Microsoft představil nový kvantový čip Majorana 2 a znovu naznačil, že prakticky použitelný kvantový počítač nemusí být otázkou vzdálené budoucnosti. Firma tvrdí, že nová generace čipu výrazně překonává loňský Majorana 1 a může zrychlit cestu ke škálovatelnému kvantovému zařízení. Ambiciózní cíl zní jasně: dostat se k praktickému kvantovému počítači do roku 2029.
Majorana 2 navazuje na dlouhodobou snahu Microsoftu postavit kvantový počítač na takzvaných topologických qubitech. Ty mají být odolnější vůči chybám než běžnější přístupy, protože informace neukládají do jednoho křehkého bodu, ale do stabilnějších kvantových stavů. Právě chybovost a krátká životnost qubitů patří k největším překážkám, které kvantové počítače zatím drží hlavně v laboratořích.
Microsoft u nové generace změnil materiálové složení čipu. V supravodivé části nahradil hliník olovem a polovodičovou oblast upravil kombinací arsenidu india a arsenidu india-antimonidu. Podle firmy má tato změna stabilizovat topologickou fázi a lépe chránit qubity před rušením.
Výsledek má být výrazný. Microsoft tvrdí, že qubity v čipu Majorana 2 jsou až tisíckrát spolehlivější než u předchozí generace. Průměrná stabilita se má pohybovat kolem dvaceti sekund a v některých případech přesahovat jednu minutu. U kvantového hardwaru, kde se často bojuje o zlomky sekund, jde o parametr, který zní velmi slibně.
Důležitou roli při vývoji podle Microsoftu sehrála také umělá inteligence. Platforma Microsoft Discovery měla analyzovat téměř dvě desetiletí výzkumných dat, pomáhat s návrhem čipu, automatizovat testování a nastavovat stovky parametrů potřebných pro vznik topologických stavů. Firma tím ukazuje, že AI nechce používat jen jako produkt pro zákazníky, ale i jako nástroj pro vlastní vědecký vývoj.
Microsoft zároveň oznámil širší zpřístupnění nástrojů Discovery pro výzkumníky a vývojáře. Technologie má pomáhat nejen v kvantových počítačích, ale také v materiálovém výzkumu, energetice, polovodičích nebo biologických vědách. Kvantový čip tak firma prezentuje i jako ukázku toho, jak se mohou umělá inteligence a klasický výzkum navzájem pohánět.
Cíl dokončit praktický kvantový počítač do roku 2029 je ale pořád nutné brát jako plán, ne jako jistotu. Microsoft už dříve kolem čipů Majorana vyvolal velkou pozornost, část odborné debaty se však soustředila na to, jak silné jsou důkazy o skutečně využitelných topologických stavech. I u Majorany 2 proto bude důležité, co ukážou další testy a nezávislé ověření.
Pokud se tvrzení Microsoftu potvrdí, mohl by Majorana 2 představovat důležitý krok k odolnějším kvantovým počítačům. Ty by jednou mohly pomáhat s vývojem nových materiálů, léků, baterií nebo chemických procesů, které jsou pro dnešní počítače příliš složité. Zatím však zůstává podstatné slovo „jednou“.
