Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie a západního Balkánu se dnes sešli v černohorském přímořském letovisku Tivat k debatě o tom, jak urychlit přijímání nových členů v době snahy Ruska a Číny o rozšiřování vlivu v regionu. Část šéfů unijních zemí včetně zástupců Francie a Německa chce šestici balkánských kolegů představit plán na postupné propojování s unií ještě před samotným členstvím v bloku.
Český premiér Andrej Babiš před jednáním prohlásil, že EU by se měla v roce 2028 rozšířit o Černou Horu a Albánii, unijní činitelé jsou však v tomto směru opatrnější.
In Tivat for an important EU–Western Balkans summit.
— António Costa (@eucopresident) June 5, 2026
My message to the Western Balkans is clear: the EU is committed to enlargement. Now is the time to seize the momentum and deliver on reforms. https://t.co/4xMSovm2Ax
Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé požádaly o členství v EU již v první dekádě tohoto století. Někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila. Zároveň se obávají, aby EU neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat v její obraně proti Rusku.
„Je to velmi důležitá agenda z geopolitického hlediska, protože i v tomto regionu se hraje o nezávislost Evropy,“ řekl novinářům při příchodu na jednání francouzský prezident Emmanuel Macron. Narážel na ruské snahy posilovat v době ukrajinské války svůj vliv i v balkánské oblasti. Na summit, který se koná za přísných bezpečnostních opatření, přijel i srbský prezident Aleksandar Vučić. Toho od cesty kvůli aktuálnímu vyostření situace mezi Srbskem a Černou Horou odrazovali srbští zpravodajci. Právě Vučić má z balkánských lídrů k Rusku nejblíže, v Tivatu však prohlásil, že hodlá ujistit kolegy o tom, že jeho země není „malé Rusko“.
Macron řekl, že spolu s německým kancléřem Friedrichem Merzem přivezl návrh postupné integrace zemí čekajících na přijetí. Státy, které by splnily přijímací kritéria v konkrétních oblastech, by mohly získat lepší dopravní propojení, přístup na společný trh s energiemi či emisními povolenkami nebo možnost využívat studentské pobyty. Některé z těchto bodů podporuje v květnu představená iniciativa, za níž spolu s několika dalšími unijními zeměmi stojí i Česko. V balkánských zemích profitujících z turistiky se také hovoří o zrušení roamingových poplatků při komunikaci s EU.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen před jednáním řekla, že EU již prostřednictvím takzvaného plánu růstu představeného v roce 2023 investovala do ekonomik balkánských zemí 675 milionů eur (16,3 miliardy korun) a v nejbližší době uvolní dalších 540 milionů eur. „Rozšíření znamená více bezpečnosti, prosperity a větší místo pro Evropu ve světě,“ řekla před jednáním. Odmítla, že by proces přijímání nových členů byl zdlouhavý, a prohlásila, že v současnosti nabral na rychlosti.
Předseda Evropské rady António Costa, který tento týden navštívil jednotlivé balkánské země a hovořil s jejich lídry, na úvod summitu zdůraznil, že jednání se koná necelého půl roku po předchozí bruselské schůzce, což podle něho dokazuje důležitost, kterou unie tomuto regionu přikládá.
Černá Hora, pro níž je summit 20 let od získání nezávislosti na Srbsku dosud největší mezinárodní akcí, je zároveň zemí, která se k EU přiblížila nejvíce a stanovila si za cíl stát se členem v roce 2028. Babiš dnes prohlásil, že je na čase přesvědčit EU, že do tohoto data spolu s Albánií členství získá. Unijní činitelé ale jako o o reálnějším horizontu hovoří o konci tohoto desetiletí. U dalších zemí komplikuje integraci pomalé provádění reforem či vzájemné spory.
