Společnost Burger King se snaží pozastavit svou činnost v Rusku, ale je to obtížné. Obchodní partner, který kontroluje 800 restaurací, je odmítl zavřít. Informuje o tom CNN.

Řetězec hamburgerů, který vlastní společnost Restaurant Brands International (QSR), má v Rusku uzavřenou spolupráci s podnikatelem Alexandrem Kolobovem. RBI kontroluje pouze 15 % ruského Burger Kingu a Kolobov je zodpovědný za každodenní provoz a dohled nad provozovnami v zemi.

To znamená, že Burger King nemůže jen tak lusknout prsty a zavřít obchod.

„Zahájili jsme proces prodeje našeho vlastnického podílu v tomto podniku,“ uvedl David Shear, prezident mezinárodních operací RBI, v otevřeném dopise. „Ačkoli bychom to rádi udělali okamžitě, je jasné, že na základě podmínek naší stávající smlouvy o společném podniku to bude nějakou dobu trvat.“

Naproti tomu společnost McDonald’s (MCD) vlastní více než 80 % svých restaurací v Rusku přímo. To mu odchod z této země výrazně usnadnilo.

Shear uvedl, že RBI požadovala, aby společný podnik okamžitě uzavřel provozovny Burger King, ale Kolobov to odmítl.

Burger King vstoupil do Ruska zhruba před deseti lety a provozoval společný podnik s Kolobovem, společností Investment Capital Ukraine a ruskou bankou VTB Capital. Na ni byly uvaleny sankce.

Složitý proces, brání se majitel

Shear vysvětlil, že ukončení partnerství a podniků brání složitý právní proces.

„Neexistují žádné právní klauzule, které by nám umožňovaly jednostranně změnit smlouvu nebo umožnily kterémukoli z partnerů jednoduše odejít nebo celou dohodu zrušit,“ uvedl Shear. „Žádný seriózní investor v jakémkoli odvětví na světě by nesouhlasil s dlouhodobým obchodním vztahem s chatrnými výpovědními doložkami,“ doplnil.

Minulý týden společnost Burger King stáhla firemní podporu ze svých podniků v Rusku, včetně pozastavení provozu, marketingu a pomoci dodavatelskému řetězci.

Tento problém poukazuje na problémy, s nimiž se některé západní společnosti a banky potýkají při stahování z Ruska, které komplikují společné podniky nebo partnerství, nad nimiž nemají úplnou kontrolu. Například franšízant Papa Johns (PZZA) v Rusku odmítl uzavřít přibližně 200 provozoven i poté, co mu řetězec pizzerií pozastavil firemní podporu.

Turecko se velmi pečlivě snaží být prostředníkem mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdá se, že se mu to vyplácí, píše v analýze BBC.

Ve čtvrtek odpoledne zavolal prezident Vladimir Putin tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Sdělil mu, jaké jsou přesné požadavky Ruska na mírovou dohodu s Ukrajinou.

Během půl hodiny po skončení telefonátu udělal redaktor BBC s Erdoganovým hlavním poradcem a mluvčím Ibrahimem Kalinem. Kalin patřil k malé skupině úředníků, kteří hovor vyslechli.

Ten řekl, že ruské požadavky se dělí do dvou kategorií. První čtyři požadavky nejsou podle Kalina pro Ukrajinu příliš obtížné splnit.

Hlavním z nich je souhlas Ukrajiny s tím, že by měla být neutrální a neměla by žádat o vstup do NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to již připustil.

V této kategorii jsou i další požadavky, prostřednictvím nichž si chce Rusko zřejmě zachovat tvář. Ukrajina by musela projít odzbrojovacím procesem, aby se zajistilo, že nebude pro Rusko hrozbou. Na Ukrajině by musela být zajištěna ochrana ruského jazyka. A existuje něco, čemu se, alespoň podle Putina, říká de-nacifikace, nastínil Erdoganův mluvčí.

To je ale pro Zelenského, který je sám Žid a jehož někteří příbuzní zahynuli při holocaustu, hluboce urážlivé. Turecká strana ale věří, že to Zelenskyj snadno přijme. Možná bude stačit, když Ukrajina odsoudí všechny formy neonacismu a slíbí, že je potlačí.

Sejdou se Putin a Zelenskyj?

V druhé kategorii budou potíže. Putin v telefonátu uvedl, že než bude v těchto bodech dosaženo dohody, bude zapotřebí osobního jednání mezi ním a prezidentem Zelenským. Zelenskyj již řekl, že je připraven se s ruským prezidentem setkat a jednat s ním mezi čtyřma očima.

Kalin byl podle BBC ohledně těchto otázek mnohem méně konkrétní. Řekl pouze, že se týkají statusu Donbasu na východě Ukrajiny, jehož části se již od Ukrajiny odtrhly a zdůraznily svou ruskost, a statusu Krymu.

Ačkoli Erdoganův mluvčí nezacházel do podrobností, předpokládá se, že Rusko bude požadovat, aby se ukrajinská vláda vzdala území na východě Ukrajiny. To bude hluboce sporné.

Druhým předpokladem je, že Rusko bude požadovat, aby Ukrajina formálně uznala, že Krym, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014, nyní skutečně patří Rusku. Pokud tomu tak bude, bude to pro Ukrajinu hořká pilulka, kterou bude muset spolknout.

Nicméně je to fait accompli, přestože Rusko nemá na vlastnictví Krymu žádný právní nárok. Po pádu komunismu, před nástupem Vladimira Putina k moci, podepsalo mezinárodní smlouvu, v níž akceptovalo, že Krym je součástí Ukrajiny.

Přesto nejsou požadavky prezidenta Putina tak tvrdé, jak se někteří lidé obávali. Sotva se zdá, že stojí za všechno to násilí, krveprolití a zkázu, které Rusko na Ukrajině způsobilo. Vzhledem k jeho těžké kontrole nad ruskými médii by pro něj nemělo být příliš těžké prezentovat to vše jako velké vítězství.

Putin nemocný není, tvrdí Erdoganův mluvčí

Pro Ukrajinu to však bude znamenat vážné obavy.

Pokud nebudou drobné detaily případné dohody vyřešeny s nesmírnou pečlivostí, může je prezident Putin nebo jeho nástupci vždy využít jako záminku k další invazi na Ukrajinu.

Vyřešení mírové dohody by mohlo trvat dlouho, i kdyby příměří mezitím zastavilo krveprolití.

Ukrajina v posledních týdnech strašlivě utrpěla a obnova měst, která Rusko poškodilo a zničilo, bude trvat dlouho. Stejně tak bude trvat znovuusídlení milionů uprchlíků, kteří opustili své domovy.

A co samotný Vladimir Putin? Objevily se náznaky, že je nemocný, nebo možná dokonce psychicky nevyrovnaný. Zaznamenal na něm Kalin v telefonátu něco zvláštního? Vůbec ne, řekl. „Pan Putin byl prý ve všem, co řekl, jasný a stručný,“ uvedl Kalin pro BBC.

Ale i když se mu podaří prezentovat dohodu s Ukrajinou jako slavné vítězství nad neonacismem, jeho pozice doma musí být oslabena. Stále více lidí si bude uvědomovat, že to ošklivě přehnal, a příběhy o zabitých nebo zajatých vojácích se již rychle šíří, uzavírá analýza.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil záchranu lidí před genocidou za hlavní důvod „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, což je oficiální kremelský termín pro invazi, kterou ruské ozbrojené síly na Putinův rozkaz zahájily 24. února.

Televize Rossija 24 po několika minutách přímý přenos Putinova projevu na moskevském stadionu Lužniki přerušila a pokračovala vysíláním záběrů vlasteneckého koncertu z tohoto stadionu, kde asi 80.000 Moskvanů slavilo výročí připojení anektovaného ukrajinského poloostrova Krym k Rusku.

„Museli jsme dostat Krym a Sevastopol z ponižujícího postavení, ve kterém byly v cizím státu,“ řekl Putin za jásotu publika. Rusko podle něj postupovalo správně, když se postavilo proti ukrajinskému „neonacismu a krajnímu nacionalismu“.

„Právě zbavit lidi utrpení, genocidy je základní, hlavní příčinou, hnacím motorem a cílem vojenské operace, kterou jsme začali v Donbasu a na Ukrajině. Právě v tom spočívá cíl,“ prohlásil Putin. Zároveň pochválil ruské vojáky, jak statečně a obětavě na Ukrajině bojují.

Náhlé přerušení Putinova projevu televize Rossija 24 nevysvětlila, upozornil list Kommersant. Později televize Putinův projev znovu odvysílala, tentokráte i s ovacemi. „Způsobila to technická závada na serveru,“ uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

O tom, že Putin začal hovořit v Lužnikách, informovala agentura TASS v mírném předstihu před tím, než se záběry objevily v internetovém vysílání stanice.

Fotbalový stadion Lužniki je s kapacitou 81.000 diváků pokládán za největší v Evropě. Dalších 10.000 Moskvanů bylo dnes podle televize před stadionem. Kromě ruské hymny a vlasteneckých písní zazněla i ruská verze hitu Bruce Springsteana Born in the USA, opatřená refrénem „Narodil jsem se v Sovětském svazu, vyroben v SSSR“.

Rusko útokem na Ukrajinu před 23 dny rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si dosud podle ukrajinských úřadů vyžádal životy už tisíců vojáků a civilistů, včetně více než stovky dětí. Více než tři miliony Ukrajinců před válkou uprchly do zahraničí.