12.5 C
Czech
Pátek 7. listopadu 2025
Válka na UkrajiněANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

ANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

Ukrajina nemůže proti Rusku na bojišti zvítězit, když se bude Západ obávat jeho porážky a eskalace války. Pokud se chce Severoatlantická aliance (NATO) a Evropa dočkat porážky prezidenta Vladimira Putina, musí změnit přístup a dodávat napadené zemi mnohem více, než jen standardní munici v opožděných balíčcích pomoci. Putin vede hybridní válku zastrašováním a kolektivní strach mu hraje do karet.

Válka na Ukrajině trvá již třetí rok a možná nastal čas si položit otázku, jestli vůbec mohou obránci nad okupanty zvítězit. Mohou, ale pouze za předpokladu, že se Západ přestane vítězství obávat, vyhodnotil list Foreign Affairs.

I přes vzájemné výpady a protiofenzívy konflikt pořád dokola zamrzá. Cíle Ukrajiny se ani přesto nemění – vytlačit okupanty za ukrajinské hranice do posledního vojáka a znovu získat poloostrov Krym.

Rusko podle svých slov požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na území Ukrajiny, neutralitu země a uznání nezávislosti separatistických republik. Opakovaně také agresi obhajovalo denacifikací a demilitarizací.

Ukrajina je energeticky silná země. Jejím dobytím by si Rusko ekonomicky přilepšilo a mohlo by držet NATO a celou Evropu pod krkem. Rusko se mírového summitu ve Švýcarsku nezúčastní, žádný průlom ani nastat nemůže. Mír zkrátka není na pořadu dne.

Jsou na místě jen dva reálné scénáře konce války – Ukrajina splní své cíle a vytlačí invazní vojska za své hranice, Ukrajina padne a ruská vojska budou okupovat celé její území, píše v analýze Foreign Affairs.

Ukrajina chce zvítězit

Deník se domnívá, že v současnosti se s Ruskem vyjednávat nedá. Podle něj nelze vyjednávat s genocidním státem. Země nemá zájem o mírové řešení, což naznačuje i přechod na válečnou ekonomiku.

Putin totiž myslí mnohem více do budoucnosti. Západ naproti tomu podporuje Ukrajinu na několik příštích měsíců dopředu, ale nedokáže přemýšlet v dlouhodobějším horizontu, vyhodnotil Foreign Affairs.

„Ukrajina a Západ musí buď zvítězit, nebo čelit ničivým následkům,píše se v článku. Řada expertů se shoduje, že porážka Ukrajiny vyjde státní kasy mnohem dráž, než podpora Ukrajiny a snaha držet Rusko co nejdál od našich hranic.

Ještě je nutné připomenout, že zástupci NATO za zavřenými dveřmi probírají možnost přerozdělení Ukrajiny. Okupovaná území by si Rusko mohlo nechat, avšak zbytek státu by ochránila aliance. Rusko by pak nemohlo na Ukrajinu zaútočit.

Kyjev to ovšem odmítá a trvá na definitivním vítězství. Dále požaduje navrácení všech válečných zajatců, deportovaných civilistů (hlavně ženy a děti), zodpovídání se z válečných zločinů, odškodnění a vyjednání bezpečnostních záruk.

Jinou možnost nemá

Ukrajina a její partneři však nejsou na stejné vlně, píše Foreign Affairs. USA a spojenci podporují napadnou zemi opatrně tak, aby nedostal Putin strach o bezpečnost „putinovského Ruska“ a nezačal chrastit jaderným arzenálem.

Západ se stále podle časopisu bojí Rusko dráždit a drží odhodlanou Ukrajinu na vodítku. Má strach z konce „putinismu“ a ponechání Ruska v politické nejistotě. „Úkolem Západu není zachraňovat zločinný režim před zhroucením,“ vyhodnocuje jasně analýza.

Rusko drží Západ v šachu neustálými výhružkami použitím jaderných zbraní a třetí světovou válkou. Putin by mohl o jejich použití rozhodnout v případě přímého ohrožení Ruské federace.

Moskva počítá s nasazením jaderných zbraní například při počáteční fázi konfliktu s jinou světovou mocností, vpádu nepřátelských vojsk na ruské území a dalších konkrétních spouštěcích mechanismech, napsal list The Kyiv Independent.

Jaderné zbraně mají potenciál totální likvidace. Jejich užití se nevyplatí nikomu, ale představa hřibů na obzoru vyvolává absolutní hrůzu. Proto slouží hlavně k zastrašování. Řada pozorovatelů nevěří, že je Putin použije.

Nebojme se vyhrát  

I český premiér Petr Fiala uvedl, že se Moskva snaží Západ jadernými zbraněmi jen zastrašit a rozdělit. Foreign Affairs připomněl to, co už zaznělo z úst řady expertů: Rusko za Západem ekonomicky, vojensky i technologicky klopýtá.

Jen Evropa nad ním má velkou finanční a technologickou převahu. Podle analytiků Foreign Affairs Rusko nedisponuje vojenskou ani ekonomickou silou, aby porazilo Ukrajinu podporovanou vyspělejším Západem.

Západ by se však měl přestat obávat zastrašování jadernou válkou ze strany Ruska a kolektivně se dohodnout na plné podpoře. „Západ musí výslovně prohlásit, že jeho cílem je rozhodně ukrajinské vítězství a porážka Ruska.“

Podle analytiků Kreml spoléhá na manipulaci našich zájmů. NATO kvůli tomu padá do jeho pasti. Tvrdí, že Ukrajina by měla útočit i hluboko na území Ruska a Západ by jí v tom měl podporovat. Moskva by tak ztratila pevnou půdu pod nohama.

Z analýzy vyplývá jedno – Západ se musí přestát bát vyhrát. Pokud se bát skutečně přestane, může zabezpečit svoje hranice. S dostatečnou podporou napadená země může zvítězit. „Je čas na změnu,“ vyzývají analytici.

Doporučujeme

Musk slaví. Akcionáři mu otevřeli cestu k tomu stát se prvním světovým bilionářem  

Elon Musk získal, co chtěl. Platový balíček v hodnotě až jednoho bilionu dolarů, pro který hlasovalo během valného shromáždění přes 75 procent akcionářů. Miliardář, možná budoucí bilionář, tak zaznamenal drtivé vítězství. Výsledky vzbudily různorodé reakce, někteří investoři je kritizují. Musk však bude muset dosáhnout náročných milníků, aby peníze získal.

Generální tajemník OSN na COP30 varoval před morálním selháním lidstva

Klimatická konference COP30 v Brazílii začala ostrými slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Označil neplnění cíle udržet oteplení pod 1,5 °C za „morální selhání“ a varoval, že svět stojí na pokraji nevratných změn.

Meghan se po osmi letech vrací k herectví

Vévodkyně ze Sussexu po několikaleté herecké pauze míří zpět na filmová plátna. Čtyřiačtyřicetiletá Meghan, známá především ze seriálu Suits, získala menší roli ve filmu Close Personal Friends.

EK bude jednat s Belgií o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur

Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.

Letiště v belgickém Lutychu bylo uzavřeno kvůli dronům, podruhé v tomto týdnu

Letiště v belgickém Lutychu dnes dočasně přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům. Je to už druhý podobný incident tento týden. Informovala o tom agentura Belga s odvoláním na společnost Skeyes, která zajišťuje v Belgii letový provoz.

USA zabily tři muže při úderu na další loď v Karibiku údajně pašující drogy

Americká armáda ve čtvrtek zabila tři muže při úderu na loď, která údajně pašovala drogy v mezinárodních vodách v Karibském moři. Na sociální síti to v noci na dnešek oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth, který zabité označil za "narkoteroristy". Podle agentury AP jde již o sedmnáctý úder, který USA od září podnikly proti plavidlům u pobřeží Venezuely a poslední dobou také ve východní oblasti Tichého oceánu. Počet obětí podle AP čtvrtečním útokem stoupl nejméně na 69.

Policie v německém Hanau zadržela Rumuna podezřelého z pomalování aut krví

Německá policie dnes zadržela 31letého Rumuna, kterého podezřívá, že pomaloval téměř 50 aut, několik poštovních schránek a několik domů v hesenském městě Hanau lidskou krví. Na mnoha místech přitom nakreslil hákové kříže. Policie o tom informovala v tiskové zprávě.

Nancy Pelosi oznámila svůj odchod z politiky. Příští rok už kandidovat nebude

Nancy Pelosi, první a dosud jediná žena v čele Sněmovny reprezentantů USA a jedna z nejvýraznějších postav Demokratické strany, odchází do politického důchodu. Oznámila, že po téměř čtyřech desetiletích v Kongresu už nebude znovu kandidovat.

Královna deblu Siniaková slaví pátý titul světové jedničky

Kateřina Siniaková potvrdila pozici světové jedničky. Po dvou výhrách na Turnaji mistryň v Rijádu má jisté semifinále i trofej pro nejlepší deblistku sezony. WTA jí k tomu uspořádala slavnostní ceremoniál. „Tohle je pro mě úžasné. Jsem moc šťastná, že jsem to znovu dokázala,“ řekla česká hráčka.

Varování před COP30: Chudší země stále nemají dostatečný přístup k ochraně v oblasti klimatu

Do brazilského města Belém se sjíždějí světoví lídři, aby se zúčastnili klimatické konference COP30. Jedním z hlavních témat bude opět financování boje proti klimatické krizi. Problémem je zejména obtížný přístup rozvojových států k prostředkům.

Trump v nejistotě. Soudci jsou skeptičtí ohledně legitimity cel

Ve středu začal Nejvyšší soud projednávat jeden z největších právních sporů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Soudci se snaží vyložit znění zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), použitého k uvalení rozsáhlých tarifů na celý svět, a rozhodnout o jejich legitimitě.

Letiště v německém Hannoveru muselo kvůli dronu přerušit provoz

Letiště v Hannoveru na severozápadě Německa muselo ve středu pozdě večer přerušit provoz kvůli neznámému dronu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Letiště bylo uzavřeno tři čtvrtě hodiny, na jiných místech kvůli tomu musela přistát tři letadla.

Stažení amerických sil z Rumunska neoslabuje východní křídlo NATO, uklidňuje Rutte

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte se během návštěvy Bukurešti snažil zmírnit obavy z oznámeného stažení amerických vojáků z Rumunska. Trval na tom, že Washington nadále bude bránit zájmy východního křídla aliance. Odmítl také strach z toho, že tohle rozhodnutí vysílá Moskvě „nebezpečný signál“.

V ruském Volgogradu při dronovém útoku zemřel jeden člověk, uvedl gubernátor

Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama