1.1 C
Czech
Neděle 30. listopadu 2025
Válka na UkrajiněANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

ANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

Ukrajina nemůže proti Rusku na bojišti zvítězit, když se bude Západ obávat jeho porážky a eskalace války. Pokud se chce Severoatlantická aliance (NATO) a Evropa dočkat porážky prezidenta Vladimira Putina, musí změnit přístup a dodávat napadené zemi mnohem více, než jen standardní munici v opožděných balíčcích pomoci. Putin vede hybridní válku zastrašováním a kolektivní strach mu hraje do karet.

Válka na Ukrajině trvá již třetí rok a možná nastal čas si položit otázku, jestli vůbec mohou obránci nad okupanty zvítězit. Mohou, ale pouze za předpokladu, že se Západ přestane vítězství obávat, vyhodnotil list Foreign Affairs.

I přes vzájemné výpady a protiofenzívy konflikt pořád dokola zamrzá. Cíle Ukrajiny se ani přesto nemění – vytlačit okupanty za ukrajinské hranice do posledního vojáka a znovu získat poloostrov Krym.

Rusko podle svých slov požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na území Ukrajiny, neutralitu země a uznání nezávislosti separatistických republik. Opakovaně také agresi obhajovalo denacifikací a demilitarizací.

Ukrajina je energeticky silná země. Jejím dobytím by si Rusko ekonomicky přilepšilo a mohlo by držet NATO a celou Evropu pod krkem. Rusko se mírového summitu ve Švýcarsku nezúčastní, žádný průlom ani nastat nemůže. Mír zkrátka není na pořadu dne.

Jsou na místě jen dva reálné scénáře konce války – Ukrajina splní své cíle a vytlačí invazní vojska za své hranice, Ukrajina padne a ruská vojska budou okupovat celé její území, píše v analýze Foreign Affairs.

Ukrajina chce zvítězit

Deník se domnívá, že v současnosti se s Ruskem vyjednávat nedá. Podle něj nelze vyjednávat s genocidním státem. Země nemá zájem o mírové řešení, což naznačuje i přechod na válečnou ekonomiku.

Putin totiž myslí mnohem více do budoucnosti. Západ naproti tomu podporuje Ukrajinu na několik příštích měsíců dopředu, ale nedokáže přemýšlet v dlouhodobějším horizontu, vyhodnotil Foreign Affairs.

„Ukrajina a Západ musí buď zvítězit, nebo čelit ničivým následkům,píše se v článku. Řada expertů se shoduje, že porážka Ukrajiny vyjde státní kasy mnohem dráž, než podpora Ukrajiny a snaha držet Rusko co nejdál od našich hranic.

Ještě je nutné připomenout, že zástupci NATO za zavřenými dveřmi probírají možnost přerozdělení Ukrajiny. Okupovaná území by si Rusko mohlo nechat, avšak zbytek státu by ochránila aliance. Rusko by pak nemohlo na Ukrajinu zaútočit.

Kyjev to ovšem odmítá a trvá na definitivním vítězství. Dále požaduje navrácení všech válečných zajatců, deportovaných civilistů (hlavně ženy a děti), zodpovídání se z válečných zločinů, odškodnění a vyjednání bezpečnostních záruk.

Jinou možnost nemá

Ukrajina a její partneři však nejsou na stejné vlně, píše Foreign Affairs. USA a spojenci podporují napadnou zemi opatrně tak, aby nedostal Putin strach o bezpečnost „putinovského Ruska“ a nezačal chrastit jaderným arzenálem.

Západ se stále podle časopisu bojí Rusko dráždit a drží odhodlanou Ukrajinu na vodítku. Má strach z konce „putinismu“ a ponechání Ruska v politické nejistotě. „Úkolem Západu není zachraňovat zločinný režim před zhroucením,“ vyhodnocuje jasně analýza.

Rusko drží Západ v šachu neustálými výhružkami použitím jaderných zbraní a třetí světovou válkou. Putin by mohl o jejich použití rozhodnout v případě přímého ohrožení Ruské federace.

Moskva počítá s nasazením jaderných zbraní například při počáteční fázi konfliktu s jinou světovou mocností, vpádu nepřátelských vojsk na ruské území a dalších konkrétních spouštěcích mechanismech, napsal list The Kyiv Independent.

Jaderné zbraně mají potenciál totální likvidace. Jejich užití se nevyplatí nikomu, ale představa hřibů na obzoru vyvolává absolutní hrůzu. Proto slouží hlavně k zastrašování. Řada pozorovatelů nevěří, že je Putin použije.

Nebojme se vyhrát  

I český premiér Petr Fiala uvedl, že se Moskva snaží Západ jadernými zbraněmi jen zastrašit a rozdělit. Foreign Affairs připomněl to, co už zaznělo z úst řady expertů: Rusko za Západem ekonomicky, vojensky i technologicky klopýtá.

Jen Evropa nad ním má velkou finanční a technologickou převahu. Podle analytiků Foreign Affairs Rusko nedisponuje vojenskou ani ekonomickou silou, aby porazilo Ukrajinu podporovanou vyspělejším Západem.

Západ by se však měl přestat obávat zastrašování jadernou válkou ze strany Ruska a kolektivně se dohodnout na plné podpoře. „Západ musí výslovně prohlásit, že jeho cílem je rozhodně ukrajinské vítězství a porážka Ruska.“

Podle analytiků Kreml spoléhá na manipulaci našich zájmů. NATO kvůli tomu padá do jeho pasti. Tvrdí, že Ukrajina by měla útočit i hluboko na území Ruska a Západ by jí v tom měl podporovat. Moskva by tak ztratila pevnou půdu pod nohama.

Z analýzy vyplývá jedno – Západ se musí přestát bát vyhrát. Pokud se bát skutečně přestane, může zabezpečit svoje hranice. S dostatečnou podporou napadená země může zvítězit. „Je čas na změnu,“ vyzývají analytici.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.

Kreml: Rusko dostalo od USA ženevský plán pro Ukrajinu, projedná ho příští týden

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama