Obnova původního pralesa na tichomořském atolu Palmyra, korálovém ostrovním prstenci, který obklopuje mělkou lagunu, nezávisí jen na výsadbě stromů. Klíčovou roli hrají také vzácné půdní houby, bez kterých se zdejší dřeviny nedokážou uchytit. Nový výzkum ukazuje, že právě tento skrytý vztah může rozhodnout o úspěchu rozsáhlé obnovy tamní přírody.
Výzkumníci zmapovali rozmanitost hub na celém atolu a zjistili, že původní strom pisonia velká (Pisonia grandis) je ve všech zkoumaných případech spojený s houbami z rodu Tomentella. Jde o symbiotický vztah, kdy houby pomáhají stromům získávat živiny a stromy jim na oplátku poskytují organické látky vznikající při fotosyntéze.
Půdní houby jsou pro obnovu lesa klíčové
Význam těchto hub je na Palmyře mimořádný. Zachycují velké množství dusíku a fosforu z ptačího trusu, který by jinak skončil v oceánu. Díky tomu zůstávají živiny v ekosystému a podporují růst stromů i dalších organismů.
Ekolog a spoluautor studie Alex Wegmann upozorňuje, že houby jsou přizpůsobené neobvykle vysokému obsahu fosforu v půdě. „Většina hub žijících v symbióze s kořeny stromů má potíže v půdách s mimořádně vysokým obsahem živin, ale houby rodu Tomentella spojené s pisonií se zřejmě přizpůsobily vysokým koncentracím fosforu, které vytváří ptačí trus. To naznačuje dlouhý společný vývoj hub, stromů a obrovských kolonií mořských ptáků, které formují ekosystémy atolů.“
Objev je důležitý i pro probíhající obnovu místních lesů. Ochranáři postupně odstraňují přibližně 1,5 milionu invazních kokosových palem, aby uvolnili prostor původním druhům. Výzkum ale ukázal, že houby rodu Tomentella se vyskytují hlavně v blízkosti pisonií a jejich množství výrazně klesá ve vzdálenosti větší než 250 metrů od těchto stromů. Na rozsáhlých vyčištěných plochách proto mohou chybět mikroorganismy potřebné pro růst nových sazenic.
Atol ukrývá dosud neznámé druhy
Jednou z možností je cílené obohacení půdy o potřebné houby ještě před výsadbou. „Zvláště v oblastech daleko od stávajících porostů pisonií, kde jsou houby Tomentella mnohem vzácnější, nebo tam, kde pisonie dlouhodobě chyběla kvůli dřívějším kokosovým plantážím či jiným zásahům. Stále ale potřebujeme další terénní pokusy, které ukážou, zda očkování půdy houbami skutečně zlepší přežívání a růst sazenic,“ míní Wegmann.
Výzkum zároveň odhalil, že Palmyra je domovem řady mimořádně vzácných a pravděpodobně dosud nepopsaných druhů hub. Některé z nich vědci našli dokonce na rostoucích nad zemí ve výšce kolem jednoho a půl metru, což naznačuje, že se mohou šířit větrem nebo pomocí ptáků.
Důležitou roli v tomto skrytém světě hrají také suchozemští krabi, kterých na atolu žijí statisíce. Při hloubení nor promíchávají půdu a zvyšují rozmanitost hub ve svém okolí. Wegmann proto připomíná, že ochrana těchto nenápadných mikroorganismů je stejně důležitá jako ochrana samotného lesa. „Lesy na atolech mohou ukrývat jedinečná společenstva mikroorganismů, která se nevyskytují nikde jinde na Zemi. Ochrana této skryté biodiverzity je důležitá, protože mikroorganismy mohou mít zásadní význam pro zdraví ekosystémů, jejich odolnost i obnovu lesů.“
