Od konce loňského a začátku letošního roku se začala v médiích objevovat tvrzení světových politiků o tom, že žijeme na prahu třetí světové války. Podle těchto prohlášení se Rusko už v podstatě rozhodlo napadnout některý ze států Severoatlantické aliance (NATO). Jak tato masová panika začala a je přiměřená realitě?
I když v lednu byla situace na ukrajinském bojišti beze změn, začala se populací šířit masová panika ze třetí světové války. Za nechtěné ohnisko této „nákazy“ lze označit vypracovaný německý scénář možného konfliktu členských států NATO s Ruskem.
Dokument, o němž napsal například server Euronews, začíná velkou ruskou mobilizací letos v únoru (k níž nedošlo) a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany samo označilo tento scénář za hypotetický.
🌐🇷🇺🇪🇺🇩🇪🇺🇦 Euronews: Germany lays out ‘exercise scenario’ for a potential conflict between NATO and #Russia
— NATO🇺🇸 VS KREMLIN🇷🇺 (@eduinfotech101) January 23, 2024
The #German Ministry of Defence has sketched out a vision of how Russia's invasion of #Ukraine could spillover into a #NATO-wide conflict.https://t.co/FItp7aLKxK
Úlohou armád je „načrtávat“ možné scénáře s různou mírou pravděpodobnosti, které jim pomáhají v připravenosti na neočekávané události. Varování před světovým konfliktem ale přicházela od západních představitelů již koncem roku 2023.
I přesto začátek roku 2024 působil, jako by se světoví lídři po dvou letech války na Ukrajině probudili a začali vykřikovat hesla o konci světa. V době, kdy jsou informace kdykoliv snadno dostupné, vznikal tak obrovský tlak na lidskou psychiku.
Červený alarm
25. listopadu němečtí experti varovali, že Rusko může být připraveno zaútočit na členské státy NATO za šest až deset let. Podle nich jsou v ohrožení hlavně pobaltské státy. Jako jedinou prevenci označili přezbrojování a zastrašování.
Jacek Siewiera, poradce prezidenta a šéf polského Národního bezpečnostního úřadu, podle deníku The Independent označil německou studii za ještě optimistickou. Tvrdil, že bychom se měli připravit na válku s Ruskem do tří let.
„Pokud se chceme vyhnout válce, měly by země NATO na východním křídle zvolit kratší tříletý časový horizont pro přípravu na konfrontaci s Ruskem,“ uvedl Siewiera. Podobně hovořil i generálporučík Alexander Sollfrank.
Velitel vojenského logistického centra NATO v Německu podle serveru The Kyiv Independent zmínil, že NATO by mělo být připraveno na možnost raketových útoků v případě totální války s Ruskem. Podobná slova zazněla od dalších představitelů aliance.
Sollfrank a další generálové NATO se obávají konfliktu s Ruskem už do tří let. Polský národní úřad také odhadoval válku s Ruskem do 36 měsíců. Německý ministr obrany Boris Pistorius zase hovořil o šesti až osmi letech.
ISW upozornil, že rozsáhlý konflikt mezi NATO a Ruskem může přijít dříve, než analytici předpokládají. Podle něj to naznačují ekonomicko-vojenské indikátory. Rusko v prvé řadě přešlo na válečnou ekonomiku.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navíc oznámil vytvoření dvou nových kombinovaných armád, 14 divizí a 16 brigád a personální změny na ministerstvu obrany. Podle ISW by mohlo skutečně být Rusko do pár let připraveno k útoku.
Trumpova hrozba
Západní politici, analytici i šéf NATO Jens Stoltenberg se obávají, že potenciální vítězství na Ukrajině motivuje Rusko k útoku na Pobaltí nebo Polsko, což by mohlo povzbudit Čínu k útoku na Tchaj-wan a Severní Koreu na jižní sousedy.
Pak už netřeba domýšlet, jak by na Blízkém východě reagoval Írán. Západ a demokratické státy by mohly vypadat v očích diktátorů slabé a snadno pokořitelné. Hrozbou je také nejednotnost a rozhádanost uvnitř NATO (Maďarsko a Slovensko).
K všeobecné panice přispěla i představa znovuzvolení republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že pokud Rusko napadne členský stát NATO, jenž nedával dost na obranu, USA mu na pomoc nepřijdou.
Evropští politici dostali strach, že se blíží konec aliance nebo že z ní USA vystoupí. Trump následně svůj předchozí výrok zmírnil prohlášením, že pomůže každému členovi aliance, který dává férový podíl na obranu.
Trumpovi v překladu vadí, že členské státy zanedbávají obranu, kterou za ně financují Spojené státy. Obavy z války ale vyvolávají i Putinovy výhružky členům NATO, zejména pobaltským státům, či jeho proslovy o tom, že Rusko nemá zájem napadnout NATO.
Putin totiž před začátkem války na Ukrajině tvrdil, že ji napadnout nehodlá. Šéf Kremlu je známý jako diktátor lží, kvůli čemuž se jeho skutečné úmysly dají jen těžko odhadnout. Matení nepřítele lze však rovněž označit za součást války.
Překroucená pravda
Varování západních politiků a generálů lze každopádně označit za snahu zburcovat Evropu, která po více než dvou letech války na Ukrajině zaspala ve zbrojení. O skutečných důkazech o plánovaném útoku na NATO nemůže být řeč.
Je to zkrátka jazyk politiků, často přehnaně vyhroceně citovaný médii. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno podle serveru EuroZprávy upozornil na summitu EU v Bruselu média, aby přestala zveličovat prohlášení o hrozbách světového konfliktu.
Je podle něj sice na místě uvědomovat si všechny hrozby, kterým může Evropa čelit, ale tvrzení, že Rusko chce zaútočit, označil za přehnaná. „Válka nehrozí. Slyšel jsem, že hrozba války je bezprostřední. Není to tak,“ zdůraznil Borrell.
Analýzy expertů zahrnovaly slova „možná“, může“ a „mohlo by“ či „bude schopno“. Neříkaly nic o tom, že Rusko stoprocentně zaútočí na NATO. Média však tato hodnocení prodala veřejnosti jako poplašné zprávy o tom, že třetí světová válka se blíží.
Pak je třeba si položit otázku, zda by se Rusku útok na NATO vyplatil? Podle některých vojenských expertů, kteří o tom hovořili se Seznam Zprávy, je v tomto ohledu válka s Ruskem nepravděpodobná až nemožná.
Rusku se zatím další válka nevyplatí
Pavel Podvig, expert Institutu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR), označil ruský útok na NATO za „nemožný“ a „extrémně nepravděpodobný“. Jednalo by se podle něj o táhlý konflikt a Putin by se dostal pod obrovský tlak. Spíše očekává nějaké provokace.
Analytička britského think-tanku Chatham House Marion Messmer označila útok Ruska na NATO za „velice málo pravděpodobný“. Předpokládat, že Rusko zaútočí, je podle ní nerealistické. Leda by bylo NATO rozštěpené a Putin by vycítil slabost.
Generál Andor Šándor pro magazín eXtra.cz označil už jen dobytí celé Ukrajiny za nesmysl (hlavně rozsáhlý Kyjev), natož jít proti celé alianci. Německý scénář označil za rutinní práci v rámci připravenosti na různé potenciální hrozby.
Experti se shodují ve dvou bodech: Rusko nemůže otevřít další frontu, dokud nevyhraje válku na Ukrajině. A bez ohledu na pohnutky Moskvy nám nezbývá než zbrojit. Strategie odstrašení je totiž jedinou možností, jak zabránit jakékoli válce.
Tohle pravidlo platilo vždycky. Pokud stát ukáže svaly a naznačí tím oponentovi, že ho útok bude setsakra bolet, stáhne ocas. A Evropa musí na dalších nejméně šest let znovuzvolenému Putinovi ukázat, že by ho agrese vůči NATO bolela hodně.
