Válka na UkrajiněANALÝZA: Třetí světová válka bezprostředně nehrozí, raději však ukazujme Rusku svaly

ANALÝZA: Třetí světová válka bezprostředně nehrozí, raději však ukazujme Rusku svaly

Od konce loňského a začátku letošního roku se začala v médiích objevovat tvrzení světových politiků o tom, že žijeme na prahu třetí světové války. Podle těchto prohlášení se Rusko už v podstatě rozhodlo napadnout některý ze států Severoatlantické aliance (NATO). Jak tato masová panika začala a je přiměřená realitě?

I když v lednu byla situace na ukrajinském bojišti beze změn, začala se populací šířit masová panika ze třetí světové války. Za nechtěné ohnisko této „nákazy“ lze označit vypracovaný německý scénář možného konfliktu členských států NATO s Ruskem.

Dokument, o němž napsal například server Euronews, začíná velkou ruskou mobilizací letos v únoru (k níž nedošlo) a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany samo označilo tento scénář za hypotetický.

Úlohou armád je „načrtávat“ možné scénáře s různou mírou pravděpodobnosti, které jim pomáhají v připravenosti na neočekávané události. Varování před světovým konfliktem ale přicházela od západních představitelů již koncem roku 2023.

I přesto začátek roku 2024 působil, jako by se světoví lídři po dvou letech války na Ukrajině probudili a začali vykřikovat hesla o konci světa. V době, kdy jsou informace kdykoliv snadno dostupné, vznikal tak obrovský tlak na lidskou psychiku.

Červený alarm

25. listopadu němečtí experti varovali, že Rusko může být připraveno zaútočit na členské státy NATO za šest až deset let. Podle nich jsou v ohrožení hlavně pobaltské státy. Jako jedinou prevenci označili přezbrojování a zastrašování.

Jacek Siewiera, poradce prezidenta a šéf polského Národního bezpečnostního úřadu, podle deníku The Independent označil německou studii za ještě optimistickou. Tvrdil, že bychom se měli připravit na válku s Ruskem do tří let.

„Pokud se chceme vyhnout válce, měly by země NATO na východním křídle zvolit kratší tříletý časový horizont pro přípravu na konfrontaci s Ruskem,“ uvedl Siewiera. Podobně hovořil i generálporučík Alexander Sollfrank.

Velitel vojenského logistického centra NATO v Německu podle serveru The Kyiv Independent zmínil, že NATO by mělo být připraveno na možnost raketových útoků v případě totální války s Ruskem. Podobná slova zazněla od dalších představitelů aliance.

Sollfrank a další generálové NATO se obávají konfliktu s Ruskem už do tří let. Polský národní úřad také odhadoval válku s Ruskem do 36 měsíců. Německý ministr obrany Boris Pistorius zase hovořil o šesti až osmi letech. 

ISW upozornil, že rozsáhlý konflikt mezi NATO a Ruskem může přijít dříve, než analytici předpokládají. Podle něj to naznačují ekonomicko-vojenské indikátory. Rusko v prvé řadě přešlo na válečnou ekonomiku.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navíc oznámil vytvoření dvou nových kombinovaných armád, 14 divizí a 16 brigád a personální změny na ministerstvu obrany. Podle ISW by mohlo skutečně být Rusko do pár let připraveno k útoku.

Trumpova hrozba

Západní politici, analytici i šéf NATO Jens Stoltenberg se obávají, že potenciální vítězství na Ukrajině motivuje Rusko k útoku na Pobaltí nebo Polsko, což by mohlo povzbudit Čínu k útoku na Tchaj-wan a Severní Koreu na jižní sousedy.

Pak už netřeba domýšlet, jak by na Blízkém východě reagoval Írán. Západ a demokratické státy by mohly vypadat v očích diktátorů slabé a snadno pokořitelné. Hrozbou je také nejednotnost a rozhádanost uvnitř NATO (Maďarsko a Slovensko).

K všeobecné panice přispěla i představa znovuzvolení republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že pokud Rusko napadne členský stát NATO, jenž nedával dost na obranu, USA mu na pomoc nepřijdou.

Evropští politici dostali strach, že se blíží konec aliance nebo že z ní USA vystoupí. Trump následně svůj předchozí výrok zmírnil prohlášením, že pomůže každému členovi aliance, který dává férový podíl na obranu.

Trumpovi v překladu vadí, že členské státy zanedbávají obranu, kterou za ně financují Spojené státy. Obavy z války ale vyvolávají i Putinovy výhružky členům NATO, zejména pobaltským státům, či jeho proslovy o tom, že Rusko nemá zájem napadnout NATO.

Putin totiž před začátkem války na Ukrajině tvrdil, že ji napadnout nehodlá. Šéf Kremlu je známý jako diktátor lží, kvůli čemuž se jeho skutečné úmysly dají jen těžko odhadnout. Matení nepřítele lze však rovněž označit za součást války.

Překroucená pravda  

Varování západních politiků a generálů lze každopádně označit za snahu zburcovat Evropu, která po více než dvou letech války na Ukrajině zaspala ve zbrojení. O skutečných důkazech o plánovaném útoku na NATO nemůže být řeč.

Je to zkrátka jazyk politiků, často přehnaně vyhroceně citovaný médii. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno podle serveru EuroZprávy upozornil na summitu EU v Bruselu média, aby přestala zveličovat prohlášení o hrozbách světového konfliktu.

Je podle něj sice na místě uvědomovat si všechny hrozby, kterým může Evropa čelit, ale tvrzení, že Rusko chce zaútočit, označil za přehnaná. „Válka nehrozí. Slyšel jsem, že hrozba války je bezprostřední. Není to tak,“ zdůraznil Borrell.

Analýzy expertů zahrnovaly slova „možná“, může“ a „mohlo by“ či „bude schopno“. Neříkaly nic o tom, že Rusko stoprocentně zaútočí na NATO. Média však tato hodnocení prodala veřejnosti jako poplašné zprávy o tom, že třetí světová válka se blíží.

Pak je třeba si položit otázku, zda by se Rusku útok na NATO vyplatil? Podle některých vojenských expertů, kteří o tom hovořili se Seznam Zprávy, je v tomto ohledu válka s Ruskem nepravděpodobná až nemožná.

Rusku se zatím další válka nevyplatí

Pavel Podvig, expert Institutu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR), označil ruský útok na NATO za „nemožný“ a „extrémně nepravděpodobný“. Jednalo by se podle něj o táhlý konflikt a Putin by se dostal pod obrovský tlak. Spíše očekává nějaké provokace.

Analytička britského think-tanku Chatham House Marion Messmer označila útok Ruska na NATO za „velice málo pravděpodobný“. Předpokládat, že Rusko zaútočí, je podle ní nerealistické. Leda by bylo NATO rozštěpené a Putin by vycítil slabost.

Generál Andor Šándor pro magazín eXtra.cz označil už jen dobytí celé Ukrajiny za nesmysl (hlavně rozsáhlý Kyjev), natož jít proti celé alianci. Německý scénář označil za rutinní práci v rámci připravenosti na různé potenciální hrozby.

Experti se shodují ve dvou bodech: Rusko nemůže otevřít další frontu, dokud nevyhraje válku na Ukrajině. A bez ohledu na pohnutky Moskvy nám nezbývá než zbrojit. Strategie odstrašení je totiž jedinou možností, jak zabránit jakékoli válce.

Tohle pravidlo platilo vždycky. Pokud stát ukáže svaly a naznačí tím oponentovi, že ho útok bude setsakra bolet, stáhne ocas. A Evropa musí na dalších nejméně šest let znovuzvolenému Putinovi ukázat, že by ho agrese vůči NATO bolela hodně.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama