Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Srbský prezident Vučić rezignoval, bude kandidovat v parlamentních volbách

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes rezignoval na svou funkci, čímž otevírá cestu k předčasným prezidentským volbám. Uvedla to agentura Reuters. Šestapadesátiletý Vučić, který zastával prezidentskou funkci od května 2017, bude na konci října kandidovat v parlamentních volbách s ambicí stát se premiérem.

U letecké základny v Anglii zadrželi pět mužů, zřejmě chystali teroristický útok

U letecké základny Fairford na západě Anglie dnes policie zadržela pět mužů, nyní jsou ve vazbě kvůli podezření z přípravy teroristického útoku. Policie odpoledne uvedla, že úřady 85 domácnostem v okolí základny doporučily, aby se evakuovaly. Základnu využívá americké letectvo. Armádní experti na odstraňování výbušnin prohledali několik podezřelých vozidel, na vyšetřování se podílí i protiteroristická policie. Složky zasahující u incidentu se podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové domnívají, že situace je už pod kontrolou.

Poprava vražedkyně Christy Pike v Tennessee se blíží. Podle obhajoby je i ona obětí

Stát Tennessee se 30. září chystá popravit první ženu po více než dvě stě letech. Christa Pike čelí popravě smrtící injekcí za vraždu, kterou spáchala v osmnácti letech. Její případ vzbuzuje v USA velké kontroverze a její právníci se snaží jak můžou, aby verdikt soudu zvrátili.

Švýcaři v referendu odmítli přísnější vymezení neutrality, naznačují výsledky

Švýcaři dnes v referendu podle očekávání odmítli zakotvit do ústavy přísnější vymezení neutrality této alpské země. Proti iniciativě hlasovaly více než dvě třetiny voličů, vyplývá z odhadů i z průběžných výsledků. Schválení návrhu by Švýcarsku znemožnilo uvalovat hospodářské sankce na válčící státy nebo spolupracovat v mírových dobách se Severoatlantickou aliancí. Všelidové hlasování iniciovalo sdružení Pro Schweiz, které má blízko k nacionalistické Švýcarské lidové straně (SVP).

Česko podlehlo Chorvatsku 1:2, Denia začal porážkou

Čeští fotbalisté vstoupili do nového ročníku Ligy národů porážkou. V Edenu podlehli Chorvatsku 1:2, přestože po slabém prvním poločase výrazně zlepšili výkon. Premiéra trenéra Santiho Denii tak skončila bez bodu, domácí přitom dělily od vyrovnání jen centimetry při neuznaném gólu debutanta Radosty.

Při záplavách a sesuvech v Indii a Nepálu zahynulo v posledních dnech 70 lidí

Silné deště a bouřky způsobily v některých částech Indie a sousedního Nepálu v posledních dnech záplavy a sesuvy půdy. Nejméně 70 lidí zahynulo a dalších 11 se pohřešuje. Řeky se v některých oblastech dostaly nad úroveň, při které hrozí povodně. S odvoláním na místní úřady to dnes uvedla agentura Reuters.

Dvě střelby v Jihoafrické republice si vyžádaly dohromady nejméně 27 mrtvých

Nejméně 17 mrtvých si vyžádala střelba v restauračním zařízení ve městě Wedela na severovýchodě Jihoafrické republiky, dalších 15 lidí bylo zraněno, oznámila dnes policie. Po pachatelích se stále pátrá. Motiv střelby ze sobotního večera není znám, uvedla agentura Reuters. Další střelba v této zemi si v noci na dnešek vyžádala deset mrtvých a 11 zraněných. Ozbrojení muži stříleli v zábavním podniku u Kapského Města, uvedla agentura AFP.

Volně žijící včely medonosné v EU se dostaly na Červený seznam

Včela medonosná je běžně spojována především s úly a včelaři. Část těchto včel ale žije zcela bez lidské péče v dutinách stromů, skalních štěrbinách nebo dutých zdech. Právě tyto volně žijící populace v Evropské unii nyní čelí výraznému úbytku a byly zařazeny mezi ohrožené.

Státní opera uvedla Sweeneyho Todda s Adamem Plachetkou v hlavní roli

Pražská Státní opera uvedla muzikál Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street. Příběh holiče, který se po letech vyhnanství vrací do Londýna s touhou po pomstě, nastudoval režisér Martin Čičvák. V titulní roli vystupuje Adam Plachetka. Po čtvrteční premiéře následuje v neděli 27. září druhý premiérový večer.

Trump řekl, že tlačil na Zelenského, aby uzavřel s Putinem dohodu do zimy

Americký prezident Donald Trump v poslední době hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a naléhal na něj, aby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dosáhl ve válečném konfliktu dohody ještě před zimou. Trump to v sobotu řekl novinářům, informoval server televize Fox News. Jen za uplynulý měsíc podle Trumpa v konfliktu zahynulo 25.000 lidí.

Trump odmítl íránský návrh na otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump odmítl íránský návrh, který měl během sedmi dnů vést k obnovení běžné lodní dopravy Hormuzským průlivem a zastavení bojů v regionu. Strategická námořní cesta zůstává od začátku války prakticky uzavřená. Konflikt mezitím komplikuje dodávky energií a dopadá na světovou ekonomiku.

Česká jednadvacítka remizovala v Ázerbájdžánu a zkomplikovala si boj o Evropu

Česká fotbalová reprezentace do 21 let nečekaně klopýtla v kvalifikaci mistrovství Evropy. V Baku proti Ázerbájdžánu pouze remizovala 1:1 a přišla o důležité body. Situaci ve skupině navíc zamotalo překvapivé vítězství Bulharska nad vedoucím Portugalskem.

ANALÝZA: Africký roh na pokraji války? Hrozí nebezpečná řetězová reakce z Etiopie

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem. Od letošního jara zuří konflikt na Blízkém východě a nyní se objevila hrozba, že se ve světě rozhoří další velký konflikt. Ten by mohl destabilizovat Africký roh a přispět k další nestabilitě v Perském zálivu. Obavy vzbuzují boje v severní Etiopii, které mohou sloužit jako rozbuška k rozhoření širší a krvavější války a vážné humanitární krizi.

Při ukrajinském dronovém útoku v Krasnodarském kraji zahynuli tři lidé

Tři lidé zahynuli a další dva utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruském Krasnodarském kraji, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Kvůli útoku vypukly požáry v několika průmyslových areálech, které se podle úřadů podařilo uhasit. Ruské údery hlásí i Ukrajina.

Macron nevyloučil třetí prezidentský mandát, podle ústavy si musí dát pauzu

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil, že by se mohl ucházet o třetí prezidentský mandát. Uvedl to na nahrávce, kterou zveřejnil v pátek magazín Variety. O další mandát by se však mohl ucházet po pauze, kterou si vyžaduje francouzská ústava. Macron je nejmladším francouzským prezidentem od konce druhé světové války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama