Praha 19. června 2022 (PROTEXT) – Za několik dní to budou přesně čtyři měsíce, co Rusko svou invazí na Ukrajině rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přestože se boje, během nichž zemřely desetitisíce vojáků a civilistů, odehrávají několik set kilometrů od českých hranic, mají vliv na každého občana České republiky. Zhoršující se ekonomická situace i rostoucí inflace, která je v ČR nejvyšší od roku 1993, jsou toho jasným důkazem. I proto mají v mezinárodním systému nezastupitelné místo mírové organizace, které dokážou mír nejen zprostředkovat ale také udržet. Jednou z nich je i HWPL, která v roce 2014 iniciovala mírovou dohodu na ostrově Mindanao.
To, čím si Ukrajina a s ní i celá Evropa prochází v důsledku ruské invaze v dnešní době, si Filipíny a společně s nimi i sousední země prošly před více než deseti lety. Konflikt na Mindanau byl největším ozbrojeným konfliktem v jihovýchodní Asii. Za celou dobu svého trvání si vyžádal okolo 120.000 obětí z řad povstalců, vojáků i civilistů. Díky mírovým iniciativám organizace HWPL a úsilí jejího předsedy, Lee Man-hee, který v roce 2014 zprostředkoval mírovou dohodu, která je dodnes klíčovým milníkem v oblasti řešení náboženského konfliktu na Filipínách, se ale napětí v zemi daří držet pod kontrolou.
Náboženské nepokoje mezi muslimskými Mory žijícími převážně na filipínském ostrově Mindanao a centrální filipínskou vládou prosazující křesťanské hodnoty, mají počátek v 60. letech 20. století. Právě tehdy se v zemi v důsledku politické, ekonomické a kulturní diskriminace začaly formovat různé ozbrojené skupiny, jejichž cílem bylo odtržení oblasti obývané muslimy od zbytku Filipín. Jednou z nich byla i MILF (Morská islámská osvobozenecká fronta), která byla ještě donedávna největší ozbrojenou skupinou nejen na Filipínách ale i v celé jihovýchodní Asii. Napětí mezi oběma stranami vyvrcholilo v roce 2010, kdy filipínská vláda vyhlásila MILF totální válku.
Mírové řešení konfliktu v minulosti podporovaly vlády Japonska, Saúdské Arábie, Turecka, Spojeného království a v roli mediátora se ocitla také Malajsie. V rámci mezinárodních organizací se pak v procesu angažovala Evropská unie nebo Organizace islámské spolupráce. Žádná z iniciativ jakéhokoliv z těchto aktérů ale konflikt nadobro nevyřešila.
Situace na Mindanau ukázala, jak zásadní je v tomto procesu dlouhodobý přístup v politické, ekonomické, společenské i sociální oblasti, který organizace HWPL nejen navrhuje, ale i léta prosazuje v praxi.
V roce 2013 se do řešení konfliktu na Mindanau osobně vložil předseda HWPL a válečný veterán Lee Man-hee, který se v padesátých letech minulého století stal osobně svědkem hrůz korejské války. Poté, co Filipíny navštívil, apeloval na představitele katolické většiny i zástupce muslimské minority, aby podepsali mírovou dohodu. To se nakonec podařilo zrealizovat o několik měsíců později, 24. ledna 2014. K jednacímu stolu tehdy usedl Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, jež je součástí muslimské autonomní oblasti. Křesťanskou většinu v zemi pak zastupoval emeritní arcibiskup Fernando Capalla.
Podpis mírové dohody, která o dva měsíce později přispěla k formálnímu ukončení konfliktu na Filipínách, si obě strany každoročně připomínají a 24. leden oslavují jako den, kdy se v zemi začal rodit mír.
Semínko míru, které bylo zaseto do srdcí vysokých představitelů obou komunit, ale bylo potřeba zalévat, aby se mír mohl postupně rozrůst do celé společnosti. I proto HWPL neskončila pouze u podpisu mírové dohody, ale mír prostřednictvím různých veřejných peacebuildingových aktivit dál podporuje.
Aby organizace HWPL zvyšovala povědomí o důležitosti míru, buduje na Filipínách ve spolupráci se zástupci občanské společnosti památníky míru. Ty jsou nejen symbolem mírové koexistence, ale odráží také ducha soužití a respektu v každodenním životě. Jeden z nich vyrostl v provincii Sultan Kudarat na Mindanau, kde v době války stávala bývalá vojenská základna militantů, další pak v oblasti Purok Tongki, kde v minulosti docházelo k častým střetům mezi filipínskou armádou a muslimskými povstalci. Pomníky jsou stavěny z materiálu, který vznikl po roztavení zbraní, a jsou tedy zároveň symbolem přechodu z válečného stavu do světa, v němž vládne mír.
Jednou z klíčových iniciativ HWPL na Filipínách je také získávání podpory pro DPCW, tj. pro Deklaraci míru a ukončení válek. Listinu o deseti článcích a 38 odstavcích, kterou vypracoval Mírový výbor pro mezinárodní právo HWPL složený z renomovaných odborníků a která je vhodným doplněním selhávajícího mezinárodně-právního systému, podpořila na muslimském Mindanau řada klíčových měst. Pro implementaci deklarace, která navrhuje konkrétní opatření v oblasti prevence a řešení konfliktů a jmenuje způsoby, jakými šířit kulturu míru ve společnosti, se na Mindanau vyslovilo např. město Cotabato nebo Davao.
Podpora DPCW v téměř dvoumilionovém Davau je přitom klíčová i z toho důvodu, že ve městě vykonával post starosty současný filipínský prezident Rodrigo Duterte. Jeho dcera, Sara Duterte, ve funkci starostky města Davao působí dodnes.
HWPL se ovšem v otázkách míru nesoustředí pouze na spolupráci s politickými nebo náboženskými představiteli země. Aby mír mohl pevně zakořenit, je nutné do procesu zapojit i občanskou společnost. I z toho důvodu hraje důležitou roli v oblasti budování udržitelného míru také mírové vzdělávání. HWPL věří, že aby se svět mohl stát lepším místem k životu, je potřeba dnešní mládež vychovávat v občany, kteří si jsou vědomi toho, jak důležitý je mír a jak zásadní je osvojit si hodnoty a principy míru.
Od února 2016 proto HWPL na Mindanau navázala spolupráci s různými vzdělávacími institucemi a podepsala celkem 70 memorand o porozumění. Mírové vzdělávání se tak na Filipínách, jako součást občanské výchovy, postupně dostává do školních osnov.
V roce 2018 pak zástupci HWPL na Filipínách podepsali memorandum o porozumění s Prezidentským výborem pro vysokoškolské vzdělávání (CHED) a ve spolupráci s tamním ministerstvem školství spolupracují na tvorbě a implementaci kurikula mírového vzdělávání. Prostřednictvím tohoto programu bylo až dosud na Filipínách vyškoleno 2551 učitelů z celkových 557 vzdělávacích institucí, kteří hodnoty a principy míru následně mohou předávat dalším generacím.
Napětí na Filipínách využívali a stále využívají radikálové napojení na Islámský stát a další islamistická hnutí, kteří se v roce 2017 pokusili část ostrova dobýt. I proto je šíření kultury míru, které je blíže specifikováno v článku 10 DPCW, klíčové. Článek deklarace, která by jednou mohla být přijata na půdě OSN ve formě právně závazné rezoluce, upozorňuje na to, jak zásadní význam má mírové vzdělávání v oblasti podpory vzájemného respektu a porozumění mezi jednotlivými náboženstvími, ideologiemi a etnickými skupinami.
Filipíny, kde po desetiletí probíhaly boje založené právě na náboženské identitě, jsou jasným důkazem toho, že DPCW není jen utopickou teorií, ale nástrojem, který se osvědčil v praxi a který může být řešením mnoha dalších konfliktů, včetně toho na Ukrajině.
Kontakt:
hwpl.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
