Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Švédové po porážce s Českem řeší krizi

České vítězství 4:3 nad Švédskem rozvířilo ve švédských médiích velkou debatu. Kritika míří hlavně na obranu, výkon brankáře Magnuse Hellberga i slabou hru pět na pět. Experti navíc tlačí na trenéra Sama Hallama, aby konečně nasadil talentovaného Antona Frondella.

Údery USA a Nigérie zabily od soboty 175 členů IS

Při společných americko-nigerijských vzdušných úderech proti Islámskému státu (IS) zahynulo od soboty 175 jeho členů. Dnes to podle tiskových agentur sdělila nigerijská armáda. Při vojenských operacích byly také zničeny skrýše zbraní, kontrolní stanoviště, logistická střediska a sítě pro financování aktivit džihádistů. Podle agentury Reuters operace zahrnovaly i pozemní akce, není však jasné, zda se jich zúčastnili také američtí vojáci.

Trump nevylučuje nový útok na Írán, který podle něj prosí o dohodu s USA

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. USA společně s Izraelem na konci února zaútočily na Írán s deklarovaným cílem zabránit islámské republice získat jaderné zbraně. Boje před více než měsícem ustaly díky příměří, které má USA a Íránu poskytnout možnost uzavřít mírovou dohodu.

Stíhačka NATO sestřelila nad Estonskem zřejmě ukrajinský dron

Rumunská stíhačka NATO sestřelila nad Estonskem dron, který vnikl do vzdušného prostoru pobaltské země, uvedl dnes podle veřejnoprávní stanice ERR ministr obrany Hanno Pevkur. Dron podle něj nejspíš patřil Ukrajině a mířil na ruské cíle, jeho pád zřejmě nezpůsobil žádné škody. Letecký poplach vyvolal dron také v sousedním Lotyšsku.

Svět si oddechl. Trump stopl útok na Írán a ceny ropy spadly

Ceny ropy klesly poté, co americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social oznámil odklad obnovení útoků na Írán. Černé zlato se však stále prodává nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Nenaplnila se ani očekávání, že čínský prezident Si Ťin-pching pomůže zprostředkovat pokrok v mírových rozhovorech.

Afghánistán v krizi: Muži prodávají své děti, aby uživili rodiny

Humanitární situace v Afghánistánu je po převzetí moci hnutím Tálibán kritická. Desetiletí války, sucho, pandemie a omezení zahraniční pomoci vytvořily podmínky pro chudobu a hlad. Muži jsou natolik zoufalí, že prodávají své děti, aby uživili zbytek rodiny. O tom, jak je situace v zemi špatná, přitom psala média už před lety. Přesto USA téměř zmrazily humanitární pomoc.

Íránský mírový návrh žádá zrušení blokády i sankcí, uvedl Teherán

Aktuální íránský mírový návrh pro vyjednávání se Spojenými státy požaduje ukončení americké blokády íránských přístavů, zrušení sankcí a konec bojů na všech frontách včetně Libanonu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že v zájmu jednání odkládá útoky na Írán původně avizované na dnešek.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně jednu oběť a šest raněných si vyžádal noční ruský útok na Charkov a okolí druhého největšího ukrajinského města, oznámili záchranáři. Jednoho mrtvého a dva zraněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev. Již dříve se terčem ukrajinských dronů stala rafinerie ve městě ležícím asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic.

Střelba u islámského centra v San Diegu skončila tragédií

Tři muži zemřeli při střelbě v Islámském centru v San Diegu. Dva teenageři podle policie v pondělí zahájili palbu u mešity a poté si o několik bloků dál vzali život. Útok je vyšetřován jako zločin z nenávisti.

Policie v Turecku pátrá po střelci, který zabil šest lidí

Jihem Turecka otřásl krvavý útok, při němž ozbrojený muž podle tureckých úřadů a médií zastřelil šest lidí a dalších osm zranil. K tragédii došlo v pondělí poblíž města Tarsus v provincii Mersin. Podezřelý po útoku uprchl autem a policie zahájila rozsáhlou pátrací operaci s nasazením vrtulníků.

U Los Angeles se rychle šíří požár

Jižní Kalifornii zasáhl další rychle se šířící požár. Sandy Fire vypukl v pondělí dopoledne v kopcích nad městem Simi Valley, zhruba 48 kilometrů severozápadně od Los Angeles, a kvůli větru se během několika hodin přiblížil k obytným čtvrtím.

USA o 30 dní prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy prodloužily o 30 dní výjimku, která zemím umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech. Na síti X to dnes oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Uvedl, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí. Třicetidenní výjimku ze sankcí Spojené státy poprvé zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě. V dubnu toto opatření Washington prodloužil.

Shakira uspěla u soudu. Španělsko jí musí vrátit přes 1,5 miliardy korun

Shakira po letech uspěla ve sporu se španělskými úřady. Soud rozhodl, že část peněz od ní stát vybral neoprávněně a nařídil jejich vrácení i s úroky. Případ, který zpěvačku provázel téměř deset let, tak dostal zásadní obrat.

Češi porazili Švédsko a napravili zaváhání se Slovinskem

Čeští hokejisté zvládli na mistrovství světa důležitý zápas. Ve Fribourgu porazili Švédsko 4:3 a po nečekané ztrátě se Slovinskem ukázali výrazně lepší tvář. Národní tým vedl už v první třetině 3:0, poté přežil dlouhé oslabení i švédský tlak a připsal si druhou výhru na turnaji.

Trump oznámil, že v zájmu jednání odkládá útok na Írán plánovaný na úterý

Prezident Spojených států Donald Trump na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE) odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Trump to dnes oznámil na své sociální síti Truth Social, kde zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají "vážná jednání". Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama