1.4 C
Czech
Sobota 14. února 2026
Válka na UkrajiněANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

ANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

Ukrajina nemůže proti Rusku na bojišti zvítězit, když se bude Západ obávat jeho porážky a eskalace války. Pokud se chce Severoatlantická aliance (NATO) a Evropa dočkat porážky prezidenta Vladimira Putina, musí změnit přístup a dodávat napadené zemi mnohem více, než jen standardní munici v opožděných balíčcích pomoci. Putin vede hybridní válku zastrašováním a kolektivní strach mu hraje do karet.

Válka na Ukrajině trvá již třetí rok a možná nastal čas si položit otázku, jestli vůbec mohou obránci nad okupanty zvítězit. Mohou, ale pouze za předpokladu, že se Západ přestane vítězství obávat, vyhodnotil list Foreign Affairs.

I přes vzájemné výpady a protiofenzívy konflikt pořád dokola zamrzá. Cíle Ukrajiny se ani přesto nemění – vytlačit okupanty za ukrajinské hranice do posledního vojáka a znovu získat poloostrov Krym.

Rusko podle svých slov požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na území Ukrajiny, neutralitu země a uznání nezávislosti separatistických republik. Opakovaně také agresi obhajovalo denacifikací a demilitarizací.

Ukrajina je energeticky silná země. Jejím dobytím by si Rusko ekonomicky přilepšilo a mohlo by držet NATO a celou Evropu pod krkem. Rusko se mírového summitu ve Švýcarsku nezúčastní, žádný průlom ani nastat nemůže. Mír zkrátka není na pořadu dne.

Jsou na místě jen dva reálné scénáře konce války – Ukrajina splní své cíle a vytlačí invazní vojska za své hranice, Ukrajina padne a ruská vojska budou okupovat celé její území, píše v analýze Foreign Affairs.

Ukrajina chce zvítězit

Deník se domnívá, že v současnosti se s Ruskem vyjednávat nedá. Podle něj nelze vyjednávat s genocidním státem. Země nemá zájem o mírové řešení, což naznačuje i přechod na válečnou ekonomiku.

Putin totiž myslí mnohem více do budoucnosti. Západ naproti tomu podporuje Ukrajinu na několik příštích měsíců dopředu, ale nedokáže přemýšlet v dlouhodobějším horizontu, vyhodnotil Foreign Affairs.

„Ukrajina a Západ musí buď zvítězit, nebo čelit ničivým následkům,píše se v článku. Řada expertů se shoduje, že porážka Ukrajiny vyjde státní kasy mnohem dráž, než podpora Ukrajiny a snaha držet Rusko co nejdál od našich hranic.

Ještě je nutné připomenout, že zástupci NATO za zavřenými dveřmi probírají možnost přerozdělení Ukrajiny. Okupovaná území by si Rusko mohlo nechat, avšak zbytek státu by ochránila aliance. Rusko by pak nemohlo na Ukrajinu zaútočit.

Kyjev to ovšem odmítá a trvá na definitivním vítězství. Dále požaduje navrácení všech válečných zajatců, deportovaných civilistů (hlavně ženy a děti), zodpovídání se z válečných zločinů, odškodnění a vyjednání bezpečnostních záruk.

Jinou možnost nemá

Ukrajina a její partneři však nejsou na stejné vlně, píše Foreign Affairs. USA a spojenci podporují napadnou zemi opatrně tak, aby nedostal Putin strach o bezpečnost „putinovského Ruska“ a nezačal chrastit jaderným arzenálem.

Západ se stále podle časopisu bojí Rusko dráždit a drží odhodlanou Ukrajinu na vodítku. Má strach z konce „putinismu“ a ponechání Ruska v politické nejistotě. „Úkolem Západu není zachraňovat zločinný režim před zhroucením,“ vyhodnocuje jasně analýza.

Rusko drží Západ v šachu neustálými výhružkami použitím jaderných zbraní a třetí světovou válkou. Putin by mohl o jejich použití rozhodnout v případě přímého ohrožení Ruské federace.

Moskva počítá s nasazením jaderných zbraní například při počáteční fázi konfliktu s jinou světovou mocností, vpádu nepřátelských vojsk na ruské území a dalších konkrétních spouštěcích mechanismech, napsal list The Kyiv Independent.

Jaderné zbraně mají potenciál totální likvidace. Jejich užití se nevyplatí nikomu, ale představa hřibů na obzoru vyvolává absolutní hrůzu. Proto slouží hlavně k zastrašování. Řada pozorovatelů nevěří, že je Putin použije.

Nebojme se vyhrát  

I český premiér Petr Fiala uvedl, že se Moskva snaží Západ jadernými zbraněmi jen zastrašit a rozdělit. Foreign Affairs připomněl to, co už zaznělo z úst řady expertů: Rusko za Západem ekonomicky, vojensky i technologicky klopýtá.

Jen Evropa nad ním má velkou finanční a technologickou převahu. Podle analytiků Foreign Affairs Rusko nedisponuje vojenskou ani ekonomickou silou, aby porazilo Ukrajinu podporovanou vyspělejším Západem.

Západ by se však měl přestat obávat zastrašování jadernou válkou ze strany Ruska a kolektivně se dohodnout na plné podpoře. „Západ musí výslovně prohlásit, že jeho cílem je rozhodně ukrajinské vítězství a porážka Ruska.“

Podle analytiků Kreml spoléhá na manipulaci našich zájmů. NATO kvůli tomu padá do jeho pasti. Tvrdí, že Ukrajina by měla útočit i hluboko na území Ruska a Západ by jí v tom měl podporovat. Moskva by tak ztratila pevnou půdu pod nohama.

Z analýzy vyplývá jedno – Západ se musí přestát bát vyhrát. Pokud se bát skutečně přestane, může zabezpečit svoje hranice. S dostatečnou podporou napadená země může zvítězit. „Je čas na změnu,“ vyzývají analytici.

Reklama

Doporučujeme

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.

Sbírka na podporu rodiny Jamese Van Der Beeka vybrala přes 2 miliony dolarů

Jen pár hodin po oznámení smrti Jamese Van Der Beeka vznikla veřejná sbírka na podporu jeho manželky a šesti dětí. Reakce fanoušků i hollywoodských hvězd byla okamžitá. Částka překonala původní cíl během jediného dne.

Venezuelská prezidentka slíbila svobodné volby, lhůtu pro ně ale neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová v rozhovoru s americkou stanicí NBC News slíbila, že uspořádá svobodné volby. Nezmínila ale žádnou lhůtu. Agentura AFP dnes také informovala, že venezuelský parlament ve čtvrtek odložil přijetí zákona o amnestii, který má vést k masovému propuštění politických vězňů a který Rodriguezová pod tlakem Washingtonu slíbila prosadit.

Kosmická loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou odstartovala k ISS

Kosmická loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Start přenášel živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Na palubě lodi jsou Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev. Na ISS by podle agentury Reuters měli dorazit v sobotu odpoledne.

Ruský útok na přístav v Oděské oblasti má jednu oběť, na Kramatorsk čtyři

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla útok na přístav v ukrajinské Oděské oblasti. Jeden člověk přišel o život, dalších šest utrpělo zranění, oznámil na telegramu ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Čtyři lidé zahynuli ve čtvrtek večer v Kramatorsku, kde ruská armáda zasáhla rodinný domek. Ruské úřady hlásí tři zraněné po ukrajinském dronovém útoku z Volgogradu a okolí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama