Věda a Technika

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy, kolem černé díry sviští rekordní rychlostí

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v Mléčné dráze. S301 se pohybuje kolem supermasivní černé díry v centru naší galaxie rychlostí až 25 tisíc kilometrů za sekundu, tedy více než osmi procenty rychlosti světla. Jeden oběh zvládne za pouhých 8,7 roku.

Lidský rodokmen se může změnit. Vědec navrhuje rozšířit rod Homo

Dosavadní způsob, jakým vědci třídí naše dávné předky, možná přestává odpovídat tomu, co ukazují nové fosilní nálezy. Výzkumník Ian Towle proto navrhuje výrazně rozšířit rod Homo a zahrnout do něj také druhy, které dnes řadíme mezi rody Australopithecus a Paranthropus.

Čína hlásí další úspěch ohledně opakovaně použitelných raket do vesmíru

Čína hlásí nový úspěch v rozvoji opakovaně využitelných raket pro lety do vesmíru. První stupeň rakety Ču-čchüe-3 se včera poprvé vrátil do přistávací oblasti na souši, píší agentury Reuters a AP. Podobný úspěch zaznamenaly dříve jen americké firmy SpaceX a Blue Origin. Opakovaně využitelné rakety umožňují výrazně snížit náklady na lety do vesmíru.

Čas u obrazovek nemusí dětem jen škodit, naznačuje osmiletá studie

Finští vědci osm let sledovali děti a dospěli k překvapivému zjištění. Účastníci, kteří trávili více času u obrazovek, dosahovali v dospívání lepších výsledků v testech kognitivních schopností. Samotná délka používání zařízení však podle výzkumníků neříká celý příběh.

Vědci získali polovodičový pyrit přímo ze železné rudy

Méně čistá železná ruda by mohla najít využití v moderní elektronice. Američtí vědci z ní bez dodatečného čištění vytvořili polovodičový pyrit, který by se v budoucnu mohl uplatnit v solárních panelech, bateriích nebo při čištění vody.

Webbův teleskop odhalil možný nový typ kosmického objektu

Astronomové popsali mimořádně vzdálený objekt MoM-BH-1, který spojuje vlastnosti hvězdy a aktivní černé díry. Může jít o dosud nepoznanou fázi vývoje supermasivních černých děr v mladém vesmíru.

Nový objev zpochybnil způsob, jakým astronomové měří galaxie

Poměr malých a velkých hvězd nemusí být v celém vesmíru stejný. Nová studie tak narušila jeden ze základních předpokladů, podle kterého astronomové určují hmotnost, stáří a vývoj vzdálených galaxií.

Česko čeká mimořádné zatmění Slunce. Měsíc zakryje většinu kotouče

Ve středu 12. srpna se nad Českem odehraje jedno z nejvýraznějších částečných zatmění Slunce za dlouhou dobu. Úkaz nastane krátce před západem a Měsíc zakryje téměř 90 procent průměru slunečního kotouče.

Vědci zkoumají oblak, který po nárazu rakety zahalil Měsíc

Čtyřtunový horní stupeň rakety Falcon 9 dopadl ve středu na povrch Měsíce rychlostí přibližně 8700 kilometrů za hodinu. Samotnou srážku se zachytit nepodařilo, chilský teleskop ale zaznamenal oblak obsahující sodík a lithium.

Otřesy na Měsíci mohou odhalit led ukrytý pod povrchem

Zásoby vody na Měsíci nemusí být viditelné z oběžné dráhy. Vědci proto navrhují hledat podpovrchový led pomocí seismických vln, které se ve zmrzlé půdě šíří jinak než v suchém materiálu. Metoda by mohla pomoci při přípravě budoucích pilotovaných misí.

Povrch Marsu pokrývají útvary připomínající včelí plástve

Rover Curiosity narazil při průzkumu Marsu na rozsáhlé pole drobných mnohoúhelníkových útvarů. Povrch připomínající včelí plástve může vědcům pomoci lépe pochopit dávnou geologickou a klimatickou minulost rudé planety. Přesný způsob jeho vzniku ale zatím zůstává nejasný.
Reklama

Meteorit prorazil střechu domu. Uvnitř ukrýval stopy dávného slaného světa

Kus vesmírné horniny, který před dvěma lety dopadl do domu v americkém New Jersey, přinesl vědcům nečekaně zachovalý materiál. Jeho rozbor odhalil pozůstatky dávných solných roztoků, aminokyseliny a další organické sloučeniny.

Na další snímek čekali deset let. Teď vědci potvrdili nový druh opice

Vědci popsali nový druh opice, který žije pouze na malém území v Demokratické republice Kongo. Likweli se vyznačuje černou srstí a nápadnou oranžovou kresbou kolem úst. Výzkumníci už nyní navrhují jeho zařazení mezi ohrožené druhy.

Kamenná planeta 48 světelných let od Země má atmosféru. Prozradilo ji unikající helium

Astronomové poprvé objevili atmosféru u kamenné planety, která obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Vzdálený svět LHS 1140 b prozradilo helium unikající do vesmíru. Nález ale neznamená, že na planetě existuje život.

Vědci objevili ve vesmíru cukr známý z malin. Mohl přispět ke vzniku života

Astronomové poprvé objevili v mezihvězdném prostoru erytrulózu, jednoduchý cukr, který se na Zemi přirozeně vyskytuje například v malinách. Nález ukazuje, že některé látky důležité pro vznik života se mohou vytvářet ještě před zrozením hvězd a planet.

Hvězda podobná Slunci zřejmě pohltila vlastní planetu

Hvězda vzdálená přibližně 1300 světelných let vykazuje neobvykle vysoké množství lithia. Astronomové se domnívají, že chemickou stopu zanechala planeta, kterou hvězda v minulosti pohltila. Do jejího pádu mohl zasáhnout hnědý trpaslík obíhající ve stejném systému.

Teleskop Euclid objevil nejstarší známé kvazary

Evropský vesmírný teleskop Euclid objevil 31 mimořádně vzdálených kvazarů z raného období vesmíru. Dva z nich jsou nejstaršími dosud pozorovanými objekty svého druhu. Jejich světlo vzniklo v době, kdy byl vesmír starý přibližně 670 milionů let, tedy jen pět procent svého současného stáří.

Vědci představili robota, který plave i létá

Vědci z MIT a švýcarské EPFL vyvinuli robota, který se umí pohybovat pod vodou i ve vzduchu. Inspirovali se potápivými mořskými ptáky, kteří při plavání i letu používají křídla. Nový stroj dokáže vyplavat z vody a vzlétnout bez nohou, pádel nebo vrtulí.

Vědci odhalili mozkový okruh, který ve spánku řídí růstový hormon

Hluboký spánek není jen chvíle, kdy tělo vypne a ráno se znovu nastartuje. V mozku při něm běží přesně řízený proces, který souvisí s uvolňováním růstového hormonu, obnovou svalů, spalováním tuků i činností mozku. Nově popsaný okruh ukazuje, proč může dlouhodobě špatný spánek zasahovat do růstu, metabolismu i soustředění.

Vědci napodobili záření, které má unikat z černých děr

Fyzici vytvořili v laboratoři napodobeninu černé díry z laserových pulzů a pozorovali jev, který připomíná její postupné vypařování. Experiment ukázal analog Hawkingova záření i jeho zpětné působení, tedy mechanismus, při němž systém ztrácí energii. Výsledek může pomoct lépe pochopit, co se děje u skutečných černých děr.

Vědci představili syntetickou buňku vytvořenou od základu

Vědci z Minnesotské univerzity tvrdí, že vytvořili syntetickou buňku složenou z neživých chemických částí. Systém nazvaný SpudCell podle nich zvládl celý buněčný cyklus včetně růstu, kopírování genetické informace a dělení. Výzkum ale zatím neprošel recenzním řízením.

Antarktická sopka chrlí do vzduchu zlato za miliony korun

V Antarktidě stojí sopka, která se vymyká všemu, co o podobných místech běžně platí. Mount Erebus má trvalé lávové jezero a do ovzduší vypouští mikroskopické krystalky čistého zlata. Ročně má jít o množství v hodnotě přes 44 milionů korun.
Reklama

Asteroid větší než pět Eiffelovek proletí kolem Země

Kolem Země o víkendu proletí asteroid 1997 NC1, který se k naší planetě dostane nejblíže za dobu, kam zatím sahají výpočty jeho dráhy. Srážka...

Astronomové objevili obří planety lehčí než cukrová vata

Astronomové našli dvojici obřích planet, které velikostí připomínají Jupiter, ale hustotou jsou ještě lehčí než cukrová vata. Patří mezi takzvané supernadýchané planety, tedy vzácné světy s mimořádně nízkou hustotou. Nový objev může vědcům pomoci lépe pochopit, jak se podobně nezvyklé planety rodí a jak se v čase mění.

Nový model mění představy o zániku Země

Země možná unikne osudu, který byl dlouho považován za téměř jistý. Nové výpočty naznačují, že ji umírající Slunce nemusí pohltit, až se za zhruba pět miliard let začne rozpínat do obřích rozměrů.

Většina chemie v potravinách zůstává pro vědce záhadou

Jídlo není jen soubor kalorií, tuků, cukrů a vitaminů. V běžné stravě se nacházejí tisíce chemických látek, o kterých má věda zatím jen omezené informace. Právě tato skrytá část výživy může pomoci vysvětlit, proč různé jídelníčky působí na lidi odlišně.

Mohou chytré telefony snižovat porodnost? Nová studie nabízí překvapivou teorii

Porodnost ve Spojených státech klesá už řadu let, podobně jako v mnoha dalších zemích. Ekonomové stále hledají hlavní důvody a nová pracovní studie nabízí nečekané vysvětlení. Podle ekonomky Caitlin Myers mohou za část amerického poklesu stát chytré telefony a změny, které přinesly do každodenního života.

Záhadný kámen ze Stonehenge urazil stovky kilometrů

Jeden z nejzáhadnějších kamenů Stonehenge zřejmě není jen dokladem dávné víry nebo rituálů. Nový výzkum posiluje představu, že šestitunový oltářní kámen lidé dopravili z oblasti dnešního severovýchodního Skotska až na jih Anglie. Cesta dlouhá zhruba 700 kilometrů by patřila k nejpozoruhodnějším přepravním výkonům pravěké Evropy.

Rentgenový teleskop by mohl ukázat, z čeho se skládá Měsíc

Vědci zkoumají Měsíc již desítky let, přesto dosud nemají ucelený obraz o jeho povrchu. Nový kompaktní rentgenový teleskop by to mohl změnit. Ze satelitu na oběžné dráze by byl schopen zmapovat chemické složení celého Měsíce a objasnit, jak se náš nejbližší kosmický soused zformoval a vyvíjel.

NASA definitivně přišla o sondu MAVEN u Marsu

NASA ukončila misi sondy MAVEN, která více než deset let zkoumala atmosféru Marsu. Aparát se od prosince neozval a pokusy o obnovení spojení neuspěly. Sonda přitom patřila k důležitým pozorovatelům rudé planety a pomohla vědcům pochopit, proč Mars v minulosti přišel o velkou část své atmosféry.

Kočky mohou sehrát důležitou roli ve výzkumu rakoviny

Domácí kočky by mohly sehrát nečekanou roli ve výzkumu rakoviny. Mezinárodní tým vědců geneticky prozkoumal téměř 500 kočičích nádorů z několika zemí a našel podobnosti s nádory u lidí i psů. Výsledky mohou pomoci nejen veterinární medicíně, ale také hledání nových cest v léčbě lidských nádorů.

Vědci zjistili, že mozek předvídá sociální chování

Vědci sledovali mozkovou aktivitu zebřiček a zjistili, že rozhodnutí přiblížit se k jinému jedinci se v mozku začíná připravovat několik sekund před samotným pohybem. Studie ukazuje, že sociální chování nevzniká náhle, ale předchází mu širší aktivita v mozku.

DNA vyřešila záhadu krokodýlů ze Seychel

Krokodýli bývali podle starých svědectví běžnou součástí seychelského pobřeží. Po příchodu stálých osadníků v roce 1770 ale rychle zmizeli a během zhruba padesáti let byli zcela vyhubeni. Vědcům se teď podařilo zjistit, odkud tito dávní obyvatelé ostrovů vlastně pocházeli.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama