Reklama
13.1 C
Czech
Čtvrtek 12. března 2026
EkonomikaAustrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii...

Austrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii na snižování emisí

Premiér Austrálie Scott Morrison oznámil v úterý vytvoření investičního fondu v hodnotě 738 milionů dolarů. Pomoci by měl s rychlejším vývojem „zelených“ technologií snažících se o snížení emisí, například zachycením a uskladněním uhlíku. Přiblížit se tak chce závazku, že Austrálie bude od roku 2050 produkovat pouze čisté emise. Uvedl to server Al Jazeera.

Nový investiční fond v hodnotě 738 milionů dolarů by měl Austrálii pomoct s cílem dosáhnout čistých emisí do roku 2050. Jeho založení oznámil v úterý australský premiér Scott Morrison. Podle něj by měl dotovat start-upy a společnosti usilující o rychlejší vývoj „zelených“ technologií určených na snižování emisí vypouštěných do ovzduší. Patří mezi ně například technologie na zachycování uhlíku a jeho následné uskladnění pod zemí. Uvedl to server Al Jazeera.

Australský premiér očekává, že se na fungování fondu bude podílet s privátním sektorem. Ten by do něj měl investovat stejnou částku jako stávající konzervativní vláda, tedy 369 milion dolarů. Zlepšit chce Morrison postoj vlády k boji s měnícím se klimatem mimo jiné také kvůli blížícím se květnovým volbám. Za svoji nečinnost ho rovněž silně kritizovali ostatní světoví lídři na klimatickém summitu OSN v Glasgow zvaném COP26. Odmítl totiž na rozdíl od ostatních států přijmout ambicióznější cíle pro rok 2030.

„Austrálie by se mohla stát světovým lídrem ve vytváření nízko-emisních technologií, které budou jak dostupné, tak modifikovatelné,“ uvedl ve středečním oznámení Morrison. Kromě zmíněných firem zachycujících emise uhlíku by fond podpořil také projekty snažící se vylepšit solární panely a baterie, měřící množství uhlíku v zemi nebo snížující emise v produkci oceli a hliníku.

Technologii, která zachycuje emise uhlíku přímo u zdroje, zkoncentruje je a vloží pod zemi, je však Morrisonovou vládou považována za největší prioritu. Podle ní by mohla pomoci k 40 procentům redukce nutné pro dosažení čistých emisí v Austrálii do roku 2050.

Investiční fond vyžaduje změnu australských zákonů

Aby navrhovaný fond mohl fungovat, musel by ale australský parlament schválit změnu zákona. Vláda totiž chce, aby byl zapsaný u jí vlastněné banky zvané Clean Energy Finance Corp, která byla založená ve snaze zvýšit investice v „čistém“ energetickém sektoru.

Korporace ale v současnosti nemohou skrz tuto banku investovat do experimentálních a začínajících technologií, které mají dlouhodobý potenciál a dopad. Místo toho mohou legálně podpořit pouze projekty s krátkodobým účinkem jako například výstavby slunečních nebo větrných elektráren.

https://youtu.be/hNzr75MbzZs

Legislativu proto napřed musí podpořit také opoziční Labor Party. Kromě zmíněného fondu oznámil australský premiér také plán, který se snaží o navýšení produkce a prodeje elektrických nebo hybridních aut do roku 2030. Austrálie v současnosti patří mezi jedny z největších vývozců uhlí a tekutého zemního plynu na světě.

Reklama

Doporučujeme

Zastaralé zpravodajské informace? USA zasáhly školu v Íránu omylem, naznačuje vyšetřování

Úder na školu v Íránu, při němž zahynulo více než 165 lidí, mohl být důsledkem použití zastaralých zpravodajských informací. Podle dvou zdrojů obeznámených s případem to naznačují předběžné závěry vyšetřování americké armády. Vyšetřování nicméně stále pokračuje.

Plastový odpad může téměř zmizet během jedné generace

Plastový odpad je dnes všude kolem nás. V oceánech, ve vzduchu i v lidském těle. Nové analýzy ale ukazují, že velká část problému by se dala řešit poměrně rychle. Klíčem jsou návratové systémy, opakované používání obalů a omezení jednorázových plastů.

Dubaj a Kuvajt hlásí nové útoky z Íránu, dron dopadl na italskou základnu

Spojené arabské emiráty a Kuvajt informovaly v uplynulých hodinách o nových útocích z Íránu. Píší to agentury. Úřady hlásí zatím jen škody na majetku. Obě země čelí odvetným útokům z Íránu. Jeden dron dopadl na italskou základnu v Iráku, kde útočí spojenci Teheránu.

Trump: Válku jsme vyhráli hned v první hodině

Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že válka s Íránem již byla rozhodnuta ve prospěch Spojených států. Dříve přitom několikrát hovořil o blížícím se konci války. Že je konflikt efektivní, si myslí i demokratický senátor John Fetterman.

Ruský útok na sever Ukrajiny zabil 15letou dívku, její rodiče jsou zranění

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na dnešek 15letá dívka; její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Moskva oznámila, že po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v ruské Krasnodarské oblasti; při incidentu nebyl nikdo zraněn, uvedla agentura Reuters.

Trump nařídil uvolnit z rezerv 172 milionů barelů ropy

Americký prezident Donald Trump ve středu nařídil uvonění 172 milionů barelů ropy ze strategických rezerv Spojených států. Proces začne příští týden a potrvá 120 dní, uvedl americký ministr energetiky Christopher Wright. Trump přitom dříve za využívání rezerv kritizoval bývalého prezidenta Joea Bidena.

Ve Švýcarsku začal hořet autobus plný lidí. Nejméně šest pasažérů zemřelo, podle policie šlo o žhářství

Nejméně šest lidí zahynulo a další utrpěli zranění při tragickém požáru autobusu, který vypukl ve švýcarském městečku Kerzers v kantonu Fribourg. K incidentu došlo v úterý večer v centru města, ležícího přibližně 20 kilometrů od hlavního města Bern.

Ultrazvuk z aut by mohl snížit počet přejetých ježků

Evropští ježci možná dostanou nečekaného spojence. Nový výzkum naznačuje, že auta by v budoucnu mohla vydávat ultrazvuk, který je odradí od vstupu na silnici. Právě srážky s vozidly totiž patří mezi hlavní důvody jejich dramatického úbytku v Evropě.

KOMENTÁŘ: Meta kupuje síť, kde AI pomlouvá lidi. Ale z jiného důvodu, než se zdá

Technologický gigant Meta se odhodlal k velmi netradiční akvizici. Převezme kontrolu nad platformou Moltbook, kde mezi sebou komunikují AI agenti. Mohlo by se zdát, že Meta si tím kupuje zábavnou značkou. Ve skutečnosti je ale motivace nákupu spíše spojená se zkoumáním nebezpečných chyb, kterými se Moltbook jenom hemží.

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU, uvedla šéfka EK

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

EU se připravuje na katastrofální oteplování. Rozpočty s ním musí počítat, varuje nová zpráva

Klimatické změny a s nimi související přírodní katastrofy ohrožují lidské životy. Mají však jeden plíživý negativní efekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatěžují ekonomiku. Nejsou jen dlouhodobým environmentálním rizikem, ale i bezprostřední ekonomickou hrozbou. Klimatické škody už nejsou výjimečnými událostmi, ale strukturální zátěží evropské ekonomiky, vyplývá z nové zprávy European Scientific Advisory Board on Climate Change.

Ukrajina a Rusko se vzájemně napadly drony, úřady hlásí oběti a raněné

Dva lidé přišli o život při ruském útoku na Charkov na východě Ukrajiny, jeden člověk utrpěl zranění při ukrajinském úderu na Soči na jihu Ruska, uvádějí úřady obou zemí. Ukrajinské drony podle zpráv na sociálních sítích zasáhly chemičku KujbyševAzot ve městě Togliatti, které leží asi 800 kilometrů na východ od Moskvy.

U letiště v Dubaji dopadly dva drony, čtyři lidé utrpěli zranění

Ve středu ráno v blízkosti mezinárodního letiště v Dubaji (DXB) dopadly dva drony. Incident si vyžádal čtyři zraněné. Útoky na infrastrukturu v Perském zálivu tak pokračují i dvanáctý den od zahájení izraelsko-amerického úderu na Írán, konflikt přitom narušuje leteckou dopravu v regionu i mimo něj.

Kvůli bombě z války se muselo v Drážďanech evakuovat nejméně 18.000 lidí

Nejméně 18.000 lidí dnes muselo opustit centrum Drážďan kvůli nálezu bomby z druhé světové války. Policisté nyní kontrolují evakuační zónu, aby zajistili, že se v ní nikdo nenachází. Teprve poté budou moci pyrotechnici začít s likvidací pumy o váze 250 kilogramů. Kvůli vadné roznětce to bude trvat déle, než je zvykem, informoval web Säschische Zeitung. Podle policie je dnešní akce dosud největší evakuací v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Írán exportuje do Číny přes Hormuzský průliv miliony barelů ropy denně

Írán stále exportuje přes Hormuzský průliv obrovské objemy ropy do Číny, přestože v něm zuří válka a sám ho zablokoval. Množství ropy dopravované do komunistické země je sice menší než před vypuknutím konfliktu, Peking je však na případné výpadky v dodávkách dobře připraven.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama