Protext ČTKŽivě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Živě: Výsledky prvního průzkumu Ipsos k volbám do EP

Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.

Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext. Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.

Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.

Evropský parlament na okraji zájmu

O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.

Tématům vládne bezpečnost

Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří  ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem. 

Výzkum byl realizován 14. 2. – 20. 2. 2024 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1010 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí kvótního výběru a nástrojem sběru dat byl Ipsos online panelu Populace.cz.

Zadavatelem výzkumu je ČTK Protext. Výzkum byl spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Ipsos je výzkumnou, technologickou a konzultační společností. Výzkumu trhu se Ipsos věnuje 30 let a je největší agenturou na českém trhu. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě a sídlí zde i vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací SIMAR, ESOMAR, MSPA a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. 

Více na www.ipsos.cz .

Doporučujeme

Volby podle Putina ukáží podporu pro válku, vyzval k co největší účasti

Nadcházející volby ukáží, že miliony Rusů podporují armádu bojující ve válce proti Ukrajině a také semknutost Ruska, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin dnes v podvečer v televizním projevu k národu. Šéf státu vyzval k co největší účasti v nadcházejícím hlasování. Účast ve volbách bude společným příspěvkem k vítězství Ruska, prohlásil.

Nedělní parlamentní volby ve Švédsku vyhrála středolevá opozice

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to dnes švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.

Cutter Gauthier podepsal s Anaheimem smlouvu na šest let

Anaheim si dlouhodobě pojistil jednu ze svých největších mladých hvězd. Útočník Cutter Gauthier podepsal s Ducks šestiletou smlouvu, která mu celkem vynese 81 milionů dolarů, tedy zhruba 1,7 miliardy korun. Americký kanonýr tak dostal výraznou odměnu za průlomovou sezonu.

Von der Leyen zve Kanadu do EU, nabízí status přidruženého člena

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu navrhla otevřít cestu ke vzniku nového typu vztahu mezi Evropskou unií a Kanadou. Kanada by se podle její představy mohla stát prvním „přidruženým členem“ EU. Návrh zazněl ve Štrasburku během jejího projevu o stavu Unie, kterého se jako čestný host účastnil kanadský premiér Mark Carney.

KOMENTÁŘ: Hrozivý účet za válku v Íránu. Agentura představila čísla, která se Trumpovi líbit nebudou

Rozpočtový úřad Kongresu, který zásobuje americké zákonodárce nezávislými ekonomickými analýzami, vypočítal dopad války v Íránu na státní kasu. Jen do začátku srpna vyšel konflikt USA na více než 38 miliard dolarů (800 miliard korun). Zpráva vychází ve chvíli, kdy za Atlantikem graduje napětí před volbami do Kongresu.

EU udělá vše pro snížení závislosti na Číně, řekla von der Leyen

Evropská unie využije všechny dostupné nástroje, aby snížila svou závislost na Číně a vzájemný obchodní deficit, který se dostal do zlomového bodu. Ve svém každoročním projevu o stavu EU to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Belgie neevakuuje 13 studentů z Gazy. Vládu rozdělil spor o migraci

Belgická vláda se nedohodla na pomoci třinácti studentům z Pásma Gazy, kteří získali stipendia na belgických univerzitách. Tento neúspěch ostře odsoudily přední belgické univerzity. Podle nich vláda využívá studenty jako vyjednávací páky v politických hrách.

Návrat vlků na americký ostrov Isle Royale uspěl

Přesun vlků na odlehlý ostrov Isle Royale v americkém státě Michigan přinesl výsledky. Z původních 19 přemístěných zvířat vznikla populace, která se pravidelně rozmnožuje a vytváří vlastní smečky. Vědci odhadují, že má více než 80% šanci přežít dalších dvacet let. Do budoucna ji však může ohrozit nízká genetická rozmanitost.

Ceny ropy klesají v reakci na příznivé zprávy z USA a Saúdské Arábie

Ceny ropy po předchozím prudkém růstu začaly klesat. Spojené státy oznámily, že jejich energetické zásoby vzrostly. Navíc se objevily zprávy o tom, že přerušení provozu ropovodu East-West bude trvat krátce a Saúdská Arábie vyváží dodatečné dodávky ropy do Asie přes Omán.

USA plánují prodat Izraeli obávanou munici. Bombardování Gazy neustává

Spojené státy plánují Izraeli poslat desítky tisíc obávaných bomb za 2,8 miliardy dolarů (asi 58,9 miliardy korun), jejichž dodávky pozastavila administrativa exprezidenta Joe Bidena kvůli hrozbě vysokého počtu obětí v Gaze. Izrael dál pokračuje v bombardování Pásma Gazy. V úterý nálety zabily nejméně pět Palestinců, včetně dvou dětí. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk upozornil na možné válečné zločiny páchané v Gaze.

Bývalý kosovský prezident Thaçi čeká v Haagu na rozsudek ve věci válečných zločinů

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi se ve středu dozví verdikt v jednom z nejsledovanějších procesů v novodobé historii Kosova. Žalobci pro něj a další tři někdejší velitele Kosovské osvobozenecké armády žádají tresty až 45 let vězení za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

USA: Sněmovna hlasovala proti válce s Íránem. Připojilo se 7 republikánů

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů úspěšně prosadili rezoluci o ukončení války s Íránem. K opozici se připojili tři další republikáni. Celkem jich tedy proti konfliktu na Blízkém východě hlasovalo sedm. Jeden z republikánských zákonodárců navíc podal návrh na impeachment ministra obrany Petea Hegsetha.

Výnos desetiletých dluhopisů vlády USA vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 2007

Výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů dnes poprvé od 19. července 2007 vystoupal až na 5,041 procenta, uvedly agentury. Dělo se tak v návaznosti na to, že investoři již tento týden ve středu očekávají první z řady zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky (Fed), píše Reuters.

Ruská fregata světlicemi těsně minula dánský vrtulník, premiérka to odsoudila

Ruská fregata v pondělí v mezinárodních vodách u pobřeží Dánska vystřelila dvě světlice směrem k dánskému vojenskému vrtulníku a stroj jen těsně minula. Podle agentury Reuters to v prohlášení uvedla dánská armáda. Zatímco ruský velvyslanec v Dánsku podle agentury AFP mluvil o provokativních manévrech vrtulníku, dánská premiérka Mette Frederiksen incident odsoudila a označila jej za nezodpovědné jednání Ruska.

Saúdská Arábie závodí s časem. Pokud rychle neopraví ropovod East–West, ceny ropy mohou dál růst

Světový trh s ropou přichází o poslední pojistky v podobě zásob, které pomáhaly tlumit růst cen. Saúdská Arábie po útocích uzavřela strategický ropovod East-West a obchodníci se obávají, že delší výpadek může citelně omezit dodávky. Cena ropy Brent už překročila 107 dolarů za barel.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama