Jak se pomalu začínají rýsovat plány indonéského prezidenta na výstavbu nového hlavního města za 32 miliard dolarů na ostrově Borneo, kdysi ospalá osada Sukaraja se podle agentury Reuters rychle mění.
Ředitel Rizki Maulana Perwira Atmadja (38) říká, že ceny pozemků v okolí jeho vesnice – 10 km od místa, kde se staví prezidentský palác – vyskočily čtyřnásobně. Někteří farmáři si „náhle koupili nové auto“ poté, co prodali část svých palmových nebo kaučukových plantáží.
Jeho vlastní podnik, penzion a kavárna mezi palmami, také prosperuje, a to díky přílivu pracovníků. Pronajal pokoje pro stavební dělníky, zatímco několik domů poblíž se proměnilo v obchody.
Indonesia is replacing its sinking capital city of Jakarta with a new futuristic and green city in Nusantara.
— 1440 Daily Digest (@Join1440) March 10, 2023
Read more: https://t.co/FtQD8g4wZy pic.twitter.com/Dh13Gtp8a3
Čtyři roky poté, co prezident Joko Widodo oznámil plány na nové hlavní město, výstavba na pozemku o rozloze téměř 260 000 hektarů s názvem Nusantara nabírá na tempu. Zatímco někteří na tom vydělávají, jiní se transformace obávají.
Vláda nás pomalu zabíjí, říká žena z domorodého kmene
Yati Dahlia (32) z místního domorodého kmene Balik, se snažila koupit pozemek někde poblíž. Ví totiž, že její současný domov se nachází tam, kde mají být postaveny vládní budovy. Říká však, že ceny se vyšplhaly na 700 milionů rupií až 1,2 miliardy rupií (kolem 45 500 až 78 000 USD) za pozemek podobné velikosti mimo hlavní oblast Nusantary. To je desetkrát více než vládní kompenzace za její pozemek a modrou překližkovou chatrč, kde nyní prodává jídlo. „Máme pocit, že nás vlád) pomalu zabíjí,“ říká Yati.
Ona a další členové kmene žádají o více peněz, ale mnoho lidí z kmene Balik nemá řádné dokumenty ke své půdě, což snižuje jejich vyjednávací pozici, píše agentura Reuters.
Někteří lidé se také odmítli přestěhovat, protože mají pocit, že země je jejich identitou, tvrdí vůdce kmene Balik Sibukdin (60). „Pouze žádáme vládu, aby nám věnovala zvláštní pozornost,“ řekl Sibukdin.
Cedule „Na prodej“
Projekt, který vzniká v oblasti z velké části tvořené lesy protkanými koncesemi na těžbu dřeva, plantážemi, uhelnými doly a vesnicemi, je považován za zelené, chytré město. Kvůli pandemii má však zpoždění.
Jokowi, jak je prezident všeobecně známý, však je skálopevně přesvědčen o tom, že jeho stěžejní plán nahradit přetíženou Jakartu je nutný k urychlení hospodářského růstu v méně rozvinutých částech největší ekonomiky jihovýchodní Asie, mimo hlavní ostrov Jáva.
Tato vyhlídka budoucího růstu vedla k rozmachu půdy s nápisy „Na prodej“ každých pár kilometrů podél prašné silnice těsně mimo určené centrum města. Ceny pozemků v místech poblíž vodní nádrže vzrostly více než 16krát, řekl Junaidin, vedoucí vesnice Tengin Baru, osady s přibližně 4000 lidmi v rozvojové zóně Nusantara.
Ve snaze omezit spekulace s pozemky indonéské úřady zmrazily správní povolení k prodeji pozemků. Junaidin však tvrdí, že lidé i tak prodávají své pozemky „na černo“.
Bagus Susetyo, vedoucí pobočky asociace Real Estate Indonesia ve východním Kalimantanu uvedl, že transakce bez pozemkových certifikátů jsou slabé a mohly by být zrušeny, pokud by úřady nařídily přísný postup.
Spekulace s pozemky
Četné velké projekty v zemi čelí zpožděním kvůli problémům se získáváním pozemků. Týká se to i dalších velkých projektů prezidenta Jokowi, jako je čínský projekt rychlého vlaku v hodnotě 7 miliard dolarů na Jávě a jakartská hromadná rychlodráha.
Orgán Nusantara však uvedl, že spekulace s pozemky by neměly ovlivnit plány rozvoje, protože kompenzace za pozemky by byla spravedlivě měřena nezávislou stranou.
„Vláda nerozhoduje (o cenách) sama o sobě, stejně jako o cenách nemohou rozhodovat sami obyvatelé. Pokud dojde ke sporům o ceny, bude to vyřešeno soudní cestou,“ řekl agentuře Reuters tajemník úřadu Achmad Jaka Santos Adiwijaya.
Prezident Jokowi během únorové návštěvy uvedl, že všechny problémy související s akvizicí půdy byly vyřešeny a platby místním obyvatelům budou provedeny tento měsíc.
Ambiciózní termín výstavby
V první polovině roku 2024 bude Nusantara vyhlášena hlavním městem. Klíčové vládní budovy, včetně paláce a prezidentské kanceláře, musí být hotové do srpna toho roku. Příští rok se z Jakarty přestěhuje více než 16 000 státních zaměstnanců, policistů a vojenských důstojníků.
V současné době je na místě více než 7 000 zaměstnanců, přičemž se očekává, že další tisíce přibydou později v průběhu roku. Došlo také k přílivu lidí z jiných oblastí, kteří zde hledají práci. Pětapadesátiletý Alpian, který opustil svou práci v uhelném dole v jiné části Bornea, aby prodával čistou vodu z automatu v oblasti, která bude brzy hlavním městem, řekl, že vydělává dvojnásobek toho, co dříve. „Potřebujeme stále více vody… zásoby od státní firmy nestačí,“ prohlašuje Alpian ze zadní části svého stříbrného pick-upu.
Proč Indonésie přesouvá své hlavní město?
Jakarta je jedním z nejvíce přelidněných měst na světě. Její větší metropolitní oblast je domovem více než 30 milionů obyvatel.
Podle studie indonéské Agentury pro posuzování a aplikaci technologií z roku 2021 se rozlehlá megapolis potápí asi o šest centimetrů ročně kvůli nadměrné těžbě podzemní vody pro její obyvatele. To z ní podle serveru Euronews dělá jedno z nejrychleji se potápějících měst na Zemi.
Tento jev umocnila stoupající hladina Jávského moře v důsledku klimatických změn. Čtvrtina rozlohy hlavního města bude do roku 2050 zcela zatopena, pokud nebudou přijata naléhavá opatření. Vědci se také domnívají, že zásoby vody mohou vyschnout, pokud Indonésie neuvolní tlak na zdroje.
„Jakarta a ostrov Jáva směřují ke krizi čisté vody. Předpokládáme, že krize může nastat v roce 2050,“ říká jeden z vědců Andreas. Obviňuje z toho rychlý populační a průmyslový růst. „Až populace exploduje, špatná hygiena se zhorší, znečišťující látky kontaminují řeky a mělké podzemní vody, čímž se stanou nepoužitelnými,“ dodává.
Indonésie je s více než 17 000 ostrovy největším souostrovím na světě. Ale 56 procent její populace a většina ekonomiky se soustředí v Jakartě a širším okolí na ostrově Jáva, který je domovem více než poloviny z 270 milionů obyvatel země.
