EkonomikaAustrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii...

Austrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii na snižování emisí

Premiér Austrálie Scott Morrison oznámil v úterý vytvoření investičního fondu v hodnotě 738 milionů dolarů. Pomoci by měl s rychlejším vývojem „zelených“ technologií snažících se o snížení emisí, například zachycením a uskladněním uhlíku. Přiblížit se tak chce závazku, že Austrálie bude od roku 2050 produkovat pouze čisté emise. Uvedl to server Al Jazeera.

Nový investiční fond v hodnotě 738 milionů dolarů by měl Austrálii pomoct s cílem dosáhnout čistých emisí do roku 2050. Jeho založení oznámil v úterý australský premiér Scott Morrison. Podle něj by měl dotovat start-upy a společnosti usilující o rychlejší vývoj „zelených“ technologií určených na snižování emisí vypouštěných do ovzduší. Patří mezi ně například technologie na zachycování uhlíku a jeho následné uskladnění pod zemí. Uvedl to server Al Jazeera.

Australský premiér očekává, že se na fungování fondu bude podílet s privátním sektorem. Ten by do něj měl investovat stejnou částku jako stávající konzervativní vláda, tedy 369 milion dolarů. Zlepšit chce Morrison postoj vlády k boji s měnícím se klimatem mimo jiné také kvůli blížícím se květnovým volbám. Za svoji nečinnost ho rovněž silně kritizovali ostatní světoví lídři na klimatickém summitu OSN v Glasgow zvaném COP26. Odmítl totiž na rozdíl od ostatních států přijmout ambicióznější cíle pro rok 2030.

„Austrálie by se mohla stát světovým lídrem ve vytváření nízko-emisních technologií, které budou jak dostupné, tak modifikovatelné,“ uvedl ve středečním oznámení Morrison. Kromě zmíněných firem zachycujících emise uhlíku by fond podpořil také projekty snažící se vylepšit solární panely a baterie, měřící množství uhlíku v zemi nebo snížující emise v produkci oceli a hliníku.

Technologii, která zachycuje emise uhlíku přímo u zdroje, zkoncentruje je a vloží pod zemi, je však Morrisonovou vládou považována za největší prioritu. Podle ní by mohla pomoci k 40 procentům redukce nutné pro dosažení čistých emisí v Austrálii do roku 2050.

Investiční fond vyžaduje změnu australských zákonů

Aby navrhovaný fond mohl fungovat, musel by ale australský parlament schválit změnu zákona. Vláda totiž chce, aby byl zapsaný u jí vlastněné banky zvané Clean Energy Finance Corp, která byla založená ve snaze zvýšit investice v „čistém“ energetickém sektoru.

Korporace ale v současnosti nemohou skrz tuto banku investovat do experimentálních a začínajících technologií, které mají dlouhodobý potenciál a dopad. Místo toho mohou legálně podpořit pouze projekty s krátkodobým účinkem jako například výstavby slunečních nebo větrných elektráren.

https://youtu.be/hNzr75MbzZs

Legislativu proto napřed musí podpořit také opoziční Labor Party. Kromě zmíněného fondu oznámil australský premiér také plán, který se snaží o navýšení produkce a prodeje elektrických nebo hybridních aut do roku 2030. Austrálie v současnosti patří mezi jedny z největších vývozců uhlí a tekutého zemního plynu na světě.

Doporučujeme

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.

EK: Aerolinky kvůli drahému palivu nesmějí zpětně zdražovat letenky

Aerolinky kvůli růstu cen paliva způsobenému válkou na Blízkém východě nesmějí dodatečně navyšovat ceny již zakoupených letenek prostřednictvím palivových příplatků. Dopady války v Íránu na trh s leteckým palivem nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily plošné omezení práv cestujících. Uvedla to Evropská komise v nových pokynech pro dopravní sektor EU vytvořených s ohledem na současnou krizi na Blízkém východě.

Hasiči u elektrárny v Černobylu bojují s rozsáhlým lesním požárem

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. Dnes se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

Pachatelé zajali rukojmí při přepadení banky v Sinzigu na západě Německa

Pachatelé zajali rukojmí při přepadení pobočky banky Volksbank ve městě Sinzig ve spolkové zemi Porýní-Falc na západě Německa. Na místě zasahuje velký počet bezpečnostních složek, píše agentura DPA s odvoláním na policii. Ta se domnívá, že mezi rukojmími nejsou klienti banky. Nic podle policie nenaznačuje, že jsou na místě mrtví či zranění. Jedním ze zajatých je řidič vozidla, které převáželo peníze.

V Realu Madrid vypukl konflikt mezi Valverdem a Tchouaménim

Atmosféra v Realu Madrid houstne. Podle informací ze Španělska se během posledních dnů dostali do ostrého konfliktu Federico Valverde a Aurélien Tchouaméni. Napětí mělo vyvrcholit dvěma potyčkami na tréninku, po kterých skončil uruguayský záložník v nemocnici s poraněním hlavy. Klub už zahájil disciplinární řízení a situaci řeší interně.

Rusko podle Kyjeva útočilo na frontě, Moskva ohlásila stovky ukrajinských dronů

Rusko v noci útočilo na ukrajinské pozice na frontě a vyslalo nad Ukrajinu drony, napsal dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něj zasáhly mimo jiné ropné zařízení v ruské Jaroslavli. Obě země se navzájem obviňují z porušení příměří, které Moskva jednostranně vyhlásila v souvislosti s oslavami konce druhé světové války. Rusko ohlásilo stovky sestřelených ukrajinských dronů, Kyjev podle něj útočil na vojenské i civilní cíle.

Tři turisté zahynuli a po deseti se pátrá po výbuchu sopky ve východní Indonésii

Tři turisté zahynuli a po dalších deseti se dále pátrá po dnešním výbuchu sopky na ostrově Halmanera ve východní Indonésii. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na policii. Záchranáři původně uváděli, že hledají 20 pohřešovaných turistů, z nichž devět je singapurské národnosti. Oblak dýmu po ranní erupci vulkánu stoupá kilometry vysoko.

WHO: Letuška hospitalizovaná v Amsterdamu měla negativní test na hantavirus

V Amsterodamu hospitalizovaná letuška, která vykazovala možné příznaky nákazy hantavirem, na něj měla negativní test, oznámila dnes podle tiskových agentur Světová zdravotnická organizace (WHO). Nizozemka zaměstnaná u letecké společnosti KLM přišla do kontaktu s infikovanou 69letou ženou z výletní lodi MV Hondius, na níž nákaza v Atlantickém oceánu vypukla. Nakažená žena, rovněž Nizozemka, později zemřela v johannesburské nemocnici. Na nákazu dosud zemřeli tři cestující výletní lodi.

Soud rozhodl, že Trumpova nejnovější cla jsou nezákonná, částečně je zablokoval

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru americkým prezidentem Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.

Trump dal EU ultimátum, aby schválila obchodní dohodu s USA

Donald Trump pohrozil Evropské unii výrazným zvýšením cel, pokud do začátku července nesplní podmínky obchodní dohody se Spojenými státy. Nový termín stanovil na 4. července, tedy den amerického státního svátku.

SUV mění evropská města i klima

Evropa řeší, jak dál naložit s rostoucí oblibou velkých aut. SUV zabírají více místa, spotřebují více energie a při nehodách představují větší riziko. Tlak na změnu sílí ve chvíli, kdy města bojují se znečištěným ovzduším, přehříváním ulic i snahou dostat více lidí z aut do veřejné dopravy, na kola nebo na chodníky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama