Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Trump odmítl podepsat zákon o bydlení, platit začal i bez něj

Rozsáhlý zákon, který má zvýšit nabídku bydlení a zmírnit růst cen ve Spojených státech, vstoupil v sobotu v platnost bez podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Prezident dokument ani nepodepsal, ani nevetoval, takže se po uplynutí ústavní lhůty stal zákonem automaticky.

Kyjev čelil dalšímu raketovému útoku, městem otřásly výbuchy

Kyjev v noci na dnešek čelil dalšímu ruskému raketovému útoku. Ukrajinskou metropolí se v noci ozvalo několik výbuchů, místní úřady hlásí zásahy nebytových budov a energetického objektu. Úřady rovněž informovaly po útocích o deseti zraněných.

Írán chce pokračovat v jednáních a Spojené státy na to přistoupily, uvedl Trump

Írán chce pokračovat v jednáních a Spojené státy na to přistoupily, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Zároveň ale zdůraznil, že příměří s Teheránem skončilo. Šéf Bílého domu to napsal na své sociální síti Truth Social.

Kvůli tajfunu Bavi ruší Japonsko, Tchaj-wan a Čína lety, Filipíny už mají mrtvé

K jihozápadním japonským ostrovům se dnes přiblížil silný tajfun Bavi, kvůli němuž obyvatelé raději zabezpečují svůj majetek. Tajfun míří severozápadně přes Tchaj-wan do Číny, kde už byly zrušeny letecké spoje. Bavi by mohla být nejničivější bouří v této oblasti za poslední roky, napsala agentura Reuters. Sesuv půdy způsobený silnými dešti, které zhoršil průchod tajfunu, si už na jihofilipínském ostrově Mindanao vyžádal nejméně 15 mrtvých, uvedla agentura AFP.

Rusko oznámilo zneškodnění 376 ukrajinských dronů, Kyjev hlásí další oběť útoků

Rusko i Ukrajina v noci čelily dalším rozsáhlým dronovým útokům. Moskva oznámila zneškodnění 376 ukrajinských bezpilotních letounů, Kyjev uvedl, že zlikvidoval 114 z 137 ruských dronů. Informuje ČTK. Na ruském území hořely ropné objekty, na Ukrajině si útok vyžádal nejméně jednu oběť.

ANALÝZA: Vlastní střely do Patriotů jsou pro Ukrajinu zatím jen vzdáleným snem

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl summit Severoatlantické aliance (NATO) obzvláště důležitý. Rusko totiž využívá slabin obránců proti balistickým střelám a odpaluje je na civilní infrastrukturu. Zelenskyj se proto vypravil do Ankary, aby mimo jiné získal od spojenců podporu v oblasti protivzdušné obrany. Nakonec dostal více, než čekal. Je však otázkou, zda to k něčemu bude.

Stromy pohlcují uhlík ještě dlouho po skončení růstu

Stromy mohou z atmosféry odebírat oxid uhličitý ještě několik měsíců poté, co přestanou růst. Nový výzkum ukazuje, že fotosyntéza a tvorba nového dřeva spolu nesouvisí tak úzce, jak se dosud předpokládalo. Zjištění může změnit odhady, kolik uhlíku budou lesy schopné dlouhodobě ukládat v době pokračující změny klimatu.

Nejméně 12 lidí zahynulo při lesním požáru v provincii Almería na jihu Španělska

Nejméně 12 lidských životů si vyžádal lesní požár, který vypukl ve čtvrtek pozdě odpoledne v provincii Almería ve španělské Andalusii. Zranění utrpělo šest lidí. Dalších 19 osob zůstává pohřešováno a záchranné složky v této oblasti pokračují v pátracích a záchranných operacích, uvedl dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Cadena Ser předseda andaluské vlády Juanma Moreno, kterého citovala agentura Reuters.

Bílý dům propaguje levné pumpy Freedom Fuel

Ve Spojených státech se objevila síť čerpacích stanic Freedom Fuel, která láká na levnější benzin než konkurence v okolí. Bílý dům projekt výrazně propaguje jako ukázku snahy prezidenta Donalda Trumpa srazit ceny u pump. Provozovatel je ale soukromá firma a administrativa tvrdí, že benzin nijak nedotuje.

Svět překvapivě odolává šokům z Blízkého východu. Analytici vysvětlují proč

Po eskalaci napětí mezi USA a Íránem z počátku týdne se opět téměř zastavila doprava v Hormuzském průlivu. Ceny ropy se přitom drží hluboko pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Podle odborníků se trh na současnou situaci adaptoval. To však neznamená, že ceny černé zlato nemohou prudce růst. K největšímu poklesu tranzitů došlo podél ománského pobřeží.

Tvrdý úder u Krymu. Ukrajina zasáhla desítky lodí ruské stínové flotily

Ukrajina v posledních dnech intenzivně útočila na lodě poblíž Ruskem okupovaného poloostrova Krym. Kyjev se tak snaží oblast odříznout od námořních logistických a zásobovacích tras. Podle ukrajinské armády se pomocí dronů podařilo zasáhnout desítky plavidel. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval vládu k udělení dotací na zdražující palivo na Krymu.

Coinbase mění vedení právního týmu

Coinbase čeká výrazná změna ve vedení. Z pozice hlavního právníka odchází Paul Grewal, který šest let patřil k nejviditelnějším tvářím burzy v právních sporech i politickém boji kryptoměnového sektoru ve Washingtonu. Firma zároveň posiluje tým, který má pomoci s další expanzí a prosazováním pravidel pro digitální aktiva.

Matka kanibalka? Žena v Austrálii obviněná z vraždy svého čtyřletého syna podle policie snědla jeho části

Policie v Novém Jižním Walesu v Austrálii řeší hrůzný případ vraždy malého dítěte, kterou má na svědomí jeho matka. Ta se podle policie sama přiznala k tomu, že části svého syna uvařila a snědla.

Klimatické cíle Googlu požírá hladová umělá inteligence

Společnost Google v nové zprávě přiznává rostoucí spotřebu elektřiny a emise v důsledku masivního budování infrastruktury umělé inteligence (AI). Na vině jsou zejména datová centra, která jsou energeticky extrémně náročná a navíc spotřebují obrovské množství vody k chlazení. Podobnou zprávu zveřejnila i společnost Amazon – také v jejím případě vzrostla spotřeba elektřiny i emise.

Německo se s USA dohodlo na nákupu střel Tomahawk a jejich rozmístění v zemi

Německo se s vládou USA dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl dnes podle agentur Reuters a DPA kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se dlouhodobě o tyto střely zajímá, původně ohlášené rozmístění amerického praporu s tomahawky v Německu ale zrušil americký prezident Donald Trump, spolková republika proto jako řešení viděla nákup těchto střel.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama