Vláda Tálibánu musí kvůli ekonomické krizi své státní zaměstnance vyplácet darovanou pšenicí. V mezinárodní komunitě přitom panuje velký důraz na to, aby humanitární pomoc nevyužívaly tamní státní úřady. Organizace spojených národů chce přesto schválit záchranný balíček v hodnotě 4,4 miliardy dolarů. V úterý to uvedl server BBC a Reuters.
Afghánští státní pracovníci budou muset i nadále dostávat místo výplaty pšenici. Kvůli tamní prohlubující se ekonomické krizi si je totiž jinak Tálibán nedokáže udržet. Proto nyní způsob platby rozšíří také na zaměstnance mimo Kábul.
Vyplácené jídlo však nepochází ze zásob Tálibánu, jedná se o dar od mezinárodních organizací nebo sousedních států, jako je například Indie. Mezi mezinárodní komunitou ale panuje velký důraz právě na to, aby se humanitární pomoc nedostala do rukou Tálibánu a vládních úřadů. V úterý to uvedl server BBC.
Určená má být pouze Afgháncům, jelikož polovina z nich je podle dostupných informací v nouzi. Potýkat se také musí s velkým suchem a šířením covidu-19. Také proto se i přes obavy ze zneužití darované pomoci rozhodla Organizace spojených národů (OSN) požádat o záchranný balíček v hodnotě 4,4 miliardy dolarů.
Jedná se dosud o největší částku, kterou by se OSN rozhodla zaslat pouze do jednoho státu. Podle serveru Reuters je také třikrát větší než ta, kterou Afghánistán obdržel v loňském roce.
„Bez peněžní pomoci ale nebude žádná budoucnost, potřebujeme ji, jinak nastane utrpení,“ prohlásil k rozhodnutí šéf humanitární pomoci při OSN Martin Griffiths.
Afgháncům chce Bidenova administrativa zaslat na pomoc dalších 308 milion dolarů
Podle afghánských zemědělských úřadů by přibližně 40 tisíc pracovníků mělo dostávat 10 kilogramů pšenice denně. Vyplácená pšenice v Afghánistánu byla darovaná ještě předchozí afghánské vládě podporované Spojenými státy americkými.
Kromě toho pak Tálibán obdržel dalších 18 tun pšenice z Pákistánu a v současnosti má přislíbenou další dávku asi 37 tun. S Indií pak vyjednává dodání 55 tun pšenice.
Po získání moci Tálibánem v srpnu minulého roku státy a mezinárodní organizace většinu přechozí humanitární pomoci zrušily. Uvalily také na některé představitele Tálibánu sankce a zmrazily Afghánistánu majetek v zahraničí.
Tím se Tálibán ocitl v izolaci, jelikož většina prosperity země do té doby závisela na zahraniční podpoře. Postupně ale mezinárodní komunita začala pomoc obnovovat, v prosinci například americký prezident Joe Biden i Bezpečnostní komise OSN kvůli prohlubující se krizi sankce uvolnili.
Spojené státy americké také přislíbily zaslat do Afghánistánu dalších 308 milion dolarů. Dohromady tak Bidenova administrativa poslala od října Afgháncům jako součást humanitární pomoci téměř 782 milion dolarů.
