Finský prezident Sauli Niinistö a předsedkyně vlády Sanna Marin ve čtvrtek prohlásili, že Finsko musí „bezodkladně“ požádat o vstup do politicko-vojenské aliance NATO. Jedná se o zásadní politický posun vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Informovaly o tom agentura Reuters a server France 24.
Finsko, které má s Ruskem společnou hranici dlouhou 1300 kilometrů a komplikovanou minulost, postupně zintenzivnilo spolupráci se Severoatlantickou aliancí od doby, kdy Rusko v roce 2014 anektovalo Krym. Až do ruské invaze na Ukrajinu se však severská země zdržela připojení, aby udržela přátelské vztahy se svým východním sousedem, připomněla agentura Reuters.
„Finsko musí neprodleně požádat o členství v NATO,“ uvedli Niinistö a Marin ve společném prohlášení. „Doufáme, že kroky na úrovni státu, které jsou k tomuto rozhodnutí ještě potřeba, budou rychle přijaty během několika příštích dnů,“ dodali čelní představitelé země. Zvláštní výbor oznámí formální rozhodnutí Finska ve věci žádosti o členství v neděli, stálo v prohlášení.
„Vstup do NATO by nebyl proti nikomu,“ řekl finský prezident podle France 24 novinářům ve středu, zatímco Rusko Helsinky varovalo před důsledky, které může mít pokus Finska o vstup do Severoatlantické aliance. Na to Niinistö reagoval: „Vy jste to způsobili. Podívejte se do zrcadla.“
Ještě v lednu Marin prohlásila, že podání žádosti během jejího současného mandátu, který končí v dubnu 2023, je „velmi nepravděpodobné“.
Názor Finů na NATO se rychle změnil, když Rusko na Ukrajině zahájilo „speciální vojenskou operaci“
Podpora vstupu do NATO ze strany veřejnosti v posledních měsících rekordně vzrostla, přičemž poslední průzkum veřejnoprávní televize YLE ukázal, že 76 procent Finů je pro a pouze 12 procent proti. Podpora členství se přitom před válkou na Ukrajině roky pohybovala kolem 25 procent.
Vojenská neangažovanost mnoha Finům dlouhodobě vyhovovala jako způsob, jak se vyhnout konfliktům. Ruská invaze na suverénní Ukrajinu nicméně řadu z nich vedla k přehodnocení postoje. Stále větší počet finských občanů tak přátelské vztahy s Ruskem považuje za prázdnou frázi.
Podobná je také situace ve Švédsku. Podle Reuters se očekává, že švédští vládnoucí sociální demokraté v neděli rozhodnou, zda prolomí desítky let trvající opozici vůči členství v NATO, což by téměř jistě vedlo k tomu, že Švédsko také požádá o vstup do aliance 30 zemí.
Rusko opakovaně obě země před vstupem do NATO varovalo. V březnu ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že by takový krok „měl vážné vojenské a politické důsledky“.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg již dříve uvedl, že by bylo možné realizovat vstup Finska a Švédska do NATO „poměrně rychle“.
