Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Při nehodě autobusu ve Francii zemřeli dva lidé, dítě a teenager

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

Letecká doprava v Evropě se potýká s dalšími bombovými hrozbami

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.

Stranger Things dostane další pokračování. Netflix ukázal první upoutávku

Svět oblíbeného sci-fi seriálu Stranger Things se rozšíří o další příběh. Novinka s názvem Other Worlds: A Stranger Things Adventure zavede diváky do roku 1955, tedy několik desetiletí před událostmi původního seriálu. Tvůrci slibují nové hrdiny, protivníky i záhady, které se začnou odhalovat v roce 2028.

Kořeny arktických rostlin mohou ovlivnit další vývoj klimatu

Kořeny rostlin v arktické tundře mohou mít zásadní vliv na množství skleníkových plynů v atmosféře. S oteplováním a táním trvale zmrzlé půdy se mění jejich růst i působení na půdní mikroorganismy. Nové poznatky ukazují, že právě procesy pod zemským povrchem mohou rozhodovat o tom, kolik uhlíku zůstane uloženého v půdě a kolik se ho uvolní do ovzduší.

Jak se po volbách zachová Trump? Tato otázka dál šponuje ceny ropy

Ceny ropy zůstávají turbulentní. Po prudkém středečním poklesu od čtvrtka znovu rostou. Důvodem jsou obavy z obnovení amerických úderů na Írán a bezpečnostní situace v Hormuzském průlivu.

Ruské útoky znovu způsobily výpadky v dodávkách elektřiny v části Ukrajiny

Ruské útoky v noci na dnešek znovu způsobily výpadky v dodávkách elektrické energie v některých částech Ukrajiny. Podle Kyjeva jde o sedm regionů, přičemž nejhorší je situace v Kyjevě a jeho okolí. Při ruských úderech zahynul jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění.

Nováček z řad mileniálů může rozhodnout o příští vládě Nového Zélandu

Svět sleduje výsledky voleb v americkém Kongresu, napínavý parlamentní souboj ale 7. listopadu proběhne na Novém Zélandu. Rostoucí životní náklady, vysoká nezaměstnanost a stagnující ekonomika – voliči jsou frustrováni životními podmínkami i nabídkou tradičních politických stran. To je však příležitost pro novou krev.

Turecký parlament odsouhlasil obranný pakt s Pákistánem a Saúdskou Arábií

Turecký parlament v noci na dnešek schválil vojenský obranný pakt se Saúdskou Arábií a Pákistánem, ke kterému se Ankara přihlásila v srpnu, píší agentury.

Cameron Diaz čeká den plný pohrom. Netflix ukázal trailer nové komedie Bad Day

Cameron Diaz (54) se vrací v další akční komedii, tentokrát jako svobodná matka, které se během jediného dne začne hroutit úplně všechno. Nový film Bad Day se představil v prvním traileru, který ukazuje sérii absurdních situací, od odtaženého auta až po problémy s policií. Na Netflix dorazí už 11. prosince.

Papež Lev zahájil turné po Jižní Americe, pouhé tři týdny po operaci kvůli rakovině plic

Papež Lev XIV. v pátek zahájil dvanáctidenní cestu po Jižní Americe, která patří k nejnáročnějším papežským zahraničním návštěvám posledních desetiletí. Jednasedmdesátiletý pontifik přitom teprve před třemi týdny podstoupil operaci v souvislosti s rakovinou plic. Vatikán však ujišťuje, že se zcela zotavil a žádná mimořádná zdravotní opatření nejsou potřeba. V Uruguayi, Argentině a Peru ho mají přivítat miliony lidí.

USA vedly podle Kushnera v Bruselu produktivní rozhovory o Ukrajině a Evropě

Spojené státy včera v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské invazi.

Herzog v neděli oznámí, kdo sestaví novou izraelskou vládu

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli oznámí, koho pověří sestavením nové vlády. Herzog to včera uvedl poté, co se setkal se zástupci politických stran, které byly minulý týden zvoleny do parlamentu. Strany prezidentovi sdělily, koho na premiérský post doporučují. K vedení země má blíže opoziční lídr Gadi Eisenkot, kterého doporučilo 67 nově zvolených poslanců, zatímco současný premiér Benjamin Netanjahu má podporu 46 poslanců, píše agentura AFP.

Bojí se Trump o svůj odkaz? Oválnou pracovnu prohlásil za národní památku

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal proklamaci, kterou prohlásil Oválnou pracovnu, přilehlé místnosti a zasedací místnost v Bílém domě za národní památku. Budoucím prezidentům však nebrání pracovnu přestavět nebo prohlášení zrušit. Jedná se o Trumpův první krok po drtivé porážce republikánů ve volbách v Kongresu.

Paraguayský prezident ohlásil demisi kvůli bankovnímu skandálu

Paraguayský prezident Santiago Peña na sociálních sítích oznámil rezignaci jen krátce před tím, než parlament zahájil proces vedoucí k jeho sesazení z funkce. Bývalý ekonom Peña, který nastoupil do úřadu v roce 2023, čelí kritice kvůli svému spojení s bankou, na níž byla uvalena nucená správa. Výtky prezident odmítá, píší agentury.

Arménie hodlá do roku 2028 požádat o členství v EU

Arménie plánuje do roku 2028 oficiálně požádat o členství v Evropské unii, uvedl dnes premiér Nikol Pašinjan. Podle agentury AFP oznámení naznačuje další odklon jihokavkazské země od Ruska. Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Moskvy, na jejím území se nachází ruská vojenská základna. V posledních letech se však vztahy mezi Jerevanem a Moskvou zhoršují.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama