Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Při hašení lesních požárů západně od Atén se srazily dva vrtulníky

Západně od Atén se dnes při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky, posádka jednoho z nich je v pořádku, po druhé se pátrá, informují podle agentury DPA místní média. Podle nich požáry v této oblasti od pátku zničily už přes 10.000 hektarů porostu. Dnes byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Lesy hoří také v dalších částech Řecka.

Americký stát Washington vyhlásil kvůli rychle se šířícím požárům stav nouze

V americkém státě Washington na severozápadě země donutil rychle se šířící požár k evakuaci tisíce obyvatel města Spokane. Stát Washington vyhlásil stav nouze, jelikož čelí jedné z nejhorších požárních sezón ve své historii. Informovaly o tom dnes světové agentury a místní média.

Výbuch bomby v restauraci v Moskvě zabil nejméně tři lidi

Nejméně tři lidé zahynuli a dalších 21 utrpělo zranění při explozi v italské restauraci Balzi Rossi v centru Moskvy. Podle ruských státních médií, která se odvolávají na bezpečnostní zdroje, výbuch způsobilo podomácku vyrobené výbušné zařízení.

Izraelské údery zabily v noci v Pásmu Gazy devět lidí, uvedly palestinské úřady

Izraelské údery v noci na dnešek zasáhly několik domů v Pásmu Gazy a zabily devět lidí. Podle agentury Reuters to uvedli zdravotníci v Pásmu Gazy. Dalších osm obětí zaznamenala civilní ochrana kontrolovaná Hamásem po izraelských úderech už v sobotu. Alespoň v jednom případě byly údery vedené proti velitelům teroristické organizace Hamásu, uvedla izraelská armáda.

USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán, uvedl Trump

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.

Vysoké teploty a pesticidy zvyšují úhyn čmeláků

Mrtví čmeláci na chodnících nejsou v létě ničím neobvyklým. Část z nich umírá přirozeně na konci svého krátkého života, stále větší roli ale hrají také vlny veder, úbytek přirozeného prostředí a používání pesticidů. Kombinace těchto faktorů může oslabovat celé populace důležitých opylovačů.

Rusko za noc zničilo přes 600 ukrajinských dronů, uvedlo ministerstvo obrany

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že protivzdušná obrana zničila v noci na dnešek přes 600 ukrajinských dronů. Na jihu Ruska v Saratovské oblasti místní představitelé tvrdí, že ukrajinský úder ze vzduchu zabil dva lidi. Píše to dnes agentura AFP. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci ze soboty na dnešek sestřelila 109 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Za posledních 24 hodin zemřeli na Ukrajině podle místních médií tři lidé a zhruba 50 jich bylo zraněno.

Osamělý vlk přiblíží osud československého pilota Josefa Františka

Do českých kin míří dokudrama o Josefu Františkovi, jednom z nejúspěšnějších československých stíhacích pilotů druhé světové války. Snímek režiséra Ondřeje Veverky se nejprve představí v Prostějově, který je úzce spojený s pilotovým životem.

Americká ekonomika zpomalila. Růst brzdí dovoz a vysoké ceny

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla pomaleji, než se očekávalo. Spotřeba domácností zůstala silná, celkový výsledek však zhoršil prudší růst dovozu, nižší vládní výdaje a přetrvávající cenové tlaky.

Zemětřesení u Neapole poničilo domy, přístav i elektrickou síť

Oblast západně od Neapole zasáhlo zemětřesení o síle 4,7. Nejméně 26 lidí utrpělo zranění a přibližně 300 obyvatel města Pozzuoli muselo opustit své domovy. Otřesy poškodily budovy i dopravní infrastrukturu.

Věřitelé zkrachovalé FTX dostanou dalších 900 milionů dolarů

Majetek zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX se znovu rozděluje mezi její bývalé zákazníky a další věřitele. Páté kolo výplat má dosáhnout přibližně 900 milionů dolarů. Některé skupiny získají více než sto procent uznané hodnoty svých nároků, původní kryptoměny jim však vráceny nebudou.

Hasiči druhým dnem zasahují proti agresivnímu požáru u Korintského zálivu

Hasiči druhým dnem zasahují proti rychle se šířícímu požáru u Korintského zálivu v letovisku Porto Germeno. Píší to dnes řecká média. Z oblasti bylo v noci několik lidí evakuováno za použití lodě. Situaci na místě komplikuje silný vítr, který pomáhá šíření ohně a ztěžuje zásahy ze vzduchu. Lesním požárům Řecko čelí i na dalších místech, například na Krétě.

Španělsko začalo s umisťováním bariéry proti migrantům na moři u Ceuty

U španělského města Ceuta, které je na severu Afriky, dnes ráno začala instalace bariéry proti migrantům na moři. Podle médií o tom informovalo ministerstvo vnitra. Právě přes moře se dostalo do Ceuty mnoho lidí při čtvrtečním živelném přechodu hranice. Situace ve městě je dnes ráno klidná.

Kontrolované vypalování pomáhá chránit obří sekvoje před požáry

Obří sekvoje přežívají v kalifornských horách tisíce let a po většinu své historie jim pravidelný oheň prospíval. Nový výzkum ukazuje, že pečlivě řízené vypalování lesa výrazně zvyšuje jejich šanci přežít i dnešní mimořádně ničivé požáry. V oblastech, kde se kontrolované požáry uskutečnily během posledních deseti let, měly stromy téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost přežití.

Na Kubě se kvůli sankcím USA zavřely tři čtvrtiny hotelů

Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě se už musely uzavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama