5.9 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
VideoIzraelci propustili dle dohody 90 vězněných palestinských žen a mladistvých

Izraelci propustili dle dohody 90 vězněných palestinských žen a mladistvých

Izraelská strana dnes propustila 90 palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmích za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátily tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP.

Dva autobusy s tmavými skly vyjely dnes krátce po 01:00 místního času (00:00 SEČ) z izraelské věznice Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu, zaznamenali novináři agentury AFP. V Izraeli zadržení Palestinci tak byli propuštěni více než sedm hodin poté, co se do Izraele vrátily tři izraelské rukojmí.

Dle prohlášení Hamásu má jít o ženy a děti. Agentura AP dnes informovala, že autobusy s devíti desítkami Palestinců opustily brány izraelské věznice Ofer nedaleko města Ramalláh a ačkoliv izraelská armáda, která okupuje Západní břeh Jordánu, varovala Palestince před veřejnými oslavami, kolem autobusů na palestinské straně se shlukovaly davy lidí, z nichž někteří šplhali na střechu nebo mávali vlajkami, včetně těch Hamásu. Ozývaly se ohňostroje, pískání a výkřiky „Bůh je veliký“. Propuštění byli vyzdvihováni na ramena nebo je lidé objímali.

Tři izraelské ženy, které teroristé z hnutí Hamás unesli 7. října 2023 při útoku na Izrael, byly v neděli odpoledne předány izraelské armádě a poté se shledaly s rodinami. Izrael měl podle dohody o příměří výměnou za tato tři rukojmí propustit 90 palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích.

Podle seznamu, který poskytla agentuře AP komise pro vězeňské záležitosti v Palestinské samosprávě, jsou všichni propuštění ženy nebo mladiství, nejmladšímu je 15 let. Izrael je zadržel za přestupky, které podle něj souvisely s jeho vlastní bezpečností – od házení kamenů až po závažnější obvinění, jako je pokus o vraždu.

V Pásmu Gazy v neděli s několikahodinovým zpožděním začalo v 10:15 SEČ dlouho očekávané příměří. Začátek příměří byl odložen kvůli sporům o seznam jmen rukojmích, které mělo jako první propustit hnutí Hamás.

Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny 7. října 2023 zaútočily na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Podle nového výpočtu listu The Times of Israel nyní v Gaze zůstává ještě 94 rukojmích, z nichž zřejmě 34 je mrtvých.

Izrael odpověděl ofenzivou, při níž podle palestinských úřadů spravovaných Hamásem zahynulo více než 46.000 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, ale tvrdí, že více než polovinu mrtvých tvoří ženy a děti.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama