Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Thajská vláda v reakci na masovou střelbu přestala vydávat zbrojní průkazy

Thajská vláda v reakci na tragickou střelbu z minulého týdne okamžitě pozastaví vydávání nových povolení k nákupu a držení střelných zbraní. Čtrnáctiletý chlapec při útoku v provincii Nonthaburí nedaleko Bangkoku zastřelil osm lidí a následně spáchal sebevraždu.

Maďarský parlament zvolil Andráse Baku novým prezidentem

Maďarský parlament dnes zvolil bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku novým maďarským prezidentem, uvedly tiskové agentury. Opozice volby bojkotovala, Baka byl jediný kandidát a zvolen byl hlasy vládní strany Tisza, která má ve 199členném parlamentu více než dvoutřetinovou většinu. V tajném hlasování Baku podle maďarské tiskové agentury MTI podpořilo 140 poslanců.

Cena zlata je na dvouměsíčním maximu. Trhy čekají na data o inflaci a sledují napětí v Íránu

Cena zlata v úterý během obchodování vystoupala na více než dvouměsíční maximum a následně se stabilizovala. Investoři čekají na nové údaje o inflaci ve Spojených státech, které mohou naznačit další směřování úrokových sazeb Fedu, zatímco nejistotu zvyšuje napětí kolem Íránu.

Třetina zemědělské půdy vytváří dvě třetiny škod pro přírodu

Zemědělství zabírá více než 40 procent obyvatelné pevniny a výrazně ovlivňuje klima i stav přírody. Dopady ale nejsou rozloženy rovnoměrně. Přibližně dvě třetiny ztrát biodiverzity a přirozeného ukládání uhlíku vznikají jen na třetině zemědělské půdy.

Jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal útok na sklad u Voroněže

Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na ruské město Voroněž, uvedl gubernátor Alexandr Gusev. Drony podle něj zapálily sklady nejmenované velké společnosti, podle médií hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Terčem ukrajinských dronů se podle místních úřadů stala také Orenburská oblast, ležící na rozhraní evropské a asijské části Ruska.

Syrský soud odsoudil k smrti svrženého prezidenta Bašára Asada

Syrský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil svrženého prezidenta Bašára Asada k trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války, která vypukla v roce 2011. Informují o tom světové agentury. Asad s rodinou uprchl v prosinci 2024 do Moskvy poté, co Damašek dobyla koalice vedená islamisty. Prozatímním prezidentem se stal jejich vůdce Ahmad Šara.

Rozpálené Španělsko se připravuje na nápor turistů kvůli zatmění Slunce. Úřady varují před požáry

Španělsko se chystá na úplné zatmění Slunce, které ve středu 12. srpna do pásu nejlepší viditelnosti přiláká miliony lidí. Úřady kvůli mimořádnému náporu návštěvníků posilují bezpečnostní opatření, vymezují oficiální pozorovací místa a varují před vysokým rizikem lesních požárů v době, kdy teploty v některých regionech mohou dosáhnout 40 stupňů.

V Kongu počet obětí eboly překročil hranici 2000

Počet potvrzených obětí epidemie eboly v Kongu překročil hranici 2000. Podle nejnovějších dat konžského ústavu veřejného zdraví, které získaly agentury AP a Reuters, v zemi zemřelo 2011 lidí a potvrzeno bylo 4381 případů nákazy. Údaje zachycují stav k neděli. Zdravotníci současnou epidemii označují za nejrychleji se šířící epidemii eboly, jaká byla dosud zaznamenána.

Nejméně devět mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly ruské útoky

Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při ruských útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes regionální úřady. Podle ukrajinské prokuratury je mrtvých 11 a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím, tvrdí ukrajinské letectvo.

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla dnes agentura Reuters. Raněných je podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, pokračuje totiž pátrání po nezvěstných, kterých je například ve městě Calí podle prezidenta jihoamerické země Abelarda de la Esprielly 188.

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přesunu podmořského kabelu kvůli hrobu skřítka

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy Kč) a měl procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel nyní místo toho vede v blízkosti lidských ostatků z doby bronzové, píše deník The Guardian.

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle listu Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.

Západ Kolumbie postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, jsou zprávy o zraněných

Západ Kolumbie dnes postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, které bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informovala agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Zemětřesení mělo epicentrum v departementu Chocó, jehož guvernérka na sociálních sítích píše o zraněných a vážných škodách. Počty zraněných zatím nejsou známy. Podle agentury Reuters nebylo vydáno varování před cunami.

Thajsko: Bývalý poslanec zastřelil úředníka, pak se přiznal v živém vysílání

Bývalý thajský poslanec Chalong Reawraeng údajně zastřelil místního úředníka a krátce nato zavolal politické komentátorce Anchalee Paireerak, která v tu chvíli vysílala živě na YouTube. V telefonátu jí podle záznamu oznámil, co právě udělal.

CLARITY Act se zadrhl. Americký Senát odložil hlasování na září

Americký Senát před srpnovou přestávkou nestihl hlasovat o návrhu zákona CLARITY Act, který má zavést jednotnější pravidla pro kryptoměnový trh. Projednávání se přesouvá na září, návrh však nadále rozděluje demokratické i republikánské senátory.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama