Rusko ve čtvrtek obvinilo Kanadu z vedení diplomacie na úrovni mateřské školy poté, co kanadská mise při OSN zveřejnila na twitteru oficiální ruský dopis, v němž červenou barvou vyznačila četné změny, jimiž odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině. Jeden z ruských diplomatů dopis nazval „rusofobním očerňováním“.

Ruská delegace při OSN zaslala ve středu dopis, jímž chtěla získat podporu pro svůj návrh rezoluce RB OSN týkající se humanitární pomoci pro Ukrajinu. Západní země však rezoluci v tomto znění odmítají jako pohrdavou, protože nijak nezmiňuje zodpovědnost Ruska za vytvoření humanitární krize na východě Evropy.

Kanadská mise dokument zveřejnila s poděkováním a poznámkou, že dopis zasílá zpět s „určitými návrhy úprav“. Text je přitom zaplaven červenými poznámkami, škrty a žádostmi o vysvětlení.

Velvyslanec Ruska při OSN Vasilij Něbenzja v dopise například uvádí, že píše „vzhledem k urgentní záležitosti, jež se týká špatné humanitární situace na Ukrajině a v jejím okolí“. Kanadští diplomaté přidali poznámku: „DOPLNIT: kterou jsme způsobili v důsledku naší ilegální agresivní války.„

Rusko v dopise rovněž napsalo, že jeho „západní kolegové“ otázku humanitární pomoci politizují. Kanada k tomu připsala: „Myslíte, že členové OSN tomuto skutečně věří? Prosím vysvětlete.“ V podobném duchu se nesou úpravy v takřka každé větě třístránkového dopisu.

„Děkuji za toto rusofobní očerňování na úrovni mateřské školy!“ napsal v odpovědi zástupce Něbenzji Dmitrij Poljanskij. „Pouze to ukazuje, že vaše diplomatické schopnosti a dobré mravy jsou na velmi nízké úrovni,“ dodal na adresu Kanady a poznamenal, že se Ottawa v posledních 20 letech dvakrát neúspěšně snažila získat místo v RB OSN.

Rusko ve čtvrtek nakonec návrh své rezoluce k hlasování v radě nepředložilo, podle diplomatů kvůli tomu, že nesehnalo dostatek spojenců. Podle agentury AFP se k návrhu postavily odmítavě i Indie a Čína. Něbenzja pak obvinil západní členy RB OSN, že vyvíjejí „bezprecedentní tlak“ na ostatní, aby návrh nepodpořili.

Rusko se od své invaze na Ukrajinu dostalo do mezinárodní izolace. Valné shromáždění OSN začátkem března na svém mimořádném zasedání přijalo poměrem hlasů 141 ku pěti rezoluci, která ruský útok ostře odsoudila. Mimořádné jednání svolaly některé státy poté, co v RB OSN neprošla odsuzující rezoluce kvůli vetu Ruska.

Prezident Joe Biden se v pátek snažil využít 110minutového videohovoru, aby odradil svůj čínský protějšek od pomoci Rusku ve válce na Ukrajině. Jedná se pravděpodobně o klíčovou otázku, která určí vývoj krvavého konfliktu. O průběhu telefonátu informuje CNN a další servery.

Prezident Si Ťin-pching řekl Bidenovi, že jak USA, tak Čína mají odpovědnost za zajištění míru. To se dá považovat za nepřímý náznak, že nemá zájem na eskalaci konfliktu.

Nicméně Bílý dům po rozhovoru uvedl, že jeho obavy z možného zásahu Pekingu nebyly zmírněny. „Máme takové obavy,“ řekla tisková tajemnice Bílého domu Jen Psaki. „Prezident (Biden) podrobně popsal svému protějšku, jaké důsledky by mělo, kdyby Čína poskytla materiální podporu Rusku při provádění brutálních útoků proti ukrajinským městům a civilistům. A to je něco, co budeme sledovat. Svět to bude sledovat.“

Jednání USA a Číny budou pokračovat

Vyšší správní úředníci popsali hovor jako „přímý“, „podstatný“ a „detailní“, ale mnoho podrobností o dlouhém rozhovoru nenabídli. Převážná část diskuse vedoucích představitelů se soustředila na válku na Ukrajině a důsledky, které by krize měla na vztahy mezi USA a Čínou a na „mezinárodní pořádek“.

Bidenovým cílem při přímém rozhovoru se Si Ťin-pchingem bylo částečně zjistit, na které straně přesně stojí čínský prezident. Bílý dům uvedl, že na Si Ťin-pchinga nevznesl žádné konkrétní požadavky. Místo toho se rozhodl nabídnout širší pohled na mezinárodní situaci. „Čína se musí sama rozhodnout, kde chce stát a jak chce, aby se na ni dívaly historické knihy a jak viděly jejich činy,“ řekla Psaki. „To je rozhodnutí, které musí učinit prezident Si.“

Na žádost prezidentů budou američtí a čínští představitelé v příštích dnech pokračovat v jednáních, uvedl Bílý dům. A Biden plánuje diskutovat o roli Číny s dalšími západními vůdci na předčasném summitu NATO příští týden v Bruselu v Belgii.

Čínská prohlášení o válce na Ukrajině se zastavila před odsouzením invaze, ale také nenabízela výslovnou podporu. Pozice této velmoci, kterou Spojené státy doufaly prostřednictvím rozhovoru objasnit, tedy zůstává stále nejasná.

Přehodnotí čínský prezident svůj „neomezený“ vztah s Putinem?

Spojené státy ostražitě sledovaly sbližování Si Ťin-pchinga a Putina. Věří, že aliance autoritářských vůdců se staví proti Spojeným státům vojensky i ekonomicky. Během vysoce sledovaných rozhovorů v Pekingu minulý měsíc Xi a Putin zpečetili svůj vztah jako „neomezený“.

Přesto ruská invaze na Ukrajinu zneklidnila čínské vůdce, částečně proto, že ruská armáda utrpěla překvapivé ztráty a postupovala pomaleji, než mnozí očekávali. Američtí představitelé také uvedli, že Si Ťin-pchinga překvapila jednota mezi západními a asijskými národy při uvalování sankcí na Rusko.

Tato kombinace faktorů by mohla vést Čínu k přehodnocení své potenciální účasti ve válce na Ukrajině, uvedli američtí představitelé.

Všeobecně se předpokládá, že si Si Ťin-pching zajistí historicky třetí funkční období u moci během 20. národního kongresu komunistické strany v Pekingu letos na podzim. Během tak důležitého roku se západní experti domnívají, že bude zvláště pamatovat na ekonomická rizika, která by představovaly potenciální sankce uvalené na Čínu kvůli zapojení se do války na straně Ruska.

Ještě více než 1300 lidí zůstává v krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla, o jejich osudu se neví, uvedla dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Radnice města v první předběžné bilanci uvedla, že zatím nemá zprávy o žádných mrtvých, jeden člověk byl těžce zraněn. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zůstávají pod sutinami stovky lidí, záchranným pracím podle něj brání ruské ostřelování.

„Momentálně víme, že se 130 lidí podařilo vyvést, ale podle našich údajů je tam ještě více než 1300 lidí, kteří se nacházejí v podzemních prostorách, v tom krytu. Modlíme se za to, aby všichni žili, ale v tuto chvíli o nich nemáme žádné informace,“ řekla ombudsmanka Denisovová.

Zprávu o záchraně 130 lidí dnes odpoledne potvrdil i prezident Zelenskyj. Stovky dalších lidí podle něj zůstávají pod troskami. „Podle předběžných informací nejsou oběti na životech. Máme informaci o jednom těžce zraněném,“ uvedla radnice v první zveřejněné bilanci na sociální síti Telegram. Jde o první informaci, která se týká případných obětí, od chvíle, co divadlo ve středu zasáhla ruská bomba a téměř ho srovnala se zemí.

Zástupce mariupolského starosty Serhij Orlov ve středu řekl, že v okamžiku útoku v krytu pod divadlem mohlo být 1000 až 1200 lidí.

Prezident Zelenskyj v projevu k národu potvrdil také informaci, že ostřelování Mariupolu ruskými silami nadále úřadům brání ve zřizování účinných humanitárních koridorů do obklíčeného přístavního města na jihu Ukrajiny.

Podle ombudsmanky je v Mariupolu poškozeno asi 70 procent domů, a to vypovídá o velkém počtu obětí v tomto přístavním městě na březích Azovského moře, ve kterém před válkou žilo 430.000 lidí.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská vojska a proruští separatisté dále „utáhli smyčku“ obklíčení okolo města, které má strategický význam.