Střet zájmů Andreje Babiše v době jeho prvního premiérského mandátu podle Nejvyššího správního soudu (NSS) znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejen přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných financí. Plyne to z nového rozsudku, který se týká zakázky na vybudování školních dílen v Bruntále. Kraj ji zadal firmě Navos Farm Technic z Agrofertu, ministerstvo pro místní rozvoj pak odmítlo část dotace proplatit.
Soud zamítl kasační stížnost Moravskoslezského kraje a potvrdil závěry správních orgánů i Městského soudu v Praze. Ty dospěly k tomu, že Navos Farm Technic ovládal Andrej Babiš, který v době zadání i splnění zakázky působil jako veřejný funkcionář. Podle rozsudku z toho pro kraj vyplývá, že firmě nemohl zadat zakázku malého rozsahu. Babiš měl sice koncern vložený do svěřenského fondu, podle auditu Evropské komise však Agrofert dál nepřímo ovládal.
Firmy z Agrofertu v posledních měsících podaly sérii kasačních stížností ve sporech o dotace, v žádném z případů ale neuspěly. Státní zemědělský intervenční fond dotace neposkytl kvůli obavě, že je Evropská komise následně neproplatí. Stejně postupovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nejvyšší správní soud opakovaně označil tento zdrženlivý přístup za oprávněný, Ústavní soud návazné stížnosti průběžně odmítá.
NSS nedávno zamítl také kasační stížnost Kosteleckých uzenin z Agrofertu. V tomto případě fond dotaci schválil, ministerstvo zemědělství ji ale následně zrušilo právě kvůli Babišovu střetu zájmů. Dosavadní verdikty se opírají o paragraf, který zakazuje poskytnout dotaci nebo investiční pobídku firmě vlastněné či ovládané alespoň z 25 procent veřejným funkcionářem.
Aktuální rozsudek potvrzuje, že se pojem „ovládání“ vykládá stejně i u ustanovení, která upravují zákaz účasti ve veřejných zakázkách. Zákon ukládá zadavatelům povinnost vyloučit z řízení společnost, v níž má veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba minimálně čtvrtinový podíl. Moravskoslezský kraj u soudu tvrdil, že standardně prověřil vlastnickou strukturu v registrech a spolehl se na čestné prohlášení firmy, že není ve střetu zájmů. Argument, že výběr dodavatele „není detektivní práce“, soud neakceptoval.
NSS také odmítl námitku retroaktivity. Připustil, že auditní rozhodnutí Evropské komise přišlo později než zadání zakázky, skutkový stav i právní úprava ale podle soudu platily stejně už v době uzavření smlouvy. Podle rozsudku proto nedošlo k nezákonnému zásahu do práv kraje, i když ten dopad závěrů může vnímat jako nespravedlivý.
Babiš působil jako premiér v letech 2017 až 2021 a po letošních volbách se do čela vlády vrátil znovu. Minulý týden oznámil, že se kvůli možnému střetu zájmů Agrofertu vzdá. Uvádí, že s koncernem už nebude mít nic společného ani po konci v politice. Akcie má spravovat nezávislý správce v trustové struktuře, nad ním má stát nezávislý protektor a oba má určit nezávislá osoba. Agrofert mají podle plánu získat až po jeho smrti potomci. Opoziční politici i část odborníků ale zpochybňují, zda takové uspořádání skutečně přeruší Babišovy ekonomické vazby na holding.
