6.2 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
EkonomikaAustrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii...

Austrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii na snižování emisí

Premiér Austrálie Scott Morrison oznámil v úterý vytvoření investičního fondu v hodnotě 738 milionů dolarů. Pomoci by měl s rychlejším vývojem „zelených“ technologií snažících se o snížení emisí, například zachycením a uskladněním uhlíku. Přiblížit se tak chce závazku, že Austrálie bude od roku 2050 produkovat pouze čisté emise. Uvedl to server Al Jazeera.

Nový investiční fond v hodnotě 738 milionů dolarů by měl Austrálii pomoct s cílem dosáhnout čistých emisí do roku 2050. Jeho založení oznámil v úterý australský premiér Scott Morrison. Podle něj by měl dotovat start-upy a společnosti usilující o rychlejší vývoj „zelených“ technologií určených na snižování emisí vypouštěných do ovzduší. Patří mezi ně například technologie na zachycování uhlíku a jeho následné uskladnění pod zemí. Uvedl to server Al Jazeera.

Australský premiér očekává, že se na fungování fondu bude podílet s privátním sektorem. Ten by do něj měl investovat stejnou částku jako stávající konzervativní vláda, tedy 369 milion dolarů. Zlepšit chce Morrison postoj vlády k boji s měnícím se klimatem mimo jiné také kvůli blížícím se květnovým volbám. Za svoji nečinnost ho rovněž silně kritizovali ostatní světoví lídři na klimatickém summitu OSN v Glasgow zvaném COP26. Odmítl totiž na rozdíl od ostatních států přijmout ambicióznější cíle pro rok 2030.

„Austrálie by se mohla stát světovým lídrem ve vytváření nízko-emisních technologií, které budou jak dostupné, tak modifikovatelné,“ uvedl ve středečním oznámení Morrison. Kromě zmíněných firem zachycujících emise uhlíku by fond podpořil také projekty snažící se vylepšit solární panely a baterie, měřící množství uhlíku v zemi nebo snížující emise v produkci oceli a hliníku.

Technologii, která zachycuje emise uhlíku přímo u zdroje, zkoncentruje je a vloží pod zemi, je však Morrisonovou vládou považována za největší prioritu. Podle ní by mohla pomoci k 40 procentům redukce nutné pro dosažení čistých emisí v Austrálii do roku 2050.

Investiční fond vyžaduje změnu australských zákonů

Aby navrhovaný fond mohl fungovat, musel by ale australský parlament schválit změnu zákona. Vláda totiž chce, aby byl zapsaný u jí vlastněné banky zvané Clean Energy Finance Corp, která byla založená ve snaze zvýšit investice v „čistém“ energetickém sektoru.

Korporace ale v současnosti nemohou skrz tuto banku investovat do experimentálních a začínajících technologií, které mají dlouhodobý potenciál a dopad. Místo toho mohou legálně podpořit pouze projekty s krátkodobým účinkem jako například výstavby slunečních nebo větrných elektráren.

https://youtu.be/hNzr75MbzZs

Legislativu proto napřed musí podpořit také opoziční Labor Party. Kromě zmíněného fondu oznámil australský premiér také plán, který se snaží o navýšení produkce a prodeje elektrických nebo hybridních aut do roku 2030. Austrálie v současnosti patří mezi jedny z největších vývozců uhlí a tekutého zemního plynu na světě.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama