ZajímavostiKatastrofické povodně by v důsledku oteplování mohly v budoucnu zasahovat Evropu mnohem...

Katastrofické povodně by v důsledku oteplování mohly v budoucnu zasahovat Evropu mnohem častěji

Apokalyptické záběry zatopených oblastí, jaké se objevovaly minulý týden ze západní Evropy, by se podle nové studie mohly stát do roku 2100 14krát častějšími. Kvůli vyšším teplotám vzduchu způsobeným klimatickou krizí může atmosféra zadržovat více vlhkosti. Informuje o tom server The Guardian.

Nedávné silné povodně, které zasáhly Německo, Lucembursko, Belgii i Švýcarsko, by dle vědců mohly přicházet v důsledku klimatické krize mnohem častěji.

Je již známo, že vyšší teploty, ke kterým dochází v důsledku oteplování, umožňují atmosféře zadržovat více vlhkosti. Následkem toho pak dochází k extrémnějším srážkám.

Riziko vážných záplav se zvyšuje v případě, kdy se bouře pohybuje pomaleji a více srážek se tak hromadí na malé ploše. Počítačové modely ukazují na to, že pomalu pohybující se bouře by se v nejhorším případě mohly do konce století nad pevninou stát 14krát častějšími, píše list The Guardian.

Ve studii se vědci zaměřili na ještě pomaleji se pohybující bouře než ty, které zaplavily západ Evropy v minulém týdnu.

Tato studie ukazuje, že kromě zesílení srážek s globálním oteplováním můžeme očekávat také velký nárůst pomalu se pohybujících bouří. To se týká nedávných záplav v Německu a Belgii, které upozorňují na ničivé dopady pomalu postupujících bouří,“ uvedla profesorka Lizzie Kendon.

Hlavním důvodem zpomalení pohybu by dle vědců mohla být rychle se oteplující Arktida, neboť se tím zpomaluje proudění vzduchu v atmosféře.

K největšímu nárůstu dochází v létě

K největšímu nárůstu počtu pomalu se pohybujících bouří nad pevninou dochází dle Abdullaha Kahramana z Newcastle University v létě, zejména v srpnu.

Vědci posuzovali pomalu se pohybující bouře ve scénáři, kdy se emise uhlíku nesnižují a nadále rostou.

To nám dává velmi užitečnou představu o tom, jak se může změnit klima, pokud se lidé ve skutečnosti nezmění, co se týče emisí nebo chování,“ dodává Kahraman.

Dle Kahramana bylo překvapivé, že se trend týká i chladnějších severních regionů Evropy.

Tým vědců se chce ovšem podívat i na scénaře, kdy by lidé své chování změnili. Očekává ale, že zvýšení počtu těchto bouří zůstane.

Vlády po celém světě příliš pomalu snižovaly emise skleníkových plynů a globální oteplování pokračuje rychlým tempem,“ uvedla profesorka Hayley Fowler z Newcastle University.

Doporučujeme

Dva lidé bojují o život po střelbě v Cambridge

Dva lidé utrpěli kritická zranění po střelbě na rušné silnici v americkém Cambridge ve státě Massachusetts. Ozbrojený muž začal v pondělí odpoledne střílet do projíždějících aut poblíž řeky Charles nedaleko Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.

Při výbuchu bomby na tržišti v Pákistánu zahynulo deset lidí

Osm civilistů a dva policisté dnes zahynuli při výbuchu bomby na tržišti v okrese Lakki Marvat na severozápadě Pákistánu. Podle agentury Reuters to sdělil vysoce postavený policejní důstojník Sadžád Chán. Místní nemocnice přijala 37 pacientů, z nichž někteří jsou v kritickém stavu.

Zlatý mobil Trump Phone T1 se stále nedostal k zákazníkům

Zlatý smartphone Trump Phone T1 měl být jedním z nejvýraznějších technologických projektů spojených se jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Téměř rok po oznámení ale zákazníci stále nemají ani telefon, ani termín vydání. Přesto už firma vybrala desítky milionů dolarů na zálohách.

Starmer i přes výzvy k odchodu sdělil ministrům, že zůstává britským premiérem

Keir Starmer na dnešním zasedání sdělil členům svého kabinetu, že zůstává ve funkci, oznámil úřad britského předsedy vlády. Labouristická strana disponuje procesem pro volbu nového předsedy, a ten nebyl iniciován, dodal premiér. List The Telegraph napsal, že šest předních ministrů na zasedání premiéra vyzve, aby po katastrofálních výsledcích místních voleb z minulého týdne odstoupil z funkce.

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků nepřítele

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl dnes ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS oznámila, že za poslední den bylo zničeno přes 100 ukrajinských dronů a že po skončení dočasného příměří ruské síly obnovily boje proti Ukrajině.

Trump chce pozastavit daň z pohonných hmot

Americký prezident Donald Trump v pondělí avizoval dočasné pozastavení federální daně z benzinu. Důvodem jsou rostoucí ceny u čerpacích stanic kvůli válce s Íránem a zablokované dopravě v Hormuzském průlivu. Toto opatření, které navíc vůbec nemusí projít hlasováním v Kongresu, však spotřebitelům výraznou úlevu nepřinese.

Pro útočníky ze 7. října trest smrti? Izrael schválil zvláštní tribunál

Stovky ozbrojenců palestinské teroristické organizace Hamás, obviněné z válečných zločinů během útoku ze 7. října 2023 na Izrael, mohou čelit trestu smrti. Židovský stát v pondělí schválil zřízení zvláštního vojenského tribunálu pro stíhání jejich případů. Koncem března navíc izraelský parlament schválil zákon, který umožňuje soudům udělovat Palestincům odsouzeným za terorismus trest smrti.

Pistorius v Kyjevě jednal o společném vývoji a výrobě dronů

Německý ministr obrany Boris Pistorius přijel včera na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě po jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým protějškem Mychajlem Fedorovem oznámil, že Německo a Ukrajina hodlají společně vyvíjet a vyrábět drony různých kategorií. Kyjev a Berlín budou spolupracovat na šesti různých obranných projektech - a to je teprve začátek, prohlásil před novináři po schůzce Zelenskyj.

Trumpa budou na návštěvě Číny doprovázet Musk a šéfové Applu a Boeingu

K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se tento týden na jeho návštěvě Číny připojí 17 šéfů významných amerických podniků, informuje server BBC s odvoláním na představitele Bílého domu. V podnikatelské delegaci podle něj bude například šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX Elon Musk či šéfové společností Apple, Boeing, Visa, JP Morgan, Cargill, BlackRock a další.

Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát

Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát, uvedl na X zpravodaj televize Fox News John Roberts. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez ale v Haagu uvedla, že se nikdy nepřemýšlelo o tom, že by se její země stala součástí USA.

Australská policie zřejmě našla tělo trojnásobného vraha hledaného od ledna

Policie v australském státě Nový Jižní Wales pravděpodobně našla tělo Juliana Ingrama, muže podezřelého z lednové trojnásobné vraždy v malém městečku Lake Cargelligo, asi 450 kilometrů západně od Sydney.

Všichni zbývající cestující z lodi Hondius odletí dnes z Tenerife do Nizozemska

Poslední cestující z výletní lodě MV Hondius, která kotví u španělského ostrova Tenerife a z níž v neděli evakuovali většinu pasažérů kvůli možné nákaze hantavirem, dnes odletí do Nizozemska. Informovala o tom španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. Původně byly v plánu na dnešek dva lety, jeden do Nizozemska a druhý do Austrálie.

Rusko chce jednat přes Schrödera, EU je proti. Podle Kallas působí jako lobbista ruských firem

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas v pondělí odmítla možnost, že by bývalý německý kancléř Gerhard Schröder mohl zastupovat Evropskou unii v případných jednáních o Ukrajině. Návrh o víkendu předložil ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož se válka blíží ke konci a Evropa by mohla jednat o novém bezpečnostním uspořádání.

Unijní ministři rozhodli o plném obnovení Dohody o spolupráci mezi EU a Sýrií

Unijní ministři zahraničí dnes rozhodli o plném obnovení Dohody o spolupráci mezi EU a Sýrii. Jde o důležitý krok směrem k posílení bilaterálních vztahů mezi unijním blokem a blízkovýchodní zemí, uvedla Rada EU ve svém prohlášení.

Švýcarská centrální banka bitcoin do rezerv přidávat nemusí

Švýcarští zastánci kryptoměn vzdávají snahu prosadit, aby tamní centrální banka držela bitcoin ve svých rezervách. Kampaň nezískala dost podpisů pro vyvolání referenda a podle jejího zakladatele zatím skončí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama