Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Trump slíbil Ukrajině licenci na výrobu střel Patriot

Spojené státy chtějí umožnit Ukrajině vyrábět střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Oznámil to americký prezident Donald Trump po jednání s Volodymyrem Zelenským na summitu NATO v Ankaře. Pokud se plán uskuteční, půjde o významný posun v americké podpoře Kyjeva.

Izraelské útoky v Gaze zabily nejméně devět lidí včetně dvou dětí

Při izraelských vzdušných úderech a střelbě v Pásmu Gazy dnes zahynulo nejméně devět lidí, včetně dvou dětí ve věku 10 a šest let. S odvoláním na tamní zdravotnické zdroje to píše agentura Reuters. Izraelská armáda v útocích pokračuje navzdory příměří uzavřenému loni v říjnu. Izrael i teroristické hnutí Hamás se pravidelně obviňují z porušování tohoto příměří.

Je příměří u konce? USA a Írán na sebe opět útočí

Americká armáda uvedla, že dokončila poslední sérii útoků na Írán. Cílem úderů bylo oslabit Teherán v oblasti Hormuzského průlivu. V reakci na to se rozezněly sirény v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru. Islámské revoluční gardy (IRGC) v prohlášení uvedly, že zasáhly tamní americké vojenské základny. Prezident Donald Trump prohlásil, že příměří pro něj skončilo. Diplomacie podle něj sice může pokračovat, ale nevidí v ní smysl.

Americké údery zabily v Íránu osm členů ozbrojených sil

Při nočních amerických úderech na jih Íránu zahynulo v přístavních městech Bandar Abbás a Búšehr osm příslušníků íránských vzdušných a námořních sil, napsala dnes státní agentura IRNA. Spojené státy uvedly, že zaútočily v reakci na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem

Ukrajinské letectvo tvrdí, že sestřelilo ruskou stíhačku

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes sestřelilo víceúčelovou ruskou stíhačku Su-35. Žádné další podrobnosti neuvedlo. O předchozím sestřelení letounu stejného typu informovalo ukrajinské letectvo loni v červnu s tím, že se letoun zřítil nad Kurskou oblastí na západě Ruska.

Rusko zakazuje export nafty, začne dovážet paliva

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.

Trump označil summit NATO za úspěšný, USA mají podle něj respekt spojenců

Americký prezident Donald Trump dnes na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré. Podle šéfa Bílého domu panovala na jednání velmi dobrá atmosféra a spojenci si konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Zároveň teď už podle Trumpa opět respektují Spojené státy, které jsou největším přispěvatelem.

Od pondělí při bojích mezi pákistánskými silami a povstalci zemřelo 96 lidí

Od pondělí bylo při několika útocích povstalců v pákistánské provincii Balúčistán zabito více než 40 lidí, převážně policistů a vojáků. Bezpečnostní složky za stejné období také zabily přes 50 povstalců, napsaly dnes s odvoláním na armádu agentury AP a AFP. Pákistánské síly bojují v jihozápadním Balúčistánu proti separatistům.

Ruth Ellis, poslední ženě popravené v Británii, udělil král posmrtné omilostnění

Poslední žena popravená ve Velké Británii Ruth Ellis dostala od krále Karla III. posmrtnou podmíněnou milost. Žena byla odsouzena a oběšena za vraždu milence, který ji týral.

Apple chce v USA vyrábět přes 15 miliard čipů

Apple rozšiřuje spolupráci s Broadcomem a chystá dosud největší výrobní závazek na americkém trhu. Víceletá dohoda má přesáhnout 30 miliard dolarů a zajistit výrobu více než 15 miliard čipů v USA. Součástí plánu je i rozšíření závodu Broadcomu v Coloradu.

KOMENTÁŘ: Máte pocit, že ropa už nikdy nebude levná jako dřív? Možná bude mnohem levnější

Jeden z největších ropných šoků v historii se může proměnit v obří nadbytek černého zlata po celé planetě. Zní to paradoxně, ale přesně tento scénář se teď otevírá kvůli rozhádané skupině OPEC, jejíž členové koordinují objem těžby ropy. Cena může padnout údajně až ke 40 dolarům za barel.

Rozpadá se mírová dohoda? Ceny ropy po amerických úderech na Írán opět rostou

Pokles cen ropy zvrátila nejnovější výměna úderů mezi USA a Íránem. Odborníci upozorňují, že důvěra dopravců, kteří posílají lodě s nákladem přes Hormuzský průliv, je křehká stejně jako dočasná mírová dohoda z minulého měsíce mezi Washingtonem a Teheránem. Pokud bude napětí přetrvávat, ceny černého zlata zůstanou zvýšené, varovali komoditní stratégové.

USA a Írán si vyměnily údery. Napětí rozdmýchal Hormuzský průliv

Americká armáda oznámila, že provedla sérii úderů na Írán v reakci na útoky na tři lodě v Hormuzském průlivu. Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že v jižním Íránu sestřelily americký dron MQ-9. Teherán varoval, že USA porušily memorandum o porozumění.

Akcie SpaceX po vstupu do Nasdaq-100 klesly

Akcie SpaceX mají za sebou nepovedený první den v indexu Nasdaq-100. Titul oslabil téměř o sedm procent, i když zůstává nad cenou z primární nabídky. Po úvodní euforii z burzovního debutu teď investoři zvažují, zda firma Elona Muska dokáže naplnit velmi ambiciózní plány.

Trump: Zelenskyj a Putin chtějí uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump přišel s jedním ze svých optimistických prohlášení, tentokrát směrem k válce na Ukrajině. V úterý na setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin chtějí dosáhnout dohody, která by vleklý konflikt ukončila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama