1.5 C
Czech
Čtvrtek 20. listopadu 2025
Válka na UkrajiněANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

ANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

Ukrajina nemůže proti Rusku na bojišti zvítězit, když se bude Západ obávat jeho porážky a eskalace války. Pokud se chce Severoatlantická aliance (NATO) a Evropa dočkat porážky prezidenta Vladimira Putina, musí změnit přístup a dodávat napadené zemi mnohem více, než jen standardní munici v opožděných balíčcích pomoci. Putin vede hybridní válku zastrašováním a kolektivní strach mu hraje do karet.

Válka na Ukrajině trvá již třetí rok a možná nastal čas si položit otázku, jestli vůbec mohou obránci nad okupanty zvítězit. Mohou, ale pouze za předpokladu, že se Západ přestane vítězství obávat, vyhodnotil list Foreign Affairs.

I přes vzájemné výpady a protiofenzívy konflikt pořád dokola zamrzá. Cíle Ukrajiny se ani přesto nemění – vytlačit okupanty za ukrajinské hranice do posledního vojáka a znovu získat poloostrov Krym.

Rusko podle svých slov požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na území Ukrajiny, neutralitu země a uznání nezávislosti separatistických republik. Opakovaně také agresi obhajovalo denacifikací a demilitarizací.

Ukrajina je energeticky silná země. Jejím dobytím by si Rusko ekonomicky přilepšilo a mohlo by držet NATO a celou Evropu pod krkem. Rusko se mírového summitu ve Švýcarsku nezúčastní, žádný průlom ani nastat nemůže. Mír zkrátka není na pořadu dne.

Jsou na místě jen dva reálné scénáře konce války – Ukrajina splní své cíle a vytlačí invazní vojska za své hranice, Ukrajina padne a ruská vojska budou okupovat celé její území, píše v analýze Foreign Affairs.

Ukrajina chce zvítězit

Deník se domnívá, že v současnosti se s Ruskem vyjednávat nedá. Podle něj nelze vyjednávat s genocidním státem. Země nemá zájem o mírové řešení, což naznačuje i přechod na válečnou ekonomiku.

Putin totiž myslí mnohem více do budoucnosti. Západ naproti tomu podporuje Ukrajinu na několik příštích měsíců dopředu, ale nedokáže přemýšlet v dlouhodobějším horizontu, vyhodnotil Foreign Affairs.

„Ukrajina a Západ musí buď zvítězit, nebo čelit ničivým následkům,píše se v článku. Řada expertů se shoduje, že porážka Ukrajiny vyjde státní kasy mnohem dráž, než podpora Ukrajiny a snaha držet Rusko co nejdál od našich hranic.

Ještě je nutné připomenout, že zástupci NATO za zavřenými dveřmi probírají možnost přerozdělení Ukrajiny. Okupovaná území by si Rusko mohlo nechat, avšak zbytek státu by ochránila aliance. Rusko by pak nemohlo na Ukrajinu zaútočit.

Kyjev to ovšem odmítá a trvá na definitivním vítězství. Dále požaduje navrácení všech válečných zajatců, deportovaných civilistů (hlavně ženy a děti), zodpovídání se z válečných zločinů, odškodnění a vyjednání bezpečnostních záruk.

Jinou možnost nemá

Ukrajina a její partneři však nejsou na stejné vlně, píše Foreign Affairs. USA a spojenci podporují napadnou zemi opatrně tak, aby nedostal Putin strach o bezpečnost „putinovského Ruska“ a nezačal chrastit jaderným arzenálem.

Západ se stále podle časopisu bojí Rusko dráždit a drží odhodlanou Ukrajinu na vodítku. Má strach z konce „putinismu“ a ponechání Ruska v politické nejistotě. „Úkolem Západu není zachraňovat zločinný režim před zhroucením,“ vyhodnocuje jasně analýza.

Rusko drží Západ v šachu neustálými výhružkami použitím jaderných zbraní a třetí světovou válkou. Putin by mohl o jejich použití rozhodnout v případě přímého ohrožení Ruské federace.

Moskva počítá s nasazením jaderných zbraní například při počáteční fázi konfliktu s jinou světovou mocností, vpádu nepřátelských vojsk na ruské území a dalších konkrétních spouštěcích mechanismech, napsal list The Kyiv Independent.

Jaderné zbraně mají potenciál totální likvidace. Jejich užití se nevyplatí nikomu, ale představa hřibů na obzoru vyvolává absolutní hrůzu. Proto slouží hlavně k zastrašování. Řada pozorovatelů nevěří, že je Putin použije.

Nebojme se vyhrát  

I český premiér Petr Fiala uvedl, že se Moskva snaží Západ jadernými zbraněmi jen zastrašit a rozdělit. Foreign Affairs připomněl to, co už zaznělo z úst řady expertů: Rusko za Západem ekonomicky, vojensky i technologicky klopýtá.

Jen Evropa nad ním má velkou finanční a technologickou převahu. Podle analytiků Foreign Affairs Rusko nedisponuje vojenskou ani ekonomickou silou, aby porazilo Ukrajinu podporovanou vyspělejším Západem.

Západ by se však měl přestat obávat zastrašování jadernou válkou ze strany Ruska a kolektivně se dohodnout na plné podpoře. „Západ musí výslovně prohlásit, že jeho cílem je rozhodně ukrajinské vítězství a porážka Ruska.“

Podle analytiků Kreml spoléhá na manipulaci našich zájmů. NATO kvůli tomu padá do jeho pasti. Tvrdí, že Ukrajina by měla útočit i hluboko na území Ruska a Západ by jí v tom měl podporovat. Moskva by tak ztratila pevnou půdu pod nohama.

Z analýzy vyplývá jedno – Západ se musí přestát bát vyhrát. Pokud se bát skutečně přestane, může zabezpečit svoje hranice. S dostatečnou podporou napadená země může zvítězit. „Je čas na změnu,“ vyzývají analytici.

Reklama

Doporučujeme

Obranný sektor trpí nedostatkem lidí, EU přišla s plánem na rekvalifikaci 600 tisíc zaměstnanců

Rusko je trvalá hrozba. Státy Evropské unie (EU) se proto snaží rychle přezbrojit a připravit se na možnou válku. Problém? Chybí kvalifikování zaměstnanci v obranném sektoru, kteří navrhnou nebo vyrobí zbraně a materiál. Řešením má být plán na rekvalifikaci 600 tisíců zaměstnanců do roku 2030.

Ruské útoky si vyžádaly další zraněné, informují ukrajinské úřady

Nejméně tři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast, oznámil šéf regionu Vladyslav Hajvanenko. Další dva lidé, sedmnáctiletá dívka a muž ve věku 85 let, byli zranění při ruském ostřelování sousední Chersonské oblasti na jihovýchodě země, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Ternopilu, kde ruský útok ve středu zabil 26 lidí, je dál pohřešováno 22 osob. Tisíce obyvatel ruského pohraničí se ocitly bez proudu po ukrajinských útocích na elektrárny, uvedl gubernátor Kurské oblasti, sousedící s Ukrajinou.

Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podle Kallas podpořit i Evropa

Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla dnes ráno v Bruselu před jednáním ministrů zahraničí zemí EU šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump. Snahy o dosažení míru dnes v Bruselu při příchodu na jednání ocenil také šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, i podle něj je ale do jednání potřeba zahrnout také Evropu.

Izraelské údery v Gaze zabily nejméně 28 Palestinců, příměří opět pod tlakem

Izraelské obranné síly (IDF) ve středu provedly údery v Pásmu Gazy a zabily nejméně 28 Palestinců během nejnovější eskalace, která testuje křehké příměří. Armáda židovského státu uvedla, že odpověděla na útoky palestinského teroristického hnutí Hamás, které to odmítlo jako lež.

V Severní Karolíně zadrželi přes 250 lidí při imigrační razii

V Severní Karolíně se během několika dnů rozjela rozsáhlá imigrační razie, která zasáhla hlavně oblast kolem Charlotte. Zásahy vyvolaly strach v komunitách i protesty před obchody a v ulicích. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti mezitím oznamuje další fáze operací a připravuje přesuny agentů do dalších států.

Zveřejnění Epsteinových spisů čeká po schválení Kongresem na Trumpův podpis

Americký Kongres téměř jednomyslně rozhodl, že ministerstvo spravedlnosti musí zveřejnit veškeré neklasifikované dokumenty o Jeffreym Epsteinovi. Zákon dorazí na stůl prezidenta Donalda Trumpa, který po měsících odporu náhle změnil názor.

Target snižuje výhled, nový šéf sází na obchody a technologie

Target čeká náročný konec roku. Firma upravila celoroční výhled, protože bojuje s ochlazující poptávkou a zlevňováním, které má rozhýbat prodeje. Investoři tak dostali další signál, že obrat v jedné z největších amerických maloobchodních sítí potrvá déle.

KOMENTÁŘ: Bitcoin padá, akcie v nejistotě. Co stojí za podzimní panikou?

Po měsících prosperity se na trzích začal šířit strach. Akcie amerických společností klopýtají, stejně tak padá i bitcoin, který už odepsal veškeré letošní zisky. Za chmurnou atmosférou stojí obavy ze splasknutí AI bubliny i dalších kroků americké centrální banky.

Izraelský úder na tábor v Libanonu podle místních zasáhl sportoviště

Úterní izraelský úder na palestinský tábor Ajn Hilva v Libanonu, který zabil 13 lidí, podle místních obyvatel zasáhl sportoviště. Píše to dnes agentura AFP. Izrael tvrdí, že cílem úderů bylo výcvikové středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které to však odmítlo. Mezi mrtvými byla podle místních obyvatel řada dětí, které v době úderu hrály fotbal.

Polsko odpoví na sabotáž na železnici, prohlásil ministr Sikorski

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická.

Válečná sekyra zakopána? Musk se účastnil večeře v Bílém domě

Miliardář Elon Musk se zúčastnil večeře se saúdskoarabským princem v Bílém domě. Jde o první veřejnou návštěvu nejbohatšího člověka světa po roztržce s prezidentem Donaldem Trumpem. Musk byl podle médií spatřen ve Východní místnosti spolu s Jeffem Bezosem nebo fotbalistou Christianem Ronaldem. Jeho přítomnost v Bílém domě dokládají i videa na sociálních sítích. Trump dosáhl s arabským královstvím klíčové dohody.

Rusko potvrdilo úterní útok střelami ATACMS, podle Moskvy ale nebyl úspěšný

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla polská armáda. Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) krátce na to oznámil, že byla dočasně uzavřena letiště v Lublinu a v Řešově (Rzeszów) na jihovýchodě Polska, provoz na letištích byl obnoven po necelé hodině. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach, informovala agentura Reuters.

Brazílie odsoudila vojenské důstojníky a policistu za pokus o převrat, plánovali atentát na Lulu

Nejvyšší soud Brazílie v úterý vynesl rozsudek nad vojáky a policistou, kteří plánovali převrat a atentát na prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před jeho inaugurací. Poslal je do vězení až na 24 let. Celkem bylo odsouzeno deset lidí, mezi nimi i bývalý prezident Jair Bolsonaro.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama