-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Válka na UkrajiněANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

ANALÝZA: Ukrajina může Rusko porazit, pokud se Západ přestane vítězství bát

Ukrajina nemůže proti Rusku na bojišti zvítězit, když se bude Západ obávat jeho porážky a eskalace války. Pokud se chce Severoatlantická aliance (NATO) a Evropa dočkat porážky prezidenta Vladimira Putina, musí změnit přístup a dodávat napadené zemi mnohem více, než jen standardní munici v opožděných balíčcích pomoci. Putin vede hybridní válku zastrašováním a kolektivní strach mu hraje do karet.

Válka na Ukrajině trvá již třetí rok a možná nastal čas si položit otázku, jestli vůbec mohou obránci nad okupanty zvítězit. Mohou, ale pouze za předpokladu, že se Západ přestane vítězství obávat, vyhodnotil list Foreign Affairs.

I přes vzájemné výpady a protiofenzívy konflikt pořád dokola zamrzá. Cíle Ukrajiny se ani přesto nemění – vytlačit okupanty za ukrajinské hranice do posledního vojáka a znovu získat poloostrov Krym.

Rusko podle svých slov požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na území Ukrajiny, neutralitu země a uznání nezávislosti separatistických republik. Opakovaně také agresi obhajovalo denacifikací a demilitarizací.

Ukrajina je energeticky silná země. Jejím dobytím by si Rusko ekonomicky přilepšilo a mohlo by držet NATO a celou Evropu pod krkem. Rusko se mírového summitu ve Švýcarsku nezúčastní, žádný průlom ani nastat nemůže. Mír zkrátka není na pořadu dne.

Jsou na místě jen dva reálné scénáře konce války – Ukrajina splní své cíle a vytlačí invazní vojska za své hranice, Ukrajina padne a ruská vojska budou okupovat celé její území, píše v analýze Foreign Affairs.

Ukrajina chce zvítězit

Deník se domnívá, že v současnosti se s Ruskem vyjednávat nedá. Podle něj nelze vyjednávat s genocidním státem. Země nemá zájem o mírové řešení, což naznačuje i přechod na válečnou ekonomiku.

Putin totiž myslí mnohem více do budoucnosti. Západ naproti tomu podporuje Ukrajinu na několik příštích měsíců dopředu, ale nedokáže přemýšlet v dlouhodobějším horizontu, vyhodnotil Foreign Affairs.

„Ukrajina a Západ musí buď zvítězit, nebo čelit ničivým následkům,píše se v článku. Řada expertů se shoduje, že porážka Ukrajiny vyjde státní kasy mnohem dráž, než podpora Ukrajiny a snaha držet Rusko co nejdál od našich hranic.

Ještě je nutné připomenout, že zástupci NATO za zavřenými dveřmi probírají možnost přerozdělení Ukrajiny. Okupovaná území by si Rusko mohlo nechat, avšak zbytek státu by ochránila aliance. Rusko by pak nemohlo na Ukrajinu zaútočit.

Kyjev to ovšem odmítá a trvá na definitivním vítězství. Dále požaduje navrácení všech válečných zajatců, deportovaných civilistů (hlavně ženy a děti), zodpovídání se z válečných zločinů, odškodnění a vyjednání bezpečnostních záruk.

Jinou možnost nemá

Ukrajina a její partneři však nejsou na stejné vlně, píše Foreign Affairs. USA a spojenci podporují napadnou zemi opatrně tak, aby nedostal Putin strach o bezpečnost „putinovského Ruska“ a nezačal chrastit jaderným arzenálem.

Západ se stále podle časopisu bojí Rusko dráždit a drží odhodlanou Ukrajinu na vodítku. Má strach z konce „putinismu“ a ponechání Ruska v politické nejistotě. „Úkolem Západu není zachraňovat zločinný režim před zhroucením,“ vyhodnocuje jasně analýza.

Rusko drží Západ v šachu neustálými výhružkami použitím jaderných zbraní a třetí světovou válkou. Putin by mohl o jejich použití rozhodnout v případě přímého ohrožení Ruské federace.

Moskva počítá s nasazením jaderných zbraní například při počáteční fázi konfliktu s jinou světovou mocností, vpádu nepřátelských vojsk na ruské území a dalších konkrétních spouštěcích mechanismech, napsal list The Kyiv Independent.

Jaderné zbraně mají potenciál totální likvidace. Jejich užití se nevyplatí nikomu, ale představa hřibů na obzoru vyvolává absolutní hrůzu. Proto slouží hlavně k zastrašování. Řada pozorovatelů nevěří, že je Putin použije.

Nebojme se vyhrát  

I český premiér Petr Fiala uvedl, že se Moskva snaží Západ jadernými zbraněmi jen zastrašit a rozdělit. Foreign Affairs připomněl to, co už zaznělo z úst řady expertů: Rusko za Západem ekonomicky, vojensky i technologicky klopýtá.

Jen Evropa nad ním má velkou finanční a technologickou převahu. Podle analytiků Foreign Affairs Rusko nedisponuje vojenskou ani ekonomickou silou, aby porazilo Ukrajinu podporovanou vyspělejším Západem.

Západ by se však měl přestat obávat zastrašování jadernou válkou ze strany Ruska a kolektivně se dohodnout na plné podpoře. „Západ musí výslovně prohlásit, že jeho cílem je rozhodně ukrajinské vítězství a porážka Ruska.“

Podle analytiků Kreml spoléhá na manipulaci našich zájmů. NATO kvůli tomu padá do jeho pasti. Tvrdí, že Ukrajina by měla útočit i hluboko na území Ruska a Západ by jí v tom měl podporovat. Moskva by tak ztratila pevnou půdu pod nohama.

Z analýzy vyplývá jedno – Západ se musí přestát bát vyhrát. Pokud se bát skutečně přestane, může zabezpečit svoje hranice. S dostatečnou podporou napadená země může zvítězit. „Je čas na změnu,“ vyzývají analytici.

Reklama

Doporučujeme

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama