Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Moskva plánuje údery na Kyjev, Guterres je znepokojen

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil znepokojení nad ruským plánem zasáhnout ukrajinské obranné podniky a rozhodovací centra v Kyjevě. Moskva své záměry oznámila po jednom z nejtěžších ostřelování ukrajinské metropole od začátku války.

BTS ovládli American Music Awards

American Music Awards 2026 přinesly velký návrat BTS, silný večer pro K-pop i několik překvapivých vítězství. Letošní ročník ukázal, jak výrazně se proměňuje světová popová scéna.

Čína popravila vraha herního magnáta

Čína popravila muže odsouzeného za vraždu herního magnáta a miliardáře Lina Qiho. Za jeho smrtí stál bývalý obchodní partner Xu Yao, který Lina v roce 2020 otrávil poté, co byl vyhozen z vedení klíčového projektu.

Největší firemní držitel bitcoinu splácí dluh

Společnost Strategy, největší firemní držitel bitcoinu na světě, tentokrát nenavyšovala svou kryptoměnovou zásobu. Firma kolem Michaela Saylora použila hotovost na odkup části svého dluhu a ubrala tak z objemu závazků, které souvisejí s její bitcoinovou strategií.

Michigan tvrdě doplácí na extrémní počasí

Michigan se stále častěji řadí mezi americké státy, které nejcitelněji zasahují projevy klimatické krize. Loni tam úřady zaznamenaly 33 tornád a oblast se potýkala také se silnými záplavami. Výzkumníci upozorňují, že souvislost s měnícím se klimatem už nelze přehlížet.

V Belgii se srazil vlak se školním minibusem, zemřeli dva žáci, řidič a doprovod

V belgickém Buggenhoutu severně od Bruselu se dnes ráno srazil vlak se školním minibusem, podle belgického ministra dopravy při srážce zahynuli dva mladiství, řidič a jeden další dospělý. Ministr vnitra bez dalších podrobností na síti X vyjádřil soustrast rodinám obětí a popřál mnoho sil zraněným. Podle informací médií se ve voze kromě řidiče nacházelo sedm žáků a jedna doprovázející osoba.

NOAA letos očekává mírnou hurikánovou sezónu. Bouře ale mohou rychle sílit

Letošní sezóna hurikánů v Atlantiku bude klidnější než obvykle. Totéž se však nedá říct o hurikánové sezóně ve východním Pacifiku. Vliv na to bude mít klimatický jev El Niño, který letos podle meteorologů dosáhne nebývalé intenzity.

Americké údery na Írán znovu ženou ceny ropy vzhůru

Po pondělním výrazném poklesu ceny ropy Brent v úterý vzrostly o více než 2 procenta. Trhy tak reagují na proměnlivou situaci na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump avizoval brzké ukončení války, zatímco americká armáda udeřila na cíle v jižním Íránu. Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí jednal v Dauhá o mírové dohodě s katarským premiérem.

Novým premiérem Senegalu se stal ekonom Lo, jmenoval ho prezident

Novým premiérem Senegalu se stal ekonom Ahmadou Al Aminou Lo, do funkce ho dnes jmenoval prezident Bassirou Diomaye Faye. Podle agentur AFP a Reuters o tom informovala senegalská televize. Premiérské křeslo se uvolnilo poté, co prezident v minulém týdnu po měsících sporů a rostoucím ekonomickém tlaku na zemi odvolal Ousmaneho Sonka a rozpustil vládu.

Španělsko potvrdilo druhý případ hantaviru u pasažéra z výletní lodi

U španělského občana, který byl v Madridu umístěn do karantény po vylodění z výletní lodi MV Hondius, potvrdily testy hantavirus. Podle agentur AFP a Reuters to v pondělí oznámilo španělské ministerstvo zdravotnictví. Jde o druhý případ mezi 14 španělskými pasažéry, kteří byli po evakuaci umístěni do karantény.

Lavrov informoval Rubia o chystaném ruském útoku na Kyjev

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov včera telefonicky informoval svého amerického kolegu Marka Rubia o připravovaném ruském úderu na Kyjev. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské diplomacie. Rusko vyzvalo zahraniční diplomaty v Kyjevě, aby město opustili, neboť ruské síly se v metropoli připravují udeřit na cíle spojené s ukrajinskou armádou. Rusko úder zdůvodňuje jako odvetu za ukrajinský útok na okupovaný Starobilsk, kde podle tvrzení Moskvy zasáhli Ukrajinci internátní školu.

USA během příměří udeřily na jižní Írán

Americká armáda v pondělí provedla preventivní údery na cíle v jižním Íránu, uvedlo ústřední velení CENTCOM. Útok byl zaměřen na raketová odpaliště a lodě pokládající miny. Írán na útok zatím nereagoval a není jasné, zda bude mít nějaký vliv na probíhající jednání.

KLDR ze západního pobřeží odpálila několik raket, včetně balistické

Severní Korea dnes ze západního pobřeží vystřelila do Žlutého moře několik raket, včetně alespoň jedné balistické rakety krátkého doletu. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters.

Írán po téměř třech měsících obnoví přístup k internetu

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil obnovit mezinárodní internetové připojení po téměř třech měsících blackoutu. Podle státních médií má země znovu otevřít přístup ke globálnímu internetu, který úřady výrazně omezily po začátku války se Spojenými státy a Izraelem. Přesný termín ani způsob obnovení připojení zatím vláda neoznámila.

Japonské lesy po válce spustily ekologický problém i vlnu alergií

Japonsko každé jaro zaplaví pylová sezona, která milionům lidí komplikuje běžný život. Lidé nosí roušky, kupují léky a města sledují pylové mapy podobně jako předpověď počasí. Za problémem ale nestojí jen klima nebo znečištěné ovzduší. Hlavní příčina sahá až do 50. let minulého století, kdy země po válce masivně zalesňovala holé svahy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama