Reklama
17.4 C
Czech
Středa 11. března 2026
EkonomikaAustrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii...

Austrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii na snižování emisí

Premiér Austrálie Scott Morrison oznámil v úterý vytvoření investičního fondu v hodnotě 738 milionů dolarů. Pomoci by měl s rychlejším vývojem „zelených“ technologií snažících se o snížení emisí, například zachycením a uskladněním uhlíku. Přiblížit se tak chce závazku, že Austrálie bude od roku 2050 produkovat pouze čisté emise. Uvedl to server Al Jazeera.

Nový investiční fond v hodnotě 738 milionů dolarů by měl Austrálii pomoct s cílem dosáhnout čistých emisí do roku 2050. Jeho založení oznámil v úterý australský premiér Scott Morrison. Podle něj by měl dotovat start-upy a společnosti usilující o rychlejší vývoj „zelených“ technologií určených na snižování emisí vypouštěných do ovzduší. Patří mezi ně například technologie na zachycování uhlíku a jeho následné uskladnění pod zemí. Uvedl to server Al Jazeera.

Australský premiér očekává, že se na fungování fondu bude podílet s privátním sektorem. Ten by do něj měl investovat stejnou částku jako stávající konzervativní vláda, tedy 369 milion dolarů. Zlepšit chce Morrison postoj vlády k boji s měnícím se klimatem mimo jiné také kvůli blížícím se květnovým volbám. Za svoji nečinnost ho rovněž silně kritizovali ostatní světoví lídři na klimatickém summitu OSN v Glasgow zvaném COP26. Odmítl totiž na rozdíl od ostatních států přijmout ambicióznější cíle pro rok 2030.

„Austrálie by se mohla stát světovým lídrem ve vytváření nízko-emisních technologií, které budou jak dostupné, tak modifikovatelné,“ uvedl ve středečním oznámení Morrison. Kromě zmíněných firem zachycujících emise uhlíku by fond podpořil také projekty snažící se vylepšit solární panely a baterie, měřící množství uhlíku v zemi nebo snížující emise v produkci oceli a hliníku.

Technologii, která zachycuje emise uhlíku přímo u zdroje, zkoncentruje je a vloží pod zemi, je však Morrisonovou vládou považována za největší prioritu. Podle ní by mohla pomoci k 40 procentům redukce nutné pro dosažení čistých emisí v Austrálii do roku 2050.

Investiční fond vyžaduje změnu australských zákonů

Aby navrhovaný fond mohl fungovat, musel by ale australský parlament schválit změnu zákona. Vláda totiž chce, aby byl zapsaný u jí vlastněné banky zvané Clean Energy Finance Corp, která byla založená ve snaze zvýšit investice v „čistém“ energetickém sektoru.

Korporace ale v současnosti nemohou skrz tuto banku investovat do experimentálních a začínajících technologií, které mají dlouhodobý potenciál a dopad. Místo toho mohou legálně podpořit pouze projekty s krátkodobým účinkem jako například výstavby slunečních nebo větrných elektráren.

https://youtu.be/hNzr75MbzZs

Legislativu proto napřed musí podpořit také opoziční Labor Party. Kromě zmíněného fondu oznámil australský premiér také plán, který se snaží o navýšení produkce a prodeje elektrických nebo hybridních aut do roku 2030. Austrálie v současnosti patří mezi jedny z největších vývozců uhlí a tekutého zemního plynu na světě.

Reklama

Doporučujeme

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU, uvedla šéfka EK

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

EU se připravuje na katastrofální oteplování. Rozpočty s ním musí počítat, varuje nová zpráva

Klimatické změny a s nimi související přírodní katastrofy ohrožují lidské životy. Mají však jeden plíživý negativní efekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatěžují ekonomiku. Nejsou jen dlouhodobým environmentálním rizikem, ale i bezprostřední ekonomickou hrozbou. Klimatické škody už nejsou výjimečnými událostmi, ale strukturální zátěží evropské ekonomiky, vyplývá z nové zprávy European Scientific Advisory Board on Climate Change.

Ukrajina a Rusko se vzájemně napadly drony, úřady hlásí oběti a raněné

Dva lidé přišli o život při ruském útoku na Charkov na východě Ukrajiny, jeden člověk utrpěl zranění při ukrajinském úderu na Soči na jihu Ruska, uvádějí úřady obou zemí. Ukrajinské drony podle zpráv na sociálních sítích zasáhly chemičku KujbyševAzot ve městě Togliatti, které leží asi 800 kilometrů na východ od Moskvy.

U letiště v Dubaji dopadly dva drony, čtyři lidé utrpěli zranění

Ve středu ráno v blízkosti mezinárodního letiště v Dubaji (DXB) dopadly dva drony. Incident si vyžádal čtyři zraněné. Útoky na infrastrukturu v Perském zálivu tak pokračují i dvanáctý den od zahájení izraelsko-amerického úderu na Írán, konflikt přitom narušuje leteckou dopravu v regionu i mimo něj.

Kvůli bombě z války se muselo v Drážďanech evakuovat nejméně 18.000 lidí

Nejméně 18.000 lidí dnes muselo opustit centrum Drážďan kvůli nálezu bomby z druhé světové války. Policisté nyní kontrolují evakuační zónu, aby zajistili, že se v ní nikdo nenachází. Teprve poté budou moci pyrotechnici začít s likvidací pumy o váze 250 kilogramů. Kvůli vadné roznětce to bude trvat déle, než je zvykem, informoval web Säschische Zeitung. Podle policie je dnešní akce dosud největší evakuací v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Írán exportuje do Číny přes Hormuzský průliv miliony barelů ropy denně

Írán stále exportuje přes Hormuzský průliv obrovské objemy ropy do Číny, přestože v něm zuří válka a sám ho zablokoval. Množství ropy dopravované do komunistické země je sice menší než před vypuknutím konfliktu, Peking je však na případné výpadky v dodávkách dobře připraven.

Íránský nejvyšší vůdce utrpěl zranění, jeho život ale údajně není ohrožen

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl dnes podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) dnes s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Modžtaba Chameneí v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.

Írán už začal v Hormuzském průlivu pokládat miny, naznačují američtí zpravodajci

Zničili jsme íránské lodě určené k pokládání min v Hormuzském průlivu, informoval na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Írán skutečně začal v této klíčové dopravní trase pro export ropy klást miny.

U amerického konzulátu v Torontu se střílelo, incident se obešel bez zranění

Kanadská policie vyšetřuje střelbu u amerického konzulátu v Torontu. Na místě byly nalezeny důkazy o výstřelu, přičemž nebyla hlášena žádná zranění. K incidentu došlo v úterý v brzkých ranních hodinách, policie zatím neidentifikovala žádného podezřelého.

Ruské dronové útoky na Charkov a Dnipro zranily přes 20 lidí

Rusko v noci na dnešek podniklo další sérii dronových útoků na Ukrajinu. V Charkově a Dnipru při nich utrpělo zranění více než 20 lidí, uvedly místní úřady. Naopak Moskva tradičně bez podrobností informuje o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Sestra Kim Čong-una kritizovala USA a Jižní Koreu za společné vojenské cvičení

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong v dnešním prohlášení kritizovala USA a Jižní Koreu za uspořádání společného vojenského cvičení a varovala, že jakékoli ohrožení bezpečnosti KLDR bude mít vážné následky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Spojenci zahájili jedenáctidenní cvičení Freedom Shield (Štít svobody) v pondělí.

Írán je podle ministra zahraničí připraven pokračovat v raketových úderech

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.

Ukrajina téměř zcela vytlačila Rusy z Dněpropetrovské oblasti, tvrdí generál

Ukrajina během své nedávné protiofenzivy téměř zcela vytlačila ruská vojska z Dněpropetrovské oblasti. Zbývá osvobodit tři vesnice, uvedl v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský generál Oleksandr Komarenko. Tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Trump poslal ceny ropy dolů, trhy však reagují předčasně

Ceny ropy klesají po několika vyjádřeních amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válka s Íránem se chýlí ke konci. Trhy nicméně začaly pracovat s koncem konfliktu ještě dříve, než k němu došlo, varoval expert. Americký dolar po Trumpových komentářích oslabil a akcie posílily.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama