EkonomikaAustrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii...

Austrálie založí fond v hodnotě 738 milionů dolarů. Podpořit má novou technologii na snižování emisí

Premiér Austrálie Scott Morrison oznámil v úterý vytvoření investičního fondu v hodnotě 738 milionů dolarů. Pomoci by měl s rychlejším vývojem „zelených“ technologií snažících se o snížení emisí, například zachycením a uskladněním uhlíku. Přiblížit se tak chce závazku, že Austrálie bude od roku 2050 produkovat pouze čisté emise. Uvedl to server Al Jazeera.

Nový investiční fond v hodnotě 738 milionů dolarů by měl Austrálii pomoct s cílem dosáhnout čistých emisí do roku 2050. Jeho založení oznámil v úterý australský premiér Scott Morrison. Podle něj by měl dotovat start-upy a společnosti usilující o rychlejší vývoj „zelených“ technologií určených na snižování emisí vypouštěných do ovzduší. Patří mezi ně například technologie na zachycování uhlíku a jeho následné uskladnění pod zemí. Uvedl to server Al Jazeera.

Australský premiér očekává, že se na fungování fondu bude podílet s privátním sektorem. Ten by do něj měl investovat stejnou částku jako stávající konzervativní vláda, tedy 369 milion dolarů. Zlepšit chce Morrison postoj vlády k boji s měnícím se klimatem mimo jiné také kvůli blížícím se květnovým volbám. Za svoji nečinnost ho rovněž silně kritizovali ostatní světoví lídři na klimatickém summitu OSN v Glasgow zvaném COP26. Odmítl totiž na rozdíl od ostatních států přijmout ambicióznější cíle pro rok 2030.

„Austrálie by se mohla stát světovým lídrem ve vytváření nízko-emisních technologií, které budou jak dostupné, tak modifikovatelné,“ uvedl ve středečním oznámení Morrison. Kromě zmíněných firem zachycujících emise uhlíku by fond podpořil také projekty snažící se vylepšit solární panely a baterie, měřící množství uhlíku v zemi nebo snížující emise v produkci oceli a hliníku.

Technologii, která zachycuje emise uhlíku přímo u zdroje, zkoncentruje je a vloží pod zemi, je však Morrisonovou vládou považována za největší prioritu. Podle ní by mohla pomoci k 40 procentům redukce nutné pro dosažení čistých emisí v Austrálii do roku 2050.

Investiční fond vyžaduje změnu australských zákonů

Aby navrhovaný fond mohl fungovat, musel by ale australský parlament schválit změnu zákona. Vláda totiž chce, aby byl zapsaný u jí vlastněné banky zvané Clean Energy Finance Corp, která byla založená ve snaze zvýšit investice v „čistém“ energetickém sektoru.

Korporace ale v současnosti nemohou skrz tuto banku investovat do experimentálních a začínajících technologií, které mají dlouhodobý potenciál a dopad. Místo toho mohou legálně podpořit pouze projekty s krátkodobým účinkem jako například výstavby slunečních nebo větrných elektráren.

https://youtu.be/hNzr75MbzZs

Legislativu proto napřed musí podpořit také opoziční Labor Party. Kromě zmíněného fondu oznámil australský premiér také plán, který se snaží o navýšení produkce a prodeje elektrických nebo hybridních aut do roku 2030. Austrálie v současnosti patří mezi jedny z největších vývozců uhlí a tekutého zemního plynu na světě.

Doporučujeme

Ester Geislerová odkrývá rodinný příběh svého otce

Ester Geislerová natočila intimní dokument o svém zesnulém otci Petru Geislerovi. Ve filmu otevírá rodinné archivy a společně se sestrou Aňou skládá portrét talentovaného muže, který měl v sobě vřelost i temnější stránku.

Ohnivý mrak nad Francií může usnadnit šíření lesních požárů

Rozsáhlé lesní požáry na jihozápadě Francie dál ohrožují okolí města Bordeaux. Úřady kvůli rychle se šířícím plamenům evakuovaly desetitisíce lidí a nevylučují ani další rozšiřování bezpečnostních opatření. Hasiči zároveň čelí neobvyklému jevu, který podle nich situaci výrazně komplikuje. Nad požáry se totiž vytvořily takzvané pyrokumulonimby, tedy oblaka vznikající přímo působením intenzivního ohně.

Ruské údery na obec v Charkovské oblasti zabily tři lidi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských útocích na obec Balaklija v ukrajinské Charkovské oblasti, uvedl dnes šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci útočilo na Ukrajinu čtyřmi střelami a 101 bezpilotními letouny, přičemž obrana zneškodnila 66 dronů. Informuje také o zásazích 18 blíže neupřesněných míst 29 ruskými drony a jednou střelou.

Počet obětí rychle se šířící eboly v Kongu přesáhl 1800

Počet obětí rychle se šířící eboly v Kongu přesáhl 1800, zatímco počet potvrzených případů vzrostl na téměř 4000. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na konžské úřady.

Na Tchaj-wanu objevili jedny z nejvyšších stromů Asie

V odlehlých horách Tchaj-wanu se ukrývají pralesy, které patří k nejcennějším lesním ekosystémům na světě. Vědcům se po letech náročného pátrání podařilo objevit jedli tchajwanskou vysokou 84,1 metru, která je dnes považována za nejvyšší známý strom ve východní Asii. Výzkum zároveň odhalil rozsáhlé porosty obřích stromů s mimořádnou schopností ukládat uhlík.

Krvavá lázeň ve Visa: O práci přijdou tisíce zaměstnanců

Společnost Visa oznámila rozsáhlé propouštění, které zasáhne přibližně 2 600 zaměstnanců po celém světě. Součástí opatření je také zrušení 320 pracovních míst v kalifornském Foster City, kde firma provozuje významné technologické centrum. Vyplývá to z dokumentů předložených úřadům státu Kalifornie.

Tchaj-wan zahájil každoroční vojenské cvičení proti hrozbám Číny

Tchaj-wan v noci na dnešek zahájil každoroční vojenské cvičení, jehož cílem je simulovat reakci na možnou čínskou invazi na ostrov, který Peking pokládá za součást svého území. Desetidenní manévry se budou konat na různých místech po celém ostrově, informovala agentura AP.

Japonská Hirošima si připomněla 81. výročí svržení atomové bomby

Hirošima si dnes připomněla 81. výročí svržení atomové bomby na toto západojaponské město. Spojené státy se tím tehdy snažily přimět Japonsko ke kapitulaci na konci druhé světové války. Starosta města Kazumi Macui při této příležitosti kritizoval světové velmoci za vedení válek a vyzval je, aby přestaly ospravedlňovat držení jaderných zbraní jako odstrašující prostředek, napsala agentura AP.

Írán: USA jsou ochotny vrátit se ke svým závazkům. Přímá jednání ale Teherán popírá

Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi prohlásil, že Spojené státy jsou ochotny vrátit se ke svým závazkům. Popřel však tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že mezi Washingtonem a Teheránem probíhají přímá jednání. Došlo ke konfrontaci mezi Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem.

Rusko hlásí zneškodnění 605 ukrajinských dronů během noci

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 605 ukrajinských dronů nad téměř dvěma desítkami ruských regionů, anektovaným poloostrovem Krymem a vodami Azovského i Černého moře. Podle státní tiskové agentury TASS to ráno uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. O případných škodách se nezmiňuje.

Černé vdovy: Ženy v Rusku lákají rekruty do sňatků. Když padnou, dostanou odškodnění

Kreml po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 aktivně povzbuzoval nové rekruty k sňatkům. Ruský prezident Vladimir Putin se tak snažil prosazovat tradiční hodnoty uprostřed hrozící demografické krize. Dnes toho zneužívají takzvané „černé vdovy“ – ženy, které si narychlo vezmou rekruta, a když padne v boji, usilují o odškodnění.

V Libanonu zahynuli dva izraelští vojáci, čtyři byli vážně zraněni

Na jihu Libanonu zemřeli dva izraelští vojáci, čtyři byli vážně zraněni, informovala dnes podle tiskových agentur izraelská armáda. Izrael obvinil militantní hnutí Hizballáh z porušení příměří a udeřil na jižní Libanon; tento vývoj ohrožuje probíhající mírové rozhovory, napsal web The Times of Israel (ToI).

Na německém letišti byl nalezen dron s výbušninami

Na letišti Lipsko Halle našli zaměstnanci nedaleko vzletové dráhy dron s výbušninou. Německé úřady označily incident za nový typ bezpečnostní hrozby a zahájily protiteroristické vyšetřování. Během události navíc nákladní letadlo narazilo do dosud neznámého objektu.

Německý soud potrestal mladé extremisty za útoky na uprchlická zařízení

Soud v Hamburku poslal do vězení mladé členy krajně pravicové skupiny Letzte Verteidigungswelle. Podíleli se na útocích proti uprchlickým zařízením a levicovým institucím. Tresty dosahují až pěti let.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama