EkonomikaRusko se s Běloruskem dohodlo na užší ekonomické a energetické spolupráci

Rusko se s Běloruskem dohodlo na užší ekonomické a energetické spolupráci

Po čtvrteční schůzce oznámili prezidenti Ruska a Běloruska prohloubení ekonomické integrace a sjednocení obchodu s ropou a plynem. Do budoucna nevyloučili Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko ani užší politickou integraci, informovala agentura Reuters a další servery. Státy se sblížily po loňských protestech proti běloruskému prezidentovi. Proti oběma totiž v současnosti míří sankce západních zemí.

K hlubší ekonomické spolupráci přistoupí Rusko s Běloruskem za využití 28 plánů. Ve čtvrtek je na konferenci zveřejnili prezidenti obou států, zahrnovat mají společná makroekonomická opatření, monetární politiku, daně nebo hraniční kontroly. Do roku 2023 pak státy podepíší dohodu o sjednoceném trhu ropy, plynu a elektřiny. Uvedl to server Reuters.

Rusko s Běloruskem tvoří od 90. let 20. století takzvaný svazový stát, v němž se pokouší o hlubší integraci. Její obrysy se ale začaly blíže formovat až poté, co státy sjednotily sankce zavedené západními zeměmi. Rusko totiž čelí kritice kvůli anexi Krymu, běloruský prezident Lukašenko zase platí za tvrdé potlačení protestů proti jeho vládě z loňského roku a dlouhodobé porušování lidských práv.

Oba prezidenti pak uvedli, že do budoucna nevylučují ani hlubší politickou integraci. „Napřed musíme položit ekonomický základ, a až pak se můžeme posunout na cestu politiky,“ přiblížil novinářům na konferenci Putin. Rozhovory o společné obraně a bezpečnostních operacích pak odmítli politici před novináři blíže komentovat.

Oznámení o užší spolupráci je důležité také proto, že se rozhovory udály po delším váhání Lukašenka. Běloruský prezident se totiž zdráhal pokročit k zavedení existujících dohod, například těch týkajících se jednotné měny.

Dohadovali jsme se dlouho. Nevyřešili jsme všechny problémy, míní o rozhovorech prezidenti

„Dohadovali jsme se dlouho. Naši běloruští partneři jsou složití vyjednavači,“ popsal rozhovory podle serveru Al Jazeera Putin. „Ne všechny problémy v našich vztazích jsou plně odstraněny,“ uvedl pak jeho běloruský protějšek. Čtvrteční dohodu o ekonomické spolupráci by měly oba státy dokončit koncem letošního roku.

Lukašenko pak pro svou zemi vyjednal od Ruska také půjčky v hodnotě 630 až 640 milionů dolarů. Moskva bude také nadále v příštím roce Bělorusku nabízet zemní plyn za cenu 128,5 dolarů za 1000 kubických metrů. Zbytku Evropy přitom plyn Rusko nabízí i za 650 dolarů.

K rozhovorům přistoupili prezidenti ve stejnou chvíli, kdy jejich země oficiálně zahájily společná vojenská cvičení. V následujícím týdnu bude 200 tisíc vojáků trénovat na území obou států i v Baltském moři. Zapojená mají být také armádní letadla, ozbrojená vozidla a lodě. Ještě víc se tak prohloubí dělící čára Ruska, Běloruska a střední i západní části Evropy. Severoatlantická aliance totiž považuje současné cvičení za alarmující.

Doporučujeme

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku. ČTK to dnes sdělilo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.

KOMENTÁŘ: Kolabující aerolinka vyrostla na burze o stovky procent. Stačilo pár slov Trumpa

Americký prezident Donald Trump nadále zůstává nejvlivnějším investičním influencerem planety. Dokazuje to kauza spojená se zvažovaným vládním nákupem aerolinky Spirit Airlines. Zapomenutý titul na burze posílil o více než 600 procent. Proč?

Velrybu uvázlou na severu Německa zkusí záchranáři naložit na člun v úterý

Tým dobrovolníků se na severu Německa pokusí naložit uvázlou velrybu na nákladní člun nejdříve v úterý. V noci na dnešek o tom informovala agentura DPA. Keporkak přezdívaný Timmy uvázl na mělčině v Baltském moři v březnu. Pokusy o jeho záchranu poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.

Tchaj-wan zlehčuje dopad čínských sankcí na evropské zbrojařské společnosti

Sankce, které vůči sedmi evropským společnostem a subjektům působícím v odvětví vyzbrojování a obrany zavedla Čína, nenaruší schopnost Tchaj-wanu získávat zbraně. Dnes to podle agentury Reuters uvedl tchajwanský ministr obrany Wellington Koo. Čína omezení, které se týkají i českých zbrojařských společností Excalibur Army a Omnipol, české pobočky americké společnosti zaměřené na satelitní snímkování SpaceKnow a českého národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace, zavedla zejména kvůli prodeji zbraní nebo tajným dohodám s Tchaj-wanem.

Trump o střelbě: Nebál jsem se, chtěl jsem zůstat

Incident na galavečeru ve Washingtonu vyvolal šok i otázky o bezpečnosti. Ozbrojený muž se pokusil proniknout přes kontrolu do hotelu, kde se sešlo více než dva tisíce hostů, včetně prezidenta Donalda Trumpa, první dámy, viceprezidenta J. D.Vance a členů kabinetu. Po výstřelech byl prezident evakuován.

Írán podle Axiosu předložil USA nový návrh na ukončení války a otevření průlivu

Írán předložil Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války s tím, že jaderné rozhovory by se odložily až na pozdější fázi vyjednávání. V noci na dnešek o tom informoval portál Axios s odvoláním na své zdroje. Spojené státy s Izraelem na konci února zaútočily na Írán, což vyvolalo regionální válku. Mezi Íránem a USA nyní platí příměří.

Japonsko zasáhlo další silné zemětřesení

Japonský ostrov Hokkaidó dnes zasáhlo silné zemětřesení o síle 6,2 stupně. Informovala o tom agentura AFP. Otřesy nastaly v době, kdy japonské úřady vydaly pro sever země varování před velkým zemětřesením, které by mohlo přesáhnout i sílu osmi stupňů.

Návštěva krále Karla v USA se uskuteční i po střelbě ve Washingtonu

Bezpečnostní incident ve Washingtonu vyvolal otázky, ale na britské královské návštěvě se nic nemění. Král Karel a královna Camilla dorazí do Spojených států podle plánu. Úřady ujišťují o jejich bezpečnosti.

Na slavnostní večeři v hotelu Washington Hilton střílel učitel a herní vývojář. Podle policie chtěl zabít Trumpa

Policie zveřejnila identitu muže zadrženého po sobotní střelbě v hotelu Washington Hilton, kde se konala tradiční večeře korespondentů Bílého domu. Je jím Cole Tomas Allen (31) z kalifornského Torrance.

Herzog zatím Netanjahua neomilostní

Izraelský prezident Jicchak Herzog se zatím nechystá omilostnit premiéra Benjamina Netanjahua v jeho korupční kauze. Místo rychlého rozhodnutí chce otevřít cestu k jednání o možné dohodě o vině a trestu. Spor je v Izraeli mimořádně citlivý a silně rozděluje veřejnost.

Trump hájil kryptoměnový zákon na soukromé akci v Mar-a-Lagu

Americký prezident Donald Trump znovu podpořil kryptoměnový průmysl. Na soukromé akci ve svém floridském klubu Mar-a-Lago vystoupil před největšími držiteli memecoinu $TRUMP a varoval banky, aby neblokovaly dlouho odkládanou kryptoměnovou legislativu.

Ozbrojené skupiny podnikly koordinované útoky po celém Mali. Ministr obrany je po smrti

Koordinované útoky ozbrojených skupin otřásly Mali a zasáhly i oblasti kolem metropole Bamako. Násilí patří k největším za poslední roky a situace zůstává nepřehledná. Podle dostupných zpráv byl při jednom z útoků zabit ministr obrany Mali. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.

EU odkládá velký zákaz toxických chemikálií

Evropská unie chtěla spustit největší zákaz toxických chemikálií ve své historii. Plán měl z trhu postupně vytlačit celé skupiny nebezpečných látek, které se objevují v běžných výrobcích i v životním prostředí. Po čtyřech letech ale ekologické organizace upozorňují, že se velká část opatření zasekla.

Trump v březnu nakoupil dluhopisy za nejméně 51 milionů dolarů

Americký prezident Donald Trump v březnu provedl rozsáhlé nákupy dluhopisů. Podle zveřejněných majetkových přiznání investoval nejméně 51 milionů dolarů, tedy zhruba 1,2 miliardy korun. Transakce zahrnovaly komunální dluhopisy, americké státní dluhopisy i firemní emise z několika odvětví.

Abbásův Fatah se prohlásil za jasného vítěze místních voleb na Západním břehu

Palestinská nacionalistická sekulární strana Fatah, jejímž lídrem je šéf Palestinské autonomie Mahmúd Abbás, dnes oznámila jasné vítězství v sobotních místních volbách na Izraelem okupovaném Západním břehu. Informovala o tom agentura WAFA. Mnozí Palestinci jsou ale podle katarské televize Al-Džazíra k volbám skeptičtí, ve většině okrsků totiž mohli hlasovat jen o jedné společné kandidátce, uvedla katarská televize. Volební účast činila nicméně 53 procent, což je podle agentury AP na tento region účast relativně vysoká.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama