmová plátna. Netflix zveřejnil první trailer očekávaného snímku Narnia: The Magician’s Nephew, za kterým stojí režisérka úspěšné Barbie Greta Gerwig. Nová adaptace slavného fantasy příběhu představí počátky Narnie, hvězdné herecké obsazení i lva Aslana, kterému tentokrát propůjčila hlas Meryl Streep. Film dorazí do kin v únoru příštího roku.

Sněmovna schválila smlouvu s Maltou o zamezení dvojímu zdanění

Sněmovna dnes vyslovila souhlas se smlouvou mezi Českem a Maltou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění únikům na dani z příjmů. Dosavadní smlouva mezi oběma zeměmi, která začala platit v roce 1997, už podle vlády nevyhovuje současným podmínkám. Senát dal souhlas s ratifikací už v červenci.

Rozpaky po prvním brífinku a pochybnosti o kvalifikaci. Trumpova nová mluvčí má těžký start

Nová tisková mluvčí Bílého domu Katie Zacharia čelí po svém prvním vystoupení před novináři kritice. Část z nich její premiéru označila za katastrofální. Podle některých šlo o jeden z nejkratších a nejrozpačitějších tiskových brífinků, které zažili. Otázky vyvolává i její právnická kvalifikace.

Čína nabízí EU přístup ke vzácným zeminám. Chce ale něco na oplátku

Čína hodlá nadále usnadňovat vývoz vzácných zemin do Evropy bez ohledu na to, zda dojde v lednu k prodloužení obchodní dohody mezi USA a Čínou. Sdělil to mluvčí čínského ministerstva obchodu. Představitelé Evropské komise (EK) se ve čtvrtek a v pátek sejdou v Bruselu, kde také projednají obchodní dohodu s Pekingem.

Na Seychelách žije rekordních 180 tisíc obřích želv

Na atolu Aldabra v Indickém oceánu se daří obřím želvám, kterým v minulosti hrozilo vyhubení. Nejnovější výzkum odhalil přibližně 180 tisíc jedinců, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet. Úspěšná ochrana přírody pomohla obnovit populaci, která v 19. století čítala méně než tisíc želv.

Netanjahu čelí žalobě kvůli 7. říjnu. Ignoroval varování, tvrdí bývalý šéf Šin Bet

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý šéf bezpečnostní agentury Šin Bet Ronen Bar se vzájemně obviňují ze selhání při vyhodnocování varování před útokem Hamásu, k němuž došlo 7. října 2023. Bar podal ve středu na Netanjahua žalobu, v níž požaduje odškodnění ve výši 3 milionů šekelů (přes 21 milionů korun).

Ukrajina zasáhla šest ruských bombardérů ve Voroněžské oblasti

Ukrajina v noci na dnešek zaútočila na vojenské letiště Borisoglebsk v ruské Voroněžské oblasti a zasáhla šest bombardérů Suchoj Su-34M, oznámilo na facebooku ukrajinské námořnictvo a uvedlo, že útočilo raketovým komplexem Neptun. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.

Británie poskytne 17 milionů liber na opravu sarkofágu v Černobylu

Británie poskytne 17 milionů liber (490 milionů korun) na opravu sarkofágu jaderné elektrárny v Černobylu, který poničil v loňském roce útok. Uvedla to dnes britská vláda. Ukrajina a Británie přisuzují útok dronu, který poškodil ochranný štít elektrárny, Rusku, Moskva to ale odmítla s tvrzením, že neútočí na jadernou infrastrukturu.

Za nitky Starshieldu tahá americká vláda, reagoval Musk na stížnosti Ukrajiny

Americký miliardář Elon Musk na své sociální síti X (dříve Twitter) uvedl, že systém označovaný jako Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států. O omezeních této služby tedy podle šéfa SpaceX rozhoduje americká armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Napsal to po stížnostech Ukrajiny na omezení rychlosti připojení.

Ukrajina začne znovu útočit na rafinérie v Rusku, řekl Zelenskyj

Ukrajina začne zase útočit na rafinérie v Rusku, řekl v rozhovoru, který dnes ráno zveřejnil deník Financial Times, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina tyto údery na několik dnů přerušila kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Kyjev ale poukazoval, že Rusko i nadále útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Čína a KLDR otevřely přeshraniční most, který čekal deset let na zprovoznění

Čína a Severní Korea dnes slavnostně otevřely nový přeshraniční most, který čekal na zprovoznění přes deset let. Uvedla to čínská státní média, napsaly agentury. Most propojuje čínský a severokorejský břeh řeky Ja-lu.

William byl těžce duševně nemocný, uvedla rodina muže zabitého tygrem. Trump si z něj dělal legraci

Rodina třiadvacetiletého Williama Chapmana, který v sobotu zahynul po útoku tygra v britském Yorkshire Wildlife Parku, poprvé veřejně promluvila o tragédii. Mladíka popsala jako milujícího a nadaného člověka, který se dlouhodobě potýkal s vážnými duševními problémy. Zároveň vyzvala veřejnost, aby přestala šířit záběry jeho posledních okamžiků. Zesměšňující video na sociálních sítích sdílel také americký prezident Donald Trump.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama