-1.7 C
Czech
Pátek 6. března 2026
Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Reklama

Doporučujeme

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Noem ve funkci skončí, oznámil Trump

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí, oznámil dnes na své sociální síti Truth Social prezident Donald Trump. Novým ministrem vnitřní bezpečnosti by se podle něj měl stát republikánský senátor z Oklahomy Markwayne Mullin.

Arakčí věří, že Írán dokáže odrazit možnou pozemní invazi. Jednání s USA odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes v rozhovoru s televizí NBC uvedl, že jeho země je připravena na možnou americkou pozemní invazi. Spojené státy společně s Izraelem začaly v sobotu ostřelovat cíle v Íránu, na což Teherán odpověděl raketovými útoky i na země, které se náletů přímo nezúčastnily, ale na jejichž území jsou americké základny použité k útokům. Arakčí odmítl jednání s USA a prohlásil, že Írán v konfliktu nepožádal o příměří.

Zelenskyj: Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu ropovodu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje tím, že oprava ropovodu je časově náročná.

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil za nepřijatelnou volbu syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Šéf Bílého domu to řekl v osmiminutovém telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.

Bývalý princ Andrew se vzdává další královské rezidence

Bývalý princ Andrew přichází o další královskou nemovitost. Po odchodu z Royal Lodge nyní končí i jeho dlouholetý nájem historické chaty East Lodge nedaleko Windsoru. Celá situace přichází v době, kdy se kolem někdejšího člena královské rodiny znovu rozvířily otázky ohledně jeho financí i minulosti.

Pumpaři zvedli ceny rychleji než jim zdražila ropa

Ceny pohonných hmot v Česku v posledních dnech vyskočily výrazně rychleji než obvykle. Benzín i nafta zdražily během týdne o víc než dvě koruny za litr, zatímco část čerpacích stanic ještě prodávala zásoby nakoupené za starší ceny.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 200 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily dalších 200 válečných zajatců na každé straně, informovalo dnes podle státní agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Kyjev se zatím nevyjádřil. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij na telegramu uvedl, že Moskva si Kyjevem dnes a v pátek vymění celkem 500 zajatců na každé straně v rámci dohody, které dosáhly válčící strany v Ženevě.

Na Antarktidě bude více pršet. Jak to ledový kontinent změní?

V Antarktidě byste deštník nepotřebovali. S průměrem pouhých 16 milimetrů srážek ročně se bavíme o zamrzlé poušti. To se však může změnit. Globální oteplování mění podmínky na ledovém kontinentu. Podle nové studie zde bude více pršet, což ohrozí zdejší ekosystémy.

Katarské letectvo sestřelilo dva íránské bombardéry

Íránské strategické bombardéry se v prvních hodinách války nacházely dvě minuty od největší americké vojenské základny na Blízkém východě a od katarského zařízení na zpracování zemního plynu. Nepřátelské letouny sestřelilo do moře katarské letectvo.

Babiš: Do Ammánu míří letadlo pro české občany, další let odletí do Maskatu

Do jordánského Ammánu nyní míří letadlo Smartwings, aby odtamtud dopravilo domů české občany. Na cestě do Prahy je také pravidelný let společnosti Emirates z Dubaje do Prahy. Ve Sněmovně to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil také, že repatriační lety pro občany z míst ohrožených konfliktem s Íránem jsou zdarma. Mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő dnes dopoledne ČTK řekl, že větší armádní airbus s kapacitou přes 90 míst je na cestě z ománského Maskatu do Prahy. Menší speciál odletěl do Ománu dnes v 10:00.

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánském Nachičevanu

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan, uvedlo dnes ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. V prohlášení informovalo také o dvou zraněných a dopadu jiného bezpilotního letounu u budovy školy. Baku incident odsoudilo a předvolalo si íránského diplomata. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany ve svém vyjádření uvedlo, že takové útoky neponechá bez odpovědi. Teherán se zatím nevyjádřil.

Amazon zrušil pracovní místa v divizi robotiky

Americký gigant Amazon propustil nespecifikované množství zaměstnanců ve své robotické divizi. Jde o další kolo škrtání provozních nákladů, tedy trendu, který se nezastavil od konce pandemie v roce 2022. Společnost také oznámila ukončení některých experimentálních projektů.

Izrael zahájil novou vlnu úderů proti íránskému režimu v Teheránu

Izraelské letectvo dnes ráno zahájilo novou rozsáhlou vlnu vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, oznámila podle tiskových agentur izraelská armáda. Další podrobnosti k útokům nesdělila. Íránská státní média krátce nato uvedla, že svědci hlásí několik výbuchů v Teheránu a také ve městě Karadž, které leží 20 kilometrů západně od metropole.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama